Concentus Moraviae: začátek s elegancí, bouřlivostí a zejména s humorem

2. červen 2018, 16:20
Concentus Moraviae: začátek s elegancí, bouřlivostí a zejména s humorem

Už 23. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae včera zahájil koncert v Bystřici nad Pernštejnem. Humor a hudba představuje letos spojení, které tvoří páteř a jednotící téma celého festivalu. Dramaturgie festivalu je letos dílem belgického muzikologa a básníka Jellea Dierickxe. Pokud se Dierickxovi podařilo stvořit pestrý program festivalu, který od počátku až do konce nabízí hudební humor ve všech podobách, pak zahajovací koncert bylo možné vnímat jako souhrn popsaného koncepctu. O nelehký úkol provést stylově diametrálně odlišná a humorem propojená díla se v případě včera postaral orchestr PKF – Prague Philharmonia pod vedením dirigenta Marka Ivanoviće.

2-JIRI5187

Zatímco na většině koncertů uslyší posluchač hudební díla v plné délce a může tak obdivovat složitou motivickou strukturu hudebních forem vybraných symfonií, koncertů nebo kvartetů, zahajovací koncert festivalu Concentus Moravie nabídl spíše plnou hrst bonbónů a laskomin. Prvním tónům večera ještě předcházelo drobné překvapení – Pánské pěvecké sdružení extrémního folklóru Krása, které po příchodu a úvodní inkantaci „přišla krása nesmírná, je to síla vesmírná“ představilo karikaturu moravského folklóru v té nejbizarnější formě. Koncert jen stěží mohl začít lépe.

4-JIRI5363

Těžiště programu však tvořila hudba světoznámých skladatelů. Prvním dílem večera byla světoznámá, v různých úpravách a nejrůznějšími hudebníky interpretovaná Humoreska č. 7 Ges dur Antonína Dvořáka. Již v této skladbě projevil dirigent Marko Ivanović úctyhodný cit pro jemné balancování na hraně umírněného hudebního projevu a bohatého romantického patosu. Ivanović vyzdvihl hřejivé okamžiky Dvořákovy hudby a ve stejné míře dodal ostrosti vyhrocenějším částem. Důležité však je, že dirigentovu vedení naslouchal přizpůsobivý a kvalitní orchestr, jakým PKF – Prague Philharmonia bezesporu je. Kdyby se jednalo pouze o Dvořákovu Humoresku, mohli bychom kvalitu provedení nevděčně svádět na fakt, že se přece jedná o klenot národní hudby a je tedy v pořádku, že od hudebníků očekáváme to nejlepší. Jenže Dvořákova humoreska byla toliko ouverturou.

3-JIRI5349

Beethovenova Symfonie č. 3 patří mezi skladatelova nejznámější díla. Přestože nedosahuje kultovní slávy jako jeho 5. a 9. symfonie, její smuteční pochod nebo právě scherzo, které zaznělo na zahajovacím koncertu, nepochybně do fondu světové hudební literatury patří. Co uhranulo posluchače již ve Dvořákově Humoresce, se nedalo přeslechnout ani zde – orchestr hrál jako jedno tělo a duše. Dokonce i ve vyhrocených okamžicích zůstávala intonace bezchybná a se stále pečlivým výrazem. Dirigent zcela v souladu s hudební logikou opustil pozdně romantický hudební svět Dvořáka a Beethovenovo Scherzo ze Symfonie č. 3 Es dur zasadil do dobového a mnohem střízlivějšího kontextu. Navzdory ohromnému Beethovenovu skladatelskému odkazu, který stojí na pomezí pozdního klasicismu a raného romantismu, by této hudbě přespříliš romantická interpretace spíše uškodila. 

