Folkové prázdniny 2017: Setkání s vizionáři

Folkové prázdniny 2017: Setkání s vizionáři

Folkové prázdniny v Náměšti nejsou „jen“ navýsost hudebním festivalem. Jsou také světem, v němž se uskutečňují vize. Vize dramaturgické i umělecké. Jsou světem, kde se člověk může ledasčemu naučit, ledasco se dozvědět, s ledaským se setkat. Kromě hudby, jež je těžištěm festivalu, jsou Folkovky bohatou přehlídkou dílen (výtvarných, řemeslných, hudebních, tanečních a dalších), filmů (o muzikantech a jejich osudech) a přednášek (Kolokvium).

O Folkových prázdninách, zvláště pak přehledně o jeho hudební dramaturgii, již poreferoval Milan Tesař. Vypíchl dvě specifická a neobvyklá programová čísla - dva vizionářské projekty: Beránky a vlky Mariana Friedla a Mateřštinu Jiřího Slavíka. Oběma je společná hluboká zakotvenost v tradiční moravské kultuře a současně vysoké ambice interpretační a skladatelské (či aranžérské). Na Folkovkách je pozoruhodné,  že jejich dramaturg Michal Schmidt cíleně a s chutí poskytuje ve festivalovém programu místo pro takovéto speciality.  Pro náročné umělecké podniky, jež jsou náročné i finančně,  a které s největší pravděpodobností nemají šanci na běžný koncertní provoz. Ale to, že jsou uvedeny aspoň jednou ve své úplnosti  znamená mnoho: inspiraci pro další hudebníky, podnět k tvůrčí diskusi. Těch nejméně 600 lidí natěsnaných do zámecké jízdárny (náhradní řešení za zámecký park, protože venku pršelo) si odnáší z koncertů jedinečné zážitky, náboj, o nějž se dělí s dalšími lidmi a podněty pro poslech, koupi, návštěvy koncertů a popřípadě doporučení pro dramaturgy jiných akcí. Jedinečné poselství se tak šíří do světa.

Já bych v souvislosti s neobvyklými projekty chtěl zmínit ještě dva další, tentokrát vycházející z jiných tradic, než moravských. Naprosto strhujícím zážitkem bylo vystoupení tří výrazných houslistů, kteří pro Folkovky připravili speciální program Struny nad Oslavou, a to až na místě samém. Slovenský špičkový jazzman s kořeny ve folkloru Stano Palúch, americký bluegrassový houslista (a pedagog na hudební škole Berklee) Case Driessen a dánský tradiční i experimentující fidler Thyge SP předvedli, jak různorodou hudbu lze mistrovsky spojit jak v rovině dramaturgické, tak improvizačním uměním. Dlužno říci, že proti výše uvedeným projektů, v jejichž kompozici  člověk vnímal značný vklad hudebního intelektu jejich tvůrců, tady se musel sklonit před muzikantskou bezprostředností, pohotovostí a současně vkusnými a nápaditými aranžérskými tahy. Jsem zvědav, jak se tento muzikantský svátek zobrazí na nahrávce, kterou pořadatelé festivalu pořizují. Z loňského, obdobně inspirativního,  projektu se podařilo vydat letos ve vydavatelství Indies Scope cédéčko. Pokud by vyšlo i z letošního (po mém soudu působivějšího), tak bych okamžitě naťukl jako první k poslechu  několik minut gradující úpravu slovenských písní, v níž pohostinsky zazpívala Jitka Šuranská.

suranska_jitka_folkove_prazdniny_2017_foto_plocekJitka Šuranská

Vedle tohoto mimořádně silného muzikantského zážitku na mne asi nejsilněji a nejkomplexněji (tedy ne pouze hudebně) zapůsobil projekt Vizionáři 1916 irského zpěváka Lorcána Mac Matúna.  Ústředním tématem tu byla připomínka tzv. Velikonočního povstání, což byla vzpoura Irů proti britské nadvládě  o Velikonocích roku 1916.  Toto zvláštní povstání skončilo tragicky. Jeho vůdcové byli popraveni spolu s desítkami dalších vzbouřenců  a celkem zahynulo několik set lidí. Když říkám zvláštní povstání, tak mám na mysli v jistém slova smyslu naivní a nedokonalou přípravu, jakož i provedení. Od počátku bylo víceméně jasné, že tato revoluce nemůže uspět a podle dochovaných textů a svědectví si toho byli - se vším rizikem, včetně popravy -  vědomi i její vůdcové. Jeden z nich, básník Patrick Pearse (Páidraig Mac Piarais) napsal: „Lidé o nás nyní budou říkat nepříjemné věci, ale my budeme připomínáni naším potomstvem a žehnáni nenarozenými generacemi.“ - Jeho proroctví se naplnilo. Dav zprvu na poražené povstalce plival. Z povstání, jehož poselství je dějinami neseno nesmrtelným textem Vyhlášení Irské republiky, se však stal postupně jeden z nejdůležitějších symbolů boje za nezávislost Irska a každoročně se s velkou odezvou připomíná.  

