Concentus Moraviae: začátek s elegancí, bouřlivostí a zejména s humorem

2. červen 2018, 16:20
Concentus Moraviae: začátek s elegancí, bouřlivostí a zejména s humorem

Už 23. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae včera zahájil koncert v Bystřici nad Pernštejnem. Humor a hudba představuje letos spojení, které tvoří páteř a jednotící téma celého festivalu. Dramaturgie festivalu je letos dílem belgického muzikologa a básníka Jellea Dierickxe. Pokud se Dierickxovi podařilo stvořit pestrý program festivalu, který od počátku až do konce nabízí hudební humor ve všech podobách, pak zahajovací koncert bylo možné vnímat jako souhrn popsaného koncepctu. O nelehký úkol provést stylově diametrálně odlišná a humorem propojená díla se v případě včera postaral orchestr PKF – Prague Philharmonia pod vedením dirigenta Marka Ivanoviće.

2-JIRI5187

Zatímco na většině koncertů uslyší posluchač hudební díla v plné délce a může tak obdivovat složitou motivickou strukturu hudebních forem vybraných symfonií, koncertů nebo kvartetů, zahajovací koncert festivalu Concentus Moravie nabídl spíše plnou hrst bonbónů a laskomin. Prvním tónům večera ještě předcházelo drobné překvapení – Pánské pěvecké sdružení extrémního folklóru Krása, které po příchodu a úvodní inkantaci „přišla krása nesmírná, je to síla vesmírná“ představilo karikaturu moravského folklóru v té nejbizarnější formě. Koncert jen stěží mohl začít lépe.

4-JIRI5363

Těžiště programu však tvořila hudba světoznámých skladatelů. Prvním dílem večera byla světoznámá, v různých úpravách a nejrůznějšími hudebníky interpretovaná Humoreska č. 7 Ges dur Antonína Dvořáka. Již v této skladbě projevil dirigent Marko Ivanović úctyhodný cit pro jemné balancování na hraně umírněného hudebního projevu a bohatého romantického patosu. Ivanović vyzdvihl hřejivé okamžiky Dvořákovy hudby a ve stejné míře dodal ostrosti vyhrocenějším částem. Důležité však je, že dirigentovu vedení naslouchal přizpůsobivý a kvalitní orchestr, jakým PKF – Prague Philharmonia bezesporu je. Kdyby se jednalo pouze o Dvořákovu Humoresku, mohli bychom kvalitu provedení nevděčně svádět na fakt, že se přece jedná o klenot národní hudby a je tedy v pořádku, že od hudebníků očekáváme to nejlepší. Jenže Dvořákova humoreska byla toliko ouverturou.

3-JIRI5349

Beethovenova Symfonie č. 3 patří mezi skladatelova nejznámější díla. Přestože nedosahuje kultovní slávy jako jeho 5. a 9. symfonie, její smuteční pochod nebo právě scherzo, které zaznělo na zahajovacím koncertu, nepochybně do fondu světové hudební literatury patří. Co uhranulo posluchače již ve Dvořákově Humoresce, se nedalo přeslechnout ani zde – orchestr hrál jako jedno tělo a duše. Dokonce i ve vyhrocených okamžicích zůstávala intonace bezchybná a se stále pečlivým výrazem. Dirigent zcela v souladu s hudební logikou opustil pozdně romantický hudební svět Dvořáka a Beethovenovo Scherzo ze Symfonie č. 3 Es dur zasadil do dobového a mnohem střízlivějšího kontextu. Navzdory ohromnému Beethovenovu skladatelskému odkazu, který stojí na pomezí pozdního klasicismu a raného romantismu, by této hudbě přespříliš romantická interpretace spíše uškodila. 

Zásadní zlom představovala skladba Erika Satieho Parade, která programu dodala potřebný bouřlivý vtip ovlivněný zvuky každodenního života. Skladba staví na příkrých kontrastech hudebních ploch, které vystupují jako obrazy z hudebního přediva. Živelnost, řevnivost i burleskní charakter hudby působí přímo na smysly posluchačů, před kterými tak vyvstávají obrazy jako vystřižené z cirkusového šapitó. Satieho hudba je také plná náhle melancholických okamžiků, táhlých melodií a křehkých momentů. A právě zde tkvěla největší síla koncertu – Ivanović s orchestrem PKF dokázal vystihnout podstatu a charakter každého z uváděných děl, ať už se jednalo o Satieho burleskní Parade, Polyfonické tango Alfreda Schnittkeho, Kašlací symfonii, respektive Åses Tod, Edvarda Griega v úpravě Vicca von Bülow, známého také jaké Loriot, nebo kratičkou skladbu Leroye Andersona Psací stroj. Obzvláště poslední jmenovaná prokázala Ivanovićovy kvality nejen za dirigentským pultem, ale také za klávesnicí psacího stroje. Koncert doplnilo Cageovo 4‘33“, které alespoň v první větě pudilo posluchače k zadržovanému smíchu. Poslední skladbou se sklenul dramaturgický kruh a na závěr zaznělo Scherzo capriccioso Antonína Dvořáka.