Zásadní zlom představovala skladba Erika Satieho Parade, která programu dodala potřebný bouřlivý vtip ovlivněný zvuky každodenního života. Skladba staví na příkrých kontrastech hudebních ploch, které vystupují jako obrazy z hudebního přediva. Živelnost, řevnivost i burleskní charakter hudby působí přímo na smysly posluchačů, před kterými tak vyvstávají obrazy jako vystřižené z cirkusového šapitó. Satieho hudba je také plná náhle melancholických okamžiků, táhlých melodií a křehkých momentů. A právě zde tkvěla největší síla koncertu – Ivanović s orchestrem PKF dokázal vystihnout podstatu a charakter každého z uváděných děl, ať už se jednalo o Satieho burleskní Parade, Polyfonické tango Alfreda Schnittkeho, Kašlací symfonii, respektive Åses Tod, Edvarda Griega v úpravě Vicca von Bülow, známého také jaké Loriot, nebo kratičkou skladbu Leroye Andersona Psací stroj. Obzvláště poslední jmenovaná prokázala Ivanovićovy kvality nejen za dirigentským pultem, ale také za klávesnicí psacího stroje. Koncert doplnilo Cageovo 4‘33“, které alespoň v první větě pudilo posluchače k zadržovanému smíchu. Poslední skladbou se sklenul dramaturgický kruh a na závěr zaznělo Scherzo capriccioso Antonína Dvořáka.

Úvodní koncert snad až na nějaké drobné intonační nedostatky v závěrečném Dvořákově Scherzu nabídl dokonalý hudební i lidský zážitek. Například právě Cageův pokus na divácích přinesl uvolněnou atmosféru plnou potutelného smíchu a lidské sounáležitosti. Náhle bylo každé opatrné zakašlání nebo zavrzání židlí důvodem k jen těžko skrývanému pobavení. Jakoby ze všech posluchačů byli mávnutím taktovky žáčci na školním představení, kteří se nezbedně chichotají každému náznaku vtipu.

Antonín Dvořák: Humoreska č. 7 Ges dur, op. 101

Ludwig van Beethoven: Symfonie č. 3 Es dur, op. 55 „Eroica“, Scherzo

Erik Satie: Parade

Edvard H. Grieg, Loriot: Kašlací symfonie 

John Cage: 4‘33“

Alfred Schnittke: Polyfonické tango, op. 137

Leroy Anderson: Psací stroj

Antonín Dvořák: Scherzo capriccioso, op 66

orchestr: PKF – Prague Philharmonia

dirigent: Marko Ivanović

Kulturní dům, Bystřice nad Pernštejnem

Dan Vertígo je živel, neřízená střela. Když má zahrát tři soutěžní písně na Portě, nepostřehnete, zda ještě probíhá zvuková zkouška, nebo jestli je svérázná komunikace se zvukařem a diváky součástí sofistikované performance pro porotu. Ošlehán zkušenostmi z pouličního hraní z Brna, Prahy i odjinud, vydal nyní Dan své druhé album. Čistě autorské, pestré, postavené na vlastních hudebních, cestovatelských a pozorovatelských zážitcích. Ale především – v dobrém slova smyslu – ukázněnější, než by člověk, který měl s tímto brněnským písničkářem spíše letmé kontakty, čekal.  více

Poslední premiéra sezóny brněnské opery nezvykle spojila dvě díla. V Janáčkově divadle byla uvedena surrealistická opera Tři fragmenty z Juliette Bohuslava Martinů vedle operního dílka Lidský hlas Francise Poulenca. Komponovaný večer včera v režii a scénografickém řešení Davida Radoka propojil dva až absurdní světy. A spojení to bylo vskutku pozoruhodné dramaturgicky, vizuálně ale též interpretačně.  více

Polský ansámbl Szymanowski Quartet na festivalu Concentus Moraviae včera přesdtavil v řeznovickém kostele sv. Petra a Pavla díla svých krajanů Karola Szymanowského, Stanisława Moniuszka a Gražyny Bacewiczové. Koncert byl součástí celosvětových oslav dvou stého výročí narození Stanisława Moniuszka, který je mnohými pokládán za zakladatele polské národní hudby. Večeru udělila záštitu velvyslankyně Polské republiky v ČR J. E. Barbara Ćwioro.  více

