Zahájení sezóny NdB s dobrým koncem

Zahájení sezóny NdB s dobrým koncem

Včerejší podvečer na piazzettě Janáčkova divadla se nesl ve znamení koncertu k zahájení sezóny 2019/2020 Národního divadla Brno (NdB). Propagace akce zajistila hudebnímu večeru to nejdůležitější – stovky diváků, kteří hojně zaplnili celé prostranství. Nelze opomenout opravdu široké věkové rozpětí, které je zejména na své spodní hranici (zatím ještě v kočárcích) tolik potřebné pro budoucí kulturu. 

Přestože byl koncert prezentován jako uvedení či ohlášení premiér nadcházející sezóny, zazněly bohužel jen dva úryvky z první připravované opery – Hoffmannových povídek Jacquese Offenbacha. Mimo to byl program sestaven z vesměs repertoárově starších a osvědčených kusů nebo novinek loňské sezóny. Na rozdíl od uplynulých let, kdy koncert probíhal dočasně na Zelném trhu nebo ještě před rekonstrukcí tradičně na piazzettě, rovněž ubyla baletní čísla. Akce divadla se tak omezila pouze na soubor opery, doplněný moderátorsko-hereckou dvojicí činohry v zastoupení Hany Tomáš Briešťanské a Romana Blumaiera.

Koncert zahájil orchestr Janáčkovy opery svižnou předehrou k opeře Carmen (Georges Bizet), pod taktovkou svého šéfdirigenta Marka Ivanoviće. Na ni poté navázal příchozí sbor Janáčkovy opery předesílajíc snad nejznámější árii opery – Habaneru, které se se zvonivým hlasem zhostila sólistka Václava Krejčí Housková.

zahajeni_sezony_NdB_2019_2020_marek olbrzymek_02

Po hudebním úvodu došlo na poněkud zdlouhavé, ale v optice divadla nezbytné zhodnocení uplynulých úspěchů a rozsáhlé děkování ředitele Martina Glasera. Hudebně potom navázaly tři ukázky úspěšné opery Lazebník sevillský (Gioachino Rossini), která se v nadcházející sezóně přesune z jeviště Mahenova divadla na to domácí operní. Šarmantně i energicky své party vystihli sólisté Roman Hoza a Jan Šťáva a pozadu s hybnými koloraturami nezůstala ani Andrea Široká.

Již od prvních tónů úvodní předehry se projevovaly zvukové nedostatky, které se vzhledem k nazvučení daly očekávat. Překvapivější však byl dojem poslechu reprodukované nahrávky i přes pouze několikametrovou vzdálenost od orchestru. Průběh celého večera tak bojoval s ideálním vyvážením zvuku, a to jak dynamických rozdílů v sólových projevech a vyrovnání s orchestrem, tak mezi sborovými hlasy navzájem. Přesto byl výsledek, vzhledem k velkému open-air prostranství s četnými ruchy okolo obstojný.

zahajeni_sezony_NdB_2019_2020_marek olbrzymek_04

Po sólovém a sborovém čísle z Verdiho Dona Carlose, ve kterém se představily sólistky Veronika Hajnová-Fialová a opět Andrea Široká došlo na již zmiňovanou nadcházející premiéru, z níž jednu z árií přednesl svým šarmantním basem Jiří Sulženko a oblíbenou Barkarolu pak Daniela Straková-Šedrlová a Václava Krejčí Housková. Následující intermezzo z oblíbené opery Madama Butterfly Giacoma Pucciniho jako jedno ze zdlouhavějších čísel ubralo koncertu náboj, nicméně vzápětí jej opět oživila sborová choreografie Smetanovy Libuše, kterou, stejně jako Lazebníka sevillského čeká velkolepý přesun na jeviště Janáčkova divadla. Pomyslnou první polovinu pak zakončila ukázka z nově nastudované inscenace Příhody lišky Bystroušky Leoše Janáčka, a to árie Bystroušky v podání Jany Šrejmy Kačírkové

Po hodinovém programu se však ohlásily první dešťové kapky a doplnil je rovněž výpadek světel v orchestřišti. Tato krize ale nevykolejila mistra improvizace Romana Blumaiera, který se ujal slova a spolehlivě se postaral o náplň nevyžádané pauzy. Jeho průpovídky bezpečně uvolnily deštivou atmosféru a spolu s projevy šéfů jednotlivých divadelních souborů vyplnily čekání na nejisté pokračování večera. 

zahajeni_sezony_NdB_2019_2020_marek olbrzymek_03

Při boji s technikou měl tenorista Ondřej Koplík tu čest přijít na svůj výstup hned třikrát a sboristy z foyer divadla za to byl aplausem náležitě odměněn. V posledních minutách se technika i počasí umoudřily, a tak mohla zaznít očekávaná árie z Dvořákova Čerta a Káči „Já ubohej ovčáček“, jejíž absence by nadšené publikum bezpochyby litovalo. 

