Světový Neumann v Olomouci

Světový Neumann v Olomouci

V hudebních archivech se skrývá kvanta dechberoucí hudby, která stále čeká na své novodobé objevení. Mluví se o tom s trochou nadsázky dnes a denně. Badatelé i umělečtí vedoucí se snaží pozapomenutou, avšak mnohdy vysoce kvalitní tvorbu vynést na světlo a rozšířit již tak pestrý kánon vážné hudby. Touha uvádět archivní díla opět v život je dramaturgickým předsevzetím nejen mnoha vědců a hudebníků, ale i festivalu Olomoucké barokní slavnosti. A letošní jubilejní desátý ročník připravil takových koncertů hned několik.

Jedním z autorů, jehož díla bezpochyby patří i do koncertních sálů dneška, je skladatel a olomoucký kapelník Anton Neumann (1721–1776). Jeho výjimečné tvorbě se již řadu let věnuje muzikolog a interpret Marek Čermák, který ve čtvrtek 25. srpna v olomouckém arcibiskupském paláci spolu se souborem Musica figuralis představil výběr ze skladatelova díla. Součástí programu byly i obnovené světové premiéry dvou flétnových koncertů, ve kterých po boku hudebníků souboru Musica figuralis vystoupila Jana Semerádová.

O tom, že Anton Neumann byl nejen skladatelem světových kvalit, ale také nekonvenčním a moderním tvůrcem, vypověděla již úvodní Symfonie A dur. Expresivní harmonie, excentrické změny sazby i tempa či příkré střídání afektů, to vše bylo sjednoceno a vyhotoveno s naprosto řemeslnou dokonalostí. To by však mohlo zůstat jen na notovém papíře, pokud by se hudebníci naplno nepoddali tomuto expresivnímu výrazivu. Vedoucí souboru Marek Čermák důsledně dbal nejen na ostrost dynamických a výrazových změn, ale především na zásadní práci s tempem, která ještě akcentovala nestálý tok Neumannovy hudby. Již druhá věta Symfonie A dur však dokázala, že Neumann není pouze mistrem dramatické a divoké hudby, ale také velkým lyrikem, což vzápětí podpořila houslistka Eleonora Machová svým sladkým a hřejivým tónem i fenomenální prací s výrazem. Třetí věta se vrátila k náhlým změnám sazby, harmonie i afektu, vévodil jí navíc výtečný dialog houslí v podání Eleonory Machové a Vojtěcha Zajíce. Zde je třeba zdůraznit, jak zásadně odlišný – moderní, svěží, dynamický a místy až fantazijní – byl Neumannův kompoziční jazyk vzhledem k jeho současníkům. Své skutečné kolegy, mezi které lze bez uzardění počítat i například Carla Philippa Emanuela Bacha, předběhl v některých aspektech o dobrých dvacet let. Co však hrálo recenzovanému koncertu do karet nejvíce byl fakt, že Marek Čermák má s dílem Antona Neumanna nemalé zkušenosti a hluboce mu rozumí. Proto také veškeré akcenty a nuance, které se u něj objevují, tak dokáže výtečně přetlumočit nejen instrumentalistům, ale skrze ně především posluchačům.

Jednou z dvojice premiérovaných skladeb se stal Flétnový koncert F dur, při kterém řady souboru Musica figuralis rozšířila hráčka na traverso Jana Semerádová. Pro skladbu samotnou platí do velké míry totéž, co pro předchozí symfonii: celá řada afektů a nálad, mezi kterými se objevují nejen pastorální názvuky, ale také nezřízené veselí či naopak těžká zádumčivost, náhlé tempové i dynamické změny, jasná nadčasovost a nadgeneračnost. To vše je rozšířeno o ryze virtuózní element, který ještě více zdůraznil Neumannův celkový kompoziční styl. Jana Semerádová s naprostou lehkostí a interpretační suverenitou přecházela mezi mnohdy zcela protichůdnými melodickými, dynamickými i rytmickými idejemi s dechberoucí muzikalitou. Třetí věta navíc potvrdila také skladatelovu avizovanou nápaditou práci s fakturou, když ve vypjatém okamžiku prořídla sazba na pouhou flétnu a dvojici houslí.

