Sedmdesátiletý BROLN: Orchestr, který se stal legendou

Sedmdesátiletý BROLN: Orchestr, který se stal legendou

Podoba hudebního folklorismu druhé poloviny 20. století byla výrazně ovlivněna jediným profesionálním hudebním tělesem – Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů neboli BROLNem. A právě ten oslavil 8. září 2022 v brněnském Besedním domě své sedmdesáté narozeniny.

Tak dlouhá existence jednoho hudebního tělesa s sebou nese nejen řadu legendárních osobností, ale k jeho dědictví lze přičíst i řadu hudebních úprav a kompozic. BROLN od počátku interpretoval lidové písně v orchestrálních, více či méně náročných úpravách s vysokou mírou stylizace. Ty jsou v případě tohoto orchestru z pera řady hudebních upravovatelů. To vše v kontrastu regionálních zpěváků a zpěvaček, kteří byli od počátků neodmyslitelnou součástí.

Ač ve většině případů nejsem příznivcem stylizovaných hudebních úprav, v případě BROLNu musím uznat, že pro něho mám trochu nostalgickou slabost. Desky, které jsme měli doma, jsem poslouchala od útlého dětství, a tak jako pro většinu tuzemských milovníků folkloru to byla první setkání s lidovou písničkou. Stejnou nostalgii jsem cítila od většiny diváků ve vyprodaném sále Besedního domu.

Současným primášem orchestru je Petr Varmuža. Nejde sice o tak excentrického vedoucího, jakým byl například Bohumil Smejkal nebo František Černý, ale to rozhodně není na škodu. Kapela pod jeho vedením šlape jako hodinky, což je hlavní.

V programu koncertu jsme slyšeli většinu úprav od současného kontrabasisty Pavla Trkana, které spolu s dalšími byly vybrány ve spolupráci s dramaturgem Českého rozhlasu Brno Jaroslavem Kneislem na dvojalbum a které bylo při této příležitosti také představené. Jednou z kmotřiček byla i manželka dlouholetého primáše Jindřicha Hovorky, bývalá vedoucí ženského pěveckého sboru BROLNu Zdena Hovorková.

Brněnský rozhlasový orchestr zahrál několik instrumentálních skladeb, kde se jako vynikající hudební sólisté předvedli například cimbalista Jan Telecký nebo klarinetista Petr Kavalír.

Velká část večera se točila kolem sólistů pěveckých, kteří reprezentovali většinu moravských regionů, ale i Slezska. Tento severní kraj nám v písni Vłaštuvička švjyrgoli představila Veronika Kachlová. Z žen to byla ještě Kamila Tomšejová, která je výbornou zpěvačkou s velkým regionálním rozletem často až na Slovensko. Sluší jí to stejně jako v domácích, podlužáckých písničkách. Zpívala také Ludmila Malhocká, Kateřina Martykánová a Zpěváček ze Strání, malá nástupkyně Vlasty Grycové, dvanáctiletá Natálka Bruštíková. Mužů bylo na pódiu podstatně více:⁠ Vítězslav Klabačka, Lubomír Smolák, Karel Rajmic, Václav Kovářík, Pavel Janošek, Aleš Smutný, Petr Mička a Pavel Ptáček. Svůj typický švunk předvedl v sadě Skoro ráno z pondzelíčka i bývalý primáš František Černý.

Vyzdvihnou jen některé z nich by byla škoda, protože všechny výkony byly pravdivé a stoprocentní. I přesto si dovolím poukázat na stále neutuchající temperament valašského Pavla Ptáčka, který už téměř na samém konci dvouhodinového koncertu dokázal diváky téměř roztancovat.>

BROLN byl v honosném sále jako doma a atmosféru mezi diváky lze popsat jako intenzivní. V polovině koncertu po písní Pod slavkovem pod tú horů, rozložil Rus svú armádu (navíc v podmanivé interpretaci Kateřiny Martikánové), oznámil moderátor Jiří Kokmotos skon královny Alžběty II. Tato chvíle zmíněnou atmosféru ještě více prohloubila. Navíc v mrazivé symbolice, protože panovnice byla na trůnu taktéž přesně sedmdesát let. Některé situace se člověku vryjí do paměti na celý život a myslím, že toto bude jedna z nich. Asi nikdy jsem neměla tak intenzivní pocit, že právě prožíváme dějiny, a navíc nám k tomu hraje hudba živě do éteru Českého rozhlasu.