Zbylá hudební čísla pak nabrala poměrně rychlý spád, z důvodu neplánované přestávky však bohužel nezazněly ukázky z repertoárové stálice – Pucciniho Turandot. Náladu ale pozvedl roztančený sborový valčík Charlese Gounoda z opery Faust a Markéta a po něm dvě ukázky z divácky úspěšné Její pastorkyně, ve které se během večera poprvé představila sopranistka Pavla Vykopalová, citlivě vystihující Janáčkovu hlubokou melodiku. Na sborové číslo navázala proslulá árie Ježibaby z opery Rusalka Antonína Dvořáka, v podání Václavy Krejčí Houskové

Z Nedbalovy vděčné operety Polská krev pak Ondřej Koplík doprovázený pánskou částí sboru „vystřihl“ živou a lehkomyslnou píseň o lásce a večer zakončil krátký a jasný závěrečný sbor z opery Piková dáma Petra Iljiče Čajkovského. 

zahajeni_sezony_NdB_2019_2020_marek olbrzymek_05

V kontextu celého večera místy pokulhávala kromě ne zcela ideální zvukové stránky také sehranost sboru a některých sólistů s orchestrem, zejména pak v rychlejších a rytmicky preciznějších pasážích, které by si především ve sboru zasloužily větší přesnost a ostrost, ale také ony přívětivější akustické podmínky. Nesouhra pak byla způsobena hlavně velkou vzdáleností orchestru od schodového „jeviště“. Nepomohla ani jasná a přímá, ale na dálku ne zcela zřetelná dirigentská gesta.

Přesto všichni účinkující i divadelní tým odvedli kus práce zejména v ohledu plynulého vyřešení nenadálé situace, která zmoklým, ale věrným divákům jistě zpestřila zážitek. Zbývá tak jen souhlasit s tvrzením na závěr: konec dobrý, všechno dobré, aneb vstup do nové sezóny se povedl.

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Navzdory nepředvídatelnosti koronavirové situace byl v Janáčkově divadle v Brně včera zahájen festival Janáček Brno 2020. Slavnostní zahájení přehlídky obstarala premiéra opery Osud Leoše Janáčka v režii Roberta Carsena, jednoho z oceňovaných operních režisérů současnosti. Ostatně brněnské publikum mělo možnost se s jeho režijními vizemi Janáčkových oper seznámit již v minulosti; Carsenovo uchopení Věci Makropulos či Káti Kabanové patří k tomu nejlepšímu, co se na prknech Národního divadla v Brně za poslední léta objevilo. Inscenace Osudu na letošním ročníku Janáčkovského festivalu je nicméně ještě o něco výjimečnější neboť ji režisér vytvořil tentokrát přímo pro brněnskou operu. Kostýmy navrhla Annemarie Woods, scénu vytvořil Radu Boruzescu. V roli skladatele Živného se představili Philip Sheffield (starý Živný) a Enrico Casari (mladý Živný), jeho osudovou lásku Mílu Válkovou ztvárnila Alžběta Poláčková a její matku Natascha Petrinsky. Jako dr. Suda vystoupil Peter Račko, jako malíř Lhotský Jan Šťáva a Lukáš Bařák propůjčil svůj hlas postavě Konečného. Hudebního nastudování je dílem Marko Ivanoviće, který včerejší premiéru také řídil.  více

Doufejme, že nedělní koncert k patnáctiletému výročí velké muziky brněnského Dětského národopisného souboru Valášek, nebude poslední akcí, kterou měnící se vládní nařízení povolí. Pokud by tomu tak nedejbože bylo, jednalo by se o rozloučení důstojné.  více

Nově postavený kostel na brněnském sídlišti Lesná inspiroval flétnistku Martinu Komínkovou k vytvoření alba Resonance. Obal CD zdobí fotografie stropu chrámu, který hraje všemi barvami duhy. Podobně barevné je i samotné album, na kterém hudebnice používá několik různých typů fléten.  více

Do luxusního berlínského hotelu roku 1929 zavede diváky nový muzikálový titul Městského divadla Brno. Na zdejší Hudební scéně se včera odehrála česká premiéra už zjara připravovaného titulu Grand Hotel. Čeká vás pulsující příjemná retro podívaná, v níž se nešetří chytlavými swingujícími melodiemi ani emocemi všeho druhu.  více

