Rakousko-česká soutěž mladých jazzových seskupení překvapila kvalitou

Rakousko-česká soutěž mladých jazzových seskupení překvapila kvalitou

Uplynulý týden plný hudebních akcí završilo finálové kolo soutěže Central European Jazz Competition pořádané dvojicí „sousedících“ jazzových festivalů –  JazzFestBrno a Poysdorf Jazz & Wine. Přeshraniční hudební projekt  našlápl ke slibné budoucnosti: už první ročník jazzového klání ve svém finálovém odpoledni nabídl šest půlhodinových bloků finalistů, kteří překvapili šíří hudebního záběru i muzikantskou kvalitou.

Bylo zřejmé, že porota měla z čeho vybírat, do prvního kola se přihlásilo celkem 24 souborů, pro něž byla limitující jen dvě zadání: věk většiny členů  do 35 let a česká nebo rakouská národnost kapelníka plus většiny členů kapely. Počet hudebníků v sestavě nebyl nijak limitován, ale big band se, pokud vím, neobjevil žádný, šlo maximálně o šestičlenné sestavy. Podle vyjádření poroty se i v semifinále objevilo několik dalších, slibných talentů. Do finále porotci poslali šest  – a vybírali dobře: na pódiu klubu Alterna se během sobotního odpoledne bojovalo usilovně. Společným jmenovatelem kapel byla nesporná kvalita: většina účinkujících sestav by bez obtíží obstála i na jazzovém nebo multižánrovém festivalu. Mnohé už samozřejmě běžně koncertují, další mají za sebou o debutové album – ale to se v soutěži nehodnotilo. Původně se bojovalo o tři ocenění: Absolute Winner, National Winner a Audience Award – první dvě udělovala odborná porota, třetí přítomní diváci. Nakonec ale bylo cen poněkud víc … Ve hře byla odměna v eurech pro absolutního a národního vítěze, pro nejlepší kapelu navíc „křest ohněm“ v podobě řádného koncertu v rámci programu obou pořadatelských festivalů a pro všechny tři vítěze snad nejhodnotnější ocenění: jednodenní koučink od jimi vybraného člena poroty.

A že bylo na výběr z pěti skutečných person českého i rakouského jazzu: v porotě zasedli hvězda letošního ročníku JazzFestu Brno, basista, multiinstrumentalista a držitel Ceny Anděl 2016 Jiří Slavík, respektovaný jazzový pedagog, dirigent a především pianista Milan Svoboda, dvojice výborných saxofonistů Luboš Soukup a Bernhard Wiesinger a rakouský hudební manažer Peter Polansky.

