Jiří Vondrák – Best of / 66

Jiří Vondrák – Best of / 66

U příležitosti svých loňských 66. narozenin vydal dokumentarista, písničkář, hudebník, divadelník a spisovatel Jiří Vondrák dvojalbum, které je spíše (téměř) reprezentativním průřezem jeho hudebními aktivitami než výběrem největších hitů. Více než o „best of“ jde o zajímavou směs typu „od hitů k raritám“, od starých písní k novým a od folku k bigbítu. Výborná příležitost pro základní seznámení s Vondrákem coby renesanční osobností brněnské scény, díky jinde nevydaným nebo stěží sehnatelným nahrávkám nepostradatelná kolekce pro sběratele a v neposlední řadě 2CD, jehož minimálně první polovina se moc dobře poslouchá.

Jiří Vondrák, který na písničkářskou scénu vstoupil na konci 60. let v duu s Antonínem Bodlákem, postupně spolupracoval s takovým množstvím (nejen) jihomoravských osobností a kapel, že jejich výčet by byl slušnou encyklopedií „who is who“. Bilanční dvojalbum zahrnuje pouze některé z těchto momentů, a to ty, do nichž Vondrák promluvil jako interpret a ještě přesněji jako autor a interpret. Je zde tedy stále svěží folkové duo Vondrák–Bodlák–Polák (Michal Polák, zpěvák skupiny Synkopy, který se k původní dvojici přidal, bohužel před několika dny rozšířil počet obětí covidu 19), jsou zde ukázky z Vondrákova staršího sólového alba Šansony a písně, sólové miniatury i novější spolupráce s Milanem Vidlákem z několikrát odloženého a snad stále ještě připravovaného nového sólového alba. Druhé CD pak představuje dvojí Vondrákovu spolupráci se zpěvákem Pavlem Váněm – folkové trio VKV s Pavlem Kopřivou a rockové trio Bowle s bubeníkem Richardem Laškem. Zatímco nahrávky VKV jsou stále dobře dostupné na albu Fialový víkend, které před pár lety vyšlo u Indies Happy Trails, výběr živých nahrávek Bowle Live v běžné distribuci není. I proto zřejmě dostala Bowle ve své syrové koncertní podobě na tomto disku výrazně větší prostor. Z dokumentárního hlediska je to v pořádku, navíc tato kapela ve své době s úspěchem hrávala i za hranicemi a historky Jiřího Vondráka o tom, jak jim v Německu tleskali John Mayall nebo Keith Richards, jsou úchvatné. Na druhou stranu právě bez bezprostředního živého prožitku v klubu a mimo svobodnou atmosféru 90. let tyto nahrávky něco ze svého kouzla ztrácejí a při opakovaném poslechu Punková píseň hrůzyplná nebo podobně punková Sem tam zdaleka nemají takovou sílu jako folková Neruš v podání VKV.

vondrak_jiri_best_of_66_booklet_alba

Protože se Jiří Vondrák na svém výběru zaměřil na autorskou tvorbu, zcela zde chybí velmi důležitá část jeho interpretačního portfolia, a sice překlady písní Bulata Okudžavy, dostupné naštěstí na albu Modrý balónek. Naopak vlastní šansonová tvorba je zahrnuta dostatečně, od zmíněného alba Šansony a písně z roku 1994 až po pár let staré novinky jako Frajer, Starý malíř nebo recitovaná Takhle končí víkend, zajímavě zpracovaný pohled na poslední věci člověka. Jiří Vondrák pochopitelně není hitmaker s rozhlasovými rotacemi, u nějž bychom mohli naprosto jasně odlišit hity a rarity. Ale písně jako Barvy, Neruš nebo z novějších Frajer ambice zalíbit se v dobrém slova smyslu mají. Miniatury jako Dárek nebo Starý pán, směřující k jasné pointě, asi nebudou vybízet k opakovanému poslechu, ale nepřipraveného posluchače zaujmou a možná i pobaví, jakkoli jde vlastně o vážná témata. Při soustředěném poslechu by však neměly zapadnout ani méně nápadné, a přitom velmi silné písně, jako je zhudebněná báseň Jiřího Ortena Lítost nebo Příkazy rozkazy neboli Pusťte mě do řady (v bookletu zřejmě nedopatřením uvedena pod oběma těmito názvy).  Zajímavé je, že kolekce vyšla jako 2CD, ale celá by se vešla na disk jediný. Lze pochopit snahu oddělit zvukově se vymykající skupinu Bowle na druhé CD, ale písně tria VKV by náladou mohly být i součástí první poloviny. Takto lze oba disky charakterizovat jako „ten bez Pavla Váněho“ a „s Váněm“.