Ač se směřování hudebního folklorismu vydává v posledních letech trochu jinam, podle všeho zůstává i po sedmdesáti letech BROLN stále v srdcích mnoha posluchačů. Aplaus a nadšení, které jsme v Besedním domě slyšeli, je toho důkazem. Možná je to právě kontrast mezi dokonalou hrou profesionálních hudebníků a lidovou energií a jedinečností regionálních zpěváků, co posluchače na BROLNu pořád baví. Toto se neomrzí a BROLN hrdě dotáhne minimálně na stovku. Těším se, jaké muzikanty a zpěváky nám přinesou další roky této brněnské hudební legendy.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Letos v únoru se Filharmonie Brno vydala na nesmírně úspěšné americké turné; na programu měla výběr základních českých klasiků a současnou americkou hudbu. Orchestr vystoupil v legendární Carnegie Hall, v Ann Arbor, poté následovaly tři koncerty v Kalifornii a dále v Kansas City a v texaském Lubbocku. Na koncertech se představili někteří z vůdčích sólistů dnešní doby, jmenovitě Angélique KidjoLaurie Anderson a Christian Schmitt. To vše se odehrálo pod taktovkou šéfdirigenta a uměleckého ředitele Filharmonie Brno Dennise Russella Daviese. Strávil jsem s ním několik fascinujících minut, během nichž mi o tomto velkém mezinárodním úspěchu vyprávěl.  více

Původně mělo jít o dvojalbum, na kterém Druhá tráva pracovala s britským producentem Eddiem Stevensem a které mělo přinést převzaté i autorské skladby. Vinou epidemie covidu vznikly obě části odděleně: Díl první vyšel v roce 2020 a obsahoval především coververze. Díl druhý se na trhu objevil v roce 2022 a převažují na něm skladby původní. Osoba producenta, jinak špičkového odborníka na indiepop a elektronickou hudbu, je u obou částí stejná. Přístup a způsob nahrávání se však liší a to, co kapela se Stevensem na prvním albu pouze naznačila, na „dvojce“ vyzrálo do intenzivnějších barev, zvuků a vůní.  více

Oslavy stopadesátí let brněnského Besedního domu, které se konají nejen v jeho prostorách, vynikají zajímavou dramaturgií. Ta dokáže posluchače přenést do počátků existence tohoto koncertního prostoru. Dva koncerty, které se odehrály 4. a 5. května, nesly název Janáček a Horňácká muzika. Já jsem se zúčastnila toho prvního a šlo o skutečně povedený zážitek, který mi Filharmonie Brna a Horňácká muzika Petra Mičky připravila. Páteční reprízu koncertu přenášela Česká televize. Oba večery byly vyprodané a do prodeje se dokonce přidávaly vstupenky na stání.  více

Sídlo Filharmonie Brno a jedna z nejdůležitějších historických i kulturních dominant Brna – tedy Besední dům – letos slaví 150. roků od svého vzniku. Přesně 3. dubnu 1873, kdy byla slavnostně otevřena dvorana (velký sál) budovy od architekta Theophila von Hansena, autora mj. proslulého vídeňského Musikvereinu, se tento honosný objekt stal středobodem brněnské kultury a zdejšího osobitého uměleckého života. O půldruhého století později – v pondělí 1. května 2023 – zahájila odpolední sešlost a následný koncert s podtitulem Když Smetana v Brně poprvé hrál… sérii koncertů, které vzdají hold jedinečným milníkům v kulturní historii města.  více

Písničkářka Martina Trchová, držitelka Anděla za album Holobyt, nedávno rozpustila svou kapelu a nově vystupuje především jako sólistka. Pomalu pracuje na novém albu a věnuje se také výtvarnému umění. Brzy vyjde její nová kniha s názvem Babi a také se bude konat další ročník festiválku, který pořádá v brněnské čtvrti Obřany.  více

Slyšet a vnímat hudbu v nejrůznějších interaktivních paralelách bylo možné na koncertě Brno Contemporary Orchestra v čele se svým dirigentem Pavlem Šnajdrem, který se odehrál v pondělí v brněnském vědeckém zábavném centru Vida. Večer věnovaný zvuku a interakcím ve vědě nezůstal pouze u pokusů na stanovištích, ale přetavil vědu do uměleckého hudebního zážitku, který byl také propojen s tlumočením do znakového jazyka v podání Hands Dancevíce

Na velké Hudební scéně Městského divadla Brno se včera odehrála česká premiéra broadwayského muzikálu Velká ryba (Big Fish). Druhé obsazení velké a technicky náročné produkce se odehraje dnes. Dílo scenáristy Johna Augusta vypráví příběh o komplikovaném vztahu otce a syna, o světě fantazie, lásky a magie. Hudbu složil Andrew Lippa, autor muzikálu Adamsova rodina. Muzikál vychází ze stejnojmenné prózy Daniela Wallise s podtitulem Román mytických rozměrů a z oceňovaného filmu Tima Burtona. Na newyorskou Broadway se muzikál poprvé dostal před deseti lety, a ještě o deset let dříve vznikl vzpomínaný film slavného režiséra.  více

Ze spolupráce hudebního souboru Ensemble Opera Diversa a houslového virtuóze Milana Paľy vznikla již celá řada nahrávek i nezapomenutelných hudebních večerů. Na loňský komorní diptych světových premiér pro sólové housle od Adriána Demoče a Jany Kmiťové navázal v pondělí 17. dubna v sále Místodržitelského paláce v Brně další koncert s celovečerní sólovou kompozicí. Také Dandelion (Pampeliška) kanadsko-americké skladatelky Lindy Catlin Smith zazněl v sídle Moravské galerie v Brně ve světové premiéře. Dílo navíc vzniklo speciálně z podnětu Milana Paľy.  více

