Italský živel a kosmopolitní Evropa

Italský živel a kosmopolitní Evropa

Václav Luks je naším předním interpretem staré hudby. V rozhovoru přiblížil svou koncepci letošního ročníku festivalu Concentus Moraviae a zároveň vlastně i důvody, proč je barokní hudba a doba přitažlivá a inspirativní i pro dnešek.

Osmnáctý ročník festivalu Concentus Moraviae je věnován italskému baroku, z nějž by asi bylo možné odvodit moderní vnímání hudby vlastně až do současnosti. Jaký je podle vás vztah baroka a dneška, v čem by si barokní a dnešní člověk rozuměli?
Pro dnešního člověka je příznačné, že se obrací k minulosti a že v umění uplynulých staletí hledá únik z dnešní uspěchané doby. Z historie však víme, že tyto tendence hledání kulturní identity se pravidelně objevovaly od počátků civilizace. Také barokní člověk se snažil hledat únik z každodenní reality a nacházel kořeny evropské kultury v estetických ideálech antiky. V baroku byl poprvé v dějinách hudby vznesen požadavek na srozumitelnost hudebního sdělení všem posluchačům. Hudba pronikala do divadelních sálů, posílil se její význam v rámci liturgie a stávala se přístupnější stále širším společenským vrstvám. Významnou kvalitu barokního umění spatřuji ve faktu, že při zachování vysoké umělecké kvality, nároku na formální dokonalost i obsahovou hloubku, je toto umění výsostně sdělné. Zde také spatřuji hlavní důvod nadčasové přitažlivost barokního umění pro dnešního posluchače.    

V dramaturgickém úvodu k festivalu píšete, že Evropa nahlížela s obdivem přes hradbu Alp. Italští hudebníci ale také vyjížděli do Evropy a stylově ji kromě Francie vlastně celou ovládli. Zaměřil jste se na ty, kteří nějak ovlivnili přímo Moravu a Čechy, nebo jste to bral komplexněji?
Pozoruhodné je sledovat, jak přirozené geografické hranice byly daleko důležitější než hranice států. Národní umělecké školy se vzájemně mísily a prolínaly a italský živel našel své uplatnění i ve Vámi zmiňované Francii. Nezapomeňme, že Jean Baptiste Lully byl původem Ital a Marc-Antoine Charpentier studoval v Římě u Giacoma Carissimiho. Na příkladech těchto dvou nejznámějších představitelů francouzského baroka vidíme, jak všudypřítomný italský živel v 17. a 18. století byl. V katolické části Evropy bylo italské vyzařování samozřejmě ještě silnější než v protestantské Evropě a Čechy a Morava stojí tudíž přímo v centru hlavního proudu italské hudby. Je tedy logické, že jsem se snažil italskou barokní hudbu představit jako celek. 

Vy a váš soubor Collegium 1704 jste spojováni především se jménem Jana Dismase Zelenky, který působil v Drážďanech. Jaký je rozdíl mezi německým a italským barokem?

Úkol popsat rozdíly a mezi německým a barokem by vydalo nejen na knihu, ale hned na celou knihovnu. V krátkosti se dá říci, že i v barokní hudbě platí známé charakteristiky italské zpěvnosti a elegantní jednoduchosti při zachování stylové čistoty. Německá hudba vynikala smyslem pro kontrapunkt, propracovaností formy a především se vyznačovala schopností jedinečné stylové syntézy. Zatímco v raném baroku přejímali Němci italské vlivy v jejich nejčistší podobě, v době vrcholného baroka je německá škola v podstatě syntézou italské hudby s francouzským vlivem – to vše ovšem například u Bacha propojené svrchovaným kompozičním mistrovstvím.


Je vůbec možné se na barokní hudbu dívat z "národního" hlediska?
Je to dokonce nutné! Existence národní škol je základním a nepřehlédnutelným aspektem hudební scény doby baroka. Je třeba ovšem izolovat barokní vnímání pojmu „národní“ od nabubřelého národovectví 19. století, nebo dokonce od tragického nacionalismu století minulého. Barokní Evropa byla daleko kosmopolitnějším prostorem, než je dnešní „integrovaná“ Evropa a národní specifika nebyla definována masovou manipulací politických vůdců či programy politických stran. Pod slovem národní se rozuměla nezaměnitelná kulturní identita, která se přirozeně vyvinula vzhledem k historickým a přírodním podmínkám toho kterého regionu. 


