Sedmdesátileté Poľane to stále sluší

Sedmdesátileté Poľane to stále sluší

V sobotu večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který sem vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska, zde oslavil 70. výročí svého vzniku.

Soubor založil v roce 1949 rodák z obce Hrochoť, která leží ve svérázném regionu Podpolanie, dnes již jednadevadesátiletý zpěvák Milan Križo. Entuziasmus a životní energie, se kterou se krátce po svém studijním příchodu do Brna rozhodl založit soubor je v Poľane stále přítomna. V úvodu pořadu byl celý tento zrod nového tělesa zpracován velice povedeným audiovizuálním záznamem. Průvodcem záznamu se stal sám profesor Milan Križo. Osobně se však bohužel ze zdravotních důvodů zúčastnit nemohl. Jeho vystoupení, které bylo v programu avizováno se tedy nekonalo. Důstojně ho však svým nezaměnitelným projevem nahradil bývalý kontráš polaňácké muziky Tomáš Koláček.

Celá první půle koncertu byla věnována bývalým generacím tanečníků a muzikantů. Svými choreografiemi se nám předvedly tři éry z minulosti ansámblu. Vše doprovázelo velké množství fotografií a audiozáznam se vzpomínkami členů souboru. Podobná reminiscence byla i součástí šedesátého výročního programu tohoto souboru před deseti roky. Bylo milé pozorovat, že se i po letech dokázalo sejít takové množství bývalých členů. Dle mého názoru, by této slavnostní příležitost slušelo, kdyby se i nejstarší tanečníci oblékli do krojů. Jistě by to divákům ještě prohloubilo dojem z tak vzácného setkání.

Druhá polovina programu byla již v režii současných členů souboru Poľana. Divákům se předvedli v desíti vstupech. Úvodní tanec z Horného Trenčianska, konkrétně z obce Selec nám s příjemnou dávkou vtipu ukázal, jak zde prožívají pondělní pohodovní zábavu. Poté zazpívaly zpěvačky s pásmem z příhraniční  Bošáce. Tanečníci divákům vykreslili také atmosféru tancovačky v drsném, hornatém kraji na Čiernom Balogu, v choregrafii tamní rodačky Michaely Hubert.

Vrcholem programu bylo několik čísel z oblasti Abova a Zemplína. Tyto regiony leží podél jižní hranice Slovenska. První z obcí, do které jsme se pomyslně přesunuli, byly Bidovce. Vesnice s necelými dvěma tisíci obyvateli, ve které žijí relativně početné menšiny Romů a Maďarů. Ty se v minulosti výrazně podíleli na podobě místního folkloru i lidové kultury obecně. Podobně tomu bylo i v druhé oblasti, do které jsme na sobotním koncertě nahlédli, tou bylo Medzibodrožie, které již částečně přesahuje na území Maďarska. Ač je hlavním jazykem obou zmíněných míst slovenština, existují zde bilingvní obyvatelé případně i ti, kteří mluví pouze maďarsky. Poľana si pro své vystoupení vybrala právě písně maďarské. Předpokládám, že stejně jako drtivá většina diváků v sále tento jazyk neovládám a však věřím, že se jej naučili perfektně a smekám před jejich odhodláním a pílí. Úplný závěr celého programu patřil horehronské obci Šumiac, která leží v téměř nedotčené přírodě pod Kráľovou hoľou. Z několika tanců, které z této oblasti předvedli bych rozhodně vyzdvihla Do vysoka, někdy také nazvaného Do hora. Tancuje ho jeden muž a dvě ženy. Mužskou roli v tomto případě získal Matúš Kepič, který s obrovskou energií zazářil také v několika předchozích tancích. Tuším-li správně jeho bratr Peter je výborným sólistou v tanci swingovém, jde vidět, že to mají v krvi.

Současná muzika v čele s primášem Matejem Kubalem, která celý program doprovázela, se této role ujala zodpovědně. Hrdě pokračuje v tradici skvělých muzik, z nichž nejznámější byla asi ta s primášem Martinem Janštem. V tomto případě musím také zmínit opravdu skvělý zvuk, který zvukaři v Sonu umí, evidentně je nepřekvapí ani cimbálka nebo štrajch.

Ženský sbor si také udržuje již mnoho let vysoký standard, který nejen, že neklesl, ale díky takovým hlasům jako je např. skvělá zpěvačka Kamila Šošovičková z Podluží, spíše roste. Také ostatní sólistky předvedly skvělé výkony, například v již zmíněných Bidovcích.

Videoprojekce, která mě zaujala v první polovině pořadu pokračovala i v té druhé. Bohužel již ne v tak zdařilé formě. Šlo o jakési home videa ze zákulisí souboru, která mi trošku narušila slavnostní chvíli, kterou takto úctyhodné výročí bezpochyby je. A však chápu, že podobné intermezza vznikají kvůli času na převleky tanečníků atp.

Poľana se již mnoho let snaží o co nejvěrnější zachycení autentických lidových předloh a podle toho také staví své choreografie. Tento trend je stále více rozšířen zejména na Slovensku nebo v Maďarsku. Tance, které takto vznikají mohou mít často podmanivou atmosféru, která vtáhne diváky do děje. V tomto ohledu si myslím, že letošní výročí nepřekonalo starší choreografie souboru např, z dílny Štefana Šteca. Orientace tanečníků na muziku je v těchto případech jasným východiskem, pokud chceme předvést atmosféru minulosti. Avšak dříve si takto tanečníci tancovali pro své vlastní potěšení a museli muzice poručit píseň, kterou chtějí zahrát. Ve chvíli, kdy se tancovačka přesune na pódium, musí být brán v potaz i divák. Chyběl mi oční kontakt účinkujících s hledištěm, který by mě strhl k emocím, které na jevišti ve velkém proudili. Takto ke mně bohužel v některých případech nedolehly. Viděla jsem již mnoho choreografií, které dokázaly tyto dvě věci skloubit, a však vím, že to není nic snadného.

