Světový Neumann v Olomouci

Světový Neumann v Olomouci

V hudebních archivech se skrývá kvanta dechberoucí hudby, která stále čeká na své novodobé objevení. Mluví se o tom s trochou nadsázky dnes a denně. Badatelé i umělečtí vedoucí se snaží pozapomenutou, avšak mnohdy vysoce kvalitní tvorbu vynést na světlo a rozšířit již tak pestrý kánon vážné hudby. Touha uvádět archivní díla opět v život je dramaturgickým předsevzetím nejen mnoha vědců a hudebníků, ale i festivalu Olomoucké barokní slavnosti. A letošní jubilejní desátý ročník připravil takových koncertů hned několik.

Jedním z autorů, jehož díla bezpochyby patří i do koncertních sálů dneška, je skladatel a olomoucký kapelník Anton Neumann (1721–1776). Jeho výjimečné tvorbě se již řadu let věnuje muzikolog a interpret Marek Čermák, který ve čtvrtek 25. srpna v olomouckém arcibiskupském paláci spolu se souborem Musica figuralis představil výběr ze skladatelova díla. Součástí programu byly i obnovené světové premiéry dvou flétnových koncertů, ve kterých po boku hudebníků souboru Musica figuralis vystoupila Jana Semerádová.

O tom, že Anton Neumann byl nejen skladatelem světových kvalit, ale také nekonvenčním a moderním tvůrcem, vypověděla již úvodní Symfonie A dur. Expresivní harmonie, excentrické změny sazby i tempa či příkré střídání afektů, to vše bylo sjednoceno a vyhotoveno s naprosto řemeslnou dokonalostí. To by však mohlo zůstat jen na notovém papíře, pokud by se hudebníci naplno nepoddali tomuto expresivnímu výrazivu. Vedoucí souboru Marek Čermák důsledně dbal nejen na ostrost dynamických a výrazových změn, ale především na zásadní práci s tempem, která ještě akcentovala nestálý tok Neumannovy hudby. Již druhá věta Symfonie A dur však dokázala, že Neumann není pouze mistrem dramatické a divoké hudby, ale také velkým lyrikem, což vzápětí podpořila houslistka Eleonora Machová svým sladkým a hřejivým tónem i fenomenální prací s výrazem. Třetí věta se vrátila k náhlým změnám sazby, harmonie i afektu, vévodil jí navíc výtečný dialog houslí v podání Eleonory Machové a Vojtěcha Zajíce. Zde je třeba zdůraznit, jak zásadně odlišný – moderní, svěží, dynamický a místy až fantazijní – byl Neumannův kompoziční jazyk vzhledem k jeho současníkům. Své skutečné kolegy, mezi které lze bez uzardění počítat i například Carla Philippa Emanuela Bacha, předběhl v některých aspektech o dobrých dvacet let. Co však hrálo recenzovanému koncertu do karet nejvíce byl fakt, že Marek Čermák má s dílem Antona Neumanna nemalé zkušenosti a hluboce mu rozumí. Proto také veškeré akcenty a nuance, které se u něj objevují, tak dokáže výtečně přetlumočit nejen instrumentalistům, ale skrze ně především posluchačům.

Jednou z dvojice premiérovaných skladeb se stal Flétnový koncert F dur, při kterém řady souboru Musica figuralis rozšířila hráčka na traverso Jana Semerádová. Pro skladbu samotnou platí do velké míry totéž, co pro předchozí symfonii: celá řada afektů a nálad, mezi kterými se objevují nejen pastorální názvuky, ale také nezřízené veselí či naopak těžká zádumčivost, náhlé tempové i dynamické změny, jasná nadčasovost a nadgeneračnost. To vše je rozšířeno o ryze virtuózní element, který ještě více zdůraznil Neumannův celkový kompoziční styl. Jana Semerádová s naprostou lehkostí a interpretační suverenitou přecházela mezi mnohdy zcela protichůdnými melodickými, dynamickými i rytmickými idejemi s dechberoucí muzikalitou. Třetí věta navíc potvrdila také skladatelovu avizovanou nápaditou práci s fakturou, když ve vypjatém okamžiku prořídla sazba na pouhou flétnu a dvojici houslí.

