Folkové prázdniny, festival s duší

Folkové prázdniny, festival s duší

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.

Duše coby motto letošního ročníku mohla znamenat větší podíl interpretů duchovní hudby, ať už si pod tímto pojmem představujeme cokoli. A skutečně i takovou bylo možné na Vysočině letos slyšet: od Mlýnů a dalších jistot Spirituál kvintetu přes instrumentální modlitby kolumbijského harfeníka Edmara Castañedy, zbožného křesťana, nebo neméně vroucí hudbu kubánského pianisty Omara Sosy, vyznavače synkretického náboženství santería, až po gregoriánský chorál, který zněl jednu noc v náměšťském kostele. Duchovní prvky najdeme mezi řádky v textech Jardy Svobody (tentokrát nepřijel s Trabandem, ale s volnějším projektem Přítel člověka) a paralely na starozákonní pasáže občas prosvítají v jinak světských textech někdejších sovětských židů, které rekonstruovala a nastudovala mezinárodní skupina Yiddish Glory.

Komu v Náměšti nestačí hlavní večerní a případně noční koncerty, mohl živou hudbu propojit s přednáškami, besedami, diskusemi, ať už šlo o dvoudenní odborné kolokvium (letos na téma Hudba a spiritualita), lehčeji vedené rozpravy publicistů nebo třeba pondělní besedu s kanadskou profesorkou židovských studií Annou Shternshis, která v archivu začátkem 90. let objevila ony ztracené písně, které poté nastudovala skupina Yiddish Glory. Na kolokviu se hovořilo mimo jiné o duchovních prvcích v textech Spirituál kvintetu, o inspiraci biblickou Písní písní ve starých skladbách sefardských židů i v tvorbě Jardy Svobody, diskutovalo se o tom, zda v kostele má zní spíše gregoriánský chorál, nebo kytary. Teoretická část festivalu měla tedy jasné propojení s částí koncertní. A to jsme ještě nezmínili obrovskou skutečně praktickou součást festivalu, kterou jsou desítky dílen – výtvarných a jinak tvůrčích, tanečních a v neposlední řadě také hudebních.

Festival si však i letos užil také ten, komu je propojování souvislostí lhostejné a kdo v hudbě nehledá duchovní (nebo duševní?) prvky. Náměští se nesla výjimečná hudba instrumentální (úvodní koncert maďarského houslisty Félixe Lajkó a polské smyčcové skupiny Vołosi – toto uskupení právem buduje v celoevropské hitparádě world music; mohutně vytleskávané trio Talisk ze Skotska; nebo nádherné spojení tří harf z různých kontinentů). A také hudba vokální – od experimentálního sólového zpěvu Lenky Dusilové, podbarveného elektronikou, přes moravský folklor z Kudlovic až po sílu vokální polyfonie skupiny San Salvador z francouzského departementu Corrèze.

I když se během festivalu přestavilo mnoho zajímavých nástrojů včetně miniaturní tahací harmoniky concertiny, dud nebo tradičně velmi silně zastoupených houslí, letošnímu ročníku dominovaly harfy a západoafrická kora. Hráč na koru Seckou Keita se do Náměště vrátil po třech letech a představil se ve třech programech – s Omarem Sosou odehrál skladby z jejich společného alba Transparent Water, s velšskou harfenistkou Catrin Finch představil mimo jiné hudbu z aktuálního CD Soar a vše vyvrcholilo v pátek večer unikátním projektem Harfy nad Oslavou, ve kterém se Keita a Finch spojili Edmarem Castañedou, hráčem na kolumbijskou „harfu z plání“, arpa llanera. Tento koncert navázal na projekty z minulých let jako Tři hlasy, Tři niněry, Struny nad Oslavou a Perkuse a hlasy. Vždy to probíhá tak, že hudebníci z různých zemí (a často z různých kontinentů) se sejdou v Náměšti, na místě vytvářejí společný repertoáru a ten pak odehrají. Krásná a především záslužná a nedocenitelná aktivita.

