Hrubé (dvoj)album z Horňácka

Hrubé (dvoj)album z Horňácka

Jurovi Hradilovi se před několika lety stal zázrak. Tento vyznavač elektronické nu jazzové alternativy přijel do zvlněné karpatské krajiny kamsi na pomezí Moravy a Slovenska a uslyšel píseň, jednu, dvě, stovky. Nebyla to rozostřená ozvěna starých časů, ale jasný tón horňácké písničky.

Podobný zázrak se stal již mnoha před ním. Toto poutní místo lidové písně objevil například Janáček, Novák, Merta nebo Havelka. Zažít zázrak není nic záviděníhodného, každý se s tím vyrovnává jinak. Výsledkem Hradilova vypořádání s tímto hlubokým prožitkem je album Hrubá hudba. Mezi všemi majstry, hudci, zpěváky a zpěvačkami to byl způsob odvážný a hodný obdivu. Na tento úkol však nebyl sám. Pozval si na pomoc Horňáckou muziku Petra Mičky, což byla skvělá a zřejmě i jediná možná volba. Neznám nikoho, kdo by dokázal horňáckou muziku interpretovat s takovou působivostí, do hloubky znal její kořeny a zároveň měl mysl otevřenou novým, v ryzím slova smyslu alternativním přístupům.

Jura Hradil ke svému nápadu přistoupil zodpovědně. Jezdil na Horňácko, sbíral materiál, poznával prostředí, prošel celou fašankovou obchůzku. Tento badatelský přístup je v dnešní superrychlé době nezvyklý a jde o jeden z největších přínosů tohoto alba. Folklorních fúzí existuje obrovské množství a vznikají stále další. S podobně odpovědným přístupem se však setkáme jen velmi zřídka.

hruba_hudba_petra_micky_foto_roman_franc_02

Abych byla přesná, jedná se o dvojalbum. První CD nese již zmíněný název Hrubá hudba a je autorským počinem Jury Hradila s pomocí muzikantů z kapely Petra Mičky a několika horňáckých zpěváků. Přizváni byli také tři hosté z nefolklorních řad: raper Kato, Jaroslav Rudiš a slovenská zpěvačka Katarzia. Tito umělci svým prožitkem logicky ladí s náladou alba. Ve výsledku jsem však byla oproti očekávání trošku zklamaná, protože niternost, kterou do projektu vložil Jura Hradil je nepřenositelná na někoho, kdo podobný pocit z horňácké písničky nemá. Uznávám však, že to může být subjektivní názor člověka, který trpí tímto horňáckým okouzlením. Hrubá hudba je však plná různých muzikantských nápadů a v celkovém vyznění alba vše dohromady funguje. Ambientní přístup je v tomto případě geniálně využitý a supluje autenticitu, která je - dle mého názoru - pro správný požitek z folklorní písně zcela nezbytná.

Pro konzervativní prostředí folklorních nadšenců jsou to možná nápady z jiného vesmíru. Těm ale doporučuji navštívit některý z koncertů Hrubé hudby. Mohl a měl by je svou atmosférou přesvědčit, že ač je k folklornímu materiálu přistupováno velmi neobvykle, nejde o žádné znásilnění, ale naopak hlubokou úctu a nejlepší vědomí, se kterým do něho autor vložil svůj um.

Druhé album nese název Hlasy starého světa. Vzniklo v režii primáše Petra Mičky, horňáckého muzikanta, který velmi pravdivě a opravdově navazuje na zpěv a houslovou hru starých hudců. Album se snaží tuto nepřetržitou hudební linii zmapovat. Můžeme na něm slyšet zpěváky a zpěvačky té nejstarší generace jako Dušan Holý, Martin Čambal nebo Anna Šajdlerová. Aby však byla kontinuita patrná ještě více, přizval si i zpěváky mladší, jako Karla Fajmova, z nejmladších pak Janíčka Pavlíka. V závěrečné sadě písní je slyšet i sám primáš, jehož hlas patří v současné generaci k těm nejvýraznějším.

