Světový Neumann v Olomouci

Světový Neumann v Olomouci

V hudebních archivech se skrývá kvanta dechberoucí hudby, která stále čeká na své novodobé objevení. Mluví se o tom s trochou nadsázky dnes a denně. Badatelé i umělečtí vedoucí se snaží pozapomenutou, avšak mnohdy vysoce kvalitní tvorbu vynést na světlo a rozšířit již tak pestrý kánon vážné hudby. Touha uvádět archivní díla opět v život je dramaturgickým předsevzetím nejen mnoha vědců a hudebníků, ale i festivalu Olomoucké barokní slavnosti. A letošní jubilejní desátý ročník připravil takových koncertů hned několik.

Jedním z autorů, jehož díla bezpochyby patří i do koncertních sálů dneška, je skladatel a olomoucký kapelník Anton Neumann (1721–1776). Jeho výjimečné tvorbě se již řadu let věnuje muzikolog a interpret Marek Čermák, který ve čtvrtek 25. srpna v olomouckém arcibiskupském paláci spolu se souborem Musica figuralis představil výběr ze skladatelova díla. Součástí programu byly i obnovené světové premiéry dvou flétnových koncertů, ve kterých po boku hudebníků souboru Musica figuralis vystoupila Jana Semerádová.

O tom, že Anton Neumann byl nejen skladatelem světových kvalit, ale také nekonvenčním a moderním tvůrcem, vypověděla již úvodní Symfonie A dur. Expresivní harmonie, excentrické změny sazby i tempa či příkré střídání afektů, to vše bylo sjednoceno a vyhotoveno s naprosto řemeslnou dokonalostí. To by však mohlo zůstat jen na notovém papíře, pokud by se hudebníci naplno nepoddali tomuto expresivnímu výrazivu. Vedoucí souboru Marek Čermák důsledně dbal nejen na ostrost dynamických a výrazových změn, ale především na zásadní práci s tempem, která ještě akcentovala nestálý tok Neumannovy hudby. Již druhá věta Symfonie A dur však dokázala, že Neumann není pouze mistrem dramatické a divoké hudby, ale také velkým lyrikem, což vzápětí podpořila houslistka Eleonora Machová svým sladkým a hřejivým tónem i fenomenální prací s výrazem. Třetí věta se vrátila k náhlým změnám sazby, harmonie i afektu, vévodil jí navíc výtečný dialog houslí v podání Eleonory Machové a Vojtěcha Zajíce. Zde je třeba zdůraznit, jak zásadně odlišný – moderní, svěží, dynamický a místy až fantazijní – byl Neumannův kompoziční jazyk vzhledem k jeho současníkům. Své skutečné kolegy, mezi které lze bez uzardění počítat i například Carla Philippa Emanuela Bacha, předběhl v některých aspektech o dobrých dvacet let. Co však hrálo recenzovanému koncertu do karet nejvíce byl fakt, že Marek Čermák má s dílem Antona Neumanna nemalé zkušenosti a hluboce mu rozumí. Proto také veškeré akcenty a nuance, které se u něj objevují, tak dokáže výtečně přetlumočit nejen instrumentalistům, ale skrze ně především posluchačům.

Jednou z dvojice premiérovaných skladeb se stal Flétnový koncert F dur, při kterém řady souboru Musica figuralis rozšířila hráčka na traverso Jana Semerádová. Pro skladbu samotnou platí do velké míry totéž, co pro předchozí symfonii: celá řada afektů a nálad, mezi kterými se objevují nejen pastorální názvuky, ale také nezřízené veselí či naopak těžká zádumčivost, náhlé tempové i dynamické změny, jasná nadčasovost a nadgeneračnost. To vše je rozšířeno o ryze virtuózní element, který ještě více zdůraznil Neumannův celkový kompoziční styl. Jana Semerádová s naprostou lehkostí a interpretační suverenitou přecházela mezi mnohdy zcela protichůdnými melodickými, dynamickými i rytmickými idejemi s dechberoucí muzikalitou. Třetí věta navíc potvrdila také skladatelovu avizovanou nápaditou práci s fakturou, když ve vypjatém okamžiku prořídla sazba na pouhou flétnu a dvojici houslí.

