Odešla Anna Kománková, respektovaná zpěvačka horňáckých balad

Odešla Anna Kománková, respektovaná zpěvačka horňáckých balad

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.

Rodačka a patriotka „svého“ Javorníka, malé horňácké obce v podhůří Bílých Karpat na hranici Moravy se Slovenskem, byla legendou už za svého života. Narodila se jako Anna Majtánová 29. května 1928 v části obce nazývané Suchý Rádek, v domě, který její otec Jan upravil k bydlení z někdejší hospody. Zpívat se učila celé dětství – měla vždy výbornou paměť. A tak do ní ukládala nápěvy i melodie odposlechnuté při táčkách, prástkách a šijačkách, ale také od sestry své babičky, která si hodně a ráda prozpěvovala. „Jách kadí chodila, tadí sem zpívala,“ vzpomínala tetička Kománková na své dětství. Svého o dva roky staršího manžela Pavla Kománka (1926–1999) si vzala v den svých dvacátých narozenin a své volby dle vlastních slov nikdy nelitovala. Přivdala se do hospodářství, kde bylo práce do nekonečna, a přitom sotva k uživení. V sezóně vypomáhal manžel Pavel v cukrovaru a oba chodívali v čase sklizně „po formankách“. Postupně se narodily tři děti: Pavel (1948), Jan (1951) a Anička (1957). V zemědělství pracovala po celý život, mj. při pasení a odchovu ovcí. V rodině svého muže také našla další zpěvnou oporu a zdroj rozšíření repertoáru: maminka jejího muže, tchýně Kateřina Kománková, rozená Turečková (1893–1970), byla vyhlášenou zpěvačkou s bohatým zpěvníkem (obě společně zachytil v roce 1961 na rozhlasový pás brněnský primáš a sběratel Antonín Jančík a pro jejich zpěvní projev měl jenom slova uznání). Také tetiččin manžel Pavel byl vyhlášeným družbou a dobrým zpěvákem a své ženě doplnil repertoár o řadu svatebních písní a rituálů. Na tvorbě programu Horňáckých slavností se Anna Kománková podílela víceméně od jejich založení v roce 1957, ale k veřejnému vystoupení dlouho sbírala odvahu. Na Horňácku byl zpěv, zvláště sólový, výhradně chlapskou záležitostí, veřejné producírování žen, zvláště těch provdaných, se tehdy netolerovalo. (Přitom hodně výtečných horňáckých zpěváků, např. bratři Luboš a Dušan Holí, odkazuje při hledání kořenů svého zpěváckého stylu a repertoáru k maminkám a babičkám.) Zlom nastal až koncem padesátých let, kdy vznikly první ženské sbory a také sólové produkce zpěvaček, např. k různým přehlídkám a festivalům. V případě Horňáků šlo především o jejich domácí slavnosti konané každoročně v době svátku sv. Maří Magdalény v červenci (tady se „tetička“ Kománková postupně etablovala jako stálá sólistka Horňácké cimbálové muziky Martina Hrbáče), o slavnosti v sousední slovenské Myjavě (zde si zazpívala mj. s muzikou legendárního primáše Samka Dudíka) a o festival v blízké Strážnici (tam hostovala v Hradišťanu s primášem Jaroslavem Staňkem). Jako již vyhlášená interpretka balad ze svého rodného kraje pořídila několik nahrávek, tzv. trvalek, v Českém rozhlase v Brně (s Horňáckou muzikou Martina Hrbáče i s BROLNem). Jak vzpomíná v jednom z dílů televizního pořadu Folklorika primáš Martin Hrbáč (Dědictví Anny Kománkové, 2008, režie Radka Lokajová), od počátku jejich spolupráce (cca od roku 1964) nechyběla při natáčení žádného z četných alb jeho muziky (naposledy na eponymním albu HCM Martina Hrbáče z roku 2008 písní Co sem sa dočula). Stála u zrodu mile domáckého festivalu mužských a ženských sborů Javornické zpívání (od 2003), na němž také naposledy vystoupila na veřejnosti v červenci 2016 ve svých osmaosmdesáti letech.