S kvartetní tvorbou mistrů evropské hudby se návštěvníci koncertů setkávají poměrně často. Haydnovy smyčcové kvartety tvoří stálici v repertoáru nejednoho tělesa a vzrůstající pozornost je věnována také dílům soudobých evropských skladatelů. Pouze výjimečně však mají posluchači možnost nahlédnout do hudební kuchyně asijských nebo jihoamerických národů. Právě s tímto mankem se rozhodl bojovat ansámbl Cuarteto Q-Arte věnující se tvorbě latinskoamerických autorů. Program, který včera představili na zámku ve Slavkově u Brna, sestával z děl Silvestra Revueltase, Alberta Ginastery a Astora Piazzolly. Všichni tři skladatelé spojují ve svém díle prvky domácí kultury s evropským školením a vlivy či impulzy různých žánrů.  více

Proč být jednou z mnoha průměrných kapel, když můžeme být kapelou jedinečnou? Do tohoto hesla by se dala zhustit desetiletá historie brněnské skupiny Kupodivu. V roce 2009 se saxofonista Jaroslav Pilný a hráč na klávesy a Petr Šašinka poprvé bavili o založení kapely. V roce 2019 Kupodivu vydávají své první dlouhohrající album. Přesně v polovině tohoto desetiletého období, v roce 2014, proběhla důležitá změna, kdy se původní folková kapela přetransformovala do zajímavého tvaru s klávesami, saxofonem a baskytarou, zato bez kytary. Sestava, která skladbou barev připomíná spíše jazzové kapely, v posledních letech zabodovala na mnoha folkových festivalech. Kupodivu získali autorskou Portu, cenu Rady Notování, vyhráli Moravského vrabce, byli druzí na Mohelnickém dostavníku. Tam všude předvedli hudbu, která se více než k táborovým ohňům hodí do městských klubů, a to zdaleka nejen folkových. Album Živočišné pudy dosavadní tvorbu kapely shrnuje důstojným způsobem, podtrženým kvalitním zvukem ze zlínského studia V.  více

Izraelské těleso Jerusalem Quartet patří po dlouhá léta k předním světovým interpretům kvartetní tvorby a v současné době se jedná o jeden z nejcitovanějších ansámblů komorní hudby. Na festivalu Concentus Moraviae vystoupili houslisté Alexander Pavlovsky, Sergei Bresler, violista Ori Kam a violoncellista Kyril Zlotnikov včera ve velkém zámeckém sále mikulovského zámku s programem časově se rozprostírajícím od Josepha Haydna až po Bélu Bartóka. Záštitu koncertu udělil velvyslanec Izraele v České republice J. E. Daniel Meron.  více

Nejen vážnou hudbou živ je člověk, jak o tom už dvacet let přesvědčuje hudební těleso Epoque Quartet sestávající z houslistů Davida Pokorného, Vladimíra Klánského, violisty Vladimíra Kroupy a violoncellisty Víta Petráška. Pro sobotní koncert v rámci festivalu Concentus Moraviae, který se odehrál ve foyer třebíčského divadla Pasáž, si hudebníci přizvali ještě basklarinetistu Petra Valáška, klavíristu Karla Košárka a perkusistu Olega Sokolova. Dramaturgie večera sestávala výhradně z děl současných autorů koketujících ve svých skladbách nejen s hudebními minimalismem, ale také jazzem a dalšími populárními žánry.  více

Koncert hudebního tělesa Miloslav Ištvan Quartett, který zazněl v jídelně zámku ve Velkém Meziříčí v rámci mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae, sliboval v krátké videopozvánce zveřejněné na stránkách kvarteta dramaturgii připomínající let balistické střely. Odpal večera iniciovalo Adagio a fuga c moll Wolfganga Amadea Mozarta následované Smyčcovým kvartetem č. 1 z podnětu Tolstého Kreutzerovy sonáty Leoše Janáčka. Zbylé kinetické energie využil ansámbl k interpretaci dnes již ikonického 1. smyčcového kvartetu Miloslava Ištvana. Ladné přistání v podobě Meditace na svatováclavský chorál Josefa Suka uzavřelo nejen večer, ale také jedenáctiletou a úspěchy nabitou kariéru samotného smyčcového kvarteta. Milovníci komorní tvorby tak měli poslední příležitost vyslechnout si průřez hudební historií ve společném podání houslistů Milana Paľy, Jana Bělohlávka, violisty Stanislava Vacka a violoncellisty Štěpána Filípka.  více