Mimořádných momentů však bylo na festivalu víc. Jistě mezi ně patří koncertní premiéra nového programu Luboše Maliny a Kateřiny García Vprostřed noci… se zhudebněnou českou poezií. A svým způsobem výjimečná byla i festivalová derniéra Spirituál kvintetu. Koncert se sice až příliš podobal loňskému vystoupení této legendární kapely na festivalu, ale vděční fanoušci byli za všechny ty staré dobré hity rádi a mnozí si uvědomovali, že Spirituál kvintet, který na jaro příštího roku ohlásil ukončení činnosti, možná už naživo neuslyší. Mezi nejsilnější momenty – vedle dua Sosa & Keita, harf, Yiddish Glory nebo skupiny San Salvador – pak patřil i na poslední chvíli domluvený koncert madagaskarské skupiny Toko Telo, špičkové a přitom u nás naprosto neznámé. Americké gospelové dámy Como Mamas, které zrušily evropské turné, měly v Náměšti naprosto plnohodnotnou náhradu.

            Folkové prázdniny skončily v sobotu 3. srpna koncertem polské skupiny Tęgie chłopy. Těšme se na příští ročník a doufejme, že studnice nápadů Michala Schmidta nevyschne a že i za rok budou mít Folkové prázdniny nejen skvělou dramaturgii, ale i nosné téma, které to vše krásně propojí dohromady.

Folkové prázdniny, Náměšť nad Oslavou, areál renesančního zámku. 27. 7. – 3. 8. 2019

Edmar Castañeda/ foto Yvett Stranská

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Před nedávnem se v knihkupectvích objevila útlá kniha, na jejímž černobílém přebalu je fotografie hudebníka, redaktora, vydavatele a také jejího autora Jiřího Plocka. Poetický ale hlavně výstižný název Zápisky potulného lidopisce odkazuje nejen na jeho dráhu folklorního redaktora a muzikanta, ale přeneseně také poukazuje na jeho náturu.  více

Ten, koho na předchozím albu brněnské skupiny Budoár Staré dámy (Sůl, 2017) zaujala úvodní výrazná píseň se surrealistickým textem Z ježatých hor, může zajásat. Před třemi lety teprve počínající spolupráce se současným básníkem Luborem Kasalem nyní vyústila v celé album jeho zhudebněných textů. Písně na novince Kostřičky však spojuje ještě jeden charakteristický rukopis: produkce a aranžérský vklad multiinstrumentalisty Tomáše Vtípila.  více

Závěrečný koncert festivalu Janáček Brno 2020 sliboval velkolepé finále. Janáčkovo divadlo mělo hostit Bamberské symfoniky s jejich šéfdirigentem a brněnským rodákem Jakubem Hrůšou. Když se protivirová opatření rozjela naplno, zdálo se, že večer s díly Leoše Janáčka a Richarda Strausse bude muset být zrušen a konec festivalu vyšumí do ztracena. Bamberští symfonikové se však koncertu vzdát nechtěli, a tak společně s organizátory festivalu připravili živý stream nezměněného programu přímo z koncertní síně v Bamberku. V české premiéře zazněla Velká suita z opery Příhody lišky Bystroušky v dirigentově úpravě, druhou polovinou programu se stala Alpská symfonie Richarda Strausse.  více

Mezinárodní festival Janáček Brno 2020 včerejší maďarské představení opery Salome od Richarda Strausse promptně nahradil. Národní divadlo Brno namísto zrušeného hostování nabídlo koncertní program pod prostým názvem Orchestr Janáčkovy opery. Posluchači tak po dlouhé době mohli spatřit hráče, kteří za normálních okolností zůstávají skryti v orchestřišti. Kromě orchestru, který řídil dirigent Robert Kružík, vystoupili také houslista Josef Špaček a klavírista Miroslav Sekera. Program sestával příznačně pouze z děl Leoše Janáčka, a poněvadž původně plánovaná představení se již ve stále se zpřísňujícím karanténním prostředí nepodaří inscenovat, představoval večer na půdě Janáčkova divadla rozloučení s festivalem jako takovým. Posledním živým koncertem festivalu Janáček Brno 2020 je ještě dnešní vystoupení Filharmonie Brno v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně.  více