Už sedmým koncertem pokračoval Velikonoční festival duchovní hudby, který se takto překlenul do poslední třetiny. Včerejší večer se uskutečnil v Českobratrském evangelickém chrámu J. A. Komenského (známý také pod názvem Červený kostel). Pro jubilejní 30. ročník festivalu vznikly dvě skladby. První od Slavomíra Hořínky diváci slyšeli zkraje minulého týdne. Druhou premiérovanou kompozici s názvem Mysterium paschale od brněnského skladatele a varhaníka Františka Fialy představil recenzovaný koncert nazvaný veršem Zajásejte již, zástupy. Velikonoční oratorium v sobě skrývá rafinovanost v podobě práce s prostorem chrámu, kombinování české a latinské verze zhudebněných textů a vložených recitací.  více

O jubilejním 20. ročníku hudebního cyklu Barbara Maria Willi uvádí…, také o historicky poučené interpretaci a dalších plánech jsem na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění hovořil s děkankou Hudební fakulty JAMU, dramaturgyní, pedagožkou, popularizátorkou klasické hudby, cembalistkou, varhanicí a specialistkou na kladívkový klavír Barbarou Marií Willi. O tom, jak nabitý program tato žena má, vypovídá nejlépe fakt, že těsně před začátkem našeho povídání aktivně vyučovala zahraničního studenta.  více

Velikonoční festival duchovní hudby možná nejvýrazněji reflektuje svátky ze svého názvu v tzv. tenebrae (temných hodinkách). Jedná se o tři večery od Škaredé středy po Velký pátek, během nichž posluchači mají možnost si vyslechnout rozmanitá zhudebnění lamentací (nářků) z knihy Pláč nebo také responzorií věnovaných Kristovu utrpení. Ke zpěvům původně náležely obřady, ze kterých se při koncertech zachovává symbolické zhasínání svící.  více

Zpěváka, herce, scenáristu Ondřeje Havelku brněnské publikum dobře zná i v roli režiséra. V opeře Národního divadla Brno vytvořil inscenace na díla Bedřicha Smetany (2006), Giacoma Pucciniho (2008) nebo Johanna Strausse mladšího (2010). V této sezóně se do Brna opět navrací s letošní druhou operní premiérou Falstaff od Giuseppe Verdiho. Uskutečnila se 5. dubna 2023 za účasti režiséra.  více

Protnutí staré a nové hudby přinesl třetí koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál 4. dubna v brněnském kostele sv. Janů. Večer s podtitulem Hlásám milost patřil komornímu orchestru L´Armonia Terrena fungujícího pod vedením kmenového dirigenta Zdeňka Klaudy. Basového partu v jediné vokálně-instrumentální skladbě se ujal sólista Jan Martiník. Koncert z hlediska dramaturgie byl nápaditě orámovaný dílem Johanna Sebastiana Bacha (1685–1750) v instrumentačně novodobém hávu.  více

Velikonoční festival duchovní hudby letos slaví třicet let své existence. Tradičně je jeho program rozčleněn do dvou velikonočních týdnů. Letos se festival koná mezi 2.–16. Dubnem. Jak sám dramaturg Vladimír Maňas zmiňuje, jubilejní ročník vnímá jako „příležitost k vykročení a hledání nových horizontů“. Myšlenku zrcadlí také festivalové téma, kterým je přetváření – hledání zapomenutých skladeb, střet staré a nové hudby či uvádění hudby soudobé. Kromě provádění duchovní děl minulých staletí i současnosti se program festivalu dramaturgicky opírá o liturgii velikonočních svátků. Rozdělen je do devíti koncertů konajících se v šesti brněnských chrámech, z nichž dva vyčnívají svým nákladných vokálně–instrumentálním aparátem.  více

Závěr postní doby ústí do pašijového týdne s připomínkou Kristova utrpení, jehož motiv byl také hlavní dramaturgickou myšlenkou koncertu Ensemble Opera Diversa s názvem Lamento. Středeční večer 29. března patřil dílům věnujícím se lamentacím českých a britských skladatelů. Příhodně si těleso pro tento koncert zvolilo prostor barokního sálu Konventu Milosrdných bratří, který postní atmosféru umocňoval.  více

Nejčtenější

Kritika

Sídlo Filharmonie Brno a jedna z nejdůležitějších historických i kulturních dominant Brna – tedy Besední dům – letos slaví 150. roků od svého vzniku. Přesně 3. dubnu 1873, kdy byla slavnostně otevřena dvorana (velký sál) budovy od architekta Theophila von Hansena, autora mj. proslulého vídeňského Musikvereinu, se tento honosný objekt stal středobodem brněnské kultury a zdejšího osobitého uměleckého života. O půldruhého století později – v pondělí 1. května 2023 – zahájila odpolední sešlost a následný koncert s podtitulem Když Smetana v Brně poprvé hrál… sérii koncertů, které vzdají hold jedinečným milníkům v kulturní historii města.  více