Ferdinand Vach. 155 let od narození moravského učitele

25. únor 2015, 10:07

Ferdinand Vach. 155 let od narození moravského učitele

Zazpívejme si vespolek, ale zazpívejme si pořádně a bez chyb. Pokud Brno a Morava někomu vděčí za svoji sborovou tradici a pověst, tak je to právě Ferdinand Vach.

Pěvecké sdružení moravských učitelů je název, který dnes zní jako parodie a vzbudil přinejmenším jednu poťouchlou reakci i za dob svého působení mezi světovými válkami. Ty doby nebyly jen státoprávně uvědomělé, budující a elegantní, ale také futuristické, poetistické, surrealistické a dadaistické. Vážná a vážená instituce jako byl Vachův učitelský sbor zřejmě nevyprovokovala samotný vznik Pěveckého sdružení učitelů kocourkovských, ale jeho pojmenování zcela nepochybně. Nejde snad o zlehčování Vachovy práce, ale o připomenutí popularity sboru, který už začátkem 20. století založil v Kroměříži. A zde nutno říci, že jakkoli byli „Kocouři“ ironická a parodická parta, zpívali perfektně a tím by se s nároky a výsledky Ferdinanda Vacha také jistě shodli.

„Ferdinand Vach, dirigent. Ó, že jsem se jen chopil taktovky při premiéře Amara v Kroměříži! Dodnes toho lituji. Amarus ‚plaval‘. Motýli u orchestru a sboru zděšeně poletovali. Ne jeden ze svých sborů, všechny mu věnuji.“ Krátkou poznámku si zapsal Leoš Janáček pouhý rok po uvedení své kantáty Amarus, které v roce 1900 řídil v Kroměříži, tehdy ještě s pěveckým sborem spolku Moravan1. Jeho sbormistrem byl ale Ferdinand Vach, který přišel do Kroměříže už v roce 1886 jako ředitel hudební školy, rovněž při Moravanu. V roce 1903 ale zakládá své vlastní těleso, které poprvé vystoupilo pod názvem Učitelský dorost kroměřížského pedagogia a stal se z něj základ Pěveckého sdružení moravských učitelů, které existuje dodnes. Dodnes působí i Vachův sbor moravských učitelek, jen se tak jmenuje až od roku 1956. Ferdinand Vach Moravský smíšený sbor učitelek sice v roce 1912 založil, ale sám si ho po sobě nepojmenoval.

Ferdinand Vach (25. února 1860, Jažlovice – 16. února 1939, Brno) pocházel z rodiny venkovského kantora, což tehdy automaticky znamenalo i aktivního hudebníka. V dětství byl Ferdinand vokalistou ve Strahovském klášteře a zpíval v chlapeckém sboru Žofínské akademie, později začal studovat na pražské Varhanické škole, pracoval jako podučitel na venkovských školách ve středních Čechách a také zastupoval svého bratra jako sbormistra v Banátu. Po dokončení Varhanické školy působil v Praze, u kočovných společností a byl také dirigentem Národního divadla v Brně (to tehdy ovšem také částečně kočovalo). Vrcholná kariéra, která Ferdinanda Vacha přivedla až ke světovým úspěchům, začala paradoxně tím, že se odstěhoval na malé město. Kroměříž, Moravan, Pěvecké sdružení moravských učitelů, Moravský smíšený sbor učitelek… ano, může to dnes znít komicky.

Pěvecké sdružení moravských učitelů je úzce spojené s Leošem Janáčkem, provádělo jeho sbory a sklízelo s nimi mimořádné úspěchy. Janáček poslal Vachovi sbory Dež víšKlekánica už v roce 1904, zkouškou kvalit sboru byla mimořádně náročná Maryčka Magdónova. Na úspěšném nastudování bylo možno postavit další bezručovské sbory Kantor Halfar70 000, dále Českou legii a sborové drama Potulný šílenec na text Rabindranátha Thákura. Spolupráce sdružení s Janáčkem byla prospěšná oboustranně: Janáčkově vrcholné sborové tvorbě se dostávalo aktuálního provedení a sboru zase extrémních úkolů, které jej nenechaly kvalitativně skomírat.

Za prvních deset let existence koncertoval sbor asi 200×, většinou na Moravě, v Čechách a v rámci Rakouska-Uherska. Vystoupil ale také v Paříži, v Německu a ve Švýcarsku, pozoruhodné jsou jeho úspěchy v Rusku, v jehož pravoslavné sborové tradici není lehké obstát. Členové sboru nepocházeli z jednoho místa, byli svoláváni písemně na intenzivní soustředění a počet vystoupení tak převyšoval počet zkoušek (není to tak paradoxní, jak by se mohlo zdát; řečeno zjednodušeně a dnešním jazykem nacvičili program a vyrazili na turné). Ferdinand Vach kromě svého PSMU řídil také orchestr Besedy brněnské, byl profesorem sborového zpěvu a řízení sboru na brněnské konzervatoři.