Na svém prvním albu L’épitaphe des papillons spojila brněnská skupina Plum Dumplings energický rock s francouzskými texty. Byl to koncept originální a nosný: na kontrastu mezi křehkou francouzštinou a zkreslenými kytarami se dalo stavět. Přesto se kapela na letos vydané desce Jiný místo rozhodla pro změnu. „Už nějakou dobu jsem měla potřebu, aby mi lidi rozuměli,“ vysvětluje zpěvačka Adéla Polka, proč se rozhodla zpívat ve svém rodném jazyce. Album Jiný místo s českými texty rozhodně není krokem někam zpět. Plum Dumplings se povedlo natočit energií nabité album plné poezie. A to bez jakýchkoli kompromisů.  více

Národní divadlo Brno na závěr léta připravilo dětskou operu skladatele Evžena Zámečníka Ferda Mravenec podle předlohy Ondřeje Sekory. Příběhy optimistického mravence, který „všechno umí a všechno zná“ a neštítí se „práce všeho druhu“, se však nyní v Janáčkově divadle neobjevily poprvé. Zámečníkovo dílo o osmi obrazech si mezi lety 1977 a 1986 s ohromným úspěchem získalo srdce brněnského publika; pomohlo přivést celou řadu dětí k nejvytříbenější formě hudebního divadla, tedy k opeře. Dnes se tito již dospělí hudebníci, herci, inscenátoři, osvětlovači a mnozí další rozhodli vzdát hold skladateli, který pro brněnský hudební život také vykonal spoustu „práce všeho druhu“.  více

Dlouho očekávaný program s jednotným názvem Obrázky z výstavy zazněl včera pod širým nebem při 21. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Špilberk. Většina stálých diváků Filharmonie Brno ví, jakými peripetiemi právě tento chystaný koncertní program prošel, když z původního dvojího uvedení v březnu v Janáčkově divadle sešlo na poslední chvíli. Už tehdy se těleso nenechalo odradit koronavirovými omezeními a koncert nakonec vysílalo online, pro velký úspěch dokonce dvakrát. Tento skvělý počin můžeme brát jako netradiční, avšak intenzivní veřejnou generálku, která předeslala včerejší, velmi vydařené živé provedení za přítomnosti diváků.  více

Polovina května zavdala (nejen) české hudební scéně důvod k radosti – spolupráce klavíristy Ivo Kahánka, dirigenta Jakuba Hrůši a orchestru Bamberger Symphoniker. Tato součinnost v podobě alba Dvořák & Martinů: Piano Concertos byla odměněna BBC Music Magazine Award v kategorii Nejlepší koncert. Ocenění patří k nejprestižnějším, které lze ve světě artificiální hudby získat. Přehlížený a nezřídka dehonestovaný Dvořákův Klavírní koncert g moll na koncertních pódiích často zazníval v úpravě klavíristy a pedagoga Viléma Kurze. Nyní stanul po boku Klavírního koncertu č. 4 „Inkantace“ Bohuslava Martinů, díla, které při svém uvedení sice bylo chváleno za skvělou instrumentaci a imaginativní virtuozitu, avšak kritizováno za eklekticismus a absenci formální homogenity. Na první pohled se tedy nejedná o repertoár vykalkulovaný z oblíbených skladeb a z obecně uznávaných vrcholů klavírní koncertní literatury. A to je toliko jeden z mnoha sympatických aspektů této nahrávky.  více

Že se letošní Horňácké slavnosti v tradičním termínu (poblíž svátku sv. Máří Magdaleny) a rozsahu (tří až pěti dnů) neuskuteční, rozhodla rada obce Velké na Veličkou už v půli dubna. Pochopitelně se nedal předpovídat vývoj krizových opatření směrem k třetímu červencovému týdnu, ale horňáčtí muzikanti se pokusili vymyslet alespoň částečné náhradní řešení pro zachování kontinuity. Nakonec se oficiálně konaly dva koncerty ve do dvou po sobě následujících sobotách: 18. července se v Kulturním domě ve Velké nad Veličkou uskutečnil přímý přenos veřejné rozhlasové nahrávky Českého rozhlasu Brno pod titulem Hrajte že ně, hrajte aneb Horňácké trochu jinak. O týden později se ve sportovním areálu v Javorníku pořádalo tradiční klání o „najvěčího znalca horňáckých sedláckých“ pod patronací Horňácké cimbálové muziky Libora Supa. Obě akce si pochopitelně našly své diváky a posluchače.  více

