Barbara M. Willi: je nutné, aby člověk pěstoval i souvislosti

Barbara M. Willi: je nutné, aby člověk pěstoval i souvislosti

Barbara Maria Willi je vynikající cembalistka, varhanice, pedagožka, podílí se na dramaturgii festivalu Concentus Moraviae, vytváří vlastní cyklus staré hudby. Mluvit by se s ní dalo o tolika věcech, že jsme si raději dvě základní témata vymezili hned na začátku. Zaprvé to byl jedenáctý ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí, jehož zahájení nás čeká příští týden, a druhým zásadním tématem bylo rozšíření Katedry varhanní a historické interpretace na JAMU.

Na začátek se podívejme zpět. Kdo vlastně vymyslel cyklus staré hudby Barbara Maria Willi uvádí – šla jste s nápadem za agenturou, nebo přišla agentura za vámi?
Cyklus vznikl ve spolupráci s Davidem Dittrichem, který přišel s názvem Barbara Maria Willi uvádí. Já jsem se ze začátku bránila, protože mi to přišlo těžko překonatelné, podobně jako když slyším sama sebe v rozhlase nebo vidím v televizi – nemám to ráda. Nakonec mě ale přesvědčil a bylo to dobře. Zjistila jsem, že lidé mají rádi, když vidí konkrétní odpovědnost a můžou si tu tvář s něčím spojit. Takže když jsem ta, která vybírá programy, umělce a celou koncepci, a stojím tam před každým koncertem a mluvím, tak to má určitý styl a vytvářejí se i vztahy. Lidé v abonentním cyklu mají svá místa, znají se mezi sebou, vědí, co je čeká, a přesto jsou tam ještě nějaká umělecká překvapení. Tento mix zvyšuje atraktivitu cyklu.

Když vytváříte dramaturgii cyklu, čím začínáte. Hledáte spíš schopné interprety a vybíráte z jejich repertoáru, nebo máte na mysli hlavně skladatele a potom k nim hledáte vhodné hudebníky?
Je to různé, ty dvě linie se prolínají a je to zdlouhavý proces. Zezačátku, když na programu usilovně pracuji, mě nenapadá vůbec nic. A když to pustím a promítám si, kdo momentálně nabízí zajímavé projekty a jaké období a styl bych tam chtěla mít, tak se to poskládá jako mozaika. A z nějakých třiceti nápadů, které mám, nakonec vykrystalizuje šestice koncertů.

Mohla byste trošku představit letošní interprety – co spojuje třeba meditativní charakter Scholy Gregoriany Pragensis a živelnost flétnistky Anny Fusek, když začnu u prvních dvou koncertů?
V té otázce se skrývá hodně zásadní moment staré hudby, a to je obliba kontrastů. Letos se tak trochu střídají elementy. Začínáme symbolickou hudbou středověku, Scholou Gregorianou a tou obrovskou vnitřní koncentrací, kterou mají. Živelnost Anny Fusek je k tomu největší možný kontrast, který si můžeme představit. Tam jsem chtěla postavit koncept i na střídání různých stylů, takže tam budou barvy barokní i nové. Potom se vrátíme k něčemu niternějšímu, což bude vídeňský varhaník Peter Frisée s varhanním pozitivem. Představí varhany jako salónní nástroj, pro varhanní pozitiv se totiž psaly i takové lehčí, sladší skladby. Bude to komornější, ale jiné než Schola Gregoriana. Po letní pauze nastoupí soubor, který bych chtěla hodně podpořit, protože se jedná o skupinu mladých umělců, kteří se zaměřují na starou hudbu v Brně – Brno Baroque. Mají za úkol nově interpretovat známé věci, takové ty šlágry jako Händel, Corelli a Bach, aby ukázali, že dnes máme na jejich hudbu jiný pohled než třeba před dvaceti lety. Jejich vedoucí Zdeněk Svozil je virtuózní a svérázný houslista, mimochodem se věnuje i lidové hudbě. Ten moravský vklad umí vložit do barokní hudby, což mi přijde úžasné. Komorní orchestr potom zase vystřídá duo. Bude se mnou hrát fagotista Mor Biron, který nastoupil už jako velmi mladý do Berlínské filharmonie. Na otázku, jestli hraje i na barokní fagot, odpověděl: „No samozřejmě.“ On je tak dobrý, že se s moderním fagotem začal nudit, tak se musel pustit ještě do něčeho jiného.

Vystoupení člena Berlínských filharmoniků zaujme v programu na první pohled. Nezastíní to ostatní, kteří za sebou nemají tak výjimečnou značku?
Pro mě je vždycky důležitá kvalita toho člověka, ne značka – jak v oblečení, tak v hudbě. Já bych souhlasila s tím, co říkal Quantz před více než dvěma sty lety. Psal o hudební kritice a říkal, že bychom nikdy neměli škatulkovat lidi, protože si musíme uvědomovat, že každý umělec umí něco bezvadně a něco zase míň. Jsou vynikající hráči s nádherným výrazem na pomalé věty, jiní zase oslní svou virtuozitou – to mi přijde velice moudré.