Lorcán Mac Mathúna představuje v pořadu  čtyři ze sedmi politických vizionářů - vůdců  (spisovatele Josepha Plunketta, učitele a básníka Patricka Pearse, socialistického aktivistu Jamese Connolyho a dudáka Éamonn Ceannta).  S velkým respektem a osobní sympatií je portrétuje skrze jejich vlastní  slova a dobové texty, které jsou recitovány  mezi písněmi a skrze hudbu, jíž původní  texty opatřil. Vzniká tak sugestivní obraz Irska, jeho bídy, jeho dramat, jeho lidových tradic i duchovní síly.  Dramaturgovi Michalu Schmidtovi se podařilo zajistit český překlad textů, který velmi neokázale a přitom nanejvýš působivě přednesl herec Vladimír Javorský.  Celé představení bylo umocněno projekcí dobových fotografií a filmových dokumentů. O jeho podobě si lze udělat orientační představu díky ukázce původního představení na Youtube. 

Na závěr chci připomenout pozoruhodnou akci, která se uskutečňuje již po řadu let v rámci Folkových prázdnin v Náměšti nad Oslavou: Kolokvium.  Přednášky, v nichž se mísí přesahy z různých disciplín - hudební vědy, etnologie, publicistiky a praktického muzikantství - měly letos společného jmenovatele: název Zrcadlení. Co se může zrcadlit v hudbě, popřípadě v písních? Lidské osudy, dějiny, duševní hnutí, vývoj hudebního stylu či městské hudební kultury, osobní poznání… Ze směsice velmi zajímavých příspěvků namátkou vybírám příspěvek Alžběty Lukáčové o tom, co vše se projevilo ve slovenském televizním cyklu Zem spieva, Marty Ulrychové o osudech německého krušnohorského písničkáře Anthona Günthera, Kateřiny Garcia o písních Sefardů - Židů vyhnaných ve středověku ze Španělska a usadivších se na březích Středozemního moře a Julie Úlehla o písních, v nichž se zobrazuje krajina. Každoročně vychází z tohoto setkáni velmi zajímavý a inspirativní  sborník, jehož předchozí vydání jsou ke stažení na stránkách Kolokvia.

Folkové prázdniny jsou jednou velkou vizí -  na rozdíl od mnoha jiných uskutečněnou.

Folkové prázdniny 2017, Náměšť nad Oslavou, 22.- 29.července, www.folkoveprazdniny.cz

Foto Jiří Plocek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Devatenáctý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Špilberk zahájil ambiciózní projekt lotyšské akordeonistky Ksenije Sidorové uvádějící podmanivé a smyslné melodie Bizetovy opery Carmen v netradiční a populární či jazzovou hudbou ovlivněné interpretaci. Stěžejní část programu tvořily skladby z alba Carmen, které akordeonistka natočila a vydala jako svůj debut roku 2016. Na pódiu stanuli po boku Ksenije Sidorové také houslista Alejandro Loguercio, klavírista Claudio Constantini, kontrabasista Roberto Koch, kytarista Reentko Dirks a perkusista David Kuckhermann, v několika skladbách doprovodil hudebníky orchestr Filharmonie Brno pod vedením Marka Ivanoviće. Kromě upravených čísel z Bizetova díla zazněla také skladba Malagueña kubánského skladatele Ernesta Lecuony. Pojítko mezi jednotlivými hudebními čísly tvořily částečně improvizované sólové výstupy jednotlivých hudebníků. Přitažlivý program koncertu pod širým nebem tedy sliboval oslovit nejen milovníky vážné hudby, ale také posluchače, kteří jinak zařazují tento druh hudby do svého kulturního vyžití spíše sporadicky. Lákavý příslib uhrančivých melodií pod letní hvězdnou oblohou však narazil na zásadní nedostatek – kvalitu zvuku.  více