Symfonie G dur uvedla kromě předchozích kvalit také vkusná glissanda, která ve druhé větě stupňovala napětí. Skladba, podobně jako Symfonie A dur, hýřila rozličnými – mnohdy protichůdnými – melodickými nápady a tempovými či formálními nepravidelnostmi. Závěrečný Flétnový koncert D dur byl v porovnání s předchozími skladbami přece jen o něco tradičnější. Objevují se zde sice náročné virtuózní figurace a akordické rozklady, avšak celkový hudební obraz je mnohem homogennější. Zajímavým bylo také prořídnutí sazby pouze na flétnu a dvojicí houslí po celou dobu druhé věty. Výkon Jany Semerádové byl opět na nejvyšší interpretační úrovni: z hlediska práce s výrazem a dynamikou i z pohledu frázování a jemných nuancí. V pravdě se však jednalo o vítané uvolnění po geniální, avšak svým způsobem posluchačsky náročnější hudbě předchozích děl. Marek Čermák avizoval, že původní pořadí flétnových koncertů bylo třeba změnit, aby „intelektuálnější“ Flétnový koncert F dur zazněl ještě v době, kdy budou posluchači v plné síle. Ve skutečnosti byl intelektuálně výživný prakticky celý program večera.

Čtvrteční koncert potvrdil hned tři předpoklady: Anton Neumann skutečně a neoddiskutovatelně patří k nejzajímavějším skladatelům své doby a Musica figuralis zase patří k největším příslibům současné historicky poučené interpretace (je tedy velká škoda, že se jim nedostává mnohem větší pozornosti). A konečně zatřetí: pokud by Anton Neumann měl možnost slyšet koncert, pravděpodobně by nadšeně zvolal: „Můj Čermák mi rozumí!“

Anton Neumann (1721–1776): Symfonie a4 A Dur (Štrasburk)

Anton Neumann (1721–1776): Flétnový koncert F dur (Karlsruhe)

Anton Neumann (1721–1776): Symfonie a4 G Dur (Lambach)

Anton Neumann (1721–1776): Flétnový koncert D dur (Karlsruhe)

Musica figuralis

Marek Čermák – umělecký vedoucí

Jana Semerádová – traverso

Arcibiskupský palác, Olomouc

25. srpna 2022, 19:30

Panda foto

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Lotyšská instrumentální kapela Very Cool People nedávno vydala album s dlouhým názvem 50 Years of Influence + 30 Years of Cool Equals 13 Years of Music Hooliganism. Za pár dnů je přijede představit do Brna – bude hrát 17. září v klubu Music Lab. A vedle písní ze zmíněného alba se dostane i na úplné novinky z teprve chystaných projektů. Těch má totiž kapela v čele s kytaristou Elvijsem Grafcovsem, který odpovídá na naše otázky, na rozdávání.  více

„Dělali jsme to jako session, seděli jsme naproti sobě, aby měl divák zážitek, jako kdyby přišel na zkoušku,“ líčí zpěvák Dan Bárta, jak vznikalo jeho aktuální album Jedním dechem, nahrané společně s jazzovým Robert Balzar Triem a s maďarským trumpetistou Kornélem Fekete-Kovácsem. Nejvíce jazzové album v bohaté diskografii Dana Bárta vyšlo u brněnského vydavatelství Bivak Records a v brněnském studiu České televize se natáčelo.  více

Podoba hudebního folklorismu druhé poloviny 20. století byla výrazně ovlivněna jediným profesionálním hudebním tělesem – Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů neboli BROLNem. A právě ten oslavil 8. září 2022 v brněnském Besedním domě své sedmdesáté narozeniny.  více