Nedělní odpoledne se neslo ve znamení dalšího z koncertů festivalu Janáček Brno 2020. Prostor v Mozartově sále Reduty dostala hudba komorní v podání souboru Josef Suk Piano Quartet. Tento (rokem založení i věkovým složením) mladý ansámbl si pro návštěvu Brna přichystal skutečně krásný a rozmanitý program. S odpovídajícím nasazením jej také divákům představil.  více

Festival Janáček Brno 2020 patří mezi kulturní podniky, která současné i nastupující restrikce zasáhly nejvíce. Prestižní operní festival zažívá krušné časy. Než omezení zítra propuknou naplno, organizátorům se o víkendu ještě dvakrát podařilo uvést jednu z nejslavnějších oper Leoše Janáčka Její pastorkyňu. Festival původně plánovanou reprízu předsunul z pondělka na dnešek, aby se vyhnul vládním zákazům. Návštěvníci Janáčkova divadla si tak mohli užít operu, která stála u zrodu autorova celosvětového úspěchu, tentokrát v režii ředitele Národního divadla Brno Martina Glasera. Scénu navrhl Pavel Borák a kostýmy připravila Markéta Sládečková. V roli marnotratného a nestálého Števy vystoupil Richard Samek, jeho prchlivého nevlastního bratra a protivníka v lásce Lacu ztvárnil Peter Berger. Nešťastnou Jenůfu hrála a zpívala Pavla Vykopalová a její nevlastní matku, přísnou Kostelničku Karita Mattila. Představení řídil a nastudoval Marko Ivanović.  více

Hrubá hudba se ve svém krátkém, ani ne ročním životě stala fenoménem. Projekt Jiřího Hradila s jeho kapelou Lesní zvěř a Horňáckou muzikou Petra Mičky opěvují kritici, nutí však k přemýšlení i milovníky folkloru, obohacuje klubovou scénu a vyprodává sály. Nejinak se tomu stalo také předposlední zářijový večer v brněnském Kabinetu múz. A to i přes přísná hygienická opatření: povinnost sedět na židlích a dalších omezeních. Jednalo se již o druhý vyprodaný koncert této fúze ve stejném klubu. První se uskutečnil v únoru a byl zároveň křtem alba. Koncerty byly však velmi odlišné a je na nich dokonale vidět, jak se kvůli známým důvodům změnila situace.  více

Třetí (avšak první koncertní) večer sedmého ročníku festivalu Janáček Brno 2020 se odehrál na vysoké úrovni a přinesl kladné body festivalu v období jeho nynější nejisté budoucnosti. Nebyla to skutečnost překvapivá, jednalo se o koncert světově proslulého vídeňského sboru Arnold Schoenberg Chor, který na nesoutěžní přehlídku zavítal po čtyřech letech. Těžiště programu tkvělo ve tvorbě 20. století, přesáhl ovšem i do obou století sousedních.  více

Navzdory nepředvídatelnosti koronavirové situace byl v Janáčkově divadle v Brně včera zahájen festival Janáček Brno 2020. Slavnostní zahájení přehlídky obstarala premiéra opery Osud Leoše Janáčka v režii Roberta Carsena, jednoho z oceňovaných operních režisérů současnosti. Ostatně brněnské publikum mělo možnost se s jeho režijními vizemi Janáčkových oper seznámit již v minulosti; Carsenovo uchopení Věci Makropulos či Káti Kabanové patří k tomu nejlepšímu, co se na prknech Národního divadla v Brně za poslední léta objevilo. Inscenace Osudu na letošním ročníku Janáčkovského festivalu je nicméně ještě o něco výjimečnější neboť ji režisér vytvořil tentokrát přímo pro brněnskou operu. Kostýmy navrhla Annemarie Woods, scénu vytvořil Radu Boruzescu. V roli skladatele Živného se představili Philip Sheffield (starý Živný) a Enrico Casari (mladý Živný), jeho osudovou lásku Mílu Válkovou ztvárnila Alžběta Poláčková a její matku Natascha Petrinsky. Jako dr. Suda vystoupil Peter Račko, jako malíř Lhotský Jan Šťáva a Lukáš Bařák propůjčil svůj hlas postavě Konečného. Hudebního nastudování je dílem Marko Ivanoviće, který včerejší premiéru také řídil.  více