Ještě nám zbývá Musica Florea…
Závěr už jsme chtěli zaměřit na vánoční atmosféru, takže Irena Troupová a Marek Štryncl budou vybírat z francouzského i německého repertoáru hudbu, která je laděná už do tohoto období.

Váš cyklus probíhá v rámci kalendářního roku od února do prosince. Proč ne v rámci sezóny?
Já myslím, že každý rok má nějaké téma jak v životě člověka, tak v hudbě. A pro abonenty je to, myslím, taky dobré, že si můžou naplánovat rok tak, jak ho člověk normálně žije. Přijde mi to přirozenější než školní rok.

Letošní ročník vašeho cyklu je už jedenáctý, na jedenáctky si potrpí primátor Onderka – nezkoušeli jste ho nějak zapojit?
Nezkoušeli, ale díky za nápad. Možná bychom měli udělat ještě nějaké matiné v jedenáct hodin.

Jak se si vůbec stojí umění v očích politiků – ať už v Brně nebo na celostátní úrovni?
Bídně. Je to vidět i na předvolebních programech, kde o hudbě a kultuře nebylo prakticky ani slovo. Pro naše politiky je to tak nevýznamná oblast, že se o to ani nehádají. Je to škoda, protože to není jen otázka financí, ale i koncepce a toho, jakou roli člověk umění dává. Já si myslím, že po ekonomické krizi se nacházíme v krizi hodnot. Mohla by to ale být šance pro to, aby se umění hlásilo o slovo.

Rektor JAMU Ivo Medek nedávno před koncertem Týdne staré hudby říkal, že se jako soudobý skladatel mezi příznivci staré hudby cítí nesvůj. Myslel to jako vtip, ale přece se zeptám – má vůbec nějaký smysl dělit hudbu na starou a novou? Respektive v čem to smysl má, a v čem ne.
Já jsem se ptala mezi kolegy, kteří dělají starou hudbu, kdo z nich se věnuje i nové – dělá to drtivá většina z nich. Je to dané tím, že stará hudba, to byla opravdu taková vlna lidí, kteří chtěli něco jiného než ten mainstream, než slepé následování toho, co učitel říká. Stejný postoj potřebujeme pro novou hudbu, kdy zkoušíme nové barvy, nové možnosti nástrojů. Ten postoj je hodně podobný a právě teď se nacházíme ve chvíli, kdy se tyto dvě oblasti často spojují i v institucích. Například Freiburger Baroque Orchestra systematicky dělá projekty, kdy pro sebe objednává skladby a dělá starou i novou hudbu. Je to šance pro obě strany. Ze začátku jsme ve staré hudbě byli outsideři, což už není pravda – stali jsme se mainstreamem. A abychom si uchovali i tu touhu po originalitě a hledání, k tomu nám dává šanci současná hudba.

Na JAMU by měla vzniknout katedra zaměřená na starou hudbu – jak to s ní momentálně vypadá?
Vypadá to tak, že katedra už je – jmenuje se Katedra varhanní a historické interpretace. Aktuálně pojme varhany, cembalo, historický zpěv a od příštího roku by se měla rozšířit na další barokní nástroje. To znamená smyčce, některé dechové nástroje a jako hlavní obor historický zpěv. Jmenovitě to budou historické housle a violoncello, violone, historický klarinet, flétna a fagot, kladívkový klavír… ze studentů zkrátka bude možné sestavit barokní orchestr. Bude to obdoba toho, co už na JAMU existuje pro moderní nástroje. Podali jsme žádost o akreditace oboru a doufáme, že v březnu se k tomu vyjádří akreditační komise na Ministerstvu školství. Pokud k tomu dá svolení, tak by se v červnu konaly přijímací zkoušky a nástup by byl už od října 2014.

Kdo katedru povede, kdo na ní bude učit?
Momentálně jsem vedoucí katedry já a jakmile budeme mít jistotu, že můžeme pokračovat, tak vypíšeme konkurzy na místa pedagogů, kteří povedou nové obory. Nemyslím si, že bychom otevřeli všechny najednou, budeme vycházet z toho, kde vidíme zájem. Počítám s tím, že první ročník budou barokní housle, violoncello, loutna a zpěv.

Vy jste založení katedry iniciovala?
Jsem u toho takový motor, ale vznik katedry je výsledkem dvacetiletého úsilí řady lidí a teď se nám konečně podařilo prolomit led. Vstoupíme také do úzké spolupráce s Masarykovou univerzitou, takže studenti budou povinně chodit na Ústav hudební vědy, který pro nás bude vytvářet přednášky a semináře na míru. Není logické, aby se teorie a praxe učily odděleně.