Symfonie G dur uvedla kromě předchozích kvalit také vkusná glissanda, která ve druhé větě stupňovala napětí. Skladba, podobně jako Symfonie A dur, hýřila rozličnými – mnohdy protichůdnými – melodickými nápady a tempovými či formálními nepravidelnostmi. Závěrečný Flétnový koncert D dur byl v porovnání s předchozími skladbami přece jen o něco tradičnější. Objevují se zde sice náročné virtuózní figurace a akordické rozklady, avšak celkový hudební obraz je mnohem homogennější. Zajímavým bylo také prořídnutí sazby pouze na flétnu a dvojicí houslí po celou dobu druhé věty. Výkon Jany Semerádové byl opět na nejvyšší interpretační úrovni: z hlediska práce s výrazem a dynamikou i z pohledu frázování a jemných nuancí. V pravdě se však jednalo o vítané uvolnění po geniální, avšak svým způsobem posluchačsky náročnější hudbě předchozích děl. Marek Čermák avizoval, že původní pořadí flétnových koncertů bylo třeba změnit, aby „intelektuálnější“ Flétnový koncert F dur zazněl ještě v době, kdy budou posluchači v plné síle. Ve skutečnosti byl intelektuálně výživný prakticky celý program večera.

Čtvrteční koncert potvrdil hned tři předpoklady: Anton Neumann skutečně a neoddiskutovatelně patří k nejzajímavějším skladatelům své doby a Musica figuralis zase patří k největším příslibům současné historicky poučené interpretace (je tedy velká škoda, že se jim nedostává mnohem větší pozornosti). A konečně zatřetí: pokud by Anton Neumann měl možnost slyšet koncert, pravděpodobně by nadšeně zvolal: „Můj Čermák mi rozumí!“

Anton Neumann (1721–1776): Symfonie a4 A Dur (Štrasburk)

Anton Neumann (1721–1776): Flétnový koncert F dur (Karlsruhe)

Anton Neumann (1721–1776): Symfonie a4 G Dur (Lambach)

Anton Neumann (1721–1776): Flétnový koncert D dur (Karlsruhe)

Musica figuralis

Marek Čermák – umělecký vedoucí

Jana Semerádová – traverso

Arcibiskupský palác, Olomouc

25. srpna 2022, 19:30

Panda foto

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

V letošním roce navštívilo Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici více jak 41 000 lidí tedy rekordní počet. Číslo, které překvapí. V době, do které se tolikrát předpovídal zánik folkloru i folklorismu, se na jednom místě sejde tak obrovské množství lidí. Co je k tomu vede? Letošní jubilejní 80. ročník tomu jistě napomohl, ale samotné výročí by určitě nestačilo. V čem spočívá její kouzlo? Každý návštěvník si z festivalu odnáší jiný zážitek, jinou vzpomínku, jiný příběh. A právě ten svůj vám nyní nabídnu. Jaká tedy byla moje Strážnice 2025? A našla jsem odpověď na otázku, co stojí za tak velkým zájmem?  více

Jedním z členů mezinárodní poroty letošního ročníku Veszprém Street Music Festivalu bude Milan Tesař – programový ředitel, vedoucí hudební redakce Radia Proglas, šéf panelu World Music Charts Europe a dramaturg festivalu Maraton hudby Brno. Vyslání zástupce právě z Brna není náhodné – město je stejně jako Veszprém člen sítě UNESCO Creative Cities of Music a pravidelně zapojuje do mezinárodní kulturní spolupráce a podpory mladých talentů.  více