Že porota ve svém předvýběru nechybovala, bylo zřejmé už od prvního soutěžního setu. Vystoupilo „domácí“ brněnské trio The Abs (které, jak sami muzikanti připomínají, vzniklo v rámci interpretačního semináře na JAMU) a zahájilo odvážnou stylovou směskou s patřičným jazzovým kabátem. V hudebním projevu sehrané trio Vít Beneš (kytara), Michal Šelep (kontrabas) a Adam Sikora (bicí – člen známějšího Jan Kavka Tria). Vůdčí osobnost tria, hráč na kytaru a komponista Vít Beneš, je jedním z nejvýraznějších absolventů jazzové katedry JAMU (žák Viléma Spilky a Davida Dorůžky pokračuje ve studiu u Jiřího Slavíka), nabídl triu několik svých originálních kompozic a také instrumentální provedení (v triu se nic a nikdo neschová, jak známo) bylo přesvědčivé. Následovalo vystoupení další formace „vyvřelé“ (vlastními slovy členů kvartetu) z JAMU – Pavel & PQ (vedle Pavla Zlámala jej tvoří Martin Konvička na piano, Juraj Valenčík na kontrabas a Václav Pálka na bicí). Frontman, saxofonista Pavel Zlámal, osciluje od vážné hudby přes jazzovou a swingovou klasiku (B-Side Band) až k autorským experimentálním jazzovým projektům (mj. Heterofon, fusion formace ZKKP), PQ ovšem patří k jeho prioritám. Quartet vydal letos debutové album Tyče nevyhnutelné a podobně jako na desce se prezentoval i pódiovou přímočarostí, sehraností, sebevědomým projevem a hráčskou i autorskou invencí. Spolu se závěrečným Sketchbook Quartetem stavěli také na komunikaci s publikem, což se jim  vyplatilo (obdrželi Audience Award), ale možná i trochu vymstilo u poroty.  Následující Soundscapes Trio bylo prokazatelně nejmladším seskupením kolem vycházející hvězdy českého jazzu, pianisty Daniela Bulatkina, který je ve svých osmnácti letech výborným hráčem a především invenčním jazzovým autorem i aranžérem. I on má ještě hodně času a prostoru rozvíjet svůj potenciál; jeho spoluhráči (kontrabasista Max Makagonov a bubeník Petr Nohavica) jsou s ním na podobné vlně. Symbolické hudební propojení sousedů z obou stran hranice se porotě nabídlo prostřednictvím kapely Purple is the Color. Sestava založená rakouským pianistou Simonem Raabem, kterého doplňují čeští muzikanti Štěpán Flagar (saxofon), Martin Kocián (kontrabas) a Michal Wierzgoń  (bicí), koncertuje už tři roky, má za sebou debutové album (Unmasked, 2017) i evropskou koncertní šňůru (Release Tour). Na jejich sehranosti je to znát: dynamický pódiový projev oscilující od tichých pasáží až k noise-soundu, příležitost k sólové prezentaci postupně pro každý z nástrojů (ačkoliv dominance piana je zřetelná), přiměřené hráčské sebevědomí bez potřeby oslňovat. Vyrovnaná, sebevědomá prezentace s výbornou technikou jakoby podporovala název jedné z jejich skladeb Just Kidding. Následovaly dva autorské projekty rakouského multiinstrumentalisty a skladatele Leonharda Skorupy. Loni založené trio Znap, které na pódiu trošku neustálo své výrazné „předskokany“ a působilo zpočátku  zakřiknutě, než se muzikanti trochu uklidnili a rozehráli. Složení tria (Skorupu doplnili Gregor Aufmesser na kontrabas a Lukas Aichinger na bicí) je nemilosrdné, každá intonační i interpretační nejistota se nedá skrýt. Finišující (a patrně mezi finálovými kapelami nejzkušenější) rakouská sestava opět soustředěná kolem Leonharda Skorupy pod názvem Sketchbook Quartet (Leonhard Skorupa nejen saxofon a klarinet, ale i klávesy a především samply, Andreas Tausch kytara, Daniel Moser basklarinet, Konstantin Krautler bicí) je nadupaná, živá parta sehraných muzikantů, která má charisma, sebevědomí a nebojí se vybrakovat nápady z kdejakého hudebního žánru. Hrají spolu čtvrtým rokem, v této sestavě už vydali dvě alba (Ottos Mops, 2017 a When Was The Last Time, 2018) a publika se rozhodně nebojí. Předvedou kompozici na bázi artrocku, kterou vystřídá bebop a vzápětí přebije funk; rozhodně byli ze všech kapel sobotního odpoledne v Alterně nejvíc free a i když se dobře šlapající stroj občas zadrhnul (basklarinet občas neobstarává basovou linku), posluchači v sále se dobře bavili a konce setu jim mohlo být docela líto.

Výkon jednotlivých sestav to porotě rozhodně neusnadnil  – porada porotců byla dlouhá a konečný verdikt byl odrazem komplikovaného procesu rozhodování: absolutním vítězem vyhlásila mezinárodní sestavu Purple is the Color s leadrem Simonem Raabem; i proto byl  National Winner český – trio The Abs. Mimo původní propozice vyhlásila porota i cenu v druhém pořadí pro Sketchbook Quartet sice bez finančního ocenění, ovšem s právem placeného vystoupení na JazzFestu Brno v roce 2019. Další mimorádné ocenění – Talent Prize – obdržel pianista a skladatel Daniel Bulatkin.

Následovaly dva symbolické vrcholy Central European Jazz Competition: večerní koncert vítězů v klubu Alterna a noční jam session v Music Labu.

Last, but not least je třeba zmínit práci zvukařů: pánové Lukáš Rusek a Pavel Sedlář to rozhodně při rychlém obměňování sestav na pódiu neměli snadné, přesto odvedli výbornou práci. Nezbývá než doufat, že podobné klání nastupující generace jazzmanů nebude ojedinělé.

Purple is in the Color/ foto Lukáš Vídeňský

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Městské divadlo Brno včera uvedlo evropskou premiéru muzikálu Poslední loď (The Last Ship), jehož autorem je světoznámý hudebník Sting. A bude to směs jeho výtečné muziky vycházející z britského folku, zdařile a upřímně vyprávěný příběh, a také silné herecké výkony, které by měly zaručit šťastnou plavbu inscenace směrem k divákům.  více

Webový portál Brno - město hudby letos slaví šesté narozeniny. Jako symbolický dárek našim čtenářům přinášíme první z pravidelných měsíčních příspěvků brněnského dramatika, spisovatele a scenáristy Milana Uhdeho. Který se s vámi bude dělit o své vzpomínky, úvahy i popis aktuálního dění na poli brněnské kultury. Jeho dnešním tématem je Festival Janáček Brno.  více