Během čtyř dnů nabídl Maraton hudby Brno na 150 koncertů v podání více než 500 účinkujících. Na festivalu se potkali místní umělci i hosté ze zahraničí. Jazzový večer v Sono centru zahájili brněnští Marek Kotača Trio, po kterých následoval Yaron Herman z Izraele a Kenny Garrett z USA, na pódiu na hradě Špilberk dostala publikum do varu domácí hip-hopová legenda Chaozz i crossoveroví a světoví Dog Eat Dog. O rockový večer na Flédě se postarali The Adicts z Anglie spolu s pražským uskupením The Fialky, v Sono centru zase holandští Physical Graffiti vzdali poctu skupině Led Zeppelin. Rocku byla v Brně spousta, v neděli večer vystoupili i britští alt-J.  více

Brněnská „all-stars“ sestava Pozdní sběr přichází po čtyřech letech s novým albem. Tentokrát nezdůrazňuje na obalu osobu svého zakladatele a kapelníka Jiřího Pařeza, který sice zůstává hlavním autorem i sólovým zpěvákem, ale album jako celek je ještě více než minulá deska Pohlednice z Paříže (2014) výsledkem spolupráce sehrané sestavy. V ní se sešli muzikanti jako Michael Vašíček, Emil Formánek, Jiří Meisner nebo David Velčovský, tedy hráči, v jejich životopisech najdeme položky jako Vlasta Redl & Každý den jinak, Kamelot nebo Druhá tráva. Velkou posilou a výrazným oživením sestavy od minulého alba je Radim Zenkl, špičkový mandolinista, působící ve Spojených státech a nyní opět i na Moravě. Vedle mandolíny na album přispěl i irskou flétnou, ale na albu najdeme i další zajímavé barvy – tubu v závěrečné písni Na pivu (v níž se mimochodem vystřídá rekordní počet zpěváků v historii skupiny), dechovou sekci v úvodním Amsterdamu nebo čtveřici lesních rohů ve Smířenívíce

12. srpna 2018 si připomeneme 90. výročí úmrtí skladatele Leoše Janáčka. Zemřel ve věku 74 let na vrcholu tvůrčích sil a jeho náhlá smrt všechny zaskočila. Koncem července 1928 odjel na letní pobyt do rodných Hukvald, kam za ním přijela Kamila Stösslová se synem Ottou. Vzal si s sebou opis partitury své poslední opery Z mrtvého domu, aby provedl korektury a doplňky, práci však nestihl dokončit. Ze silného nachlazení se rozvinul zápal plic, se kterým byl skladatel převezen do Kleinova sanatoria v blízké Ostravě. Zemřel v neděli 12. srpna 1928 v deset hodin dopoledne. Pohřeb se konal o tři dny později v Brně. Janáček je pochován na brněnském Ústředním hřbitově v tzv. čestném kruhu, autorem náhrobku je výtvarník Eduard Milén (tentýž, který navrhl scénu a kostýmy ke světové premiéře opery Příhody lišky Bystroušky).  více

Kdo jezdí do Náměště nad Oslavou na Folkové prázdniny pravidelně, dobře zná strukturu tohoto sympatického festivalu, která se ani letos od předchozích ročníků nelišila: úvodní sobotní koncert jedné kapely (letos Frigg z Finska), následovaný nadstandardním rautem na zámku pro sponzory a podporovatele festivalu, a dalších sedm dní nabitých nejen špičkovou hudbou z celého světa, ale také tvůrčími dílnami, odbornými i odlehčenými přednáškami a rozpravami, výstavami, tancem, společným zpíváním a formálním i neformálním setkáváním. To vše se každý rok točí kolem jednoho základního tématu, které letos bylo „O paměti“. Celých těch osm dnů se v Náměšti vzpomínalo, upamatovávalo, paměti bylo dokonce věnováno i dvoudenní odborné kolokvium v podkroví náměšťské nové radnice. A přitom se po večerech v zámeckém parku odehrávala svěží, naprosto současná hudební dobrodružství.  více

