Rejchův Gusman na Olomouckých barokních slavnostech – podívaná se silným pěveckým i hereckým obsazením

17. červenec 2021, 12:00
Rejchův Gusman na Olomouckých barokních slavnostech – podívaná se silným pěveckým i hereckým obsazením

Novodobé premiéry zapomenutých či méně známých hudebních děl se většinou těší velké pozornosti posluchačů, publicistů i muzikologů. Nezřídka se stává, že badatelé či umělečtí vedoucí ansámblů objeví ztracený klenot, který plným právem patří i na současná jeviště. Někdy však – a to je případ komické opery Gusman skladatele Antonína Rejchy – k dobovému provedení ani nedošlo. A tak na Olomouckých barokních slavnostech ve čtvrtek 15. července na nádvoří Tereziánské zbrojnice v provedení Volantes Orchestra pod taktovkou Jakuba Kydlíčka zazněla poctivá a tradiční světová premiéra. Dochovaná podoba Rejchovy opery neumožňovala její kompletní scénické provedení a bylo tedy nutno sáhnout k rozsáhlým rekonstrukcím, kterých se ujaly muzikoložka Jana Franková a umělecká vedoucí orchestru Veronika Manová. Vzhledem k absenci původního libreta tak olomoucká premiéra vycházela z úpravy libreta Eugèna Scribe a Jeana-Henryho Dupin. Oba jmenovaní původní jednoaktový text přepracovali do podoby dvouaktové vaudevillové komedie, která měla premiéru 22. října 1816 v pařížském divadle Théâtre du Vaudeville. Scházející árie byly doplněny a přetextovány z Rejchových dobových komických oper Cagliostro ou les Illuminés (1810) a Bégri ou le chanteur à Constantinople (ca 1816). V titulní roli vystoupil Roman Hoza, jeho společníka Pedrilla ztvárnil Tadeáš Hoza, Bertranda – chamtivého zlatníka a strýce Guzmána – pak Václav Barth a Lucii, Guzmánovu milou a Bertrandovu neteř, Dagmar Šašková. Postavy hospodského Cuistadora se ujal Michal Marhold a ženicha Lucie Cobarda Michael Robotka. Tetu Ragondu zpívala Kamila Zbořilová a tetu Clorindu Barbora Garzinová. Operu režíroval Tomáš Studený a kostýmy a scénu navrhla Sylva Marková.

Operu Gusman otvírá předehra, která již sama o sobě zasluhuje pozornost. Od počátku totiž konfrontuje posluchače s Rejchovým bohatým kompozičním jazykem – chytře užité stylové prvky jiných skladatelů, náhlé barevné i tempové změny, nezvyklá prořídnutí či zmohutnění hudební sazby, práce s tichem a také vytříbený cit pro hudební komiku. Rejchova hudba je zkrátka inteligentní a přitom vtipná, plná proměnlivých hudebních ploch a kontrastních výrazů, a přesto pochopitelná a přirozená, spojuje v sobě skladatelovu přirozenou hudební invenci i jeho analytické znalosti coby hudebního teoretika. A všechny tyto aspekty Rejchovy hudby nalézají svá uplatnění mj. právě v předehře opery Gusman. Celkovému vyznění rozhodně napomohl i fakt, že orchestr pod vedením Jakuba Kydlíčka držel výtečně pohromadě a výrazově dokázal bezchybně vystihnout delikátní komiku Rejchova díla. Pochvalu zaslouží umělecká vedoucí ansámblu Veronika Manová, která dílo s orchestrem nastudovala. Je nutno dodat, že orchestr si vysoké interpretační nasazení udržel po celou dobu opery.

OBS Gusman_03

Mohlo-li se čtvrteční provedení Rejchova Gusmana chlubit skvělou úrovní orchestru, pěvecké výkony na tom byly srovnatelně dobře. Roman Hoza v titulní roli Guzmána z Alfarache dokázal účelnou prací s barvou hlasu a dynamikou zcela přirozeně hýřit vtipem a šibalstvím, stejně jako něžným citem k Lucii. Obzvláště árie, v níž Guzmán tvrdí, že chce pouze pohostit svoji rodinu, byla po všech „taškařicích“ nezvykle sladkou a něžnou. Úspěšně mu sekundoval jeho bratr Tadeáš Hoza v roli společníka Pedrilla, jehož role rozšafnou komiku přivádí ještě dál. Je třeba dodat, že oba zpěváci podali také velmi dobrý činoherní výkon bez křečovitosti a přehrávání. Také jejich sladění akce s hudbou bylo prvotřídní – v jedné z částí vyskočí Tadeáš Hoza na záda svému bratrovi, a to přesně v souladu s orchestrem. Výsledek je vlivem přirozené chemie obou bratrů současně bezprostřední i komický. Také hospodský Cuistador v interpretaci Michala Marholda zaslouží pochvalu – postava vychytralého, avšak ve výsledku obelhaného prospěcháře umožnila Marholdovi sáhnout k pěveckým i hereckým extrémům, které se skvěle hodily k režisérovu uchopení. Trio v podání bratrů Hozových s Michalem Marholdem patřilo mezi mé nejoblíbenější části opery vůbec. Rovněž Michael Robotka coby ženich Cobardo a příbuzný klenotníka Algasil podal herecky i pěvecky přesvědčivý výkon s precizní artikulací a skvělou dynamikou. Václav Barth (zlatník Bertrand) měl velmi jasnou artikulaci a čistou barvu tónu, trochu nejistá mi však přišla výslovnost. Byla to nicméně Dagmar Šašková, která stanula na pomyslném pěveckém vrcholu – její sametově jemný, přesto však jasný zpěv korunovaný skvěle vystavěnými a užitými dynamickými odstíny byl silným protipólem povedené mužské sekce. Nevyhnutelné spojení Roman Hoza – Dagmar Šašková pak bylo třešničkou na chutném operním dortu.

