Folkové prázdniny, festival s duší

Folkové prázdniny, festival s duší

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.

Duše coby motto letošního ročníku mohla znamenat větší podíl interpretů duchovní hudby, ať už si pod tímto pojmem představujeme cokoli. A skutečně i takovou bylo možné na Vysočině letos slyšet: od Mlýnů a dalších jistot Spirituál kvintetu přes instrumentální modlitby kolumbijského harfeníka Edmara Castañedy, zbožného křesťana, nebo neméně vroucí hudbu kubánského pianisty Omara Sosy, vyznavače synkretického náboženství santería, až po gregoriánský chorál, který zněl jednu noc v náměšťském kostele. Duchovní prvky najdeme mezi řádky v textech Jardy Svobody (tentokrát nepřijel s Trabandem, ale s volnějším projektem Přítel člověka) a paralely na starozákonní pasáže občas prosvítají v jinak světských textech někdejších sovětských židů, které rekonstruovala a nastudovala mezinárodní skupina Yiddish Glory.

Komu v Náměšti nestačí hlavní večerní a případně noční koncerty, mohl živou hudbu propojit s přednáškami, besedami, diskusemi, ať už šlo o dvoudenní odborné kolokvium (letos na téma Hudba a spiritualita), lehčeji vedené rozpravy publicistů nebo třeba pondělní besedu s kanadskou profesorkou židovských studií Annou Shternshis, která v archivu začátkem 90. let objevila ony ztracené písně, které poté nastudovala skupina Yiddish Glory. Na kolokviu se hovořilo mimo jiné o duchovních prvcích v textech Spirituál kvintetu, o inspiraci biblickou Písní písní ve starých skladbách sefardských židů i v tvorbě Jardy Svobody, diskutovalo se o tom, zda v kostele má zní spíše gregoriánský chorál, nebo kytary. Teoretická část festivalu měla tedy jasné propojení s částí koncertní. A to jsme ještě nezmínili obrovskou skutečně praktickou součást festivalu, kterou jsou desítky dílen – výtvarných a jinak tvůrčích, tanečních a v neposlední řadě také hudebních.

Festival si však i letos užil také ten, komu je propojování souvislostí lhostejné a kdo v hudbě nehledá duchovní (nebo duševní?) prvky. Náměští se nesla výjimečná hudba instrumentální (úvodní koncert maďarského houslisty Félixe Lajkó a polské smyčcové skupiny Vołosi – toto uskupení právem buduje v celoevropské hitparádě world music; mohutně vytleskávané trio Talisk ze Skotska; nebo nádherné spojení tří harf z různých kontinentů). A také hudba vokální – od experimentálního sólového zpěvu Lenky Dusilové, podbarveného elektronikou, přes moravský folklor z Kudlovic až po sílu vokální polyfonie skupiny San Salvador z francouzského departementu Corrèze.

I když se během festivalu přestavilo mnoho zajímavých nástrojů včetně miniaturní tahací harmoniky concertiny, dud nebo tradičně velmi silně zastoupených houslí, letošnímu ročníku dominovaly harfy a západoafrická kora. Hráč na koru Seckou Keita se do Náměště vrátil po třech letech a představil se ve třech programech – s Omarem Sosou odehrál skladby z jejich společného alba Transparent Water, s velšskou harfenistkou Catrin Finch představil mimo jiné hudbu z aktuálního CD Soar a vše vyvrcholilo v pátek večer unikátním projektem Harfy nad Oslavou, ve kterém se Keita a Finch spojili Edmarem Castañedou, hráčem na kolumbijskou „harfu z plání“, arpa llanera. Tento koncert navázal na projekty z minulých let jako Tři hlasy, Tři niněry, Struny nad Oslavou a Perkuse a hlasy. Vždy to probíhá tak, že hudebníci z různých zemí (a často z různých kontinentů) se sejdou v Náměšti, na místě vytvářejí společný repertoáru a ten pak odehrají. Krásná a především záslužná a nedocenitelná aktivita.

Mimořádných momentů však bylo na festivalu víc. Jistě mezi ně patří koncertní premiéra nového programu Luboše Maliny a Kateřiny García Vprostřed noci… se zhudebněnou českou poezií. A svým způsobem výjimečná byla i festivalová derniéra Spirituál kvintetu. Koncert se sice až příliš podobal loňskému vystoupení této legendární kapely na festivalu, ale vděční fanoušci byli za všechny ty staré dobré hity rádi a mnozí si uvědomovali, že Spirituál kvintet, který na jaro příštího roku ohlásil ukončení činnosti, možná už naživo neuslyší. Mezi nejsilnější momenty – vedle dua Sosa & Keita, harf, Yiddish Glory nebo skupiny San Salvador – pak patřil i na poslední chvíli domluvený koncert madagaskarské skupiny Toko Telo, špičkové a přitom u nás naprosto neznámé. Americké gospelové dámy Como Mamas, které zrušily evropské turné, měly v Náměšti naprosto plnohodnotnou náhradu.

