Nová Má vlast konečně na CD

Nová Má vlast konečně na CD

Když přibližně před třemi lety hudební těleso Brno Contemporary Orchestra uvádělo v sále Konventu Milosrdných bratří šestivětý cyklus Má vlast vzniklý na objednávku orchestru a vycházející ze Smetanovy stejnojmenné symfonické básně, bylo tomu ke stému výročí vzniku naší republiky. Skladatelé Petr Kofroň, Marek Piaček, Miloš Štědroň, Pavel Zemek Novák, Miroslav Tóth a Daniel Forró si „rozebrali“ původní věty (v některých případech spíše tematické inspirace) Smetanovy Mé vlasti a pokusili se sdělit, jak tato hudba rezonuje u dnešních autorů. V říjnu 2021 vyšla pod hlavičkou Navona Records (NV6349) nahrávka „nové“ Mé vlasti šestice skladatelů a Brno Contemporary Orchestra (řídí Pavel Šnajdr) pod názvem My Country – A cycle of symphonic poems after Bedřich Smetana.

Polovina z oslovených autorů přistoupila ke Smetanově skladbě spíše formou koláže a původní motivy se zde v určité formě – byť v novém kontextu – nejen objevují, ale tvoří stěžejní části vět Aqua Mater, Šárka a Blaník 2018. Zbylá trojice umělců se charakterem vět odlišila od původní inspirace přece jen o něco více. Úvodní Hrad/Castle z pera Petra Kofroně, který v rámci Smetanova cyklu symfonických básní zastoupil Vyšehrad, patří právě k této druhé polovině děl – ti, kteří očekávali harfové akordy, neodmyslitelně spjaté s původním začátkem Smetanovy Mé vlasti, byli pravděpodobně rázným vstupem pádícího houslového motivu doprovázeného údery bicích nástrojů a zvonečky minimálně zaskočeni. Po necelé minutě se přidává druhá – kontrapunkticky pojatá – houslová linka a napětí pozvolna eskaluje. Figurační melodii přebírají hlubší nástroje smyčcové sekce a po chvíli se přidávají také dechové nástroje, které se zběsilé tempo smyčců snaží alespoň rámcově ukotvit v dlouhých harmonických plochách. Kromě precizní interpretace je třeba vyzdvihnout skvělé nazvučení a míchání – všechny nástroje jsou ve výsledném mixu maximálně konkrétní a dynamicky dobře vyvážené. Ostré údery bicích nástrojů jsou sice místy trochu „bolestivé“, ale tady šlo zcela určitě o záměr.

Skladatel Marek Piaček si zvolil druhou větu v pořadí, Vltavu (pravděpodobně nejzprofanovanější z celého původního cyklu), která se v jeho pojetí jmenuje Aqua Mater. Zatímco Kofroňův Hrad je převážně statický a místy vyvolává takřka dojem bezčasí, Piačkova věta je plná proměnlivých nálad, rozličných nástrojových kombinací, tanečních přiznávek a (místy ironického) humoru. Oslavný úvod s hravými staccaty trumpet se po chvíli mění v delikátně jemné, avšak melodicky „zmatené“ uchopení původní melodie, kde konce frází nevedou vždy tam, kam by posluchač očekával. Nechybí ani rozšafné tango či tajuplný waltz. Piačkova skladba poutá pozornost nejen nezvyklým nakládáním s původní melodií, ale také výbornou prací s instrumentací a náladou.

Šárku pojal skladatel Miloš Štědroň jako tango erotico – po vážném vstupu nastává čas na rozvernou frivolnost, zkratkovitost, rychlé změny nálad a kontrastní instrumentační plochy. Tradiční hudební nadsázka, která se v dílech Miloše Štědroně takřka vždy objevuje, se vyskytuje i zde. Zde si audio mix zaslouží obzvláštní ocenění – množství bohatých nástrojových kombinací, které nezřídka zazní pouze na pár okamžiků, a pak se opět ponoří do hudebního přediva, je zde skutečně velké a mistrovi zvuku se podařilo udržet maximální srozumitelnost a jasnost každé hudební stopy.

Kratší dopis Bedřichu Smetanovi (s B a Es) Pavla Zemka Nováka nahradil v Mé vlasti ansámblu Brno Contemporary Orchestra původní Z českých luhů a hájů. Pavel Zemek Novák zde spojuje fragmenty předlohy a doplňuje je účelnými unisony a prodlevami, to vše v enormně pestrobarevné hudební faktuře. Z dynamického hlediska se jedná o skladbu, která tíhne k oběma extrémům, což je fakt, který zohlednil také mistr zvuku. Pro mne osobně se jedná o skladbu, která tvoří pomyslný vrchol (i vzhledem ke svému umístění) cyklu.

Stratený v Tábore Miroslava Tótha je tichým, rozvážným a zvolna plynoucím kontrastem k předcházející větě stojícím na hranici meditace a zlého tušení. Občasné dynamické vrcholy zase velmi rychle mizí a zůstává pouze temné očekávání. Tóthova skladba je kompozičně výrazně odlišná od předcházejících vět, avšak jistá forma „bezčasí“ ji pojí s Hradem Petra Kofroně.