OBS Gusman_02

Režie Tomáše Studeného dokázala využít nejen pěveckých možností umělců, ale i zmiňované herecké kvality – velká část humoru a celkového efektu opery totiž stála na jemném balancování mezi uvěřitelným chováním postav a neskrývanou operní rozpustilostí. Výsledný mix pak byl dostatečně vtipný, a přitom nezabíhal k ponižujícímu pitvoření se. Na několika místech pak režisér zastavil či zpomalil čas, čímž dosáhl zajímavého vizuálního efektu. V případě úplného zastavení tak opera připomínala barokní obraz s typickým rozevlátým pohybem, na jehož popředí se postupně různě procházely jednotlivé postavy, zatímco zpomalená scéna vycházela spíše z moderní kinematografie. Zmínku zaslouží také scéna Sylvy Markové, které dominoval hostinec s funkčními okny v patře. Kdyby bylo však dílo provedeno jinde, možná by účinek nebyl takový – nádvoří Tereziánské zbrojnice poskytlo scéně velmi působivé orámování. Břečťanem porostlé zdi zbrojnice zdánlivě splývaly se scénou a rozšiřovaly divadelní iluzi daleko za operní rekvizity.

Komická opera Gusman na Olomouckých barokních slavnostech tedy nejenže potvrdila Rejchovo všeobecně uznávané kompoziční mistrovství. Vznikla také kvalitní inscenace v povedených kulisách, se skvělou režií a výtečnými instrumentálními, pěveckými i hereckými výkony. Ještě dnes - 17. července – je na témže místě možné navštívit reprízu. Osobně doufám, že život komické opery Gusman neskončí na Olomouckých barokních slavnostech a že se objeví také při jiných příležitostech. Bylo to totiž více než příjemné setkání, Guzmáne z Alfarache...

Guzmán z Alfarache, pícaro (šibal): Roman Hoza

Pedrille, jeho společník: Tadeáš Hoza

Bertrand, bohatý zlatník a strýc Guzmána: Václav Barth

Lucie, neteř pana Bertranda: Dagmar Šašková

Cuistador, hospodský / Corregidor, příbuzný Bertranda: Michal Marhold

Cobardo, ženich Lucie / Algasil, příbuzný Bertranda: Michael Robotka

teta Ragonda, příbuzná Bertranda: Kamila Zbořilová

teta Clorinda, příbuzná Bertranda: Barbora Garzinová

dirigent: Jakub Kydlíček

Volantes Orchestra

Partituru rekonstruovaly: Jana Franková a Veronika Manová

Textová a dramaturgická úprava Jana Franková, Veronika Manová, Tomáš Studený

Hudební nastudování: Veronika Manová

Režie: Tomáš Studený

Scéna a kostýmy: Sylva Marková

Produkce: Studio Volantes

Obsazení orchestru:

flétna: Radka Kubínová, Michaela Koudelková

hoboj: Rastislav Kozoň, Tereza Samsonová

klarinet: Ludmila Darjaninová Peterková

fagot: Michaela Bieglerová, Petr Budín

Přirozený lesní roh: Mateusz Cendlak, Dániel Palkövi

housle: Veronika Manová, Ivan Iliev, Paulina Woś-Gucik, Mateusz Janus, Petra Ščevková, Sarah Flögel, Peter Zelenka

viola: Jakub Verner, Jana Vavřínková

violoncello: Libor Mašek, Dalibor Pimek

kontrabas: Tadeáš Mesany

nádvoří Tereziánské zbrojnice, Olomouc

  1. 7. 2021, 20:30

Foto archiv festivalu

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Koncert s podtitulem Haydn a Šostakovič v g moll uzavřel ve čtvrtek 16. května v Besedním domě abonentní řadu Filharmonie doma. Jednalo se také o poslední koncert sezóny 2023/24 (když nepočítáme páteční reprízu), při kterém v čele Filharmonie Brno stanul její šéfdirigent Dennis Russell Davies. V druhé půli večera pak orchestr doplnili zpěváci Jana Šrejma Kačírková (soprán) a Jiří Služenko (bas). Jak už z názvu koncertu vyplývá, dramaturgie vedle sebe v rámci čtvrtečního programu postavila díla Josepha Haydna a Dimitrije Šostakoviče, která spojuje takřka výhradně pouze tónina, ve které byla napsána.  více

