Ivo Cicvárek & Velký svět – Padá

Ivo Cicvárek & Velký svět – Padá

Zatímco své minulé album Velký svět vydal brněnský písničkář Ivo Cicvárek dlouhých jedenáct let po předchozí sólové nahrávce, tentokrát nechal fanoušky čekat „pouhých“ sedm roků. Mezitím se však podílel například na živých nahrávkách Textové dílny Slávka Janouška (Konec! Panáka! Bazén! a Ježíšku, přines!) a především v roce 2017 připravil v duu s Ladou Šimíčkovou velmi pěkné album Soukromé písně. Na konci loňského roku se pak po letech připomněl jako autor písní skupiny Mošny, s níž spolupracuje od 90. let.

Na svém novém sólovém albu Padá si Cicvárek ponechal značku Velký svět pro svou doprovodnou kapelu, která se však liší od skupiny, která natočila desku Velký svět: Ivovým hlavním hudebním partnerem je violoncellista a písničkář Pavel Čadek, stálým hostem skupiny je bubeník Radim Grünwald a jediným pojítkem s předchozí deskou (nepočítáme-li epizodní role hostů) je basista Jakub Šimáně, na nové desce uvedený jako host, jinak též spoluautor aranží a zvukový mistr.

Má-li zkušený písničkář mezi svými alby tak velké rozestupy jako Ivo Cicvárek, může své posluchače překvapovat žánrovými a jinými posuny, ale také uklidňovat tím, že je vlastně vše při starém. Ivovi se daří obě zdání propojit k uspokojení obou táborů, tedy staromilců i progresistů. Jeho hlas má stále rozeznatelnou barvu, melodické postupy jsou povědomé, texty barevné a poetické. Ale tak jak se od desky k desce mění výběr Cicvárkových spolupracovníků, mění se drobné nuance v náladách písní a právě ty album jako celek posouvají a odlišují od předchozích. Na novém CD je důležitým rozlišovacím znakem přítomnost violoncella, jehož melodické plochy zdobí písně Adresa, Veronika a řadu dalších a které konkuruje klávesám nebo hostujícím hráčům na dechové nástroje. Z nich je třeba na prvním místě vyzdvihnout Jiřího Kotaču, jehož trubka, respektive křídlovka vybrané písně skutečně prosvětluje a dodává jim na naléhavosti. V závěrečné Veronice jsou však neméně důležité rytmické přiznávky Václava Šmiřáka s lesním rohem. A – zdaleka ne poslední z hostů – Vilém Spilka nahrál do písně Adresa krásné sólo na elektrickou kytaru.

cicvarek_ivo_booklet_CD_pada

Ivo sám se doprovází jednak na kytary, jednak na akustický klavír a další klávesové nástroje, ale více než dříve také používá elektroniku. Například v písni Čeho se bojíš se povedlo skloubit orchestrální prvky a jemnou elektroniku, aniž by se Cicvárek zpronevěřil české písničkářské tradici. Důležitým hudebním nástrojem na ploše celého alba je také lidský hlas. Nejde jen o to, že si Ivo do vybraných písní, opět více než dříve, přizval kolegyně zpěvačky Martinu Trchovou a Markétu Tulisovou. Dobře vymyšlené jsou i decentní sbory a hra s šepotem a zvukomalbou (opakující se hláska „ř“) v písni Před lety patří ke zvukovým vrcholům alba. V neposlední řadě je pak třeba vyzdvihnout i rytmiku, ať už je to výrazná Šimáněho basa v písni Jde, nebo třeba jemná najazzlá Grünwaldova hra na bicí ve Větrem mě vláčej (kde ševelení bubnů krásně ladí s klavírem a cellem).

Jako textař Cicvárek zkušeně klade důraz tu více na formu („Před mořem, před bouří, před lety“), tu spíše na obsah. Mezi důležitými tématy najdeme svobodu (Zítra), budoucnost muže středního věku (Autopilot) nebo radost z návratu k dětským hrám a četbě (Milionář). Ivo dává přednost rýmovaným textů, i když raději sáhne po asonanci, než aby formálně kvalitnějším rýmem uhnul z tématu. Jeho nejpoetičtější a vlastně nejsilnější texty zaujmou spíše obrazy než neotřelou formou. K nejkrásnějším patří Země, žena („Mezi tvé dlaně Punkva propadá se / Dám uzdu na ústa a koně pod kapotu / Jsi žena úvalů a hrobů dávných krásek / Jenom si neoblíkej korzet ostnatýho plotu“) a Karavely (včetně narážek na tak generační záležitost, jakou jsou kreslené seriály z „Ábíčka“).