Přesto je však VSLPT Poľana jedním z nejlépe technicky vybavených souborů u nás a jejich výročí toho bylo dokladem. Všechny složky souboru si drží velmi vysokou úroveň a sálá z nich nadšení a láska pro folklor. To je v tomto případě nejdůležitější. Já jim tímto přeji mnoho úspěchů a sil do dalších let.

Foto Marie Hvozdecká

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Brněnská skupina Ateliér na sebe poprvé upozornila v roce 2015 sedmipísňovou nahrávkou Půlcédé. První plnohodnotné CD natočila na jaře 2019 ve studiu Indies ve spolupráci s mistrem zvuku Dušanem Součkem. Album vyšlo pod názvem Kalevalavíce

Novinka mezinárodní skupiny Korjen je jednou z nejúspěšnějších letošních nahrávek z distribuce společnosti Indies Scope. Album Sabur vyšlo v polovině září 2019 a hned na začátku října zabodovalo na 15. místě v prestižní hitparádě World Music Charts Europe, kterou sestavuje 43 rozhlasových publicistů z celé Evropy.  více

K víkendovým oslavám a vzpomínkovým akcím se ve svátečním Brně připojila také Filharmonie Brno, a to s okázalostí hodnou této klíčové kulturní instituce. U příležitosti oslav 30 let demokratického státu bylo vybráno oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka, které je už svým obsazením jakoby předurčeno k provedení při významných příležitostech. Jeho zkrácenou verzi včera v chrámu sv. Petra a Pavla nabídla Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, sbory Vox Iuvenalis, Smíšený sbor Kantiléna a Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Jana Ocetka. V pěti sólových rolích se představili Pavla Vykopalová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Michal Lehotský (tenor), Martin Šrejma (tenor) a velikán české pěvecké školy Richard Novák (bas).   více

V brněnském Besedním domě bylo včera nebývale rušno. Zcela vyprodaný sál (a to včetně míst ke stání) dal tušit, že první abonentní koncert Filharmonie Brno z řady Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“ patří k jedněm z nejdůležitějších večerů celé sezóny. Dramaturgie proti sobě postavila dva zcela opačné póly – českými i zahraničními posluchači milovaného Antonína Dvořáka, představitele vybroušené formy a melodické svěžesti, která učarovala i Johannesu Brahmsovi, a současnou americkou skladatelku, improvizátorku, zpěvačku, spisovatelku a režisérku Laurie Anderson, která pátrá po nových zvukových možnostech a proslula svými multimediálními projekty. Velkým lákadlem byla i účast samotné skladatelky. Laurie Anderson se však premiéry svého nově přepracovaného díla Amelia zúčastnila jako houslistka, zpěvačka a vypravěčka, když stanula na pódiu společně s orchestrem Filharmonie Brno, violoncellistou Rubinem Kodhelim a dirigentem Dennisem Russellem Daviesem. Ačkoliv by se dramaturgie večera – jak ostatně přiznává i programový text – dala trochu vratce podepřít „americkou“ berličkou, tím skutečně zásadním hudebním prvkem byl kontrast.  více

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více

Ve věku 41 let opustila tento svět po těžké nemoci zpěvačka a houslistka Jitka Šuranská. Rodačka z Kudlovic u Uherského Hradiště nezapřela v ničem, v čem vynikala, svoje slovácké kořeny. Byla jednou z těch obdařených bytostí, jež dokážou přenášet poselství lidových písní k posluchačům, kteří se jinak s folklorem v životě míjejí.  více

Dvěma vyprodanými sobotními koncerty se zaplnil sál břeclavského kina Koruna, kde oslavil Národopisný soubor Břeclavan svoje pětašedesáté výročí existence a připojil se tak k řadě letos jubilujících folklorních těles. Odpolední koncert musel být nakonec přidán pro obrovský divácký zájem, což jen utvrzuje v tom, že na jižní Moravě je folklor stále v širokém povědomí a neutuchající oblibě.  více

Pět děl vzniklých ve 20. století a doplněných novou premiérovanou skladbou zaznělo v rámci podzimního koncertu Ensemble Opera Diversa, konaného v sále Konventu Milosrdných bratří. Na provedení dramaturgicky vyváženého a pestrého programu se kromě čistě smyčcového orchestru podílela také flétnistka Michaela Koudelková a harfenistka Dominika Kvardová, vše se odehrálo pod vedením Gabriely Tardonové.  více

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Nejčtenější

Kritika

K víkendovým oslavám a vzpomínkovým akcím se ve svátečním Brně připojila také Filharmonie Brno, a to s okázalostí hodnou této klíčové kulturní instituce. U příležitosti oslav 30 let demokratického státu bylo vybráno oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka, které je už svým obsazením jakoby předurčeno k provedení při významných příležitostech. Jeho zkrácenou verzi včera v chrámu sv. Petra a Pavla nabídla Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, sbory Vox Iuvenalis, Smíšený sbor Kantiléna a Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Jana Ocetka. V pěti sólových rolích se představili Pavla Vykopalová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Michal Lehotský (tenor), Martin Šrejma (tenor) a velikán české pěvecké školy Richard Novák (bas).   více