Koncert uspořádaný k výjimečné události se ve čtvrtek odehrál v ZUŠ PhDr. Zbyňka Mrkose v brněnských Židenicích. Akce nesla název Cimbálový kolaudační koncert. Co vlastně bylo kolaudováno? Z titulu večera bylo patrné, že hlavní hvězdou programu se stane cimbál. Tento velký instrument se sametovým zvukem nestál v centru pozornosti náhodou. Kolaudován byl totiž nový cimbálový přírůstek do hudebního inventáře jmenované základní umělecké školy. Výrobcem nástroje, který zde pořídili, byla brněnská firma Všianský. Samotný výrobce Pavel Všianský, který je také známým hudebníkem se osobně zúčastnil, aby k zúčastněným pronesl něco slov o konstrukci a stavbě tohoto instrumentu.  více

Dlouhých patnáct let po svém debutu Rock’s Groove vydala brněnská Kulturní úderka své druhé album. Z původní sestavy zůstali zpěvák a kytarista Štěpán Dokoupil a baskytarista Mojmir Sabolovič, které na novince doplňují další tři zajímaví hráči – je to jednak zdvojená rytmika Daniel Prýgl (bicí) a Nedim Zlatar (perkuse) a dále Omer Blentić, který hraje na Hammondovy varhany, elektrický klavír, syntezátor, ale také na perský drnkací nástroj saz. Moravsko-bosenská sestava na svém novém albu nabízí mimořádně barevnou hudbu, která nezapomíná na své bluesové kořeny.  více

Nejnovější inscenací opery Národního divadla Brno se stalo dílo Don Carlos skladatele Giuseppe Verdiho a básníka Friedricha Schillera. Titul, který režíroval ředitel jmenované instituce Martin Glaser, měl premiéru v sobotu 2. února 2019 v Janáčkově divadle. Scénu navrhl Pavel Borák, kostýmy Markéta Sládečková-Oslzlá. O světelný design se postaral Martin Špetlík. Představení řídil Jaroslav Kyzlink, který se Sborem a orchestrem Janáčkovy opery NdB představení také nastudoval. V hlavních rolích se představili Luciano Mastro jako Don Carlos, Federico Sacchi v roli krále Filipa II., Carlosova otce; Jiří Brückler ztvárnil přítele titulní postavy a králova důvěrníka markýze Rodriga z Posy. Linda Ballová vystoupila jako mladá královna a milostně poblouzněná Alžběta z Valois; postavy pomstychtivé princezny Eboli, která tajně miluje králova syna, se ujala Veronika Hajnová-Fialová. Hrůzu nahánějícího inkvizitora představil Ondrej Mráz. Dále vystoupili také Andrea Široká, Martina Mádlová, Zdeněk Nečas a David Szendiuch.  více

Brněnská zpěvačka a výtvarnice Dáša Ubrová zpívala s kapelou, vystupuje s bigbandem, má blízko k šansonu, jazzu i rocku. Album nazvané pouze jejím jménem je pro ni důležité nejen proto, že jde o sólový debut. Zpěvačka si poprvé napsala sama všechny texty. Autory hudby jsou ve většině případů její dvorní spolupracovníci a producenti alba, pianista Vojtěch Svatoš a kytarista Pavel Šmíd.  více

Přesně na den 89. výročí úmrtí české národní a pěvecké ikony Emy Destinnové sdružení ProART Company připravilo multižánrový projekt. V příhodném prostoru vily Tugendhat umělci rozehráli hudebně-taneční drama pod titulem Ema Destinn – Bouře a klid, které vzniklo za účasti umělců z Brna, Vídně a Cottbusu.  více

Milovníci artificiální hudby čera mohli v Besedním domě vůbec poprvé slyšet nového šéfdirigenta Filharmonie Brno Dennise Russella Daviese také v roli klavírního sólisty. Pod Daviesovou taktovkou zazněla Symfonie D dur op. 23 vamberského rodáka Jana Václava Huga Voříška a premiéra orchestrální úpravy komorního díla Antonína Dvořáka Maličkosti op. 47 zhotovená samotným šéfdirigentem. Za klavír Davies usedl jako interpret Klavírního koncertu č. 24 c moll Wolfganga Amadea Mozarta. V sólových partech se šéfdirigent představí ještě při dvou nadcházejících recitálech, na kterých zazní například díla Stevea Reicha, Johna Adamse a Philipa Glasse.  více

Díla soudobých skladatelů spjatých s Brnem občas slýcháme při produkcích zdejších souborů, které tuto tvorbu prezentují. Málokdy se ale dostanou k širší hudební veřejnosti. Poměrně nenápadně se včera v konventu Milosrdných bratří uskutečnil recitál věnovaný právě dílům brněnských skladatelů. O to více pozornosti by měl vzbudit jejich interpret Milan Paľa. Ten se dle svých slov „rozhodl udělat něco pro moravskou hudbu“ a pořídit v průběhu následujících let několik CD mapujících literaturu pro housle či violu z tvorby skladatelů s Moravou spjatých. Projekt Cantus Moraviae má už nyní své první dvoj CD, které se při včerejším večeru dočkalo křtu.  více