komankova_anna_Foto_h_bretfeldova_02

Přes respekt, kterému se těšila v okruhu své působnosti, nikdy nepřijala nabídku ke stálému zpěváckému angažmá a na rozdíl od svých vrstevnic Jarmily Šulákové a Věry Příkazské nebo o generaci mladší Vlasty Grycové se nikdy nestala známou mediální hvězdou. Zůstala skromnou opatrovatelkou písňového dědictví po předcích. Respektu a uznání se jí v hojné míře dostalo až v tomto tisíciletí: v roce 2000 jí (konečně!) péčí producenta Břetislava Rychlíka a Obecního úřadu v Javorníku vyšlo debutové album Pres Javorník malovaná dlážka – K poctě zpěvačky Anny Kománkové (Aton, 2000) a spolupracujícího Dušana Holého, který album doprovodil zasvěceným průvodním slovem. Debut to byl sice pozdní, ale – podobně jako u „pana rídícího“ Františka Okénky o pár let dřív – silný, charismatický a přesvědčivý. Do nově nahraného materiálu Rychlík a Holý začlenili i Jančíkem v Javorníku pořízené nahrávky z roku 1961 a kompozici doplnili „trvalkou“ hlasu Anny Kománkové a HCM Martina Hrbáče z ČRo Brno z roku 1985 a dále čerstvými nahrávkami s cimbálem Jury Petrů a Horňáckou cimbálovou muzikou Jarka Miškeříka, kterou primoval její vnuk Martin Kománek (1977). Oba její synové Jan a Pavel jsou na albu slyšet co platní členové Mužského sboru z Javorníka, ona sama si kromě sólových písní s chutí zazpívala v Javornickém ženském sboru, který od té doby pravidelně scházel a veřejně vystupuje dodnes. V multimediálním almanachu Horňácké slavnosti 1957-2007, který uspořádal Miroslav Minks, má Anna Kománková samostatný medailon. V dubnu 2007 obdržela cenu Folklorní akademie FOSKAR za rok 2006 za individuální pěvecký výkon (na MFF ve Strážnici). V roce 2008 v rámci projektu EÚAV ČR Nositelé tradic vyšla publikace Těžko temu kameni. Anna Kománková, zpěvačka z Javorníka na Horňácku autorů Dalibora Turečka a Lubomíra Tyllnera. Ke studii je připojeno CD, na němž Anna Kománková zpívá sólo i spolu s Javornickým ženským sborem za doprovodu Hudecké muziky bratří Sovišů z Javorníka – a především zajímavě vypráví a vzpomíná. Naposledy v roce 2019 se stala nositelkou Ceny Jihomoravského kraje za dílo přispívající k jeho věhlasu a dobrému jménu.

Jako se Anna Kománková učila od svých předků a starších současníků, tak se našli i pokračovatelé v její rodové linii: oba synové Jan a Pavel zpívali v Mužském sboru z Javorníka, mladší Jan se oženil s dcerou velického zpěváka a muzikanta Emila Miškeříka. Jeho tři synové jsou dobří houslisté a zpěváci, jak si je „dědáček Miškeríků“ vycepoval. Nejvýraznějším pokračovatelem tradice obou rodů je potom vzpomínaný Martin Kománek, dříve primáš HCM Jarka Miškeříka, později platný člen HCM Martina Hrbáče.

Na facebookové stránce Mizející Javorník se s „tetičků“ Kománkovou rozloučili několika naprosto výstižnými větami: „Dnes nad ránem umreli tetička Kománková … Odešua čistá duša, nekonečná studnica javornických a horňáckých pěsniček. Všeci sme ju mali rádi, druhá taková už nebude … Suze tečů a vaše pěsničky v nás budů žit dál. Tetičko, odpočívajte v pokoji.“

Foto Helena Bretfeldová

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Doufejme, že nedělní koncert k patnáctiletému výročí velké muziky brněnského Dětského národopisného souboru Valášek, nebude poslední akcí, kterou měnící se vládní nařízení povolí. Pokud by tomu tak nedejbože bylo, jednalo by se o rozloučení důstojné.  více

Nově postavený kostel na brněnském sídlišti Lesná inspiroval flétnistku Martinu Komínkovou k vytvoření alba Resonance. Obal CD zdobí fotografie stropu chrámu, který hraje všemi barvami duhy. Podobně barevné je i samotné album, na kterém hudebnice používá několik různých typů fléten.  více

Do luxusního berlínského hotelu roku 1929 zavede diváky nový muzikálový titul Městského divadla Brno. Na zdejší Hudební scéně se včera odehrála česká premiéra už zjara připravovaného titulu Grand Hotel. Čeká vás pulsující příjemná retro podívaná, v níž se nešetří chytlavými swingujícími melodiemi ani emocemi všeho druhu.  více