Na album Padá se lze samozřejmě dívat i jinak. Cicvárkův kultivovaný a vlastně uhlazený projev by si možná zasloužil dravější doprovod, který do kontrastu ke zpěvákovu hlasu nabídne větší napětí. Ivo ale zvolil opačný, vlastně náročnější, postup. Volbou melodických nástrojů a silných hudebních témat onu uhlazenost podtrhuje. A teprve v druhém plánu nabízí v aranžích drobné – slovy jedné z písní – „vrcholy a hroty“, které posluchače vytrhnou, nasměrují a přesvědčí o tom, že takhle může a má fungovat český písničkářský folk ve 21. století. Dobře zvolená cesta pro toho, kdo chce zůstat pevně zakotvený ve svém hudebním světě, a přitom touží vypnout autopilota a letět si po svém…

Ivo Cicvárek & Velký svět – Padá. Vydáno vlastním nákladem, 2020. 14 skladeb, celková stopáž: 51:10

Ivo Cicvárek/ foto archiv umělce

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Folklorní redakce Českého rozhlasu Brno se rozhodla, že během izolace, která postihla téměř celý svět nechce zahálet. Kromě „bytového“ vysíláni odehrávajícího se přímo u redaktorů doma, zveřejnila také jednu výzvu. Posluchači nyní mohou do redakce zasílat své hudební nahrávky, které následně zazní v rozhlasovém éteru.  více

První díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Velké hlasy a patří brněnské opeře.   více

Představujeme vám nového hudebního Průvodce. Brno získalo téměř před třemi lety prestižní titul Město hudby UNESCO, čímž se zařadilo mezi 46 stejně zaměřených měst z celého světa. Na otázku proč a čím je jeho hudební scéna tak vyjímečná vám možná odpoví jednotlivé díly následujícího seriálu. Autorem celkem devíti kapitol mapujících brněnskou hudební scénu je Boris Klepal. O grafické zpracování a sazbu tištěného průvodce se postarala Barbara Zemčík. Koláže jsou dílem yvanse, anglický překlad realizoval Don Sparling. Od zítřejšího dne najdete na tomto místě pravidelně každý čtvrtek jednu z kapitol Průvodce. Tištěná verze bude v lepších časech zdarma k vyzvednutí v informačním centru TIC Brnovíce

Trumpetista Jiří Kotača stojí v čele mladého, ale velmi zajímavého a zdravě ambiciózního big bandu Cotatcha Orchestra. Zatímco brněnský orchestr na své první album teprve čeká, nedávno Kotača vydal CD se svým komornějším tělesem, s mezinárodním Alf Carlsson/Jiří Kotača Quartetem. Album se jmenuje Journeysvíce

V souvislosti s dopady mimořádných opatření kvůli viru Covid-19 na aktéry kulturních a kreativních odvětví v Brně, vedení města Brna a Odbor kultury MMB intenzivně pracují na souboru opatření pro zmírnění těchto dopadů. Zároveň v této věci probíhá komunikace na všech úrovních veřejné správy, především pak ve spolupráci s Institutem umění - Divadelním ústavem, který mapuje situaci na celostátní úrovni. Do 22. března 2020 můžete prostřednictvím online dotazníku (odkaz najdete v článku) pomoci zhodnotit aktuální situaci, na základě výsledků budou podniknuty další kroky.  více

Zatímco své minulé album Velký svět vydal brněnský písničkář Ivo Cicvárek dlouhých jedenáct let po předchozí sólové nahrávce, tentokrát nechal fanoušky čekat „pouhých“ sedm roků. Mezitím se však podílel například na živých nahrávkách Textové dílny Slávka Janouška (Konec! Panáka! Bazén! a Ježíšku, přines!) a především v roce 2017 připravil v duu s Ladou Šimíčkovou velmi pěkné album Soukromé písně. Na konci loňského roku se pak po letech připomněl jako autor písní skupiny Mošny, s níž spolupracuje od 90. let.  více

Čtvrtý abonentní večer připravený Filharmonií Brno pro šéfdirigentskou řadu Filharmonie na Stadionu a v Janáčkově divadle je výjimečným dramaturgickým počinem. Program nazvaný podle vstupní skladby Modesta Petroviče Musorgského „Obrázky z výstavy“ staví vedle sebe další díla podnícená i inspirovaná malířským uměním: Fresky Piera della Francesca Bohuslava Martinů a symfonii Malíř Mathis Paula Hindemitha. Znějící malířství je doprovázeno unikátními, hudbou dokreslenými vizualizacemi Cori O’Lana ve spolupráci s Ars Electronica. Nejen pro kulturní instituce těžkou situaci tohoto týdne zvládla Filharmonie Brno pohotově i s náležitým pozitivním ohlasem. Podobně jako například Cirk La Putyka předcházející den se Filharmonie rozhodla představení v Janáčkově divadle nerušit a hudbu i s vizualizacemi přenášet 12. března z Besedního domu živě online na webu a na sociálních sítích.  více

Příběh osudové lásky krásné kurtizány Marguerity a jejího milého Armanda, jak jej známe z autobiografické prózy Dáma s kaméliemi od Alexandra Dumase mladšího, není nutné představovat. Jeden z nejslavnějších románu 19. století se dočkal již celé řady zpracování a nyní se o slovo přihlásil i soubor baletu Národního divadla v Brně s novým moderním pojetím této látky o bolesti, vášni a sebeobětování.  více