Po covidové pauze brněnské ulice opět zaplnily kroje z různých koutů Moravy, ale i jiných zemí Evropy. První zářijový den začal Mezinárodní folklorní festival Brno. Stejně jako drtivá většina festivalů a pravidelných akcí se nemohla v posledních dvou letech konat, také MFF měl kvůli vládním opatřením pauzu. A proto pro letošní ročník zvolil výmluvný podtitul Žijem. Úvodní koncert obstaral na nádvoří Nové radnice tentokrát BROLN a byly k tomu dva speciální důvody.  více

Hudební festival Olomoucké barokní slavnosti na předposledním koncertu svého jubilejního, desátého ročníku ve Freskovém sále ZŠ Komenius v Olomouci nabídl večer se souborem Musica Florea. Pod uměleckým vedením violoncellisty Marka Štryncla vystoupili hudebníci s výběrem skladeb opomíjených klasicistních a raně romantických autorů Karla Kohauta, Jana Ladislava Dusíka a Johanna Nepomuka Hummela. Volba autorů nebyla náhodná – letos je tomu právě 210 let od Dusíkova a 185 let od Hummelova úmrtí. Po boku kmenových členů ansámblu – houslistek Magdaleny Malé a Simony Tydlitátové, violistky Lýdie Cillerové, violoncellisty Marka Štryncla a kontrabasisty Ondřeje Štajnochra – usedla za kladívkový klavír Petra Matějovávíce

Závěr letošního jubilejního pětadvacátého ročníku F SCÉNY představil na činoherní scéně Městského divadla Brno autorský pořad Iva Mikuše nazvaný O frajeroch a frajerkách.  více

Od čtvrtka 25. srpna se brněnští diváci mohli už po pětadvacáté vydat na letní folklorní večery neboli zavedenou přehlídku F SCÉNA. Tento malý festival lidové hudby pořádá folklorní sdružení Jánošík Brno. Jako obvykle byl program mezinárodní a regionálně i stylově pestrý. Pokud mluvím o stylu, nemyslím tím, že by se organizátoři dramaturgicky vzdalovali od lidové hudby. Mám na mysli spíše různá pojetí a zpracování lidového materiálu. Od historicky poučené interpretace (někdy také nazývané autentická interpretace) až po vystoupení s vyšší mírou stylizace. Na své si tak přišli diváci různých preferencí.  více

V hudebních archivech se skrývá kvanta dechberoucí hudby, která stále čeká na své novodobé objevení. Mluví se o tom s trochou nadsázky dnes a denně. Badatelé i umělečtí vedoucí se snaží pozapomenutou, avšak mnohdy vysoce kvalitní tvorbu vynést na světlo a rozšířit již tak pestrý kánon vážné hudby. Touha uvádět archivní díla opět v život je dramaturgickým předsevzetím nejen mnoha vědců a hudebníků, ale i festivalu Olomoucké barokní slavnosti. A letošní jubilejní desátý ročník připravil takových koncertů hned několik.  více

Album Zavrzlama bosenské skupiny Divanhana je podle průběžného pořadí prozatím druhou nejlepší světovou nahrávkou roku 2022 podle panelu rozhlasových publicistů World Music Charts Europe. Divanhana vystoupí v rámci Lednicko-valtického hudebního festivalu 26. srpna v Hlohovci a o den později v Břeclavi – Charvátské Nové Vsi. Na naše otázky odpovídá pianista skupiny Neven Tunjić.  více

