Janáčkova opera v příští sezóně. Pět premiér, jeden festival a žádná přestávka

29. únor 2016, 0:45

Janáčkova opera v příští sezóně. Pět premiér, jeden festival a žádná přestávka

Šestiletá holčička v růžových šatech sedí dědečkovi na klíně a nemůže se dočkat, až začne koncert. Publikum v hledišti Janáčkova divadla je zřejmě také zvědavé, ale nedává to tak okatě najevo. Brněnská opera mu za chvíli představí program příští sezóny, o kterém se oficiálně do pátečního večera nevědělo vůbec nic.

Je sedm hodin, na jeviště přichází Petr Levíček, sedá si na místo prvních houslí a hledí do not. Dědeček má ovšem ještě velmi důležitý hovor s babičkou. „Buď ticho, nebo tě dirigent klepne,“ varuje ho vnučka a poslouchá, co se bude dít. „Všichni domů, domů,“ rozezpívá se tenorista, který konečně vstal ze židle, a modří už vědí. První premiérou sezóny 2016/17 bude Káťa Kabanová, která také letos otevře festival Janáček Brno. Pokud někdo neměl jasno hned, při duetu Pavly VykopalovéLenky Čermákové z prvního dějství už by se mu mělo vyjasnit úplně. Diváci působí dojmem operních matadorů, kteří se v běžném repertoáru orientují. Méně běžný repertoár je teprve čeká, propracují se k němu přes ukázky a také přes hádanky. Kdo uhodne první, dostane lístky na premiéru, ke které se otázka vázala.

„Ta v květovaných šatech zpívá Rusalku,“ poučuje dědeček vnučku.
„To byla Rusalka?“
„Ne, ona ji zpívá.“

Holčička je evidentně přesvědčená, že Rusalka jí právě zazpívala o tom, jak ráda chodila do kostela. Ale v divadle ji to zatím baví a v okrajových hloupostech, jako jsou obsahy oper, si snad jednou udělá pořádek. Nebo neudělá, pokud se jí dostane do ruky Průvodce operní tvorbou Anny Hostomské. Na jevišti mezitím vyhlašuje ředitel opery Jiří Heřman se spolumoderující dramaturgyní Patricií Částkovou první hádanku. Autorem typicky italské hudby není Němec, jak si myslel první tipující. Není to ale ani Verdi, jak by si mohl myslet ten, kdo se zorientuje alespoň ve stylu. Šéfdirigent Marko Ivanović dirigoval předehru, kterou napsal Amilcare Ponchielli k opeře La Gioconda. Jedinému z jeho deseti jevištních děl, které se občas hraje. V áriích se vystřídají Jana HrochováJiří Sulženko, po nich v sebevražedné titulní roli Daniela Straková-Šedrlová.

„To je taky Rusalka?“
„Ne, Cizí kněžna.“

Holčička si začíná hrát s kabelkou, ale dělá to decentně. Zdá se, že není v divadle poprvé a umí se zabavit, aniž ruší ostatní. Z hledání přiměřeně velké a nehlučné hračky ji ale vytrhne návrat Jiřího Sulženka a Jany Hrochové. Basista tentokrát podává výborný fyzický výkon, protože svou partnerku na jeviště přinesl – zpěv mohl naštěstí přenechat mezzosopránu. Možná by nebylo špatné vnést trochu českého odlehčení do patosu Dona Carlose a nechat takto běhat po pódiu krále Filipa II. s princeznou Eboli na zádech. To se ale zatím nechystá, brněnská opera naopak zcela tradičně uvedla další premiéru – zasloužil se o ni Antonín Dvořák a jeho pohádková opera Čert a Káča. Árie kněžny už je méně zajímavá než čerti, holčička nachází svou hračku a nebojí se ji použít. Taky trochu zívá.

„Dědo, tobě se nechce spát?“
„Ne, tobě jo?”
„Jo.“

Holčička není jediná, kdo se začíná vrtět. České publikum není zvyklé na dlouhé věci a dvouhodinové první dějství Soumraku bohů slyšel živě jen málokdo. Těžko říct, proč koncert neměl přestávku – kousek společenského života by právě slavnostnímu uvedení nové sezóny slušel. Program ale pokračuje a z reproduktorů se ozývá záhadná melodie. Při tipování, ze kterého století pochází, se Janáčkovým divadlem nesou všechny možné číslovky, některé i dvakrát. Nakonec se přece jen kdosi trefí a řekne „dvanáct“. Píseň napsal trubadúr Jaufré Rudel, ústřední postava opery L’Amour de loin – Láska z daleka. Složila ji současná finská skladatelka Kaija Saariaho pro festival v Salcburku, ve světové premiéře zpívala i Dagmar Pecková. Brněnskou ukázku zpívaly Štěpánka Pučálková a Pavla Vykopalová a byla to krása. Bezvadně se ukázal i sbor.

„Ta v květovaných šatech už tu byla?“
„Jo, to je Rusalka.“

Hledištěm přichází Jan Šťáva a nadává na svého pána. Dvojice pán – sluha je literární model, který se jen tak neomrzí a prochází historií v nespočetných variacích. Tentokrát se ovšem nejedná o nejslavnější operní aplikaci Don Giovanni – Leporello, ale dvojici hrabě – vychovatel z opery Gioachina Rossiniho Le comte Ory – Hrabě Ory. Přidává se ještě Igor loškár a v titulní roli a převleku za jeptišku Tomáš Kořínek, taškařice o záletném hraběti bude poslední premiérou sezóny 2016/17. Hrát se bude v Mahenově divadle stejně jako Čert a Káča, Janáčkovo divadlo čeká v příštím roce velká rekonstrukce.

