Čarodějáles a kouzelná vzpomínka na Pražský výběr

3. květen 2013, 0:55

Čarodějáles a kouzelná vzpomínka na Pražský výběr

„Co já tady vlastně dělám?“ ptal jsem se sám sebe, když jsem v úterý navečer vkročil do areálu koupaliště na Riviéře. Po pár krocích jsem to ale věděl – vzpomínám na minulé století. Dělám to vlastně nerad, staré zlaté časy jsou stejně jenom ty, které už byly, a nikdy se nevrátí, tak proč si kazit současnost zbytečným srovnáváním. Co si ale počít, když už člověk do vzpomínek spadne a nemůže ven. Ano, lidé vypadají jinak než kdysi, zastydlým hipíkům se mastí už jen polovina vlasů a motají se kolem nich děti, jejich dnešní mladí nástupci se stylizují spíš jako bezdomovci, dredy, tetování a piercing jsou střední proud nepřijatelný už jen pro bankovní úředníky. Není to ale velká změna, pod povrchem bijí pořád stejná srdce, rodí se stejně pitomé nápady a na lásce k pivu a buřtům se shodli už aktéři Výletu pana Broučka do Měsíce. Co na tom, že k nim přibylo ještě mojito a grilovaný sýr, péče o menšiny je víceméně v módě.

Pražský výběr – jak to kdysi znělo z desáté kopie kazety a na těch koncertech, co se ještě před zákazem kapely odehrály. Bylo to jako setkání s hudbou z jiné planety a pro spoustu lidí u toho i zůstalo. Jak to ale zní dnes – je to nejlepší česká rocková kapela, nová vlna se starým obsahem, nebo jen velký rock’n’rollový švindl? Odpověď zní: ani jedno z toho, a to ani při vší snaze skalních příznivců, normalizačních kádrů i zarytých alternativců. Člověk obvykle najde nejvíc věcí ve chvíli, kdy nic nehledá, a já jsem na Čarodějáles našel odpověď na otázku, kterou jsem si původně ani nechtěl položit. Přišel jsem totiž na to, že Pražský výběr je dokonalý stroj času.

Neslyšel jsem jejich slavné, zakázané a uctívané druhé album přezdívané Straka v hrsti dobrých dvacet let. Když se ale ozvalo žvatlání Mendocino, naskočilo mi do hlavy notu po notě. A najednou jsem byl někde jinde, v jiných časech. Nebyly krásné, byly to časy ponižující praxe přehrávkových komisí a hledání zřizovatelů, když zůstanu u hudby. Praxe, na kterou nakonec doplatil i Pražský výběr zákazem činnosti i vydání již natočené desky. Časy to nebyly pěkné, ale ten pocit, když jsem se vůbec dostal na jejich koncert – nemyslel jsem, že se ještě někdy zopakuje. A najednou kolem mě plynulo to stejné: Hrabě X, Na václavským Václaváku, Zubatá, a mě to zase začalo bavit. A vůbec mi nevadilo, že už dnes dokonale slyším hard rock, kterého je v Pavlíčkově kytaře mnohem víc než Roberta Frippa. Nevadilo mi ani Hrubešovo sólo na bicí, které by se dobře vyjímalo na rockovém koncertě v sedmdesátých letech. Kdepak nová vlna, ale starý dobrý český bigboš, který je v nás jako v koze. A jeho přítomnost byla nakonec snad i hlavním důvodem, proč naše publikum Pražský výběr tak masově přijalo a přijímá dodnes.

Když Jiřího Hrubeše vystřídal u bicích Klaudius Kryšpín, vrátily se mi i další pocity. Písničky ze Straky v hrsti vystřídalo album Výběr a moje pozornost a zájem opadly stejně prudce jako kdysi. Nebylo to jen obyčejné déjà vu, byl to opravdu stroj času, všechno se odehrálo znovu. Od šaškujícího Ropotáma s rumbakoulemi na pódiu až po to, jak mě nebavilo, když jsme hráli na cimbály.

Měl jsem i fotopas, který mi umožnil získat několik téměř nepoužitelných fotek. Hlavně jsem se s ním ale dostal až za zábrany těsně pod pódium. Věděl jsem, že moje fotky za nic stát nebudou a jednu ukázku vidíte sami. Chtěl jsem si ale užít tu blízkost, za kterou bych dal před třiceti lety všechno. Možná to není moc, ale řekni, holka, co bys chtěla? Víc než je haťapaťa v tomto slzavém údolí stejně od nikoho nedostaneš.

Foto Boris Klepal

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněným hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více

Ve věku 41 let opustila tento svět po těžké nemoci zpěvačka a houslistka Jitka Šuranská. Rodačka z Kudlovic u Uherského Hradiště nezapřela v ničem, v čem vynikala, svoje slovácké kořeny. Byla jednou z těch obdařených bytostí, jež dokážou přenášet poselství lidových písní k posluchačům, kteří se jinak s folklorem v životě míjejí.  více

Dvěma vyprodanými sobotními koncerty se zaplnil sál břeclavského kina Koruna, kde oslavil Národopisný soubor Břeclavan svoje pětašedesáté výročí existence a připojil se tak k řadě letos jubilujících folklorních těles. Odpolední koncert musel být nakonec přidán pro obrovský divácký zájem, což jen utvrzuje v tom, že na jižní Moravě je folklor stále v širokém povědomí a neutuchající oblibě.  více

Pět děl vzniklých ve 20. století a doplněných novou premiérovanou skladbou zaznělo v rámci podzimního koncertu Ensemble Opera Diversa, konaného v sále Konventu Milosrdných bratří. Na provedení dramaturgicky vyváženého a pestrého programu se kromě čistě smyčcového orchestru podílela také flétnistka Michaela Koudelková a harfenistka Dominika Kvardová, vše se odehrálo pod vedením Gabriely Tardonové.  více

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

V sobotu večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který sem vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska, zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

Nejčtenější

Kritika

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více