Na svém prvním albu L’épitaphe des papillons spojila brněnská skupina Plum Dumplings energický rock s francouzskými texty. Byl to koncept originální a nosný: na kontrastu mezi křehkou francouzštinou a zkreslenými kytarami se dalo stavět. Přesto se kapela na letos vydané desce Jiný místo rozhodla pro změnu. „Už nějakou dobu jsem měla potřebu, aby mi lidi rozuměli,“ vysvětluje zpěvačka Adéla Polka, proč se rozhodla zpívat ve svém rodném jazyce. Album Jiný místo s českými texty rozhodně není krokem někam zpět. Plum Dumplings se povedlo natočit energií nabité album plné poezie. A to bez jakýchkoli kompromisů.  více

Národní divadlo Brno na závěr léta připravilo dětskou operu skladatele Evžena Zámečníka Ferda Mravenec podle předlohy Ondřeje Sekory. Příběhy optimistického mravence, který „všechno umí a všechno zná“ a neštítí se „práce všeho druhu“, se však nyní v Janáčkově divadle neobjevily poprvé. Zámečníkovo dílo o osmi obrazech si mezi lety 1977 a 1986 s ohromným úspěchem získalo srdce brněnského publika; pomohlo přivést celou řadu dětí k nejvytříbenější formě hudebního divadla, tedy k opeře. Dnes se tito již dospělí hudebníci, herci, inscenátoři, osvětlovači a mnozí další rozhodli vzdát hold skladateli, který pro brněnský hudební život také vykonal spoustu „práce všeho druhu“.  více

Dlouho očekávaný program s jednotným názvem Obrázky z výstavy zazněl včera pod širým nebem při 21. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Špilberk. Většina stálých diváků Filharmonie Brno ví, jakými peripetiemi právě tento chystaný koncertní program prošel, když z původního dvojího uvedení v březnu v Janáčkově divadle sešlo na poslední chvíli. Už tehdy se těleso nenechalo odradit koronavirovými omezeními a koncert nakonec vysílalo online, pro velký úspěch dokonce dvakrát. Tento skvělý počin můžeme brát jako netradiční, avšak intenzivní veřejnou generálku, která předeslala včerejší, velmi vydařené živé provedení za přítomnosti diváků.  více

Polovina května zavdala (nejen) české hudební scéně důvod k radosti – spolupráce klavíristy Ivo Kahánka, dirigenta Jakuba Hrůši a orchestru Bamberger Symphoniker. Tato součinnost v podobě alba Dvořák & Martinů: Piano Concertos byla odměněna BBC Music Magazine Award v kategorii Nejlepší koncert. Ocenění patří k nejprestižnějším, které lze ve světě artificiální hudby získat. Přehlížený a nezřídka dehonestovaný Dvořákův Klavírní koncert g moll na koncertních pódiích často zazníval v úpravě klavíristy a pedagoga Viléma Kurze. Nyní stanul po boku Klavírního koncertu č. 4 „Inkantace“ Bohuslava Martinů, díla, které při svém uvedení sice bylo chváleno za skvělou instrumentaci a imaginativní virtuozitu, avšak kritizováno za eklekticismus a absenci formální homogenity. Na první pohled se tedy nejedná o repertoár vykalkulovaný z oblíbených skladeb a z obecně uznávaných vrcholů klavírní koncertní literatury. A to je toliko jeden z mnoha sympatických aspektů této nahrávky.  více

Že se letošní Horňácké slavnosti v tradičním termínu (poblíž svátku sv. Máří Magdaleny) a rozsahu (tří až pěti dnů) neuskuteční, rozhodla rada obce Velké na Veličkou už v půli dubna. Pochopitelně se nedal předpovídat vývoj krizových opatření směrem k třetímu červencovému týdnu, ale horňáčtí muzikanti se pokusili vymyslet alespoň částečné náhradní řešení pro zachování kontinuity. Nakonec se oficiálně konaly dva koncerty ve do dvou po sobě následujících sobotách: 18. července se v Kulturním domě ve Velké nad Veličkou uskutečnil přímý přenos veřejné rozhlasové nahrávky Českého rozhlasu Brno pod titulem Hrajte že ně, hrajte aneb Horňácké trochu jinak. O týden později se ve sportovním areálu v Javorníku pořádalo tradiční klání o „najvěčího znalca horňáckých sedláckých“ pod patronací Horňácké cimbálové muziky Libora Supa. Obě akce si pochopitelně našly své diváky a posluchače.  více