Na otázky nemají právo jen děti a dospělý by se také rád zeptal na pár věcí. Třeba zda by takové preview nebylo dobré více zaměřit na lidi, kteří by operu rádi zkusili a zatím se bojí. Jestli je opravdu dobrá strategie lákat publikum jen na překvapivý, ale zcela tajný program a neprozradit mu předem vůbec nic. A také proč není k příští sezóně k dispozici žádná tisková zpráva ještě dnes. Zda by zkrátka nebylo dobré rozproudit kolem celé věci trochu víc veřejného hluku a vybubnovat událost na nárožích. Zkusit přilákat více lidí a vzbudit v nich více zvědavosti a očekávání. Dobrý nápad by bylo dobré v některých aspektech dotáhnout do konce.

Gioachino Rossini by právě dnes slavil narozeniny, před devíti dny si operní svět připomínal 200. výročí světové premiéry Lazebníka sevillského. Tak ještě kousek hudby z nejslavnější operní komedie a to už bylo doopravdy všechno.

Slavnostní koncert k sezóně 2016/17. 26. února 2016, Janáčkovo divadlo, Brno.

Foto Marek Olbrzymek

Světoznámý jazzový klavírista a kapelník Count Basie by 21. srpna oslavil 120. narozeniny. Big band Cotatcha Orchestra se rozhodl u této příležitosti uspořádat tribute koncert, při kterém zazněl početný výběr ze skladeb orchestru Counta Basieho. Při několika kompozicích se pak před pódiem objevila taneční skupina Rhythm Pilots z taneční školy Swing Wings a společně s big bandem v neděli v Cabaretu des Péchés připravili autentickou podívanou jako vystřiženou z amerických tančíren třicátých a čtyřicátých let minulého století.  více

Koncert s podtitulem Haydn a Šostakovič v g moll uzavřel ve čtvrtek 16. května v Besedním domě abonentní řadu Filharmonie doma. Jednalo se také o poslední koncert sezóny 2023/24 (když nepočítáme páteční reprízu), při kterém v čele Filharmonie Brno stanul její šéfdirigent Dennis Russell Davies. V druhé půli večera pak orchestr doplnili zpěváci Jana Šrejma Kačírková (soprán) a Jiří Služenko (bas). Jak už z názvu koncertu vyplývá, dramaturgie vedle sebe v rámci čtvrtečního programu postavila díla Josepha Haydna a Dimitrije Šostakoviče, která spojuje takřka výhradně pouze tónina, ve které byla napsána.  více

Dina e Mel je chorvatské hudební duo, které tvoří zpěvačka Dina Bušić a kytaristka Melita Ivković. Obě klasicky vzdělané hudebnice se soustavně věnují písním etnické menšiny Arbenešů, etnických Albánců, kteří v minulosti migrovali do chorvatského Zadaru. Duo Dina e Mel vystoupí v srpnu 2024 na festivalu Maraton hudby Brno v rámci programu Balkan Soirée.  více

Koncertem s názvem Epilogy zakončila Filharmonie Brno abonentní řadu Filharmonie v divadle I s podtitulem Oslavná. Pod taktovkou Tomáše Netopila provedla 9. května program složený ze skladeb Sergeje Rachmaninova, Gustava Mahlera a Alfreda Schnittkeho, které svým způsobem, více či méně, epilogy jsou.  více

Brno – město hudby UNESCO v loňském roce zahájilo víceletý projekt, který si klade za cíl zmapovat a zviditelnit brněnskou amatérskou hudební scénu. V letošním roce se projekt věnuje folklorním souborům. Vyvrcholením Roku folklorních souborů bude společný happening, který proběhne 6. června v odpoledních hodinách a zaplní celé historické centrum Brna. Pro tuto příležitost se projekt propojí s již tradiční akcí Brněnsko tančí a zpívá, která se dlouhodobě snaží o prezentaci lidové kultury etnografické oblasti Brněnska.  více

Po roce a půl se do Brna vrátila legenda současného instrumentálního jazz rocku (fusion) Snarky Puppy. V devítičlenné sestavě vystoupili 1. května v rámci Jazz Festu Brno ve vyprodaném Sono Centru. Během více než hodinu a půl dlouhé show zahráli jak několik skladeb z nejnovějšího alba Empire Central, tak výběr z přechozích nahrávek.  více

Brno – město hudby UNESCO v loňském roce zahájilo víceletý projekt, který si klade za cíl prozkoumat a zviditelnit brněnskou amatérskou hudební scénu. V minulém roce se zaměřil na pěvecké sbory, letošní ročník je věnován folklorním souborům a dalším tělesům, které mají jako svůj hlavní inspirační zdroj lidovou píseň.  více

Exkurz do hudby tří, částečně ovšem čtyř století připravila divákům Filharmonie Brno při pátém koncertu abonentní řady Filharmonie doma. Ve čtvrtek 25. dubna v Besedním domě provedla pod vedením dirigenta Takeshiho Moriuchiho skladby Maurice Ravela, Roberta Schumanna, Johna Adamse a Wolfganga Amadea Mozarta. Při interpretaci Schumannova písňového cyklu Láska a život ženy, který dal celému koncertu název, orchestr doplnila mezzosopranistka Markéta Cukrovávíce

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Nejčtenější

Kritika

Světoznámý jazzový klavírista a kapelník Count Basie by 21. srpna oslavil 120. narozeniny. Big band Cotatcha Orchestra se rozhodl u této příležitosti uspořádat tribute koncert, při kterém zazněl početný výběr ze skladeb orchestru Counta Basieho. Při několika kompozicích se pak před pódiem objevila taneční skupina Rhythm Pilots z taneční školy Swing Wings a společně s big bandem v neděli v Cabaretu des Péchés připravili autentickou podívanou jako vystřiženou z amerických tančíren třicátých a čtyřicátých let minulého století.  více