Úvodní koncert snad až na nějaké drobné intonační nedostatky v závěrečném Dvořákově Scherzu nabídl dokonalý hudební i lidský zážitek. Například právě Cageův pokus na divácích přinesl uvolněnou atmosféru plnou potutelného smíchu a lidské sounáležitosti. Náhle bylo každé opatrné zakašlání nebo zavrzání židlí důvodem k jen těžko skrývanému pobavení. Jakoby ze všech posluchačů byli mávnutím taktovky žáčci na školním představení, kteří se nezbedně chichotají každému náznaku vtipu.

Antonín Dvořák: Humoreska č. 7 Ges dur, op. 101

Ludwig van Beethoven: Symfonie č. 3 Es dur, op. 55 „Eroica“, Scherzo

Erik Satie: Parade

Edvard H. Grieg, Loriot: Kašlací symfonie 

John Cage: 4‘33“

Alfred Schnittke: Polyfonické tango, op. 137

Leroy Anderson: Psací stroj

Antonín Dvořák: Scherzo capriccioso, op 66

orchestr: PKF – Prague Philharmonia

dirigent: Marko Ivanović

Kulturní dům, Bystřice nad Pernštejnem

Slibně se rozvíjející současná česká jazzová scéna, k níž patří skvěle fungující festivaly i dvě vysoké školy s výukou jazzu (v Brně a v Praze), vytváří zázemí nejen pro malé soubory, ale také pro velké orchestry. V Praze funguje vynikající Concept Art Orchestra, který se pod vedením trumpetistky Štěpánky Balcarové zaměřuje na tvorbu současných českých autotů střední a mladší generace (tzv. Pražská šestka). V Brně B-Side Band v čele s trumpetistou Josefem Buchtou vyprodává velké sály a hraje na velkých festivalech, spolupracuje s populárním Vojtěchem Dykem, ale nerezignoval ani na původní jazzový repertoár a také spolupracuje se zahraničními hvězdami formátu Kurta Ellinga. Další brněnský big band, Cotatcha Orchestra, pod vedením (také trumpetisty) Jiřího Kotači, se zatím takovými velkými úspěchy chlubit nemůže. Přesto se těleso, které vzniklo ze studentů a pedagogů jazzové katedry na JAMU, dravě a zdravě na naší scéně dere kupředu a vzhledem k tomu, jak kvalitní hudebníky má ve svém středu, jsem přesvědčen, že jeho místo na scéně bude za pár let nepřehlédnutelné.  více

Předposlední koncert brněnského hudebního festivalu Expozice nové hudby nesl název Příběh utrpení a naděje a postavil vedle sebe ve středu 17. října hudbu skladatelů Fausta Romitelliho a Francesca Filideie a výběr z poezie básníka, překladatele a esejisty Jana Zahradníčka. Vzhledem k tématu večera se hudební produkce odehrála v kapli bývalé brněnské káznice. Příznačně (i přízračně) zvolený podnázev koncertu Dům strach vycházel ze stejnojmenné Zahradníčkovy básnické sbírky. O uměleckou recitaci se postaral Otakar Blaha, díla obou skladatelů pak provedlo hudební těleso Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra. Koncert/představení režíroval Radim Nejedlý.  více

Jubilejní 25. ročník olomouckého Podzimního festivalu duchovní hudby se blíží ke konci. Před závěrečným Verdiho Requiem přehlídka ještě včera nabídla koncert brněnského komorního sboru Ensemble Versus pod vedením Vladimíra Maňase a souboru renesančních dechových nástrojů s doprovodem continua Capella Ornamentata pod uměleckým vedením jeho zakladatele Richarda Šedy v olomouckém kostele Zvěstování Páně. Obě tělesa se věnují převážně interpretaci duchovní hudby 16. a 17. století a podílela se na mnoha jiných společných projektech. V roce 2017 vzniklo z této spolupráce CD věnované dílu pozdně renesančního skladatele Nicolause Zangia, jehož skladby na nedělním koncertu též zazněly.  více