Pokud dnes můžeme o Brně mluvit jako o sborovém městě, Ferdinand Vach stál u toho, když se rodila špičková interpretační tradice. Nešlo už jen o vlastenecké zpívání a samotný fakt, že se sbor vůbec sešel, ale o technicky i výrazově bezvadné a propracované výkony. K tomu samozřejmě přistupuje i volba repertoáru. Leoš Janáček nebo Vítězslav Novák jsou dnes těžko zpochybnitelní klasici, ale tehdy to byli soudobí autoři. O vytrvalosti základů, které Vach budoval, svědčí fakt, že většina dosud zmíněných těles je dosud živá a funkční. A to ještě nemluvíme o sborech, které z této tradice vyrostly, vyrůstají a vznikají dodnes. Brněnští madrigalisté, Brněnský akademický sbor, Lumír, Vox Iuvenalis, Láska opravdivá, dále Foerster a Amititia, jejichž spojením vznikl Český filharmonický sbor Brno, výběžkem této tradice je jistě i nadstandardně kvalitní sbor brněnské opery.… omlouvám se všem, které jsem nejmenoval. Nechci na tomto místě ani rozebírat, kdo v tradici víc ulpívá a kdo ji rozvíjí. Osobnost Ferdinanda Vacha v ní ale stále žije, i když jeho jméno z běžné paměti vymizelo. Sdílené bydlení, kanceláře, služby ani prostor zatím sdílený zpěv úplně nepřeválcovaly.

Od narození Ferdinanda Vacha dnes uplynulo 155 let. Kromě mimořádné sbormistrovské a pedagogické činnosti byl také skladatel. Psal pochopitelně sborová díla všeho druhu, ale také orchestrální a komorní skladby a složil dokonce i jednu operu.

Jeho vyznamenání a pocty (zdroj wikipedia)

Rytířský řád italské koruny (1923)
Jihoslovanský řád sv. Sávy (1928)
Španělský a portugalský řád Isabely Kastilské (1932)
Státní cena československá (1927)
Předseda klubu moravských skladatelů (1929)
Člen České akademie věd a umění (1933)
Čestné uznání filosofické fakulty university Karlovy (1930)
Čestný člen Moravanu, Besedy brněnské a obou sborů, které založil.

Od roku 1992 je udělována Cena Františka Vacha. Je určená pro sbormistry dospělých sborů a udělují ji Unie českých pěveckých sborů, Sdružení sborových dirigentů AHUV a Nadace Český hudební fond.

1 Kroměřížský Moravan není totožný se současným brněnským sborem téhož jména.

Pěvecký sbor moravských učitelů v roce 1903, Ferdinand Vach, foto archiv. Foto a hudba z YouTube: Potulný šílenec v podání PSMU, sóla Markéta Mátlová a Václav Curylo, řídí Lubomír Mátl.

Komentáře

Reagovat
  • Lucie Šnytová

    26. únor 2015, 21:25
    Vachův sbor moravských učitelek stále působí, bližší informace o sboru jsou na webu www.vsmu.cz a na Facebooku. Nejbližší koncert je 3. května v kostele J.A. Komenského ("červený kostel") v Brně. Všechny čtenáře srdečně zveme.

Dále si přečtěte

Proti přítomnosti své osoby v galerii brněnských hudebních postav, jíž má být tento vzpomínkový seriál, by Jan Skácel co nejrozhodněji protestoval. Třebaže vyrostl v učitelské rodině na Moravském Slovácku, měl o své (ne)hudebnosti představu velmi vyhraněnou. Vzpomínka Jiřího Beneše je zakončena dosud nepublikovanou Skácelovou básní.  více

Příběh jednoho z největších českých muzikantů dvacátého století připomíná osud Bohuslava Martinů – oba prožili svůj tvůrčí život v nedobrovolné emigraci a oba – každý jinak – prosadili do mezinárodního povědomí českou hudbu svrchovaným způsobem.  více


Premiérou inscenace Krokodýl ze Svratky aneb Mozart v Brně o víkendu začalo už čtrnácté Léto na Biskupském dvoře. V seriálu produkcí Městského divadla Brno (MdB) přibyla atypická hudební inscenace s bláznivě překombinovaným příběhem, jehož díry naštěstí zaceluje muzika: klasická i její svérázné aranže.  více