V předvečer premiéry operní pantomimy Der Traum, která se má stát pomyslným vyvrcholením 16. ročníku Hudebního festivalu Znojmo, dostali jeho návštěvníci možnost nahlédnout do prostor impozantního, avšak chátrajícího Louckého kláštera. Toto specifické místo s jedinečnou atmosférou nebylo vybrané náhodou. Jmenovaná přehlídka se totiž nestará pouze o kulturní přítomnost, ale spolufinancuje i řadu rekonstrukcí chátrajících památek. Již několik let je jeho cílem obnova Louckého kláštera, a tak se podobně jako v minulých letech stal včerejší koncert vhodnou příležitostí k dobročinné dražbě vín, jejíž výtěžek je určený právě na opravu devastované budovy. S pestrým programem sestávajícím z děl Henryho Purcella, Giovanniho Battisty Pergolesiho, Šimona Brixiho, Georga Friedricha Händela, Antonia Vivaldiho a Wolfganga Amadea Mozarta se na prosluněném nádvoří a za cinkotu skleniček představil Znojemský komorní orchestr doplněný čestnými hosty, violisty Reinholdem Riegerem a Emilem Machainem. Jako sólisté vystoupili sopranistka Zuzana Barochová a pozounista Tomáš Votava, koncert řídil houslista a pedagog Marek Filip, který je současně uměleckým vedoucím ansámblu.  více

Letošní ročník Hudebního festivalu Znojmo se pomalu blíží ke své polovině; stihnul i tak nabídnout řadu pozoruhodných hudebních večerů v čele s koncertem při svíčkách či Divadlem světel Dua Kchun. Včerejší program oslovil ponejvíce milovníky díla Johanna Sebastiana Bacha, jehož kantáty Wachet auf, ruft uns die Stimme a Tönet, ihr Pauken! Erschallet, Trompeten! zazněly v nastudování orchestru Czech Ensemble Baroque pod taktovkou Romana Válka ve znojemském kostele Nalezení sv. Kříže. V sólových partech vystoupily sopranistky Romana Kružíková a Pavla Radostová, altistka Lucie Netušilová Karafiátová, tenorista Jakub Kubín a basista Jiří Miroslav Procházka.  více

Brněnská rocková skupina Kulturní úderka v čele se zpěvákem a kytaristou Štěpánem Dokoupilem tentokrát své fanoušky nenechala čekat příliš dlouho. Zatímco mezi jejím prvním a druhým albem byla patnáctiletá pauza, novinka Black Metall vyšla necelé dva roky po předchozím albu Sarajevská Katarzija. S názvem nového alba je třeba zacházet opatrně. S black metalem coby hudebním žánrem totiž Úderka nic společného neměla a nemá. Stále máme co do činění nikoli s metalem, ale s poměrně syrovým rockem, který ovšem v některých momentech příjemně zjemňují klávesy Omera Blentiče, případně trubka hostujícího Jana Kozelka.  více

Kulturní život se pokusil v nerovném boji s virovým přízrakem a vládními nařízeními přesunout do sterilního a „životu bezpečného“ prostředí sociálních sítí. Hudební instituce se v nejtemnějších měsících předháněly v uvádění záznamů památných koncertů a významné operní domy vysílaly do světa divácky nejúspěšnější představení.  více

Brněnský hudebník, zpěvák, skladatel, producent a frontman skupiny Květy Martin Evžen Kyšperský vymyslel nový projekt. Nazval jej Dula a vydal s ním debutové album Uran. Na magnetofonové kazetě ve sběratelském nákladu pouhých 50 kusů. Kdo však kazetu s kresbou z pozůstalosti Martinovy přítelkyně Alenky Černé nesežene, nemusí zoufat. Dula je k dispozici samozřejmě také digitálně.  více

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Nejčtenější

Kritika

Do luxusního berlínského hotelu roku 1929 zavede diváky nový muzikálový titul Městského divadla Brno. Na zdejší Hudební scéně se včera odehrála česká premiéra už zjara připravovaného titulu Grand Hotel. Čeká vás pulsující příjemná retro podívaná, v níž se nešetří chytlavými swingujícími melodiemi ani emocemi všeho druhu.  více