Symfonie G dur uvedla kromě předchozích kvalit také vkusná glissanda, která ve druhé větě stupňovala napětí. Skladba, podobně jako Symfonie A dur, hýřila rozličnými – mnohdy protichůdnými – melodickými nápady a tempovými či formálními nepravidelnostmi. Závěrečný Flétnový koncert D dur byl v porovnání s předchozími skladbami přece jen o něco tradičnější. Objevují se zde sice náročné virtuózní figurace a akordické rozklady, avšak celkový hudební obraz je mnohem homogennější. Zajímavým bylo také prořídnutí sazby pouze na flétnu a dvojicí houslí po celou dobu druhé věty. Výkon Jany Semerádové byl opět na nejvyšší interpretační úrovni: z hlediska práce s výrazem a dynamikou i z pohledu frázování a jemných nuancí. V pravdě se však jednalo o vítané uvolnění po geniální, avšak svým způsobem posluchačsky náročnější hudbě předchozích děl. Marek Čermák avizoval, že původní pořadí flétnových koncertů bylo třeba změnit, aby „intelektuálnější“ Flétnový koncert F dur zazněl ještě v době, kdy budou posluchači v plné síle. Ve skutečnosti byl intelektuálně výživný prakticky celý program večera.

Čtvrteční koncert potvrdil hned tři předpoklady: Anton Neumann skutečně a neoddiskutovatelně patří k nejzajímavějším skladatelům své doby a Musica figuralis zase patří k největším příslibům současné historicky poučené interpretace (je tedy velká škoda, že se jim nedostává mnohem větší pozornosti). A konečně zatřetí: pokud by Anton Neumann měl možnost slyšet koncert, pravděpodobně by nadšeně zvolal: „Můj Čermák mi rozumí!“

Anton Neumann (1721–1776): Symfonie a4 A Dur (Štrasburk)

Anton Neumann (1721–1776): Flétnový koncert F dur (Karlsruhe)

Anton Neumann (1721–1776): Symfonie a4 G Dur (Lambach)

Anton Neumann (1721–1776): Flétnový koncert D dur (Karlsruhe)

Musica figuralis

Marek Čermák – umělecký vedoucí

Jana Semerádová – traverso

Arcibiskupský palác, Olomouc

25. srpna 2022, 19:30

Panda foto

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Festival Concentus Moraviae nabízí nejen zajímavá místa, ale také interprety. Výjimku v konceptu tvořil open air koncert konaný ve čtvrtek 13. června na náměstí 1. května v Kuřimi, který byl propojen s městskými oslavami. V podvečer se v hodinovém vstupu publiku představilo české těleso Epoque Quartet v obsazení David PokornýVladimír Klánský (housle), Alexey Aslamas (viola), Vít Petrášek (violoncello), které mnozí znají z televizního pořadu Star dance. Kuřim však v tomto roce není jediným oslavencem, jelikož i samotné kvarteto letos slaví 25 let svého působení.  více

Když se hovoří o českém funku, je nemožné nezmínit osobnost producenta, klávesisty a zpěváka Romana Holého, který je neodmyslitelně spjat jak s mnoha hudebními projekty, tak se současnou populární hudební scénou. V současné době živě vystupuje především s kapelami Monkey Business a J.A.R., bez kterých si lze český funk jen stěží představit. Obě kapely vystoupily v rámci Gregoryfestu 2024 ve čtvrtek 13. června v Amfiteátru Starý pivovar v brněnských Řečkovicích.  více

V duchu myšlenky, že Brno a folklor patří k sobě, proběhl ve čtvrtek 6. června Happening Roku folklorních souborů. Událost uspořádala Kancelář Brno město hudby UNESCO ve spolupráci se spolkem Brněnsko tančí a zpívá. Akce se tak stala součástí dlouhodobého projektu, který si předsevzal zmapovat amatérskou hudební scénu v Brně, a to nejen folklorní. V minulém roce Brno město hudby obdobným způsobem oslovilo pěvecké sbory, v budoucnu to budou například garážové kapely. Dokládá tak pestrost brněnské hudební scény nejen na úrovni profesionálních těles, ale i nadšených laiků, pro které je muzika neoddělitelnou součástí života.  více