Festival Expozice nové hudby konfrontuje již jedenatřicet let brněnské posluchače se soudobou českou i zahraniční tvorbou. Za tuto dobu si festivalové koncerty dokázaly získat oddané publikum toužící zažít netradiční hudební díla a experimenty na vlastní kůži. Podzimní část nového ročníku včera zahájil vokální cyklus Canti del Capricorno italského skladatele Giacinta Scelsiho v sólovém provedení sopranistky Lore Lixenberg.  více

Milovníci jazzu i artificiální hudby si včera večer přišli na své. Filharmonie Brno zahájila koncertem v Besedním domě již pátou sezónu abonentní řady s názvem Jazz & World Music. Brněnští filharmonici společně s hudebním tělesem Matúš Jakabčic Quintet interpretovali světové skladby – nejen jazzové – v aranžmá vedoucího souboru Matúše Jakabčice. Koncert řídil dirigent a skladatel Pavel Šnajdr.  více

Brněnský zpěvák a hráč na foukací harmoniku Darek Neumann (*1967) prošel kapelami různých žánrů od folku přes bigbít po zpívání s velkou jazzovou kapelou. Na svém aktuálním albu Svět, který znám zpívá úpravy jazzových standardů s novými českými texty, které – většinou přímo pro něj – psala Ester Kočičková.  více

V Praze a v Brně vystoupí tento týden anglický zpěvák Chris Norman, zakládající a dlouholetý člen populární skupiny Smokie. V Brně v DRFG Aréně má koncert v sobotu 6. října, v pražském Foru Karlín vystoupí o dva dny dříve.  více

„Beránci a vlci jsou moje osobní vize moravské world music,“ tvrdí Marian Friedl, který je stejně skvělým hráčem na vlastnoručně vyrobené lidové píšťalky jako na jazzový kontrabas. Právě jeho zkušenosti s různými žánry od folkloru po free jazz plus samozřejmě spojení s podobně stylově rozkročenou Jitkou Šuranskou vedly ke vzniku mimořádného hudebního pásma, které má svůj prapůvod v představení Z kořenů k world music na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou. Díky grantu z Ministerstva kultury vzniklo album Beránci a vlci s účastí čtyř hudebních uskupení různých stylů (což je dohromady přes dvacet muzikantů a zpěváků), které získalo zaslouženě Anděla v rozšířené kategorii Folk (pod kterou nově spadá i žánr world music). Mezitím v létě 2017 proběhla koncertní premiéra Beránků a vlků opět v Náměšti nad Oslavou (s účastí vydavatele alba Milana Páleše v převleku za Ovčí babičku) a poté další festivalová vystoupení – na Hradeckém slunovratu v Hradci nad Moravicí nebo na Colours of Ostrava. Malým snem Mariana Friedla a všech jeho beránků a vlků bylo přenést pásmo do zvukově čistého prostředí brněnského Sono centra, což se díky úspěšné crowdfundingové kampani povedlo. Zhruba hodinový koncert byl tím pádem nejen prostým „přehráním“ desky, ale především obrovskou oslavou a možná i novým startem projektu – vstříc větším a větším sálům.  více

Prostory brněnských lázní na Rašínově ulici naplnil v neděli večer nový projekt uměleckého spolku Hausopera, kladoucího si za cíl přinést nové a kvalitní kulturní produkce do míst denního provozu, která jinak s hudbou, potažmo přímo s operou, nemají mnoho společného. První vlaštovkou je krátká opera Poslední pólo skladatele - dirigenta Marka Ivanoviće a libretisty - operního pěvce Josefa Škarky pojednávající o dvou přátelích, zamlčené lásce a černém svědomí. Dílo režíroval Petr Hašek, scénografii navrhl Ján Tereba a o světelný design se postarali Pavla Beranová, Michal Hór a Zuzana Bottová. Hlavní postavy ztvárnili Tomáš Krejčí, Aleš Procházka a Andrea Široká. Na akordeon hrála Žaneta Vítová, na vibrafon a bicí pak Kristýna Švihálková. Přednášela Lenka Sedláčková.  více

Soubory Národního divadla Brno vstoupily do sezony 2018/19 společným koncertem na Zelném trhu. Součástí programu bylo představení připravovaných inscenací. Vystoupil orchestr Janáčkovy opery NdB se svým šéfdirigentem Markem Ivanovićem, sbor a sólisté Jana Šrejma Kačírková, Jana Hrochová, Václava Krejčí Housková, Roman Hoza, Jiří Sulženko a další.  více