Závěrečný koncert jubilejního 30. ročníku festivalu Concentus Moraviae, který nesl název Rondo festivo, se uskutečnil několik kilometrů za českými hranicemi, v dominikánském kostele v malém rakouském městečku Retz. Zde v podání belgického souboru Bryggen zazněly skladby Maxe Richtera a Edwarda Griega. Dvojrole houslistky a dirigentky se ujala umělecká vedoucí souboru Jolente De Maeyervíce

Benefiční akce s názvem Večery s Ondrášem opět oživila nádvoří hradu Špilberk. Vojenský umělecký soubor Ondráš zde ve druhé půli června předvedl dva celovečerní programy, které připomněly nové i starší choreografie a hudební úpravy. První večer nabídl premiéru pořadu Pocta Jaroslavu Juráškovi, připravenou ke stému výročí narození této významné osobnosti folklorního hnutí druhé poloviny 20. století. Druhý večer s názvem Ondrášovské putování provedl hudbou i tancem po regionech Čech, Moravy, Slezska, Slovenska a Rumunska.  více

První brněnský koncert 30. ročníku „putovního“ festivalu Concentus Moraviae se odehrál v neděli 22. června v sále konventu Milosrdných bratří. V podání ansámblu a nocte temporis ve složení Anna Besson (traverso, musette), Myriam Rignol (viola da gamba), Béatrice Martin (cembalo), Simon Linné (theorba) a Reinoud Van Mechelen (tenor, umělecký vedoucí) zazněl program pojmenovaný Oh, ma belle brunette! (Ó, má krásna brunetko). Název brunetka je vedle označení hnědovlasé dámy také hudební forma vycházející z dvorské písně, která byla velmi populární ve Francii na přelomu 17. a 18. století. Pařížský vydavatel Christophe Ballard publikoval mezi lety 1703–1711 tři sbírky těchto brunetek, které doplňovaly i písně dvorské či pijácké. Tento repertoár při nedělním koncertu doplnilo několik instrumentálních kompozic.  více

Právě teď se ve francouzském městě na okraji Paříže Enghien-les-Bains koná XVII. výroční zasedání Sítě kreativních měst UNESCO (UCCN). Brno na tomto zasedání reprezentuje koordinátorka Brna - města hudby UNESCO Jana Padrnosová a Lukáš Pavlica z Odboru kultury Magistrátu města Brna, kteří se aktivně zapojují do odborných panelů, síťování a mezinárodní výměny zkušeností.  více

Jedním z nejzajímavějších souborů, které se na letošním ročníku mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae objevily, byl bezesporu Zefiro Torna pod vedením loutnisty Jurgena De bruyn. Jejich hudební program s názvem Balzám zazněl v sobotu 14. června na Panském dvoru v Telči a o den později na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou. Tento text se věnuje prvnímu z vystoupení.  více

Na prkna Janáčkova divadla zavítala v české premiéře opera Král Roger polského hudebního skladatele Karola Szymanowského. Titulní postavy se zhostil Jiří Brückler, královu choť, Roxanu, ztvárnila Veronika Rovná, Rogerovy pravé ruky, mudrce Edrisiho, se ujal Vít NosekPetr Nekoranec vystoupil coby Pastýř a hlavní zdroj Rogerova příkoří. Roli Velekněze nastudoval David Szendiuch, jako Diakonistka se objevila Jana Hrochová a sólový soprán a tenor zazněly v podání Evy Daňhelové a Pavla Valenty. Kromě sólistů vystoupil také Sbor a orchestr Janáčkovy opery NdB pod vedením Martina Buchty a Dětský sbor Brno se sbormistryní Valerií Maťašovou. Režie byla dílem Vladimíra Johna, scénu navrhl Martin Chocholoušek a kostýmy Barbora Rašková. Světelného designu se chopil Martin Kroupa a choreografii zpracovali Jan Kodet a Michal Heriban. Hudebního nastudování se ujal Robert Kružík, který premiérové provedení rovněž řídil.  více