Spolek Brněnsko tančí a zpívá a TIC Brno uspořádali 6. června 49. ročník přehlídky Brněnsko tančí a zpívá. Program koncentrovaný do jednoho dne byl nabitější, než v předchozích letech. Podtitul Rok folklorních souborů byl vypůjčen od stejnojmenného projektu kanceláře Brna města hudby UNESCO.  více

Ještě před rokem bychom v Nové synagoze ve Velkém Meziříčí nalezli asijskou tržnici. Jmenované město se však rozhodlo budovu odkoupit a začalo ji využívat důstojněji. Při právě probíhajícím festivalu Concentus Moraviae posluchači mohli ve středu 5. června tuto památku navštívit a vyslechnout si zde komorní koncert zpěvačky a houslistky Ivy Bittové, jejího ženského sboru Babačka s muzikanty Jakubem Jedlinským (akordeon) a Pavlem Fischerem (housle).  více

Večernímu koncertu Ensemble Opera Diversa s názvem Tvář vody, který se uskutečnil 4. června ve venkovním prostoru (atrium) Moravské zemské knihovny Brno, předcházela dopolední beseda profesora Miloše Štědroně a docenta Vladimíra Maňase z Ústavu hudební vědy Masarykovy univerzity. Oba jmenovaní si připravili poutavé povídání na téma vodního živlu v umění (od gregoriánského chorálu až po počátek 20. století), jež bylo zakončeno ukázkou edice a poslechem nahrávky Janáčkovy symfonie Dunaj. V rámci koncert pod taktovkou Gabriely Tardonové inspirovaném tématem vody zazněly jedna světová a tři české premiéry. Jako sólistka se divákům představila harfistka Dominika Kvardovávíce

Podobně jako další hudební festivaly se i 29. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae musel vypořádat letos nejen s Rokem české hudby, ale především s jedinečným výročím 200 let od narození Bedřicha Smetany, zakladatele moderní české hudby. Dramaturgické ukotvení právě zahájeného ročníku se nese v duchu hesla „Metamorfózy: Czech Smetana!“. První festivalový koncert, který se uskutečnil 31. května v kyjovském Městském kulturním středisku, dal tušit, kterým směrem se bude ubírat i zbytek festivalové dramaturgie. Na Smetanovu tvorbu se organizátoři přehlídky totiž rozhodli pohlížet z nových úhlů a pracovat nejen s hudbou, ale také s očekáváním posluchačů. Již na úvodním večeru zazněl proslulý Smetanův Smyčcový kvartet č. 1 e moll Z mého života, avšak v úpravě pro symfonický orchestr z pera dirigenta a klavíristy George Szella. Smetanovo dílo doplnila světová premiéra Koncertu pro flétnu a orchestr Sadunkertoja finského skladatele, dirigenta a rezidenčního umělce 29. ročníku festivalu Olliho Mustonena, která vznikla přímo na objednávku festivalu. Právě Mustonen provedení obou skladeb v podání orchestru Prague Philharmonia také řídil. Jako sólistka vystoupila dánská flétnistka Janne Thomsenvíce

V rámci koncertní řady Hudebních inventur Ensemble Opera Diversa, která započala už v roce 2017, má těleso za cíl přinášet (znovu)objevená díla a autory, s nimiž se na pódiích setkáváme zřídka. Tato dramaturgická linie ale také nabízí prostor a iniciativu k vytváření zcela nových skladeb uváděných ve světových premiérách. Komorní koncert uskutečněný ve středu 29. května 2024 v aule rektorátu Vysokého učení technického (VUT) v Brně se protentokrát nesl v režii Diversa QuartetBarbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola), Iva Wiesnerová (violoncello), OK Percussion Duo (Martin OpršálMartin Kneibl), sólistky Anety Podracké Bendové (soprán) a klavíristky Terezy Plešákové. Námětem odkazoval na prostředí pražské kompoziční školy z hlediska pedagogického i uměleckého.  více