Stoleté výročí narození jednoho z předních amerických dirigentů, skladatelů, pedagogů a popularizátorů hudby zaznamenali snad všichni milovníci kultury. Bernsteinova díla se hojně objevují v koncertních sálech, operních domech i rádiích, a přestože se kvůli své dirigentské činnosti nemohl skladbě naplno věnovat, muzikál West Side Story s texty Stephena Sondheima bude vždy patřit mezi hudební klenoty muzikálové tvorby. Podobně jako jiné kulturní instituce rozhodlo se i Městské divadlo Brno vzdát skladateli hold a pyšně se přihlásit k tradici muzikálu, kterou Leonard Bernstein svým pravděpodobně nejslavnějším dílem ukotvil. V úterý 25. září tak zazněl na Hudební scéně Městského divadla Brno Koncert ke 100. narozeninám Leonarda Bernsteina pod taktovkou Dana Kalouska a v režii Petra Gazdíka.  více

Zatímco se pomalu doznívající léto připravuje k podzimnímu klidu a zrání, Filharmonie Brno stojí na počátku další sezóny, a to navíc pod vedením nového šéfdirigenta a uměleckého ředitele. O tom, že Dennis Russell Davies je dirigent par excellence, mohl posluchače přesvědčit již závěrečný koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby. Teprve v úterý 18. září se však mohl Davies plně chopit svého řemesla a v rámci inauguračního koncertu po boku Filharmonie Brno uvést českou premiéru světoznámého díla Harmonielehre od amerického skladatele Johna Adamse. A to vůbec není špatný začátek.  více

Festival Jazz Groove Brno bude probíhat na několika místech Brna od 2. října do 5. prosince 2018. S jeho ředitelem Josefem Buchtou hovoříme nejen o letošním programu, ale především o novém názvu a nové náplni celé akce.  více

„Hraju současný folk bez dalších přívlastků – vztekle i jemně, v legraci i bez ní,“ říká o sobě písničkář Šimon Peták. Narodil se na samém počátku 90. let, „rok poté, co skončily se staré časy,“ líčí. Pochází z jižních Čech, ale dospíval u Berounky, krátce žil v Praze, která mu prý však ztrpkla, a nakonec se usadil v Brně. „Stal jsem se tu dramaturgem, vyučil na kominíka,“ pokračuje ve svém veršovaném životopisu, který najdete na jeho profilu na serveru Bandzone.cz. Právě tam si také můžete Šimonovy písničky z alba Homo Habitus nejen poslechnout, ale také legálně zdarma stáhnout.  více

V poněkud netradičním prostředí brněnského Metro music baru se představilo hudební uskupení s názvem Musica Folklorica tedy kapela, kterou folklorním nadšencům netřeba dlouze představovat. Špičkoví muzikanti hrají převážně vlastní úpravy lidových písní zejména z Horňácka, Myjavy případně Rumunska. Do Brna nyní přijeli pokřtít svoje v pořadí už jedenácté album.  více

Nejčtenější

Kritika

Slibně se rozvíjející současná česká jazzová scéna, k níž patří skvěle fungující festivaly i dvě vysoké školy s výukou jazzu (v Brně a v Praze), vytváří zázemí nejen pro malé soubory, ale také pro velké orchestry. V Praze funguje vynikající Concept Art Orchestra, který se pod vedením trumpetistky Štěpánky Balcarové zaměřuje na tvorbu současných českých autotů střední a mladší generace (tzv. Pražská šestka). V Brně B-Side Band v čele s trumpetistou Josefem Buchtou vyprodává velké sály a hraje na velkých festivalech, spolupracuje s populárním Vojtěchem Dykem, ale nerezignoval ani na původní jazzový repertoár a také spolupracuje se zahraničními hvězdami formátu Kurta Ellinga. Další brněnský big band, Cotatcha Orchestra, pod vedením (také trumpetisty) Jiřího Kotači, se zatím takovými velkými úspěchy chlubit nemůže. Přesto se těleso, které vzniklo ze studentů a pedagogů jazzové katedry na JAMU, dravě a zdravě na naší scéně dere kupředu a vzhledem k tomu, jak kvalitní hudebníky má ve svém středu, jsem přesvědčen, že jeho místo na scéně bude za pár let nepřehlédnutelné.  více