Jubilejní desátý ročník hudebního festivalu Olomoucké barokní slavnosti do svého letošního programu zařadil ve dnech 18. a 19. srpna jedinečnou dramaturgickou lahůdku – jednu z historicky nejdůležitějších českých zpěvoher, která se však na pódiích operních domů či hudebních sálů příliš neobjevuje. Řeč je o Dráteníkovi, první původní české opeře zkomponované Františkem Škroupem na libreto z pera Josefa Krasoslava Chmelenského. V režii Kateřiny Křivánkové, s kostýmy a scénou Sylvy Markové a v hudebním nastudování Marka Čermáka ji provedlo těleso Volantes Orchestra, rezidenční soubor festivalu. Pěveckých rolí se chopili Matúš Šimko (Dráteník/Škroup), Lenka Cafourková Ďuricová (Růžena), Vincenc Ignác Novotný (Vojtěch), Zuzana Badárová (Liduška), Aleš Janiga (Květenský), Jiří Miroslav Procházka (Lána) a Martin Vodrážka (Kůl). Ryze činoherní roli Chmelenského – výše zmíněného autora libreta – a drába Hranatého ztvárnil Martin Mihál. Recenzent navštívil premiérové představení.  více

Multižánrový hudební festival Maraton hudby Brno již po sedmé dokázal, že ohromující množství hudby lze při precizní organizaci a troše štěstí vměstnat do jednoho prodlouženého víkendu. Od čtvrtka do neděle (11.–14. srpna) vybrané hudební sály, náměstí, nádvoří i ulice města zaplnila umělecká tvorba bezpočtu kapel, těles a specifických hudebních uskupení všemožných žánrů a stylů. Na své si přišli milovníci rocku, world music, jazzu, artificiální hudby, folkloru či improvizované hudby. V jedné věci se však letošní ročník od toho minulého zásadně lišil: rok 2022 představil historicky vůbec první rezidenční umělkyni festivalu, kterou se stala houslistka, flétnistka a klavíristka Anna Fusekvíce

Maraton hudby rozproudil již pošesté ulice, náměstí a mnohé prostory v Brně všemožnými hudebními žánry. Nejsou to však vždy nutně jen místa koncertního rázu. Soubor Hausopera se například v pátek 12. srpna vydal se svou operou Věčná slečna Bledá do Zemanovy kavárny. Ve třech víkendových uvedeních zde završí svoji Trilogii pro město, Brnu na míru vytvořený projekt připomínající jeho klady, zápory, ale především některé funkcionalistické stavby.  více

Festival Maraton hudby Brno letos zavádí novinku; post rezidenčního umělce. Jeden vybraný umělec se představí v různých hudebních polohách. Prvním rezidenčním umělcem festivalu Maraton hudby Brno se stane skvělá multiinstrumentalistka Anna Fusek.  více

Na jedné z hlavních scén hudebního festivalu Maraton hudby Brno, tzv. world music scéně, vystoupí v sobotu 13. srpna elita evropské world music hudby. Kdo všechno přijede, přibližuje významný publicista a současně dramaturg tohoto programu Milan Tesař.  více

Polská skupina MØW vystoupí ve čtvrtek 11. srpna na nádvoří Místodržitelského paláce v centru Brna v rámci jazzové scény festivalu Maraton hudby Brno. Na naše otázky odpovídají kapelnice a zpěvačka Ania Bratek a pianistka Aga Derlak, která se v minulosti v Brně představila i se svým vlastním jazzovým triem. Skupina MØW tentokrát představí své nové album W jednym pokojuvíce

Nejčtenější

Kritika

Hudební festival Olomoucké barokní slavnosti na předposledním koncertu svého jubilejního, desátého ročníku ve Freskovém sále ZŠ Komenius v Olomouci nabídl večer se souborem Musica Florea. Pod uměleckým vedením violoncellisty Marka Štryncla vystoupili hudebníci s výběrem skladeb opomíjených klasicistních a raně romantických autorů Karla Kohauta, Jana Ladislava Dusíka a Johanna Nepomuka Hummela. Volba autorů nebyla náhodná – letos je tomu právě 210 let od Dusíkova a 185 let od Hummelova úmrtí. Po boku kmenových členů ansámblu – houslistek Magdaleny Malé a Simony Tydlitátové, violistky Lýdie Cillerové, violoncellisty Marka Štryncla a kontrabasisty Ondřeje Štajnochra – usedla za kladívkový klavír Petra Matějovávíce