Marta Klimasara: V orchestru jsem nikdy hrát nechtěla

Marta Klimasara: V orchestru jsem nikdy hrát nechtěla

Hostem Festivalu bicích nástrojů na JAMU byla vynikající perkusionistka Marta Klimasara – její koncert festival uzavřel, vedla i workshop. Sešli jsme se spolu v nedávno otevřených sklepních prostorách, kde nyní sídlí Katedra bicích nástrojů. U bicích a hudby zůstal po celou dobu i náš rozhovor, takže jsme se od tématu nehnuli zevnitř ani zvenku.

Pokolikáté jste v Brně a jak se vám tu líbí?
Jsem tady už potřetí v rámci programu Erasmus, který funguje mezi JAMU a naší univerzitou ve Stuttgartu. Poprvé jsem tu byla před sedmi lety a jednou jsem tu měli soutěž pro hráče na marimbu. Je to tady prima a Martin Opršal je vynikající člověk i perkusionista. Hodně toho taky změnil, především se zasloužil o nové prostory, kde se teď hraje. Je to nádherné místo a splňuje opravdu vysoké nároky, má i vynikající akustiku. Také tu mají výborné nové nástroje. Pro studenty je fantastické, když mají příležitost pracovat v takovém prostředí.

Jak se to liší od vašeho domácího prostředí ve Stuttgartu?
Máme víc studentů, takže pro ně máme i větší prostory. Je to ale úplně jiný styl, prostě moderní budova. Tady je zvláštní atmosféra. Slyšela jsem o sklepeních pod Špilberkem, prý je to tam podobné.

Jsou fetivaly bicích nástrojů ve světě obvyklé, nebo je to spíš zvláštnost?
Festivalů zaměřených na bicí nástroje je spousta, ale na východě jich zatím příliš mnoho není. V Čechách i v Polsku jich pomalu přibývá a je to dobře. Potkáváme se na nich a vzájemně se ovlivňujeme.

Je ten brněnský něčím zvláštní?
Hlavně tím, že na něj nechodí zdaleka jen perkusionisté. Na koncertech jsou studenti z celé univerzity i lidé zvenku.

Čím je tvořen základní repertoár pro bicí – klavíristé mají Dobře temperovaný klavír a Beethovenovy sonáty, co mají perkusionisté?
My samozřejmě také máme skladby, které zná každý perkusionista, jsou to třeba věci od Iannise Xenakise. Starých skladeb ale moc nemáme, jsme pořád ještě na začátku. Současní skladatelé píšou pořád nové věci a tím se vyvíjejí i mírně odlišné styly hry v jednotlivých zemích. Japonský styl se odlišuje od amerického, a v Evropě najdete jemné rozdíly mezi českým, polským a německým stylem.

Jaký je váš oblíbený skladatel, objednáváte si skladby i přímo pro sebe?
Marta Ptaszyńska pro mě napsala věc, kterou budu hrát dnes večer. V její hudbě je spousta zvukových barev. Potom třeba ještě Marcin Blazewicz, vynikající polský skladatel, který žije ve Varšavě. Napsal mnoho koncertů pro marimbu, i když sám na bicí nehraje.

Vaše první album se jmenuje I Ching (česky I-ťing pozn. red.) – myslíte tím čínskou Knihu proměn, nebo postavu z komiksu?
Týká se to té knihy. Celé album se jmenuje podle stejnojmenného cyklu čtyř krátkých skladeb, z toho jedna je pro kalimbu. Napsal je dánský skladatel Per Nørgård.

Z Knihy proměn vychází i John Cage a jeho Music of Changes – mají s ní skladby na vašem CD něco společného?
To spojení se nabízí, ale jsou to úplně odlišné věci.

Kdy jste se rozhodla, že budete hrát na perkuse, byl to váš vlastní nápad?
Ani náhodou. když mi bylo osm let, chodila jsem do baletu a hrála na klavír. V Polsku ale máme podobný systém jako vy – pokládáme za vhodné hrát na dva nástroje. Já jsem vůbec nevěděla, který bych si měla jako další vybrat, a ředitel školy chtěl, abych se učila na bicí. Říkal, že jsem energická a že se na to hodím. Bylo mi třináct a byla jsem z toho hrozně nešťastná, ale do roka se to otočilo. Dnes musím říct, že je to nádhera. Jste pořád u toho, když vzniká nová hudba, skladby a interpreti se rozvíjejí zároveň.