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae přináší již dvacátým osmým rokem dramaturgicky pestré a interpretačně vybroušené večery, které navíc zasazuje nejen do koncertních sálů, ale rovněž na nádvoří či do zámeckých salónů, hradních sálů, bazilik, kostelů či synagog. Letošní 28. ročník zastřešuje téma Mezi Kroměříží a Vídní. Kulturní centrum Evropy tedy Vídeň sloužila jako sídelní město habsburských císařů a Kroměříž zase byla domovem olomouckých arcibiskupů. Na dramaturgii letošního ročníku se podílela trojice respektovaných odborníků: děkanka Hudební fakulty JAMU, cembalistka, varhanice a muzikoložka Barbara Maria Willi, historik, muzikolog a sbormistr Vladimír Maňas a Otto Biba, rakouský hudební vědec a dlouholetý ředitel vídeňského archivu Gesellschaft der Musikfreunde.  více

Letos v únoru se Filharmonie Brno vydala na nesmírně úspěšné americké turné; na programu měla výběr základních českých klasiků a současnou americkou hudbu. Orchestr vystoupil v legendární Carnegie Hall, v Ann Arbor, poté následovaly tři koncerty v Kalifornii a dále v Kansas City a v texaském Lubbocku. Na koncertech se představili někteří z vůdčích sólistů dnešní doby, jmenovitě Angélique KidjoLaurie Anderson a Christian Schmitt. To vše se odehrálo pod taktovkou šéfdirigenta a uměleckého ředitele Filharmonie Brno Dennise Russella Daviese. Strávil jsem s ním několik fascinujících minut, během nichž mi o tomto velkém mezinárodním úspěchu vyprávěl.  více

Původně mělo jít o dvojalbum, na kterém Druhá tráva pracovala s britským producentem Eddiem Stevensem a které mělo přinést převzaté i autorské skladby. Vinou epidemie covidu vznikly obě části odděleně: Díl první vyšel v roce 2020 a obsahoval především coververze. Díl druhý se na trhu objevil v roce 2022 a převažují na něm skladby původní. Osoba producenta, jinak špičkového odborníka na indiepop a elektronickou hudbu, je u obou částí stejná. Přístup a způsob nahrávání se však liší a to, co kapela se Stevensem na prvním albu pouze naznačila, na „dvojce“ vyzrálo do intenzivnějších barev, zvuků a vůní.  více

Oslavy stopadesátí let brněnského Besedního domu, které se konají nejen v jeho prostorách, vynikají zajímavou dramaturgií. Ta dokáže posluchače přenést do počátků existence tohoto koncertního prostoru. Dva koncerty, které se odehrály 4. a 5. května, nesly název Janáček a Horňácká muzika. Já jsem se zúčastnila toho prvního a šlo o skutečně povedený zážitek, který mi Filharmonie Brna a Horňácká muzika Petra Mičky připravila. Páteční reprízu koncertu přenášela Česká televize. Oba večery byly vyprodané a do prodeje se dokonce přidávaly vstupenky na stání.  více

Sídlo Filharmonie Brno a jedna z nejdůležitějších historických i kulturních dominant Brna – tedy Besední dům – letos slaví 150. roků od svého vzniku. Přesně 3. dubnu 1873, kdy byla slavnostně otevřena dvorana (velký sál) budovy od architekta Theophila von Hansena, autora mj. proslulého vídeňského Musikvereinu, se tento honosný objekt stal středobodem brněnské kultury a zdejšího osobitého uměleckého života. O půldruhého století později – v pondělí 1. května 2023 – zahájila odpolední sešlost a následný koncert s podtitulem Když Smetana v Brně poprvé hrál… sérii koncertů, které vzdají hold jedinečným milníkům v kulturní historii města.  více

Písničkářka Martina Trchová, držitelka Anděla za album Holobyt, nedávno rozpustila svou kapelu a nově vystupuje především jako sólistka. Pomalu pracuje na novém albu a věnuje se také výtvarnému umění. Brzy vyjde její nová kniha s názvem Babi a také se bude konat další ročník festiválku, který pořádá v brněnské čtvrti Obřany.  více

Slyšet a vnímat hudbu v nejrůznějších interaktivních paralelách bylo možné na koncertě Brno Contemporary Orchestra v čele se svým dirigentem Pavlem Šnajdrem, který se odehrál v pondělí v brněnském vědeckém zábavném centru Vida. Večer věnovaný zvuku a interakcím ve vědě nezůstal pouze u pokusů na stanovištích, ale přetavil vědu do uměleckého hudebního zážitku, který byl také propojen s tlumočením do znakového jazyka v podání Hands Dancevíce