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae, který každoročně přináší světové interprety a vedoucí osobnosti artificiální hudby do více než dvaceti měst na Moravě a v Dolním Rakousku, zahájil v sobotu 31. května v Porta coeli v Předklášteří svůj jubilejní 30. ročník. Hudební náplní večera se stala polyfonie z přelomu 14. a 15. století v provedení souboru Graindelavoix pod vedením dirigenta, spisovatele, filmaře a antropologa Björna Schmelzera.  více

Šestý koncert abonentního cyklu Filharmonie doma, který nesl název Beethoven, „český Beethoven“ a Martinů, se uskutečnil ve čtvrtek 22. května v Besedním domě. Jak název napovídá, na programu se objevila díla Jana Václava Huga Voříška, Bohuslava Martinů a Ludwiga van Beethovena. Do čela Filharmonie Brno se tentokrát postavila dirigentka Alena Hron a v první polovině koncertu brněnský orchestr doplnilo Trio Bohémo ve složení Matouš Pěruška – housle, Kristina Vocetková – violoncello a Jan Vojtek – klavír. Celý večer byl věnován nedávno zesnulé prof. Aleně Štěpánkové Veselé, brněnské varhanici, bývalé rektorce JAMU a jedné z nejvýraznějších osob brněnského kulturního dění.  více

Stejně jako v životě a tvorbě Dušana Holého i na koncertě se střídaly dvě polohy lidové písně. První z nich, věrná tradici a zakořeněná ve svém přirozeném prostředí regionu, zazněla v podání Horňácké muziky Petra Mičky. Druhá - výrazně stylizovaná a přetvořená pro potřeby koncertního provedení - zazněla v úpravách pro BROLN v současné době pod dirigentským smyčcem primáše Petra Varmuži.  více

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více

Na 10. ročníku festivalu Maraton hudby Brno vystoupí polské ženské trio Sutari. Na svém kontě mají stovky koncertů ve více než 20 zemích světa včetně vystoupení na světovém hudebním veletrhu WOMEX v roce 2015 nebo live session pro americké rádio KEXP. Vydaly několik oceňovaných alb, z nich to nejnovější, z roku 2024, se jmenuje #kołysankidlaświata a obsahuje ukolébavky. Jejich hudba kombinuje tradiční polské písně s moderními prvky a dotýká se témat přírody, svobody, ženskosti a sesterství. Sutari zahájí v sobotu 9. srpna World music scénu festivalu v brněnském klubu První patro. Na naše otázky odpovídaly kolektivně všechny tři členky skupiny – Basia Songin, Kasia Kapela a Dobromiła Życzyńska.  více

Ke světlu – tak znělo označení závěrečného koncertu Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož letošní 32. ročník nesl podtitul Smíření. V podání domácí a pořadatelské Filharmonie Brno zazněla 27. dubna v kostele sv. Janů pod taktovkou Anny-Marie Helsing díla Ralpha Vaughana Williamse a Einojuhaniho Rautavaary. V první části koncertu se jako sólista představil Josef Špačekvíce

Letos si připomínáme 100. výroční narození kanadského jazzového klavíristy a skladatele Oscara Petersona (1925–2007). K této příležitosti nastudovalo klavírní trio ve složení Luboš Šrámek (klavír), Marián Ševčík (bicí) a Matěj Štubiak (kontrabas) Petersonovu Velikonoční suitu – jednu z mála jazzových duchovních skladeb, kterou hráči uvedli ve středu 23. dubna v Besedním domě v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více

Nejčtenější

Kritika

Závěrečný koncert jubilejního 30. ročníku festivalu Concentus Moraviae, který nesl název Rondo festivo, se uskutečnil několik kilometrů za českými hranicemi, v dominikánském kostele v malém rakouském městečku Retz. Zde v podání belgického souboru Bryggen zazněly skladby Maxe Richtera a Edwarda Griega. Dvojrole houslistky a dirigentky se ujala umělecká vedoucí souboru Jolente De Maeyervíce