V roce 2001 jste vyhrála významnou soutěž bavorského rozhlasu ARD Music Competition. Co to pro vaši kariéru znamenalo?
Strašně moc. Získala jsem tam samozřejmě spoustu nových kontaktů, ale velké soutěže přinášejí ještě něco navíc. Sjedou se tam lidé z celého světa, všichni se snaží zahrát co nejlépe, a můžete s nimi hned potom mluvit. Porovnat si své koncepty a přístupy, poznáte nové skladby, hodně vás to změní.

Byl to impuls, abyste přesídlila do Německa?
Ne, já jsem šla studovat do Německa hned po maturitě. Když jsem hrála na nějaké menší soutěži v Polsku, byl členem poroty můj pozdější profesor Klaus Treßelt. Po vystoupení se mě ptal, co chci dělat dál a nakonec jsem šla studovat k němu do Stuttgartu. Původně jsem chtěla v Německu jen studovat, ale časem se to změnilo.

Jste od začátku své dráhy sólistka, nebo jste začínala jako člen orchestru?
Když studujete na bicí, musíte hrát na všechny nástroje, je to hodně různorodé. Já jsem v orchestru nikdy hrát nechtěla, je to něco úplně jiného. Hudba je to krásná, ale máte mnohem míň možností. Taky se někdy stane, že tam sedíte a hrajete jen na triangl nebo činely…

…ale hráč na tympány je pokaždé tak trochu sólista.
Určitě! Je to velmi náročný nástroj, krásně zní a dobrý tympánista posune výkon orchestru o úroveň výš.

Vaše druhé album s Jürgenem Spitschkou se jmenuje Sahay Manush, to znamená spontánní člověk – sedí to na vás?
Album se jmenuje podle skladby Marcina Blazewicze. Napsal ji pro nás, zná mě a část mé osoby to určitě vystihuje.

Marta Klimasara pochází z polského Sosnovce, kde studovala hru na klavír a později i na bicí. V Polsku studovala u Krzystofa Jaguszewskiho a získala ceny v několika menších soutěžích. Po maturitě odešla do Stuttgartu na Staatliche Hochschule für Musik und Darstellende Kunst, kde studovala u profesora Klause Treßelta. V roce 2004 se stala na téže škole profesorkou. V roce 2001 zvítězila v ARD International Music Competition, v roce 1999 získala první místo ve World Marimba Competition v Japonsku a druhé místo v Krzystof Penderecki International Competition of Contemporary Music v Krakově. 

Foto Jiří Sláma

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Josef Klíč píše hudbu k filmům a divadelním hrám, složil fanfáry pro významné instituce v Rakousku nebo oficiální znělky měst Moravské Třebové a Šlapanic. Náš rozhovor ale zůstal rozkročen mezi dvěma body jeho práce – undergroundem a vážnou hudbou.  více

Barbara Maria Willi je vynikající cembalistka, varhanice, pedagožka, podílí se na dramaturgii festivalu Concentus Moraviae, vytváří vlastní cyklus staré hudby. Mluvit by se s ní dalo o tolika věcech, že jsme si raději dvě základní témata vymezili hned na začátku. Zaprvé to byl jedenáctý ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí, jehož zahájení nás čeká příští týden, a druhým zásadním tématem bylo rozšíření Katedry varhanní a historické interpretace na JAMU.  více

Brno je prvním městem v České republice, kde je možné studovat jazz na vysokoškolské úrovni – stalo se tak díky vzniku Katedry jazzové interpretace na JAMU. Jedním z prvních absolventů jejího bakalářského cyklu je kytarista Libor Šmoldasvíce


Slovanská tematika, violoncellová virtuozita a pocta Antonínu Dvořákovi (1841–1904) – i takto bychom mohli ve zkratce shrnout koncert Filharmonie Brno z 10. října v Janáčkově divadle. Pod dohledem etablovaného dirigenta Leoše Svárovského zazněly tři rapsodické kusy z konce sedmdesátých let 19. století a známý Violoncellový koncert h moll v podání mladé a talentované violoncellistky Laury van der Heijdenvíce