hruba_hudba_petra_micky_foto_roman_franc_03

Jedinečnost nahrávek je zesílena způsobem nahrávání. V několika případech bylo totiž studio vyměněno za louku, stodolu nebo starou chalupu. Přiznány jsou i zvuky okolí, nedokonalosti hlasů starších zpěváků i jejich dovětky. V případě zpěvačky Evy Grombířové u venkovního mikrofonu přizvukuje pěnkavička nebo Martin Čambala, který vzpomíná, co zpíval své ženě, když jel na vojnu. Jde o spojení velmi jímavé. V určitých momentech desky je tedy umělecká kvalita dokonale prostoupena s dokumentární linkou. V tomto případě jde opět vidět harmonický soulad Petr Mičky s Jurou Hradilem. Petr do písní vložil nejen svoje umění, ale také etnologické znalosti a Jura Hradil s citem pořizoval většinu nahrávek v terénu na svoji techniku. Oba tak vytvořili hudební obraz tohoto kraje. Mnoho muzikantů před nimi si vytyčilo podobný cíl a určitě se to řadě z nich povedlo. Můžeme být tedy šťastni, že máme další dílo, které svojí výpovědní hodnotou přesahuje hranice - nejen hranice regionu a České republiky, ale také hranice vnímání lidové hudby obecně.

V poslední řadě nesmím zapomenout zmínit také výtvarnou kvalitu celého CD. Úvodní strana s grafikou Marka Ehrenbergera je neotřelá, vkusná a jednoduše krásná, což je ve folklorním prostředí malý zázrak. Booklet je přehledný a posluchač se v něm dozví všechny informace, které ho mohou zajímat. Zároveň nepodsouvá jedinou “správnou” interpretaci a výklad uměleckého záměru autorů, ale nechává prostor pro fantazii. Přebal je doplněn lehce kontroverzními, a však o to zajímavějšími fotografiemi Romana France, které zachycují lehce pozměněnou horňáckou realitu. To vše dohromady dělá z tohoto alba jedinečný artefakt nejen dnes, ale třeba i za dalších pět nebo dvacet let. Adjektivum hrubý znamená na Horňácku velký a toto album si podobné označení zaslouží.

Foto Roman Franc

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Folklorní redakce Českého rozhlasu Brno se rozhodla, že během izolace, která postihla téměř celý svět nechce zahálet. Kromě „bytového“ vysíláni odehrávajícího se přímo u redaktorů doma, zveřejnila také jednu výzvu. Posluchači nyní mohou do redakce zasílat své hudební nahrávky, které následně zazní v rozhlasovém éteru.  více

První díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Velké hlasy a patří brněnské opeře.   více

Představujeme vám nového hudebního Průvodce. Brno získalo téměř před třemi lety prestižní titul Město hudby UNESCO, čímž se zařadilo mezi 46 stejně zaměřených měst z celého světa. Na otázku proč a čím je jeho hudební scéna tak vyjímečná vám možná odpoví jednotlivé díly následujícího seriálu. Autorem celkem devíti kapitol mapujících brněnskou hudební scénu je Boris Klepal. O grafické zpracování a sazbu tištěného průvodce se postarala Barbara Zemčík. Koláže jsou dílem yvanse, anglický překlad realizoval Don Sparling. Od zítřejšího dne najdete na tomto místě pravidelně každý čtvrtek jednu z kapitol Průvodce. Tištěná verze bude v lepších časech zdarma k vyzvednutí v informačním centru TIC Brnovíce

Trumpetista Jiří Kotača stojí v čele mladého, ale velmi zajímavého a zdravě ambiciózního big bandu Cotatcha Orchestra. Zatímco brněnský orchestr na své první album teprve čeká, nedávno Kotača vydal CD se svým komornějším tělesem, s mezinárodním Alf Carlsson/Jiří Kotača Quartetem. Album se jmenuje Journeysvíce