Skladatelé putovali po celé Evropě, hledali dobré učitele a usazovali se tam, kde našli práci – nebyla tehdy Evropa fakticky propojenější než dnes v rámci Unie?
Ano, jsem přesvědčený, že otevřenost barokní Evropy by přinejmenším na kulturní úrovni mohla být dnešní Evropě vzorem.

Vklíníte někam do italských inspirací i Zelenkovo dílo? Ať už ano či ne, jaký pro to máte důvod?
Studium Jana Dismase Zelenky v Benátkách sice není doložené, ale s italskou hudbou se setkával náš nejvýznamnější barokní skladatel zajisté již v Praze a pak během svých studií u Johanna Josepha Fuxe ve Vídni. Jeho hudba je typickým příkladem stylové syntézy, jak ji známe u německých skladatelů. Italský živel ve spojení s jeho originální hudební řečí však činí jeho Zelenkovu hudbu jedinečnou a nezaměnitelnou. Proto i jeho jméno bude ve festivalové dramaturgii důstojně zastoupeno.

Zásadním autorem aktuálního ročníku festivalu je dvojnásobný jubilant Arcangelo Corelli (1653–1713), jakým způsobem chcete jeho dílo do programu zařadit? Spíš ho koncentrovat do uzavřených koncertů, nebo jím průběžně prostoupit pokud možno celý festival?
Arcangello Corelli je osobnost, která významně ovlivnila podobu evropské instrumentální hudbu a houslové umění budoucích století. Ve světle této skutečnosti je jeho dílo překvapivě malé, žánrově vyhraněné a koncentrované výhradně na smyčcovou instrumentální hudbu. Proto budou jeho díla zastoupena v programech, které se dramaturgicky dotknou italské instrumentální hudby, jako jsou koncerty souboru Sezione Aure nebo závěrečný koncert Collegia 1704.

Premiéru by na festivalu měla mít opera La Calisto Francesca Cavalliho. Mýtus o průvodkyni bohyně Artemis proměněné v medvěda odkazuje nepřímo k Arkádii – místu, kde žije člověk v idylicky dokonalé harmonii s přírodou. Mohl by i v tom být nějaký vzkaz k dnešku?
Projekt opery La Calisto je pozoruhodný tím, že se bude jednat o premiéru inscenace, která zachází s barokní operou jako se živým tvarem a propojí barokní vznešenost s něžnou krásou loutek. Arkádijská témata a hledání harmonie mezi člověkem a přírodou byla nesmírně důležitá především pro okruh římských umělců koncentrovaných kolem Arkádijské akademie, mezi které se řadil i Arcangello Corelli nebo básník a libretista Pietro Metastasio. Hledání inspirace v dokonalém a přirozeném řádu přírody je bezesporu jedním z věčných témat.    

Chcete se dotknout i "pouliční" podoby italského baroka, jako se českému lidovému baroku věnuje třeba Michael Pospíšil?
V dnešní době jsme si zvykli hudební žánry striktně dělit a škatulkovat. V době baroka se však často prolínaly světy opery a duchovní hudby, stejně jako hudba lidová a hudba, kterou nazýváte „pouliční“ s hudbou, která zněla v šlechtických salónech. Nesmíme zapomenout, že hudebníci, kteří v palácích účinkovali při hudebních produkcích, se často právě „na ulici“ vyučili muzikantskému řemeslu. Proto jsem rád, že tento fascinující prvek barokní kultury se představí hned na zahajovacím koncertě Concentu Moraviae. Soubor Accordone představí program s názvem Neapolské příběhy, který nás zavede do křivolakých uliček tohoto fascinujícího města.

Foto Jiří Sláma

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Multižánrový festival letos přivítal desítky umělců z domova i zahraničí a více než 16 000 diváků. Druhý srpnový víkend se Brno rozeznělo hudbou doslova na každém rohu. Na několika pódiích se vystřídali umělci různých žánrů od jazzu, folkloru, klasiky, rocku po balkan, pouliční divadlo a mimořádný bezuliční busking. Brno navštívil i nový cirkus. Francouzsko-belgický soubor Collectif Malunés vystoupil hned třikrát a roztleskal celé šapitó.  více

Jazzový kontrabasista Vincenc Kummer loni oslavil 75. narozeniny. Při té příležitosti připravil knihu, v níž shrnuje svůj umělecký i osobní život.  více