Vyprodaná Fléda. Hlava na hlavě. A přesto v tom davu potkáte šest spolužáků, se kterými jste v první polovině 90. let sdíleli budovu gymnázia, i kolegyni, se kterou jste později studovali žurnalistiku. Skupina Dunaj se dvacet let po svém rozpadu vrátila na pódia a její někdejší domovské město bylo pochopitelně jednou z prvních důležitých zastávek.  více

Koncerty vážné hudby nám asociují především večerní hodiny, formální ustrojení a v některých případech i skleničku vína. Včerejší sobota dokázala, že dopoledne představuje stejně vhodný čas na uměleckou produkci. Hodinu před polednem zazněly v Křišťálovém sále brněnské Staré radnice violoncellové sonáty Ludwiga van Beethovena, Clauda Debussyho a Dmitrije Šostakoviče v provedení violoncellisty Štěpána Filípka a klavíristy Marka Pinzowa. Koncert pořádalo Národní divadlo Brno.  více

„Dát si občas porci romantiky neškodí. Navíc za takovouto romantiku se stydět nemusíte,“ psal jsem v recenzi bilančního alba Střípky příběhů, které si brněnská skupina F.T.Prim vydala v roce 2013 u příležitosti čtvrtstoletí od svého vzniku. O pět let později, tedy k třicátým narozeninám, si skupina v čele se zpívajícím autorem a kytaristou nadělali novinkovou desku Labyrint. Platí opět vše, co jsem napsal minule. Opět by se dala vyzdvihnout romantika i trampská témata, stejně jako pozvolný posun od akustické „tulácké“ hudby k popu. I to balancování na samé hraně kýče v některých momentech zůstává, stejně jako nezpochybnitelná hráčská zručnost členů kapely. Skoro by se zdálo, že Labyrint nic nového nepřináší. Ale není to tak. Stačí dobrovolně zabloudit a v labyrintu tónů a slov najdeme zajímavé momenty. Jen si skutečně musíme připustit, že romantika občas není na škodu.  více

Skupinou Dunaj prošla řada důležitých osobností brněnské alternativní scény, například Pavel Fajt a Iva Bittová. Po jejich odchodu skupinu dlouho tvořila čtveřice Jiří Kolšovský, Vladimír Václavek, Josef Ostřanský a Pavel Koudelka. V roce 1998 legendární kapela ukončila činnost a krátce nato ve věku pouhých 43 let zemřel její zpěvák a kytarista Kolšovský. Nyní se jako Dunaj vracejí na scénu zbylí tři členové. Před koncem roku se v Brně předvedli jako hosté Tata Bojs a 17. ledna je čeká na Flédě samostatný koncert v rámci aktuálního turné. V létě se pak obnovený Dunaj představí například na festivalech Hradecký slunovrat (Hradec nad Moravicí) nebo Eurotrialog (Mikulov).  více

Když kapela vydá první řadové album po třiceti letech, navíc v roce svých padesátých narozenin, je to samozřejmě obrovská událost. Brněnská legenda Progres 2 sice na novou desku pomýšlela dlouho, ale – jak mi před časem řekl kytarista a zpěvák Pavel Váně – nemohla najít vhodné téma. Nakonec se námět našel: slavná kniha Jacka Londona na pomezí filosofického románu a sci-fi Tulák po hvězdách. Na půdorysu pobytu ve vězení, přemítání o životě a smrti, spravedlnosti a milosrdenství a – což je ta fantastická část – návštěv nadpozemských světů vznikl příběh, který je pojítkem celkem sedmnácti skladeb přibližně hodinového alba.  více

Druhý, tedy večerní Novoroční koncert Filharmonie Brno přinesl Dvořákův violoncellový koncert v podání Raphaella Wallfische a operní předehry od Stanisława Moniuzska, Jacquese Offenbacha, Franze von Suppého nebo Nikolaje Andrejeviče Rimského-Korsakova. Filharmonie Brno vkročila do roku 2019 pod taktovkou dirigenta Roberta Kružíka.  více

Nejčtenější

Kritika

Městské divadlo Brno včera uvedlo evropskou premiéru muzikálu Poslední loď (The Last Ship), jehož autorem je světoznámý hudebník Sting. A bude to směs jeho výtečné muziky vycházející z britského folku, zdařile a upřímně vyprávěný příběh, a také silné herecké výkony, které by měly zaručit šťastnou plavbu inscenace směrem k divákům.  více