V neděli zakončený XIV. ročník Hudebního festivalu Znojmo nesl podtitul Svár duše s tělem. Jihomoravské město vítá na svých prknech už řádku let renomované interprety od rezidenčního Czech Ensemble Baroque po sólisty zvučných jmen. Na závěr letošního ročníku sliboval nejpůsobivější zážitek tohoto léta – pozvání totiž přijal cenami ověnčený soubor Il Giardino Armonico, který se pod vedením Giovanniho Antoniniho orientuje na interpretaci děl 17. a 18. století. Spolu s věhlasnou sopranistkou Annou Prohaska se v jízdárně Louckého kláštera zastavili v neděli při turné k novému CD Serpent & Fire.  více

Netradiční koncert vokálního tělesa Czech Ensemble Baroque Quintet včera na Hudebním festivalu Znojmo představil tvorbu skladatele Matea Flechy (1481–1553). V běžně nepřístupných prostorách sálu konventu Louckého kláštera zazněly tzv. ensalady tedy polyfonní skladby míchající pro komický efekt dialekty, jazyky a často zcela nesmyslná slova či citoslovce. Mezi zhudebňovanými slovy se tak objevují výrazy jako „bum bum“, „tif tof“, „tra la la la“ nebo třeba „badum dům“. Mateo Flecha byl jedním ze skladatelů, kteří pomohli žánr jako takový ustanovit a etablovat. Samotný termín je znám především z publikace Las Ensaladas de Flecha Prague (1581), kterou vydal Flechův synovec, jménem taktéž Mateo Flecha. Tento Flecha junior vydal ve zmíněné sbírce ensalady právě Matea Flechy staršího. Vokální ansámbl doplnili ještě flétnistka Michaela Koudelková, theorbista Karel Fleischlinger a Emil Machain s Ester Švábkovou na bicí nástroje.  více

Jakou měrou lze zasahovat do hudební, výrazové a afektové struktury dramatického díla aniž by režisér, hudebník, tanečník nebo zpěvák vytvořil vnitřně nekonzistentní chiméru? Dává výsledek ještě smysl? To jsou palčivé otázky soudobých inscenačních snah. Ne vždy vše musí být do očí bijící. Příkladem může být svérázné provedení opery L’Amor non ha legge Antonia Caldary při šestém ročníku Olomouckých barokních slavností. Opera vznikla při příležitosti padesátých narozenin hudbymilovného hraběte Johanna Adama von Questenberg. Těleso Ensemble Damian pod uměleckým vedením Tomáše Hanzlíka provedlo novodobou premiéru opery v prostředí olomouckého konviktu počátkem týdne.  více

Hostem Folkových prázdnin v Náměšti nad Oslavou bude v pondělí 30. července anglický písničkář John Smith. Pořadatelé o něm hovoří jako o „utajeném pokladu vytříbeného folkového písničkářství“ a vyzdvihují jeho loňské album Headlong s osobními vyznáními manželce Joanně. Se Smithem, kterého jeho kytarový idol a vzor John Renbourn označil za „budoucnost folku“, jsme hovořili telefonicky.  více

Budova Českého rozhlasu Brno se po rekonstrukci chlubí novým studiem. Studio VII bylo obrazně pokřtěno koncertem Na živú notečku z folklorní řady Na moravskou notu Českého rozhlasu Brno a Zlín. Hudebního zasvěcení se ujala Horňácká muzika Petra Mičky, jejíž primáš je zároveň jedním z rozhlasových redaktorů. Jako hosté se představili velmi nadaní mladí zpěváčci Anička Mičková a Janíček Pavlík a také legenda horňáckého folkloru majstr Martin Hrbáč. Celý více než hodinový program je možno shlédnou na youtube kanálu Českého rozhlasu.  více

V sále slavkovského zámku se včera odehrál závěrečný koncert mezinárodního festivalu Concentus Moraviae. Dvacátý třetí ročník však byl v porovnání s předcházejícími a spíše vážně laděnými koncerty něčím zcela odlišným. Jednotícím prvkem všech koncertů ročníku bylo spojení hudby a humoru napříč epochami a hudebními styly. Zatímco zahajovací koncert nabídl spíše moderní a leckdy i experimentální uchopení hudebního vtipu, ten závěrečný s podtitulem Barokní žerty stavěl na zvukomalebné komice, které dominovaly kukačky, slavíci, žáby i šermíři a bojovníci. O provedení děl se postaral ansámbl Les Passions de l’Ame – Orchester für Alte Musik Bern.  více