Desítky účinkujících největšího letního festivalu moravské metropole Maraton hudby Brno jsou připraveny ke startu. Druhý srpnový víkend Brno zaplaví hudba doslova všech žánrů, od balkánské dechovky přes komorní a orchestrální klasiku, jazz, folklor, etno, rock, kapely pro děti až po netradiční tzv. bezuliční busking. Hudební program ozdobí exkluzivní trojice představení nového cirkusu, chybět neubude pouliční divadlo, kouzelník či unikátní akrobatický heliový balón. To vše a ještě více od 11. do 13. srpna. v Brně. Nezapomeňte na již tradiční hudebně-maratonské heslo: Není důležitá rychlost; především si dobře rozvrhněte síly, abyste si toho užili co nejvíce!  více

Folkové prázdniny v Náměšti nejsou „jen“ navýsost hudebním festivalem. Jsou také světem, v němž se uskutečňují vize. Vize dramaturgické i umělecké. Jsou světem, kde se člověk může ledasčemu naučit, ledasco se dozvědět, s ledaským se setkat. Kromě hudby, jež je těžištěm festivalu, jsou Folkovky bohatou přehlídkou dílen (výtvarných, řemeslných, hudebních, tanečních a dalších), filmů (o muzikantech a jejich osudech) a přednášek (Kolokvium).  více

Existují hudební festivaly fádní, vcelku zajímavé, velmi zajímavé, skvělé… a Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou. Festival výjimečný nejen svou žánrovou šíří (folk v názvu klame, jak pravidelní návštěvníci věcí), tak zejména promyšlenou koncepcí s mnoha přesahy nejen hudebními. Každý ročník festivalu má své téma. Každý den má své téma. Na hlavním pódiu se střídají české legendy s kapelami ze světa, které v Česku hrají úplně poprvé. A pódium v náměšťském zámeckém parku (případně v blízké jízdárně, prší-li) zažívá každý rok několik premiér, mimořádných projektů, neopakovatelných hudebních setkání. A kromě toho patří k „Folkovkám“ desítky, ba stovky nejrůznějších výtvarných, hudebních a lecjakých jiných dílen, dvoudenní odborné kolokvium, méně vážné rozpravy o hudbě nebo open scéně, v jejímž rámci se na řadu dostane i český folk.  více

Zatímco s kapelou The Fireballs hraje rokenrol a v B-Side Bandu přijde do styku s tradičním i moderním mainstreamovým jazzem i s úpravami popových hitů, v několika svých vlastních projektech se klarinetista a saxofonista Pavel Zlámal věnuje improvizované hudbě. Vystupuje sám, v duu, v komorních uskupeních, ale tak s většími ansámbly. Právě vydal nové CD v roli dirigenta improvizačního tělesa Divergent Connections Orchestra. A tato živá nahrávka byla hlavním tématem našeho rozhovoru.  více

Chrámové mysterium i vizualizovaný koncert. Obojí charakteristika je přítomna v projektu Hudebního festivalu Znojmo s názvem Příběh o Kristu, v umělecky silném pojetí oživujícím dílo Heinricha Schütze. Na programu je po čtvrteční premiéře v reprízách ještě 22. a 23. července.  více

V Náměšti nad Oslavou na Folkových prázdninách 2017 vystoupí mimo jiné dvě výrazné skupiny z Dánska. V pondělí 24. července to bude instrumentální uskupení Dreamers’ Circus a ve čtvrtek 27. července kvarteto Nordens Tone. To tvoří tři jazzoví hudebníci (piano, kontrabas, saxofon) a zpěvačka Jullie Hjetland, která zpívá v osmi různých severských jazycích. A právě s ní jsme telefonicky hovořili.  více

Textařka a zpěvačka Lada Šimíčková a skladatel a hudebník (jinak též písničkář) Ivo Cicvárek vydali po pěti letech druhé společné album. Kolekce Hotel v tiché ulici z roku 2012 tak nezůstala jednorázovým projektem. Bereme-li druhé album jako příslovečný prubířský kámen, obstálo duo na výbornou. Pět let je doba dostatečně dlouhá na nashromáždění nového materiálu a písně, které se nakonec na třičtvrtěhodinový výběr dostaly, mají šanci stát se veřejnými, jakkoli název alba hlásá něco jiného.  více