Dina e Mel je chorvatské hudební duo, které tvoří zpěvačka Dina Bušić a kytaristka Melita Ivković. Obě klasicky vzdělané hudebnice se soustavně věnují písním etnické menšiny Arbenešů, etnických Albánců, kteří v minulosti migrovali do chorvatského Zadaru. Duo Dina e Mel vystoupí v srpnu 2024 na festivalu Maraton hudby Brno v rámci programu Balkan Soirée.  více

Koncertem s názvem Epilogy zakončila Filharmonie Brno abonentní řadu Filharmonie v divadle I s podtitulem Oslavná. Pod taktovkou Tomáše Netopila provedla 9. května program složený ze skladeb Sergeje Rachmaninova, Gustava Mahlera a Alfreda Schnittkeho, které svým způsobem, více či méně, epilogy jsou.  více

Brno – město hudby UNESCO v loňském roce zahájilo víceletý projekt, který si klade za cíl zmapovat a zviditelnit brněnskou amatérskou hudební scénu. V letošním roce se projekt věnuje folklorním souborům. Vyvrcholením Roku folklorních souborů bude společný happening, který proběhne 6. června v odpoledních hodinách a zaplní celé historické centrum Brna. Pro tuto příležitost se projekt propojí s již tradiční akcí Brněnsko tančí a zpívá, která se dlouhodobě snaží o prezentaci lidové kultury etnografické oblasti Brněnska.  více

Po roce a půl se do Brna vrátila legenda současného instrumentálního jazz rocku (fusion) Snarky Puppy. V devítičlenné sestavě vystoupili 1. května v rámci Jazz Festu Brno ve vyprodaném Sono Centru. Během více než hodinu a půl dlouhé show zahráli jak několik skladeb z nejnovějšího alba Empire Central, tak výběr z přechozích nahrávek.  více

Brno – město hudby UNESCO v loňském roce zahájilo víceletý projekt, který si klade za cíl prozkoumat a zviditelnit brněnskou amatérskou hudební scénu. V minulém roce se zaměřil na pěvecké sbory, letošní ročník je věnován folklorním souborům a dalším tělesům, které mají jako svůj hlavní inspirační zdroj lidovou píseň.  více

Exkurz do hudby tří, částečně ovšem čtyř století připravila divákům Filharmonie Brno při pátém koncertu abonentní řady Filharmonie doma. Ve čtvrtek 25. dubna v Besedním domě provedla pod vedením dirigenta Takeshiho Moriuchiho skladby Maurice Ravela, Roberta Schumanna, Johna Adamse a Wolfganga Amadea Mozarta. Při interpretaci Schumannova písňového cyklu Láska a život ženy, který dal celému koncertu název, orchestr doplnila mezzosopranistka Markéta Cukrovávíce

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Velké finále 31. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby se již pomalu a jistě blíží – pomyslný odpočet trojice posledních koncertů zahájil čtvrteční večer 4. dubna v kostele sv. Janů s podtitulem Kantiléna: Zemek Novák, Graham, Emmert. Jak je již z názvu zjevné, dramaturgii koncertu tvořila díla Pavla Zemka Nováka, Petera Grahama a Františka Gregora Emmerta. Stejně patrné však již není, že skladby Zemka Nováka a Grahama se po více než třiceti letech – a právě na 31. ročníku festivalu – dočkaly své světové premiéry. Není bez zajímavosti, že původně měly skladby zaznít společně v rámci vigilie o Bílé sobotě. Samotné interpretace duchovních kompozic brněnských skladatelů se ujaly sopranistky Aneta Podracká Bendová a Jana Vondrů, s nimiž vystoupili varhaník Petr Kolář, dětský sbor Kantiléna pod vedením sbormistra Michala Jančíka a soubor Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdravíce

Nejčtenější

Kritika

Koncert s podtitulem Haydn a Šostakovič v g moll uzavřel ve čtvrtek 16. května v Besedním domě abonentní řadu Filharmonie doma. Jednalo se také o poslední koncert sezóny 2023/24 (když nepočítáme páteční reprízu), při kterém v čele Filharmonie Brno stanul její šéfdirigent Dennis Russell Davies. V druhé půli večera pak orchestr doplnili zpěváci Jana Šrejma Kačírková (soprán) a Jiří Služenko (bas). Jak už z názvu koncertu vyplývá, dramaturgie vedle sebe v rámci čtvrtečního programu postavila díla Josepha Haydna a Dimitrije Šostakoviče, která spojuje takřka výhradně pouze tónina, ve které byla napsána.  více