V souvislosti s dopady mimořádných opatření kvůli viru Covid-19 na aktéry kulturních a kreativních odvětví v Brně, vedení města Brna a Odbor kultury MMB intenzivně pracují na souboru opatření pro zmírnění těchto dopadů. Zároveň v této věci probíhá komunikace na všech úrovních veřejné správy, především pak ve spolupráci s Institutem umění - Divadelním ústavem, který mapuje situaci na celostátní úrovni. Do 22. března 2020 můžete prostřednictvím online dotazníku (odkaz najdete v článku) pomoci zhodnotit aktuální situaci, na základě výsledků budou podniknuty další kroky.  více

Zatímco své minulé album Velký svět vydal brněnský písničkář Ivo Cicvárek dlouhých jedenáct let po předchozí sólové nahrávce, tentokrát nechal fanoušky čekat „pouhých“ sedm roků. Mezitím se však podílel například na živých nahrávkách Textové dílny Slávka Janouška (Konec! Panáka! Bazén! a Ježíšku, přines!) a především v roce 2017 připravil v duu s Ladou Šimíčkovou velmi pěkné album Soukromé písně. Na konci loňského roku se pak po letech připomněl jako autor písní skupiny Mošny, s níž spolupracuje od 90. let.  více

Čtvrtý abonentní večer připravený Filharmonií Brno pro šéfdirigentskou řadu Filharmonie na Stadionu a v Janáčkově divadle je výjimečným dramaturgickým počinem. Program nazvaný podle vstupní skladby Modesta Petroviče Musorgského „Obrázky z výstavy“ staví vedle sebe další díla podnícená i inspirovaná malířským uměním: Fresky Piera della Francesca Bohuslava Martinů a symfonii Malíř Mathis Paula Hindemitha. Znějící malířství je doprovázeno unikátními, hudbou dokreslenými vizualizacemi Cori O’Lana ve spolupráci s Ars Electronica. Nejen pro kulturní instituce těžkou situaci tohoto týdne zvládla Filharmonie Brno pohotově i s náležitým pozitivním ohlasem. Podobně jako například Cirk La Putyka předcházející den se Filharmonie rozhodla představení v Janáčkově divadle nerušit a hudbu i s vizualizacemi přenášet 12. března z Besedního domu živě online na webu a na sociálních sítích.  více

Příběh osudové lásky krásné kurtizány Marguerity a jejího milého Armanda, jak jej známe z autobiografické prózy Dáma s kaméliemi od Alexandra Dumase mladšího, není nutné představovat. Jeden z nejslavnějších románu 19. století se dočkal již celé řady zpracování a nyní se o slovo přihlásil i soubor baletu Národního divadla v Brně s novým moderním pojetím této látky o bolesti, vášni a sebeobětování.  více

Po několikaleté stagnaci se ještě v minulém roce brněnští folklorní nadšenci probudili a začali organizovat na několika různých místech besedy u cimbálu, folklorní párty atp. Tato skutečnost je jistě potěšující. Motivace, zkušenosti a koncepty se však liší. Jednou z takových je také We <3 folklor v Metro music baru.  více

Šej-Haj-Hop! Za tímto tajemným pokřikem se skrývá spontánní radost z tancování. Právě proto si ho vybrala jako svůj název nová škola slovenského lidového tance v Brně. Stojí za ní tři přátelé – Michal Janšto, Edita Borščová a Ondrej Mišík, kteří se potkali před několika lety ve VSĽPT Poľana.  více