V předvečer premiéry operní pantomimy Der Traum, která se má stát pomyslným vyvrcholením 16. ročníku Hudebního festivalu Znojmo, dostali jeho návštěvníci možnost nahlédnout do prostor impozantního, avšak chátrajícího Louckého kláštera. Toto specifické místo s jedinečnou atmosférou nebylo vybrané náhodou. Jmenovaná přehlídka se totiž nestará pouze o kulturní přítomnost, ale spolufinancuje i řadu rekonstrukcí chátrajících památek. Již několik let je jeho cílem obnova Louckého kláštera, a tak se podobně jako v minulých letech stal včerejší koncert vhodnou příležitostí k dobročinné dražbě vín, jejíž výtěžek je určený právě na opravu devastované budovy. S pestrým programem sestávajícím z děl Henryho Purcella, Giovanniho Battisty Pergolesiho, Šimona Brixiho, Georga Friedricha Händela, Antonia Vivaldiho a Wolfganga Amadea Mozarta se na prosluněném nádvoří a za cinkotu skleniček představil Znojemský komorní orchestr doplněný čestnými hosty, violisty Reinholdem Riegerem a Emilem Machainem. Jako sólisté vystoupili sopranistka Zuzana Barochová a pozounista Tomáš Votava, koncert řídil houslista a pedagog Marek Filip, který je současně uměleckým vedoucím ansámblu.  více

Letošní ročník Hudebního festivalu Znojmo se pomalu blíží ke své polovině; stihnul i tak nabídnout řadu pozoruhodných hudebních večerů v čele s koncertem při svíčkách či Divadlem světel Dua Kchun. Včerejší program oslovil ponejvíce milovníky díla Johanna Sebastiana Bacha, jehož kantáty Wachet auf, ruft uns die Stimme a Tönet, ihr Pauken! Erschallet, Trompeten! zazněly v nastudování orchestru Czech Ensemble Baroque pod taktovkou Romana Válka ve znojemském kostele Nalezení sv. Kříže. V sólových partech vystoupily sopranistky Romana Kružíková a Pavla Radostová, altistka Lucie Netušilová Karafiátová, tenorista Jakub Kubín a basista Jiří Miroslav Procházka.  více

Brněnská rocková skupina Kulturní úderka v čele se zpěvákem a kytaristou Štěpánem Dokoupilem tentokrát své fanoušky nenechala čekat příliš dlouho. Zatímco mezi jejím prvním a druhým albem byla patnáctiletá pauza, novinka Black Metall vyšla necelé dva roky po předchozím albu Sarajevská Katarzija. S názvem nového alba je třeba zacházet opatrně. S black metalem coby hudebním žánrem totiž Úderka nic společného neměla a nemá. Stále máme co do činění nikoli s metalem, ale s poměrně syrovým rockem, který ovšem v některých momentech příjemně zjemňují klávesy Omera Blentiče, případně trubka hostujícího Jana Kozelka.  více

Kulturní život se pokusil v nerovném boji s virovým přízrakem a vládními nařízeními přesunout do sterilního a „životu bezpečného“ prostředí sociálních sítí. Hudební instituce se v nejtemnějších měsících předháněly v uvádění záznamů památných koncertů a významné operní domy vysílaly do světa divácky nejúspěšnější představení.  více

Brněnský hudebník, zpěvák, skladatel, producent a frontman skupiny Květy Martin Evžen Kyšperský vymyslel nový projekt. Nazval jej Dula a vydal s ním debutové album Uran. Na magnetofonové kazetě ve sběratelském nákladu pouhých 50 kusů. Kdo však kazetu s kresbou z pozůstalosti Martinovy přítelkyně Alenky Černé nesežene, nemusí zoufat. Dula je k dispozici samozřejmě také digitálně.  více

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Nejčtenější

Kritika

Navzdory nepředvídatelnosti koronavirové situace byl v Janáčkově divadle v Brně včera zahájen festival Janáček Brno 2020. Slavnostní zahájení přehlídky obstarala premiéra opery Osud Leoše Janáčka v režii Roberta Carsena, jednoho z oceňovaných operních režisérů současnosti. Ostatně brněnské publikum mělo možnost se s jeho režijními vizemi Janáčkových oper seznámit již v minulosti; Carsenovo uchopení Věci Makropulos či Káti Kabanové patří k tomu nejlepšímu, co se na prknech Národního divadla v Brně za poslední léta objevilo. Inscenace Osudu na letošním ročníku Janáčkovského festivalu je nicméně ještě o něco výjimečnější neboť ji režisér vytvořil tentokrát přímo pro brněnskou operu. Kostýmy navrhla Annemarie Woods, scénu vytvořil Radu Boruzescu. V roli skladatele Živného se představili Philip Sheffield (starý Živný) a Enrico Casari (mladý Živný), jeho osudovou lásku Mílu Válkovou ztvárnila Alžběta Poláčková a její matku Natascha Petrinsky. Jako dr. Suda vystoupil Peter Račko, jako malíř Lhotský Jan Šťáva a Lukáš Bařák propůjčil svůj hlas postavě Konečného. Hudebního nastudování je dílem Marko Ivanoviće, který včerejší premiéru také řídil.  více