            Folkové prázdniny skončily v sobotu 3. srpna koncertem polské skupiny Tęgie chłopy. Těšme se na příští ročník a doufejme, že studnice nápadů Michala Schmidta nevyschne a že i za rok budou mít Folkové prázdniny nejen skvělou dramaturgii, ale i nosné téma, které to vše krásně propojí dohromady.

Folkové prázdniny, Náměšť nad Oslavou, areál renesančního zámku. 27. 7. – 3. 8. 2019

Edmar Castañeda/ foto Yvett Stranská

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Devátý a zároveň poslední díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Electro, beat, multimediavíce

Jsou tomu již takřka tři měsíce, co pandemie koronaviru vtrhla do České republiky, otřásla národní ekonomikou, školstvím i kulturou; bezohledně devalvovala měnu, poslala děti do improvizovaných domácích lavic a pozavírala galerie, divadla, operní domy i hudební sály. Od té doby jsme si museli zvyknout na proměnlivá vládní nařízení, ale také na jistý kulturní půst. Streamovaná videa nezahnala hlad a ani sebelepší nahrávky neutišily žízeň. V posledním květnovém týdnu se společenský i kulturní život opatrně probouzí k životu; otevírají se také dveře brněnského Besedního domu, kde ve čtyřech dnech soubor odehraje celkem osm koncertů. V nově vzniklém komorním „minicyklu“ Konec streamu. Hrajeme zase živě! nabízí Filharmonie Brno koncerty s podnázvy: Cellisté & harfaHarfa & kontrabas duoBicisté & projekce a Smyčcové kvarteto. Prvně jmenovaný se v pondělní podvečer dokonce dočkal nezvyklé předpremiéry, když hudebníci brněnské filharmonie usedli na střeše tržnice na Zelném trhu. Se stejným programem také včera odpoledne zahájili violoncellisté v čele s koncertním mistrem Pavlem Šabackým a harfenistka Dominika Svozilová poslední sérii koncertů v Besedním domě v této nešťastné sezoně.  více

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.  více

Krátce po natočení svého minulého alba I’m Glad I Met You absolvovala brněnská bluesová kapela cestu do severního Mississippi, na místa, kde se blues stále ještě hraje jako lidová hudba na zápražích a o nedělních piknicích. Že během pobytu vznikl materiál na dvě nová alba, prozradil kytarista Jan Švihálek loni v rozhovoru pro náš web. „Bude to skvělá nahrávka, moc se na to těším,“ sliboval. První ze dvou avízovaných desek je nyní na světě.  více

Osmý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Spojení průseremvíce

Ačkoliv za poslední dva měsíce kulturní život velmi utrpěl, touha lidí po uměleckém zážitku nepohasla. Ba naopak – umění a jeho role, kterou v našem životě plní, jsou snad ještě potřebnější, než tomu bylo předtím. A tak ačkoliv koncertní sály zejí prázdnotou a posluchači jsou nuceni je navštěvovat pouze prostřednictvím záznamů svých oblíbených koncertů, množství povedených hudebních nosičů (nejen) z počátku roku pomáhá toto nešťastné mezidobí překlenout.  více

Šestý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Oheň, poezie, banjo.  více

Kapely, které na scéně působí několik desetiletí, mají dvě možnosti: Buď žijí ze své podstaty, a tedy z hitů z doby minulé. Anebo se stále snaží přicházet s něčím novým, někdy i přáním konzervativních fanoušků navzdory. „Brněnští“ Poutníci, kteří letos slaví 50 let od svého vzniku, jsou někde na půli cesty. Stále hrají Panenku, kterou si publikum žádá, ale naštěstí neustrnuli a – sice po dlouhé době, ale přece – přicházejí s novým řadovým albem, které by mezi fanoušky české country a bluegrassu nemělo zapadnout.  více

Pátý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Muziky a krúžky.   více

V první části rozhovoru s horňáckým primášem Petrem Mičkou a s producentem Jiřím Hradilem jsme sledovali začátky spolupráce kapely Lesní zvěř s Horňáckou muzikou Petra Mičky a cestu k nadžánrovému spojení na albu Hrubá Hudba. O samotném natáčení, o kompozici dvojalba Hrubá Hudba, o spolupráci s hosty z jiných žánrů a v neposlední řadě také o Hlasech starého světa, tedy té části projektu, v níž promlouvají autentické hlasy horňáckých zpěváků, pojednává tato druhá a závěrečná část rozhovoru.  více

Brněnské vydavatelství Indies Scope vydalo v loňském roce dva tituly, které stojí i po bezmála roce za připomenutí, protože jejich obsah daleko překračuje časové určení. Prvním titulem je Beskydská Odysea Mariana Friedla (Indies Scope 2019, 2664506 – 2) a druhým je cédéčko s prostým názvem Majstr od horňácké legendy Martina Hrbáče a Musiky Folkloriky (Indies Scope 2019, 2664517 – 2).  více

Čtvrtý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Symfonie města.  více

Nejčtenější

Kritika

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více