Každý, kdo tuší o The Plastic People of the Universe víc než jen to, že to byla „zakázaná“ skupina, ví, že se její hudba na přelomu 70. a 80. let po formální stránce vymykala tehdy běžné rockové produkci. Slavné pásmo Pašijové hry velikonoční na biblický text promlouvalo neklidným hudebním jazykem, mělo daleko k líbivosti a svou naléhavosti podtrhovalo zvolené téma. I to, že „Plastici“ texty v krásné archaické češtině spíše křičeli a volali, než zpívali, mělo své opodstatnění a korespondovalo to se zvoleným tématem. „Pašije“ však byly pouze jednou z rozsáhlých suit té doby. Dalšími byly Jak bude po smrti na texty Ladislava Klímy a konečně Co znamená vésti koně s vlastními texty Vratislava Brabence a v jednom případě Pavla Zajíčka a s hudbou Milana Hlavsy. Protože byli Plastic People v té době (1980) v hledáčku StB, zinscenovali v pražské hospodě U dvou slunců hádku, z níž mělo být zřejmé, že se skupina rozpadla. Současně se však připravovali na utajovaný koncert, který byl dvakrát odložen, mělo se jeho předpokládané dějiště, až nakonec proběhl v Kerharticích u České Kamenice. Samotní hudebníci dostali přesné instrukce o místě až během cesty. Jediné koncertní uvedení pásma začalo ve 14.00 a o dvě hodiny později se hosté už začali nenápadně rozjíždět. Takto historii nastiňuje v bookletu nového alba znalec a životopisec Plastic People Jaroslav Riedel.  více

Zaznamenal jsem v poslední době několik nových písní nebo celých alb o Brně. Roman Horký z Kamelotu vzpomíná na dětství (Nad Černými Poli), skupina Pozdní sběr má své Věže Petrova, Folk Team přišel s písní V brněnským Bronxu, akordeonistka Klára Veselá o svém městě zpívá v písni Tango. Aleš Pilgr ze skupiny Květy tvrdí, že nové album Komik do půl osmé je „plné centra Brna“ a konceptuální album o Brně připravuje skupina Nevermore & Kosmonaut. Brněnských reálií je plné také nové – a vlastně první oficiální – album projektu Low End Band, za kterým stojí hudebník a novinář Vít Kouřil, šéfredaktor ekologického časopisu Sedmá generace. Vít sice pochází z vesnice na Hodonínsku, ale od studií na Masarykově univerzitě působí v Brně a toto město utvářelo jeho nejen hudební vkus. Ostatně ve svých textech zmiňuje jako referenční body (prodejnu) Indies, „Moravák“ nebo Starou Pekárnu.  více

Jubilea nejen na podiích přinášejí potřebu ohlédnout se zpět. V případě londýnských Placebo to platí dvojnásob, protože se v Brně vrátili k písním, kterým se na živo dlouhodobě vyhýbali. Svůj slib dodrželi a potěšili brněnské výstaviště dvouhodinovou průřezovou show.  více

Vynikající moravský cimbalista Dalibor Štrunc (1966) vyšel z folklorního prostředí na Valašsku a po absolutoriu brněnské konzervatoře prošel celou řadou muzikantských angažmá – od klasické hudby přes folklor až po dlouholeté členství ve skupině Javory Hany a Petra Ulrychových. Je tomu už neuvěřitelných pětadvacet let, co zformoval skupinu s názvem Cimbal Classic, v níž začal postupně uplatňovat své autorské představy nejen muzikantské, ale i písničkářské. Cimbal Classic se od té doby stal stálicí naší folkové scény a svébytným pojmem. Letos své výročí oslaví novým CD a řadou koncertů.  více

Pondělní koncert dvaadvacátého ročníku mezinárodního hudebního festivalu třinácti měst Concentus Moraviae na nádvoří boskovického zámku představil tradiční portugalskou písňovou formu – fado. Festivalové téma La voce - Hlas se tak inspirovalo jedinečným, osobitým hudebním stylem, který si vystačí s úsporným hudebním doprovodem; prezentuje totiž silně emotivní, takřka fyzický prožitek sdělitelný i přes jazykovou bariéru. Tak jej prezentovala čtveřice zpěváků a hudebníků, kteří se v tuzemsku představili vůbec poprvé.  více

Brněnské kolo, tedy nová hudební komedie z produkce Městského divadla Brno, se přikutálelo do Biskupského dvora. Titul je dalším autorským příspěvkem v sérii zdejších open air představení, které využívají magické kulisy komplexu historických budov s katedrálou v pozadí. Zábavná šaráda spojuje historická fakta i místní legendy s muzikou a s fantaskní pohádkovou story. A jak už tak tak u podobných inscenací bývá, někdy je výsledek zábavnější a jindy méně.  více