Název alba klame. I když skupina Šarivary používá český fonetický přepis francouzských výrazů charivari a mélange, netvoří ji ani jeden Čech. V čele kvarteta, které se dalo dohromady v Brně, stojí francouzská zpěvačka, flétnistka a akordeonistka Aude Martin a americký kytarista a zpěvák Chris Coleman. Spolu s nimi kapelu tvoří švédský trumpetista Christopher Strandh a slovenský baskytarista Tomáš Ulahel. Podobně jako je pestré národnostní složení skupiny, je barevná i její hudba.  více

Poslední květnový den ožilo Dominikánské náměstí v Brně hudbou, zpěvem i tancem. O půl třetí odpoledne začal program celostátního happeningu základních uměleckých škol ZUŠ Open pod patronátem Nadačního fondu Magdaleny Kožené vyhlášením výsledků soutěže TO JE talent. Účastnici si nepřišli pouze vyzvednout ceny. Dokázalo to hned několik z oceněných zpěváků a hudebníků. Rozšiřující se dav posluchačů přitáhla například Lucie Sedláčková s písní Ewy Farné Měls mě vůbec rád nebo zpěvačka a klavíristka Veronika Vávrová s baladou Million reasons od Lady Gaga.  více

Program letošního ročníku festivalu Concentus Moraviae představuje nevídaný průřez více než dvaceti českými a zahraničními smyčcovými kvartety. Vyjímečného houslistu, skladatele, profesora The Royal Northern College of Music v anglickém Manchesteru a dlouholetého primária Škampova kvarteta Pavla Fischera oslovil publicista Lukáš Pavlica.   více

Ve čtvrtek 30. května v 11 hodin se v bazilice na Starém Brně konalo rozloučení s velkou postavou moravské kultury. Ne ovšem té kultury, která proudí každodenně kolem nás v časopisech a médiích, ale kultury nazývané nezávislá, alternativní, undergroundová, a v osobě zesnulého navíc protnuté duchovní radikalitou a křesťanskou tradicí. Jaroslav Erik Frič zemřel 24. května 2019 po těžké nemoci v 69 letech, duševně ovšem aktivní do posledních dnů.  více

Brněnské skupině Hrozně pomalu táhne na čtyřicítku – koncertovat začala v roce 1982. Po několika kazetách a neoficiálních nahrávkách vydala až v roce 2013 svůj debut na CD, album Už není čas. Novinka Ticho, na které kapela pracovala v posledních dvou letech ve studiu Indies, překvapí čistším zvukem a jasně slyšitelným napětím ve stavbě písní.  více

Filmový festival ke 100. výročí založení Masarykovy univerzity přinesl ve dnech 17.- 19. Května neobyčejně zajímavé projekce, připomínající významné osobnosti z univerzitní historie. Hned první z nich měla kromě vztahu k přírodním vědám i zásluhy o studium lidové písně. Profesora Vladimíra Úlehlu (1888 – 1947) připomněla v pátek 17. května působivým vystoupením jeho pravnučka Julia Ulehla.  více

Letošní fanzin Jazzman hudebního festivalu JazzFest byl plný obsažných medailonů i statí a objevila se v něm i pozoruhodná glosa dramaturga Českého rozhlasu Jazz Petra Vidomuse s provokativním titulkem Jazz nemusí být pánským klubem. Zamýšlí se nad genderovými stereotypy, kterých se světová (potažmo ani česká) jazzová scéna ještě úplně nezbavila. Skvělých sólistek ovládajících nástroje dříve zcela vyhrazené mužům přibývá. Přestože genderové kódování, které Vidomus pregnantně ironicky popsal, ještě není zcela překonáno, JazzFest letos výrazně přispěl k jeho postupnému odbourávání.  více

Nejčtenější

Kritika

Poslední premiéra sezóny brněnské opery nezvykle spojila dvě díla. V Janáčkově divadle byla uvedena surrealistická opera Tři fragmenty z Juliette Bohuslava Martinů vedle operního dílka Lidský hlas Francise Poulenca. Komponovaný večer včera v režii a scénografickém řešení Davida Radoka propojil dva až absurdní světy. A spojení to bylo vskutku pozoruhodné dramaturgicky, vizuálně ale též interpretačně.  více