Na velké Hudební scéně Městského divadla Brno se včera odehrála česká premiéra broadwayského muzikálu Velká ryba (Big Fish). Druhé obsazení velké a technicky náročné produkce se odehraje dnes. Dílo scenáristy Johna Augusta vypráví příběh o komplikovaném vztahu otce a syna, o světě fantazie, lásky a magie. Hudbu složil Andrew Lippa, autor muzikálu Adamsova rodina. Muzikál vychází ze stejnojmenné prózy Daniela Wallise s podtitulem Román mytických rozměrů a z oceňovaného filmu Tima Burtona. Na newyorskou Broadway se muzikál poprvé dostal před deseti lety, a ještě o deset let dříve vznikl vzpomínaný film slavného režiséra.  více

Ze spolupráce hudebního souboru Ensemble Opera Diversa a houslového virtuóze Milana Paľy vznikla již celá řada nahrávek i nezapomenutelných hudebních večerů. Na loňský komorní diptych světových premiér pro sólové housle od Adriána Demoče a Jany Kmiťové navázal v pondělí 17. dubna v sále Místodržitelského paláce v Brně další koncert s celovečerní sólovou kompozicí. Také Dandelion (Pampeliška) kanadsko-americké skladatelky Lindy Catlin Smith zazněl v sídle Moravské galerie v Brně ve světové premiéře. Dílo navíc vzniklo speciálně z podnětu Milana Paľy.  více

Už sedmým koncertem pokračoval Velikonoční festival duchovní hudby, který se takto překlenul do poslední třetiny. Včerejší večer se uskutečnil v Českobratrském evangelickém chrámu J. A. Komenského (známý také pod názvem Červený kostel). Pro jubilejní 30. ročník festivalu vznikly dvě skladby. První od Slavomíra Hořínky diváci slyšeli zkraje minulého týdne. Druhou premiérovanou kompozici s názvem Mysterium paschale od brněnského skladatele a varhaníka Františka Fialy představil recenzovaný koncert nazvaný veršem Zajásejte již, zástupy. Velikonoční oratorium v sobě skrývá rafinovanost v podobě práce s prostorem chrámu, kombinování české a latinské verze zhudebněných textů a vložených recitací.  více

O jubilejním 20. ročníku hudebního cyklu Barbara Maria Willi uvádí…, také o historicky poučené interpretaci a dalších plánech jsem na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění hovořil s děkankou Hudební fakulty JAMU, dramaturgyní, pedagožkou, popularizátorkou klasické hudby, cembalistkou, varhanicí a specialistkou na kladívkový klavír Barbarou Marií Willi. O tom, jak nabitý program tato žena má, vypovídá nejlépe fakt, že těsně před začátkem našeho povídání aktivně vyučovala zahraničního studenta.  více

Velikonoční festival duchovní hudby možná nejvýrazněji reflektuje svátky ze svého názvu v tzv. tenebrae (temných hodinkách). Jedná se o tři večery od Škaredé středy po Velký pátek, během nichž posluchači mají možnost si vyslechnout rozmanitá zhudebnění lamentací (nářků) z knihy Pláč nebo také responzorií věnovaných Kristovu utrpení. Ke zpěvům původně náležely obřady, ze kterých se při koncertech zachovává symbolické zhasínání svící.  více

Zpěváka, herce, scenáristu Ondřeje Havelku brněnské publikum dobře zná i v roli režiséra. V opeře Národního divadla Brno vytvořil inscenace na díla Bedřicha Smetany (2006), Giacoma Pucciniho (2008) nebo Johanna Strausse mladšího (2010). V této sezóně se do Brna opět navrací s letošní druhou operní premiérou Falstaff od Giuseppe Verdiho. Uskutečnila se 5. dubna 2023 za účasti režiséra.  více

Protnutí staré a nové hudby přinesl třetí koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál 4. dubna v brněnském kostele sv. Janů. Večer s podtitulem Hlásám milost patřil komornímu orchestru L´Armonia Terrena fungujícího pod vedením kmenového dirigenta Zdeňka Klaudy. Basového partu v jediné vokálně-instrumentální skladbě se ujal sólista Jan Martiník. Koncert z hlediska dramaturgie byl nápaditě orámovaný dílem Johanna Sebastiana Bacha (1685–1750) v instrumentačně novodobém hávu.  více

Nejčtenější

Kritika

Premiérou inscenace Krokodýl ze Svratky aneb Mozart v Brně o víkendu začalo už čtrnácté Léto na Biskupském dvoře. V seriálu produkcí Městského divadla Brno (MdB) přibyla atypická hudební inscenace s bláznivě překombinovaným příběhem, jehož díry naštěstí zaceluje muzika: klasická i její svérázné aranže.  více