Zpívajících violoncellistů z tuzemské hudební scény pár známe. Olina Nejezchlebu, který své první sólové album nahrál až v padesáti letech. Tara Fuki, což jsou dokonce dvě zpívající violoncellistky. Natalii Velšmídovou, která se svými úpravami lidových písní zazářila na konci milénia. Pavel Čadek je však mezi nimi jediným skutečným písničkářem v tom smyslu, že si sám píše písně a cello používá jako svůj hlavní (případně i jediný) doprovodný nástroj. Navíc díky klasické průpravě a minulosti v tvrdší cellové kapele The Eclipse umí s violoncellem pracovat neotřele a hlavně nefolkově, a tím pádem hraje jeho nástroj místy roli více než doprovodnou. I když by i pouze s cellem byla jeho debutová deska dostatečně pestrá, Pavel se rozhodl pracovat s košatějšími aranžemi a do studia přizval akordeonistu Ondřeje Zámečníka, hráče na cajón Jakuba Špiříka a pár dalších hostů v epizodních rolích.  více

Zpěvačka Lizz Wright se narodila v roce 1980 v rodině pastora. Od dětství měla blízko ke gospelové hudbě, zpívala ve sboru a později si zamilovala i další původně afromaerické hudební žánry včetně soulu, blues a jazzu. Zatímco v listopadu 2019 vystoupila v Šumperku na festivalu Blues Alive se svou vlastní kapelou, v Brně ji doprovodí Filharmonie Brno a trio pražských jazzmanů (David Dorůžka – kytara, Tomáš Baroš – kontrabas, Daniel Šoltis – bicí). Koncert se koná 3. května v Janáčkově divadle a je součástí festivalu JAZZFESTBRNO 2020.  více

V pátek 14. února se v brněnském Sono centru odehrál žánrově pestrý festival, který byl současně oslavou tří dekád činnosti tří vydavatelských větví, které si spojujeme s původním jednoduchým názvem Indies Records. V průběhu let se vydavatelství Indies Records rozdělilo na tři subjekty se třemi svébytnými edičními katalogy – Indies MG, Indies Scope a Indies Happy Trails, za nimiž stojí vydavatelské osobnosti Miloš Gruber, Milan Páleš a Jaromír Kratochvíl.  více

Evolet je umělecké jméno v Brně usazené slovenské písničkářky a vystudované psycholožky Evy Jurčákové. Její první veřejnou hudební aktivitou bylo trio Soundno, na které později navázala několika fázemi projektu, který si už říkal také Evolet. Bylo to nejprve duo s kytaristou Jurajem Serišem, poté krátce větší spíše příležitostné uskupení s výrazným ženským prvkem (vedle Evy v ní zpívaly Hana Voříšková a Hana Fatamorgana), až nakonec vznikla plnohodnotná kapela, v níž autorku písní doprovázejí tři zkušení brněnští hráči: Martin Kyšperský (zde především baskytara plus další nástroje), Antonín Koutný (kytara) a Jakub Kočička (bicí).  více

Osudová komedie, třetí díl hudební trilogie či fantasy muzikál. Těmito přívlastky vymezují inscenátoři nový autorský kus Ráj z dílny dvojice Zdenek Merta a Stanislav Moša. Jejich už deváté společné dílo na poli hudebního divadla mělo včera premiéru na velké scéně Městského divadla Brno. Výsledek budí rozpaky.  více

Nejčtenější

Kritika

Čtvrtý abonentní večer připravený Filharmonií Brno pro šéfdirigentskou řadu Filharmonie na Stadionu a v Janáčkově divadle je výjimečným dramaturgickým počinem. Program nazvaný podle vstupní skladby Modesta Petroviče Musorgského „Obrázky z výstavy“ staví vedle sebe další díla podnícená i inspirovaná malířským uměním: Fresky Piera della Francesca Bohuslava Martinů a symfonii Malíř Mathis Paula Hindemitha. Znějící malířství je doprovázeno unikátními, hudbou dokreslenými vizualizacemi Cori O’Lana ve spolupráci s Ars Electronica. Nejen pro kulturní instituce těžkou situaci tohoto týdne zvládla Filharmonie Brno pohotově i s náležitým pozitivním ohlasem. Podobně jako například Cirk La Putyka předcházející den se Filharmonie rozhodla představení v Janáčkově divadle nerušit a hudbu i s vizualizacemi přenášet 12. března z Besedního domu živě online na webu a na sociálních sítích.  více