Obor Teorie a provozovací praxe staré hudby je možné studovat na Ústavu hudební vědy už teď, čím se bude lišit výuka na JAMU?
U nás se jedná o denní studium, takže výuka probíhá stejně jako u všech ostatních oborů. Studijní plán je podobný, jen teorie je zaměřená víc na starou hudbu. Na hudební vědě je to vedené spíš projektově, takže se scházejí k výuce několikrát za semestr a je to úplně jiná forma studia.

Učíte na JAMU, jste aktivní interpretka i dramaturg – co z toho vás nejvíc baví?
Mě baví právě to, že nedělám jen jednu činnost. Jsem asi typ jako Mor Biron, že by mě to nakonec nudilo, takže potřebuji právě ty výzvy. Myslím, že v dnešní době, kdy každý je specialista, je nutné, aby člověk pěstoval i souvislosti. Když se budu orientovat například ve výzkumu interpretační praxe, tak zase narazím na zajímavé lidi, kteří můžou vystupovat v mém cyklu. A když je slyším, tak mám zase impulsy pro svou výuku a všechno se to hodně podporuje.

Když se vrátím k osvědčeným značkám, v oblasti staré hudby k nim určitě patří i vaše jméno. Nezkoušela jste ho někdy prodat automobilce Bayerische Motoren Werke? Ta zkratka k tomu trochu svádí…
Já jsem většinu svého života žila bez auta, i když teď řídím hodně a ráda. Přímo u BMW jsem to nezkoušela, ale bylo by to vtipné a mohla by se na to vázat i nová forma extrémně mobilních koncertů.

A když zůstanu u těch aut – jak byste charakterizovala sama sebe: jste spíš solidní limuzína, nebo nabušený sporťák?
Já bych řekla, že ty role někdy střídám jako šaty. Někdy jsem historický automobil, a někdy je ze mě i červený sporťák, který nerespektuje žádná pravidla. Ale neříkejte to nikomu.

Komentáře

Reagovat
  • Bohuš Havel

    3. únor 2014, 16:17
    Hluboká poklona paní BMW, připravila pro Brňáky krásný cyklus. Na její akce se vždy velmi těšíme. Bohuš

Dále si přečtěte

Po celý čas koncertu mne opakovaně napadalo několik slov, která podle mého názoru přesně popisují atmosféru koncertu a účinek interpretace jeho aktérek. Na jedné straně plynulost, proud, flow, na straně druhé křehkost, ladnost, feminita. Z hráček a zpěvaček bylo cítit soustředění a ponor do „jejich“ hudby.  více

Musím se hned na začátku přiznat, že jsem na rozpacích, když přemýšlím o včerejším zahájení cyklu Barbara Maria Willi uvádí. Vlastně nevím, jak o vystoupení Concilium musicum Wien referovat, abych byl pokud možno spravedlivý nejen k účinkujícím, ale také sám k sobě.  více

Smysl sci-fi názvu projektu zaměřeného na historickou interpretaci staré hudby mi zůstal zcela utajen. Význam spojení Zpět do budoucnosti se dá v této souvislosti vysvětlit jen za cenu velmi kostrbatých myšlenkových přesmyček. Těžiště večera spočívalo jednoznačně ve druhé, jasně klasicistní polovině, především ve Štěpánově koncertu pro kladívkový klavír.  více


Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Včerejší podvečer na piazzettě Janáčkova divadla se nesl ve znamení koncertu k zahájení sezóny 2019/2020 Národního divadla Brno (NdB). Propagace akce zajistila hudebnímu večeru to nejdůležitější – stovky diváků, kteří hojně zaplnili celé prostranství. Nelze opomenout opravdu široké věkové rozpětí, které je zejména na své spodní hranici (zatím ještě v kočárcích) tolik potřebné pro budoucí kulturu.   více

Konec září bude v nedaleké slovenské Bratislavě patřit world music. Široké veřejnosti i pozvaným zahraničním delegátům se představí přední kapely žánru ze Slovenska, na konferenci se bude hovořit o folkloru i jazzu, na programu budou koncerty světových hvězd i workshopy pro hudebníky a jejich manažery. Ředitelka festivalu Jarmila Vlčková zve na toto setkání i muzikanty z Brna a okolí. Účast na konferenci je zdarma, stačí se zaregistrovat na stránkách World Music Festivalu Bratislava.  více

Jen zřídka je hlavním tématem pro rozhovor jedna jediná skladba. V případě violoncellisty Josefa Klíče, koncertního mistra Národního divadla v Brně, se to však nabízelo. Nestává se každý den, že by se český skladatel se svou písní dostal do finále celosvětové soutěže. Důvodů pro povídání však bylo víc – vzpomínky na zesnulého Jaroslava Erika Friče, Josefovo zaměstnání v Janáčkově divadle i připravované nové album.  více

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.  více

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Nejčtenější

Kritika

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více