Klub moravských skladatelů pravidelně uvádí koncerty, při kterých dostávají slovo mladí interpreti, často teprve studenti vysoké školy či konzervatoře. V pondělí 7. října v 19 hodin v koncertním sále HF JAMU skupina studentů s podporou svých starších kolegů, tentokrát i profesionálů, uvedla program s názvem Od Janáčka k dnešku, hudební vzpomínka na moravské skladatele. Jak už název napovídá, program byl složený z děl čtyř skladatelů, kteří jsou spojeni s Moravou a zejména s Brnem, konkrétně Arne Linky, Pavla Haase, Antonína Tučapského a Leoše Janáčka.  více

Podzimní sérii koncertů z cyklu Barbara Maria Willi uvádí zahájil sólový recitál německé hráčky na klávesové nástroje Christine Schornsheim. Při bezmála dvouhodinového koncertu interpretka v konventu Milosrdných bratří představila výběr z klavírních skladeb klasicistních skladatelů, které provedla na kopii historického kladívkového klavíru – nástroji podobnému tomu, na kterém jmenovaní skladatelé pravděpodobně komponovali.  více

Muzikál nemusí být vždy jen pocukrovaným pozlátkem, mazlivým hudebním vyprávěním zamotaným do přeslazeného konce. Městské divadlo Brno v české premiéře uvedlo broadwayský muzikál Drahý Evane Hansene. Navzdory komickým situacím diváka čeká téměř tragická story ze střední školy roubovaná na komorní hudební příběh. Tento celek nápaditě otevírá drsná témata jako je úzkost, osamocenost, deprese či dokonce sebevražda. Je tedy logické, že dílo s tklivou hudbou a psychologizujícími písňovými texty Benje Paseka a Justina Paula a vynalézavým libretem Stevena Levensona je dnes již takřka kultovním a že budí nadšení. Nyní se tedy lze navrch těšit z tohoto importu také do Brna.  více

Chrámový koncert, který se odehrál v pondělí 23. září v kostele sv. Augustina na Kraví hoře, prezentoval dramaturgickou linii večerů soudobé duchovní hudby tělesa Ensemble Opera Diversa s dirigentkou Gabrielou Tardonovou a smíšeného sboru Ensemble Versus se sbormistrem Patrikem Buchtou. Při podobných příležitostech je hudba – velice často v podobě světových či tuzemských premiér – provozována v brněnských kostelech, jež pokaždé nabízí odlišnou akustickou, ale i architektonickou rovinu. Nejinak tomu bylo i při recenzovaném koncertu, který v přímém přenosu vysílalo Radio Proglas. Zazněla díla tří českých skladatelů, na jejichž provedení se podíleli sopranistka Tereza Zimková, tenorista Stanislav Předota, trumpetista Josef Zimka a varhaník Martin Jakubíčekvíce

Jednou z nejočekávanějších hvězd letošního ročníku festivalu JazzFestBrno byl bezesporu americký kytarista Al Di Meola se svým projektem The Electric Years. Kytarový matador vystoupil v brněnském Sono centru v úterý 17. září při turné, ve kterém se – jak už z názvu projektu vyplývá - vrací především k sérii jazz-rockových nahrávek z druhé poloviny 70. let minulého století.  více

Již 69. sezonu zahájila v neděli 15. září v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod taktovkou jejího šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. Divákům nabídla skladby Bedřicha Smetany a Antona Brucknera, kteří by tento rok oslavili dvousté narozeniny. Oproti avizovanému programu byl ovšem nedělní večer zkrácen o symfonickou báseň Hakon Jarl, neboť vydatné deště a s nimi spojené záplavy se nevyhnuly ani brněnskému okolí. Několik muzikantů se nemohlo do Brna na koncert bezpečně dostat. Jednou z nich byla i harfistka Ivana Švestková, jejíž part ve zmíněné symfonické básni velice náročný, nebylo možné takto narychlo sehnat náhradu.  více

S výhradně romantickým repertoárem na brněnský festival Špilberk přicestoval v sobotu 24. srpna korejský rozhlasový orchestr KBS Symphony Orchestra se svým hudebním ředitelem – finským dirigentem a houslistou – Pietari Inkinenem. Pozvání přijala také jihokorejská houslistka, absolventka prestižní Julliard School Bomsori Kimvíce