Závěrečný Blaník 2018 Daniela Forró začíná poměrně nevinně: středobod první poloviny kompozice tvoří variace na Smetanův Blaník (resp. husitský chorál), druhá polovina začíná zvuky exploze a výstřelů – hlavní roli přebírají klávesy a zaznívá Kde domov můj, ke kterému se Forró ještě několikrát vrací v jiných kontextech. Objevují se zde nicméně i pokroucené varianty jiných částí původní Smetanovy Mé vlasti, stejně jako Beethovena Óda na radost či motiv s typickou východní melodikou. Úsměvní jsou také staří a unavení blaničtí rytíři, kteří zaspali veškerá národní utrpení a probouzí je až přílet mimozemšťanů spojený s melodií z filmu Blízká setkání třetího druhu.

Mohlo by se zdát, že nová Má vlast vznikla z potřeby okořenit mnohdy trochu suchopárné a místy přehnaně patetické oslavy velkého výročí republiky, stejně jako poukázat na často ryze komerční využívání Smetanovy geniální hudby. Je však třeba dodat jednu zásadní věc – přestože skladatelé mnohdy sáhli k ironizujícímu humoru, nejednalo se o útok ani zesměšnění. Jak ostatně uvedl dirigent a umělecký vedoucí Pavel Šnajdr před samotným premiérovým koncertem: „V opravdové úctě k mistrovi si dovolíme parafráze, transkripce, koláže, montáže, reinstrumentace… jeho geniálního díla v duchu rebelie, která ovšem nemá destruktivní, ale naopak konstruktivní charakter.“ Stejně tak je třeba zmínit, že ačkoliv dílo vzniklo ke specifické události, neubírá mu to nic na aktuálnosti, ani kvalitě – My Country je zkrátka osobité, svěží, mnohovrstevnaté a kompozičně pestré dílo, které přestože čerpá ze Smetanovy předlohy, nepotřebuje ji k samostatnosti.

My Country

A Cycle of Symphonic Poems After Bedřich Smetana

Petr Kofroň composer

Marek Piaček composer

Miloš Štědroň composer

Pavel Zemek Novák composer

Miroslav Tóth composer

Daniel Forró composer

Brno Contemporary Orchestra | Pavel Šnajdr conductor

Release Date: October 8, 2021

Catalog #: NV6349

Pavel Šnajdr/ foto archiv BCO

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Velké finále 31. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby se již pomalu a jistě blíží – pomyslný odpočet trojice posledních koncertů zahájil čtvrteční večer 4. dubna v kostele sv. Janů s podtitulem Kantiléna: Zemek Novák, Graham, Emmert. Jak je již z názvu zjevné, dramaturgii koncertu tvořila díla Pavla Zemka Nováka, Petera Grahama a Františka Gregora Emmerta. Stejně patrné však již není, že skladby Zemka Nováka a Grahama se po více než třiceti letech – a právě na 31. ročníku festivalu – dočkaly své světové premiéry. Není bez zajímavosti, že původně měly skladby zaznít společně v rámci vigilie o Bílé sobotě. Samotné interpretace duchovních kompozic brněnských skladatelů se ujaly sopranistky Aneta Podracká Bendová a Jana Vondrů, s nimiž vystoupili varhaník Petr Kolář, dětský sbor Kantiléna pod vedením sbormistra Michala Jančíka a soubor Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdravíce

Podobně jako každý rok, byl i v rámci letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby jeden z večerů věnován sólovému varhannímu recitálu. V úterý 2. dubna za varhany ve starobrněnské bazilice Nanebevzetí Panny Marie usedl původem slovenský varhaník Marek Paľa a provedl výběr z varhanních skladeb českých autorů vrcholného a pozdního romantismu, čímž doplnil stávající Rok české hudby. Několik děl úterního programu navíc zaznělo v přinejmenším brněnské premiéře.  více

Neodmyslitelnou součástí Velikonočního festivalu duchovní hudby jsou tři večery tzv. tenebrae obsahem navracející se ke křesťanským obřadům ve Svatém týdnu. Tento rok temné hodinky připadly na středu 27. března – pátek 29. března, a jak už je tradicí, konají se v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Letos jsou tyto tři večery výjimečné především z hlediska dramaturgie, jelikož si pořadatelé festivalu objednali nové zhudebnění liturgických textů. Recenze se ohlíží za prvním ze tří večerů, při kterém ve světové premiéře zazněla díla od skladatelů Zdeňka Klaudy a Lukáše Hurníka. Provedení se ujali zpěváci Kristýna Fílová (soprán), Zuzana Čurmová (soprán), Alžběta Symerská (alt), Ondřej Holub (tenor) a Jiří Miroslav Procházka (bas) za doprovodu varhanního pozitivu a sbormistrovského dohledu Zdeňka Klaudy a recitace P. Jana Pacneravíce

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Nejčtenější

Kritika

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více