Po několikaleté stagnaci se ještě v minulém roce brněnští folklorní nadšenci probudili a začali organizovat na několika různých místech besedy u cimbálu, folklorní párty atp. Tato skutečnost je jistě potěšující. Motivace, zkušenosti a koncepty se však liší. Jednou z takových je také We <3 folklor v Metro music baru.  více

Šej-Haj-Hop! Za tímto tajemným pokřikem se skrývá spontánní radost z tancování. Právě proto si ho vybrala jako svůj název nová škola slovenského lidového tance v Brně. Stojí za ní tři přátelé – Michal Janšto, Edita Borščová a Ondrej Mišík, kteří se potkali před několika lety ve VSĽPT Poľana.  více

Zpívajících violoncellistů z tuzemské hudební scény pár známe. Olina Nejezchlebu, který své první sólové album nahrál až v padesáti letech. Tara Fuki, což jsou dokonce dvě zpívající violoncellistky. Natalii Velšmídovou, která se svými úpravami lidových písní zazářila na konci milénia. Pavel Čadek je však mezi nimi jediným skutečným písničkářem v tom smyslu, že si sám píše písně a cello používá jako svůj hlavní (případně i jediný) doprovodný nástroj. Navíc díky klasické průpravě a minulosti v tvrdší cellové kapele The Eclipse umí s violoncellem pracovat neotřele a hlavně nefolkově, a tím pádem hraje jeho nástroj místy roli více než doprovodnou. I když by i pouze s cellem byla jeho debutová deska dostatečně pestrá, Pavel se rozhodl pracovat s košatějšími aranžemi a do studia přizval akordeonistu Ondřeje Zámečníka, hráče na cajón Jakuba Špiříka a pár dalších hostů v epizodních rolích.  více

Zpěvačka Lizz Wright se narodila v roce 1980 v rodině pastora. Od dětství měla blízko ke gospelové hudbě, zpívala ve sboru a později si zamilovala i další původně afromaerické hudební žánry včetně soulu, blues a jazzu. Zatímco v listopadu 2019 vystoupila v Šumperku na festivalu Blues Alive se svou vlastní kapelou, v Brně ji doprovodí Filharmonie Brno a trio pražských jazzmanů (David Dorůžka – kytara, Tomáš Baroš – kontrabas, Daniel Šoltis – bicí). Koncert se koná 3. května v Janáčkově divadle a je součástí festivalu JAZZFESTBRNO 2020.  více

V pátek 14. února se v brněnském Sono centru odehrál žánrově pestrý festival, který byl současně oslavou tří dekád činnosti tří vydavatelských větví, které si spojujeme s původním jednoduchým názvem Indies Records. V průběhu let se vydavatelství Indies Records rozdělilo na tři subjekty se třemi svébytnými edičními katalogy – Indies MG, Indies Scope a Indies Happy Trails, za nimiž stojí vydavatelské osobnosti Miloš Gruber, Milan Páleš a Jaromír Kratochvíl.  více

Evolet je umělecké jméno v Brně usazené slovenské písničkářky a vystudované psycholožky Evy Jurčákové. Její první veřejnou hudební aktivitou bylo trio Soundno, na které později navázala několika fázemi projektu, který si už říkal také Evolet. Bylo to nejprve duo s kytaristou Jurajem Serišem, poté krátce větší spíše příležitostné uskupení s výrazným ženským prvkem (vedle Evy v ní zpívaly Hana Voříšková a Hana Fatamorgana), až nakonec vznikla plnohodnotná kapela, v níž autorku písní doprovázejí tři zkušení brněnští hráči: Martin Kyšperský (zde především baskytara plus další nástroje), Antonín Koutný (kytara) a Jakub Kočička (bicí).  více

Osudová komedie, třetí díl hudební trilogie či fantasy muzikál. Těmito přívlastky vymezují inscenátoři nový autorský kus Ráj z dílny dvojice Zdenek Merta a Stanislav Moša. Jejich už deváté společné dílo na poli hudebního divadla mělo včera premiéru na velké scéně Městského divadla Brno. Výsledek budí rozpaky.  více

Nejčtenější

Kritika

Čtvrtý abonentní večer připravený Filharmonií Brno pro šéfdirigentskou řadu Filharmonie na Stadionu a v Janáčkově divadle je výjimečným dramaturgickým počinem. Program nazvaný podle vstupní skladby Modesta Petroviče Musorgského „Obrázky z výstavy“ staví vedle sebe další díla podnícená i inspirovaná malířským uměním: Fresky Piera della Francesca Bohuslava Martinů a symfonii Malíř Mathis Paula Hindemitha. Znějící malířství je doprovázeno unikátními, hudbou dokreslenými vizualizacemi Cori O’Lana ve spolupráci s Ars Electronica. Nejen pro kulturní instituce těžkou situaci tohoto týdne zvládla Filharmonie Brno pohotově i s náležitým pozitivním ohlasem. Podobně jako například Cirk La Putyka předcházející den se Filharmonie rozhodla představení v Janáčkově divadle nerušit a hudbu i s vizualizacemi přenášet 12. března z Besedního domu živě online na webu a na sociálních sítích.  více