Světoznámý jazzový klavírista a kapelník Count Basie by 21. srpna oslavil 120. narozeniny. Big band Cotatcha Orchestra se rozhodl u této příležitosti uspořádat tribute koncert, při kterém zazněl početný výběr ze skladeb orchestru Counta Basieho. Při několika kompozicích se pak před pódiem objevila taneční skupina Rhythm Pilots z taneční školy Swing Wings a společně s big bandem v neděli v Cabaretu des Péchés připravili autentickou podívanou jako vystřiženou z amerických tančíren třicátých a čtyřicátých let minulého století.  více

Koncert s podtitulem Haydn a Šostakovič v g moll uzavřel ve čtvrtek 16. května v Besedním domě abonentní řadu Filharmonie doma. Jednalo se také o poslední koncert sezóny 2023/24 (když nepočítáme páteční reprízu), při kterém v čele Filharmonie Brno stanul její šéfdirigent Dennis Russell Davies. V druhé půli večera pak orchestr doplnili zpěváci Jana Šrejma Kačírková (soprán) a Jiří Služenko (bas). Jak už z názvu koncertu vyplývá, dramaturgie vedle sebe v rámci čtvrtečního programu postavila díla Josepha Haydna a Dimitrije Šostakoviče, která spojuje takřka výhradně pouze tónina, ve které byla napsána.  více

Dina e Mel je chorvatské hudební duo, které tvoří zpěvačka Dina Bušić a kytaristka Melita Ivković. Obě klasicky vzdělané hudebnice se soustavně věnují písním etnické menšiny Arbenešů, etnických Albánců, kteří v minulosti migrovali do chorvatského Zadaru. Duo Dina e Mel vystoupí v srpnu 2024 na festivalu Maraton hudby Brno v rámci programu Balkan Soirée.  více

Koncertem s názvem Epilogy zakončila Filharmonie Brno abonentní řadu Filharmonie v divadle I s podtitulem Oslavná. Pod taktovkou Tomáše Netopila provedla 9. května program složený ze skladeb Sergeje Rachmaninova, Gustava Mahlera a Alfreda Schnittkeho, které svým způsobem, více či méně, epilogy jsou.  více

Brno – město hudby UNESCO v loňském roce zahájilo víceletý projekt, který si klade za cíl zmapovat a zviditelnit brněnskou amatérskou hudební scénu. V letošním roce se projekt věnuje folklorním souborům. Vyvrcholením Roku folklorních souborů bude společný happening, který proběhne 6. června v odpoledních hodinách a zaplní celé historické centrum Brna. Pro tuto příležitost se projekt propojí s již tradiční akcí Brněnsko tančí a zpívá, která se dlouhodobě snaží o prezentaci lidové kultury etnografické oblasti Brněnska.  více

Po roce a půl se do Brna vrátila legenda současného instrumentálního jazz rocku (fusion) Snarky Puppy. V devítičlenné sestavě vystoupili 1. května v rámci Jazz Festu Brno ve vyprodaném Sono Centru. Během více než hodinu a půl dlouhé show zahráli jak několik skladeb z nejnovějšího alba Empire Central, tak výběr z přechozích nahrávek.  více

Brno – město hudby UNESCO v loňském roce zahájilo víceletý projekt, který si klade za cíl prozkoumat a zviditelnit brněnskou amatérskou hudební scénu. V minulém roce se zaměřil na pěvecké sbory, letošní ročník je věnován folklorním souborům a dalším tělesům, které mají jako svůj hlavní inspirační zdroj lidovou píseň.  více

Nejčtenější

Kritika

Festival Concentus Moraviae nabízí nejen zajímavá místa, ale také interprety. Výjimku v konceptu tvořil open air koncert konaný ve čtvrtek 13. června na náměstí 1. května v Kuřimi, který byl propojen s městskými oslavami. V podvečer se v hodinovém vstupu publiku představilo české těleso Epoque Quartet v obsazení David PokornýVladimír Klánský (housle), Alexey Aslamas (viola), Vít Petrášek (violoncello), které mnozí znají z televizního pořadu Star dance. Kuřim však v tomto roce není jediným oslavencem, jelikož i samotné kvarteto letos slaví 25 let svého působení.  více