Je pravděpodobné, že při vyřčení jména Jiřího Vondráka někomu naskočí spíše dokumentární seriály Legedy folku a country, Básníci Evropy nebo Uprostřed běhu. Že si vzpomeneme na jeho knihy o skupině Synkopy, o Frantovi Kocourkovi nebo na tu nejnovější o sourozencích Ulrychových. Že nám v paměti vytane intenzivní spolupráce s Jiřím Suchým na prknech tehdejšího Divadla šansonu v Brně nebo třeba Pohádky z Dobráčkova, kniha a její následné scénické zpracování. To všechno je Jiří Vondrák a jeho skutečné „best of“ by toto vše mělo brát v potaz. Buďme však rádi za reprezentativní portrét Jiřího Vondráka jako písničkáře, případně rockera. Ne vše, co 2CD obsahuje, odolalo zubu času, ale velká většina vybraných nahrávek zní i dnes svěže a má smysl se k nim vracet.

Jiří Vondrák – Best of / 66. Vydavatel: Indies Happy Trails. 13+9 skladeb, celkový čas: 32:49 + 31:43

Jiří Vondrák/ foto archiv Proglasu

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více

Čtvrtý koncert v rámci abonomá Filharmonie doma, s podtitulem Metamorfózy, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese dílům Josepha Haydna, Antonína Rejchy a Richarda Strausse. Jako sólista se v Klavírním koncertu druhého jmenovaného skladatele měl původně představit klavírista Ivan Ilić, ze zdravotních důvodů však koncert odřekl. Zástupu se pohotově ujal Jan Bartoš a diváci si tak mohli ve čtvrtek 30. ledna v Besedním domě vyslechnout původní program.  více

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Dějiny pravidelného rozhlasového vysílání z Brna se začaly psát v roce 1924, rok po zahájení vysílání pražského rozhlasu a jen dva roky po vzniku prvního pravidelného vysílání v Evropě – londýnského BBC. Už celé jedno století je brněnské studio Českého rozhlasu motorem nejen hudebního, ale i obecně kulturního dění na Moravě, které svým vysíláním významně ovlivnilo. Důležitou roli sehrál brněnský rozhlas také v oblasti hudebního folkloru. Od svých začátků byl významným dokumentátorem lidové hudby v terénu a svým vysíláním neoddiskutovatelně ovlivnil vývoj hudebního folklorismu na našem území. Stalo se tak především díky neúnavné činnosti několika generací redaktorů a dramaturgů folklorního vysílání, kteří lidovou píseň a hudbu nejen zaznamenávali v terénu, ale prostřednictvím vysílání jí dávali druhý život. Právě díky nim se z interpretů, jako byli Božena Šebetovská, Jožka Severin, Dušan a Luboš Holí, Jarmila Šuláková, Vlasta Grycová a řada dalších, staly folklorní legendy. A zejména díky rozhlasu se všeobecně známými staly desítky lidových písní, které by jinak zůstaly zapomenuty.  více

Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Kolem svátku svaté Doroty (6. února) a zejména od sv. Floriána (4. května) do sv. Martina (11. listopadu) se asi ve stovce obcí Brněnska a více jak dvaceti městských částech Brna každoročně konají slavnosti, které jsou od nepaměti, mnohde dodnes, nejvýznamnější událostí kulturního roku. Jejich hlavními účastníky bývala svobodná mládež odrostlá škole, chasa, která si na rok volila své zástupce - dva až čtyři stárky. Tato stárkovská organizace začala od začátku 20. století zanikat a pořadatelství jedněch hodů v obci se rozdrobilo mezi řadu spolků. S jejich rušením či ukončením činnosti se pořadatelství hodů přerušilo, případně v letech nesvobody přecházely hody do ilegality. Jejich dnešní slavení je tedy tradice obnovovaná, v dosídlených či novějších lokalitách zaváděná.  více

Vánoce v Brně znamenají také tradiční předvánoční koncert Brno Contemporary Orchestra (BCO), který se tentokrát uskutečnil s titulkem Z Ameriky do Tuřan. Odehrál se 18. prosince a po roční pauze se opět vrátil do tuřanské sokolovny. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo skladby Mauricia Kagela, Steva Reicha, Trevora Grahla a tradičně i Miloslava Kabeláče. Společně s orchestrem se publiku představila čtveřice zpěváků ve složení Aneta Podracká BendováKornél MikeczMichal Kuča a Martin Kotulan. V závěru první poloviny pak Pavel Šnajdr vyměnil taktovku za tleskání, v čemž ho doplnil Petr Hladíkvíce

Po roce 1989 se začalo Brno pomalu ale jistě z hermeticky uzavřené socialistické republiky chystat na divoké devadesátky plné nevyjasněných vražd, podvodů s lehkými topnými oleji a mafiánských tanečků v rytmu diska. Stěny dětských pokojů plnila Nirvana a plechovky od Coca Coly, na nočním stolku nesmělo chybět poslední Bravíčko. Měl i v této době folklor své místo, musel si ho znovu vydobýt nebo jde o maják, který rozbouřené dějiny nijak nezasáhly?  více

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Nejčtenější

Kritika

Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více