Festival Špilberk pořádá Filharmonie Brno již rovné čtvrt století na konci srpna na nádvoří stejnojmenného hradu. Čtyři hudební večery pod širým nebem divákům nabízí výběr koncertů z řad klasické, filmové, počítačové, ale často i jazzové či jiné hudby. Jedná se tak o rozmanitý mix interpretů a repertoárů s často příjemnou, letně uvolněnou atmosféru. Letošním velkým a předem vyprodaným tahákem byl středeční večer 21. srpna plný melodií z filmů Jamese Bonda v režii Českého národního symfonického orchestru pod taktovkou světově uznávaného dirigenta, skladatele a aranžéra Stevena Mercuria. V průběhu koncertu se posluchačům také představili zpěváci Sára MilfajtováVendula Příhodová a David Krausvíce

V rámci svého evropského turné přijal do Brna pozvání tchajwanský sbor Taipei Philharmonic Chamber Choir (dále TPCC) fungující pod vedením uměleckého vedoucího a sbormistra Dr. YuChung Johnny Ku. Koncert proběhl v pondělí 13. srpna v sále nově zrekonstruovaného hotelu Passage.  více

Devátý ročník čtyřdenního mezinárodního a multižánrového hudebního festivalu Maraton hudby Brno oficiálně zahájil čtvrteční koncert v brněnském Sono centru. Více než tří hodinovou akci otevřel jazzový akordeonista Vincent Peirani, rezidenční umělec letošního ročníku, se svým uskupením Jokers. Druhá půle večera patřila estonskému duu Puuluupvíce

Daniel Lazar je rumunsko-srbský houslista, Almir Mešković je akordeonista z Bosny. Potkali se v Norsku, kde oba studovali na akademii. Oba také svou hudbu, která vychází z balkánských folklorních kořenů, obohacují o prvky hudby severské. Nevyhýbají se ani inspiraci klasickou hudbou nebo třeba hudbou romskou a mezi hosty na svém oceňovaném albu Family Beyond Blood mají i nedávno zesnulého špičkového afrického hudebníka Toumaniho Dabatého. Duo, které letos na jaře stanulo na čele Balkan World Music Chart, vystoupí na festivalu Maraton hudby Brno. Představí se v sobotu 10. srpna v rámci scény Balkan Soirée.  více

Letošní 29. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae na téma Metamorfózy: Czech Smetana! uzavřel ve středu 10. července v brněnském Besedním domě komorní koncert mezzosopranistky a patronky festivalu Magdaleny Kožené a klavíristy Kirilla Gersteina. Na programu se objevily písňové cykly Leoše Janáčka, Hugo Wolfa, Sergeje Rachmaninova a Arnolda Schönberga.  více

Závěrečný koncert letošní sezóny Filharmonie Brno patřil dílům Antonína Dvořáka a Jeana Sibelia v Janáčkově divadle. Do čela filharmonie se ve čtvrtek 20. června postavil dánský dirigent Michael Schønwandt, který se brněnskému publiku představil naposledy v lednu minulého roku. V první polovině programu orchestr doplnil houslista Alexander Sitkovetskyvíce

Letošní, 29. ročník hudebního festivalu Concentus Moraviae je z velké části věnovaný Roku české hudby, čemuž nasvědčuje jeho podtitul Metamorfózy: Czech Smetana!. Podobně zaměřený byl i recitál klavíristy Jana Bartoše, který se odehrál v úterý 18. června v malém sále kulturního domu v Bystřici nad Pernštejnem. Na programu se objevily klavírní cykly Bedřicha Smetany a Miloslava Kabeláče, které vyšly minulý rok na Bartošově CD pod hlavičkou labelu Supraphon.  více

Nejčtenější

Kritika

Slovanská tematika, violoncellová virtuozita a pocta Antonínu Dvořákovi (1841–1904) – i takto bychom mohli ve zkratce shrnout koncert Filharmonie Brno z 10. října v Janáčkově divadle. Pod dohledem etablovaného dirigenta Leoše Svárovského zazněly tři rapsodické kusy z konce sedmdesátých let 19. století a známý Violoncellový koncert h moll v podání mladé a talentované violoncellistky Laury van der Heijdenvíce