Doufejme, že nedělní koncert k patnáctiletému výročí velké muziky brněnského Dětského národopisného souboru Valášek, nebude poslední akcí, kterou měnící se vládní nařízení povolí. Pokud by tomu tak nedejbože bylo, jednalo by se o rozloučení důstojné.  více

Nově postavený kostel na brněnském sídlišti Lesná inspiroval flétnistku Martinu Komínkovou k vytvoření alba Resonance. Obal CD zdobí fotografie stropu chrámu, který hraje všemi barvami duhy. Podobně barevné je i samotné album, na kterém hudebnice používá několik různých typů fléten.  více

Do luxusního berlínského hotelu roku 1929 zavede diváky nový muzikálový titul Městského divadla Brno. Na zdejší Hudební scéně se včera odehrála česká premiéra už zjara připravovaného titulu Grand Hotel. Čeká vás pulsující příjemná retro podívaná, v níž se nešetří chytlavými swingujícími melodiemi ani emocemi všeho druhu.  více

Na svém prvním albu L’épitaphe des papillons spojila brněnská skupina Plum Dumplings energický rock s francouzskými texty. Byl to koncept originální a nosný: na kontrastu mezi křehkou francouzštinou a zkreslenými kytarami se dalo stavět. Přesto se kapela na letos vydané desce Jiný místo rozhodla pro změnu. „Už nějakou dobu jsem měla potřebu, aby mi lidi rozuměli,“ vysvětluje zpěvačka Adéla Polka, proč se rozhodla zpívat ve svém rodném jazyce. Album Jiný místo s českými texty rozhodně není krokem někam zpět. Plum Dumplings se povedlo natočit energií nabité album plné poezie. A to bez jakýchkoli kompromisů.  více

Národní divadlo Brno na závěr léta připravilo dětskou operu skladatele Evžena Zámečníka Ferda Mravenec podle předlohy Ondřeje Sekory. Příběhy optimistického mravence, který „všechno umí a všechno zná“ a neštítí se „práce všeho druhu“, se však nyní v Janáčkově divadle neobjevily poprvé. Zámečníkovo dílo o osmi obrazech si mezi lety 1977 a 1986 s ohromným úspěchem získalo srdce brněnského publika; pomohlo přivést celou řadu dětí k nejvytříbenější formě hudebního divadla, tedy k opeře. Dnes se tito již dospělí hudebníci, herci, inscenátoři, osvětlovači a mnozí další rozhodli vzdát hold skladateli, který pro brněnský hudební život také vykonal spoustu „práce všeho druhu“.  více

Dlouho očekávaný program s jednotným názvem Obrázky z výstavy zazněl včera pod širým nebem při 21. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Špilberk. Většina stálých diváků Filharmonie Brno ví, jakými peripetiemi právě tento chystaný koncertní program prošel, když z původního dvojího uvedení v březnu v Janáčkově divadle sešlo na poslední chvíli. Už tehdy se těleso nenechalo odradit koronavirovými omezeními a koncert nakonec vysílalo online, pro velký úspěch dokonce dvakrát. Tento skvělý počin můžeme brát jako netradiční, avšak intenzivní veřejnou generálku, která předeslala včerejší, velmi vydařené živé provedení za přítomnosti diváků.  více

Nejčtenější

Kritika

Závěrečný koncert festivalu Janáček Brno 2020 sliboval velkolepé finále. Janáčkovo divadlo mělo hostit Bamberské symfoniky s jejich šéfdirigentem a brněnským rodákem Jakubem Hrůšou. Když se protivirová opatření rozjela naplno, zdálo se, že večer s díly Leoše Janáčka a Richarda Strausse bude muset být zrušen a konec festivalu vyšumí do ztracena. Bamberští symfonikové se však koncertu vzdát nechtěli, a tak společně s organizátory festivalu připravili živý stream nezměněného programu přímo z koncertní síně v Bamberku. V české premiéře zazněla Velká suita z opery Příhody lišky Bystroušky v dirigentově úpravě, druhou polovinou programu se stala Alpská symfonie Richarda Strausse.  více