Předposlední červnový víkend se většina tuzemských folklorních nadšenců přesunula již po třiasedmdesáté do jihomoravské Strážnice. Toto městečko se zajímavou a dlouhou historií se pravidelně stává dějištěm největšího folklorního festivalu v České republice. Každoročně se ho účastní folklorní soubory, lidové muziky a rukodělní výrobci z Čech, Moravy, Slezska, Slovenska, a také jiných zemí celého světa. Letos to bylo například pestrobarevné Mexiko nebo orientální Indonésie.  více

Verše sonetů Williama Shakespeara včera určily atmosféru ve skleněném pokoji vily Tugendhat. Uskutečnilo se tady poslední uvedení projektu nazvaného Navštívení krásy v rámci festivalu ProART. V tomto večeru došlu ke spojení tance, divadla a hudby, kterážto umění měla přítomným zprostředkovat netradičním způsobem renesanční verše. Martin Dvořák, tanečník a choreograf a zároveň ředitel spolku ProART spolu s herečkou Veronikou Žilkovou a hudebníkem Františkem Chaloupkou vystoupili jako protagonisté těchto milostných veršů.  více

Ačkoliv je spojení hudby a vína odvěké a onu symbiózu opojných melodií s tekutou révou můžeme sledovat napříč dějinami již od dob kultu boha Dionýsa, ke skutečnému a programovému souznění obou dochází zřídka. Pomineme-li slavnosti vína, které kolem měsíce září napříč republikou zkrášlují konec léta, pak víno v úzkém spojení s hudbou bývá jen málokdy středobodem hudebních programů. Včerejší koncert ansámblu Zefiro Torna vedeného Jurgenem de Bruyn v Kurdějově u Hustopečí se pokusil právě tuto dramaturgickou mezeru zaplnit. Koncert z programu 23. ročníku festivalu Concentus Moraviae nabídl totiž kromě rozverných skladeb Orlanda di Lassa, Didiera Lupiho, Giovanniho Bassana, Giovanniho Battisty Fontany nebo Vincenza Galilea i degustaci vybraných vín, kterou komentoval someliér Janko Martinkovič. S životními osudy skladatele pak diváky seznamoval divadelní herec Jan Kolařík.  více

Vojenský umělecký soubor Ondráš připravil již tradiční oživení prvních letních dnů a to 21. ročníkem série folklorních večerů pod názvem F scéna. Bezmála týdenní festival začal slavnostním galavečerem v kulisách hradu Špilberk, kde se krom domácího pořadatelského tělesa objevil také vzácný host Poddukelský umelecký ľudový súbor – PUĽS z Prešova. Ten mohli diváci vidět také ještě následující den, kdy byl program na Nové radnici již zcela v jejich režii. Třetí festivalový den se i se svými tanečníky předvedl opět VUS Ondráš pásmem s názvem Taneční miniatury.  více

Nejčtenější

Kritika

Devatenáctý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Špilberk zahájil ambiciózní projekt lotyšské akordeonistky Ksenije Sidorové uvádějící podmanivé a smyslné melodie Bizetovy opery Carmen v netradiční a populární či jazzovou hudbou ovlivněné interpretaci. Stěžejní část programu tvořily skladby z alba Carmen, které akordeonistka natočila a vydala jako svůj debut roku 2016. Na pódiu stanuli po boku Ksenije Sidorové také houslista Alejandro Loguercio, klavírista Claudio Constantini, kontrabasista Roberto Koch, kytarista Reentko Dirks a perkusista David Kuckhermann, v několika skladbách doprovodil hudebníky orchestr Filharmonie Brno pod vedením Marka Ivanoviće. Kromě upravených čísel z Bizetova díla zazněla také skladba Malagueña kubánského skladatele Ernesta Lecuony. Pojítko mezi jednotlivými hudebními čísly tvořily částečně improvizované sólové výstupy jednotlivých hudebníků. Přitažlivý program koncertu pod širým nebem tedy sliboval oslovit nejen milovníky vážné hudby, ale také posluchače, kteří jinak zařazují tento druh hudby do svého kulturního vyžití spíše sporadicky. Lákavý příslib uhrančivých melodií pod letní hvězdnou oblohou však narazil na zásadní nedostatek – kvalitu zvuku.  více