Zahájení sezóny NdB s dobrým koncem

Zahájení sezóny NdB s dobrým koncem

Včerejší podvečer na piazzettě Janáčkova divadla se nesl ve znamení koncertu k zahájení sezóny 2019/2020 Národního divadla Brno (NdB). Propagace akce zajistila hudebnímu večeru to nejdůležitější – stovky diváků, kteří hojně zaplnili celé prostranství. Nelze opomenout opravdu široké věkové rozpětí, které je zejména na své spodní hranici (zatím ještě v kočárcích) tolik potřebné pro budoucí kulturu. 

Přestože byl koncert prezentován jako uvedení či ohlášení premiér nadcházející sezóny, zazněly bohužel jen dva úryvky z první připravované opery – Hoffmannových povídek Jacquese Offenbacha. Mimo to byl program sestaven z vesměs repertoárově starších a osvědčených kusů nebo novinek loňské sezóny. Na rozdíl od uplynulých let, kdy koncert probíhal dočasně na Zelném trhu nebo ještě před rekonstrukcí tradičně na piazzettě, rovněž ubyla baletní čísla. Akce divadla se tak omezila pouze na soubor opery, doplněný moderátorsko-hereckou dvojicí činohry v zastoupení Hany Tomáš Briešťanské a Romana Blumaiera.

Koncert zahájil orchestr Janáčkovy opery svižnou předehrou k opeře Carmen (Georges Bizet), pod taktovkou svého šéfdirigenta Marka Ivanoviće. Na ni poté navázal příchozí sbor Janáčkovy opery předesílajíc snad nejznámější árii opery – Habaneru, které se se zvonivým hlasem zhostila sólistka Václava Krejčí Housková.

zahajeni_sezony_NdB_2019_2020_marek olbrzymek_02

Po hudebním úvodu došlo na poněkud zdlouhavé, ale v optice divadla nezbytné zhodnocení uplynulých úspěchů a rozsáhlé děkování ředitele Martina Glasera. Hudebně potom navázaly tři ukázky úspěšné opery Lazebník sevillský (Gioachino Rossini), která se v nadcházející sezóně přesune z jeviště Mahenova divadla na to domácí operní. Šarmantně i energicky své party vystihli sólisté Roman Hoza a Jan Šťáva a pozadu s hybnými koloraturami nezůstala ani Andrea Široká.

Již od prvních tónů úvodní předehry se projevovaly zvukové nedostatky, které se vzhledem k nazvučení daly očekávat. Překvapivější však byl dojem poslechu reprodukované nahrávky i přes pouze několikametrovou vzdálenost od orchestru. Průběh celého večera tak bojoval s ideálním vyvážením zvuku, a to jak dynamických rozdílů v sólových projevech a vyrovnání s orchestrem, tak mezi sborovými hlasy navzájem. Přesto byl výsledek, vzhledem k velkému open-air prostranství s četnými ruchy okolo obstojný.

zahajeni_sezony_NdB_2019_2020_marek olbrzymek_04

Po sólovém a sborovém čísle z Verdiho Dona Carlose, ve kterém se představily sólistky Veronika Hajnová-Fialová a opět Andrea Široká došlo na již zmiňovanou nadcházející premiéru, z níž jednu z árií přednesl svým šarmantním basem Jiří Sulženko a oblíbenou Barkarolu pak Daniela Straková-Šedrlová a Václava Krejčí Housková. Následující intermezzo z oblíbené opery Madama Butterfly Giacoma Pucciniho jako jedno ze zdlouhavějších čísel ubralo koncertu náboj, nicméně vzápětí jej opět oživila sborová choreografie Smetanovy Libuše, kterou, stejně jako Lazebníka sevillského čeká velkolepý přesun na jeviště Janáčkova divadla. Pomyslnou první polovinu pak zakončila ukázka z nově nastudované inscenace Příhody lišky Bystroušky Leoše Janáčka, a to árie Bystroušky v podání Jany Šrejmy Kačírkové

Po hodinovém programu se však ohlásily první dešťové kapky a doplnil je rovněž výpadek světel v orchestřišti. Tato krize ale nevykolejila mistra improvizace Romana Blumaiera, který se ujal slova a spolehlivě se postaral o náplň nevyžádané pauzy. Jeho průpovídky bezpečně uvolnily deštivou atmosféru a spolu s projevy šéfů jednotlivých divadelních souborů vyplnily čekání na nejisté pokračování večera. 

zahajeni_sezony_NdB_2019_2020_marek olbrzymek_03

Při boji s technikou měl tenorista Ondřej Koplík tu čest přijít na svůj výstup hned třikrát a sboristy z foyer divadla za to byl aplausem náležitě odměněn. V posledních minutách se technika i počasí umoudřily, a tak mohla zaznít očekávaná árie z Dvořákova Čerta a Káči „Já ubohej ovčáček“, jejíž absence by nadšené publikum bezpochyby litovalo. 

Zbylá hudební čísla pak nabrala poměrně rychlý spád, z důvodu neplánované přestávky však bohužel nezazněly ukázky z repertoárové stálice – Pucciniho Turandot. Náladu ale pozvedl roztančený sborový valčík Charlese Gounoda z opery Faust a Markéta a po něm dvě ukázky z divácky úspěšné Její pastorkyně, ve které se během večera poprvé představila sopranistka Pavla Vykopalová, citlivě vystihující Janáčkovu hlubokou melodiku. Na sborové číslo navázala proslulá árie Ježibaby z opery Rusalka Antonína Dvořáka, v podání Václavy Krejčí Houskové

Z Nedbalovy vděčné operety Polská krev pak Ondřej Koplík doprovázený pánskou částí sboru „vystřihl“ živou a lehkomyslnou píseň o lásce a večer zakončil krátký a jasný závěrečný sbor z opery Piková dáma Petra Iljiče Čajkovského. 

zahajeni_sezony_NdB_2019_2020_marek olbrzymek_05

V kontextu celého večera místy pokulhávala kromě ne zcela ideální zvukové stránky také sehranost sboru a některých sólistů s orchestrem, zejména pak v rychlejších a rytmicky preciznějších pasážích, které by si především ve sboru zasloužily větší přesnost a ostrost, ale také ony přívětivější akustické podmínky. Nesouhra pak byla způsobena hlavně velkou vzdáleností orchestru od schodového „jeviště“. Nepomohla ani jasná a přímá, ale na dálku ne zcela zřetelná dirigentská gesta.

Přesto všichni účinkující i divadelní tým odvedli kus práce zejména v ohledu plynulého vyřešení nenadálé situace, která zmoklým, ale věrným divákům jistě zpestřila zážitek. Zbývá tak jen souhlasit s tvrzením na závěr: konec dobrý, všechno dobré, aneb vstup do nové sezóny se povedl.

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Kdo zná B-Side Band především z interpretace světových hitů se zpěvem Vojtěcha Dyka, případně z loňského alba Folk Swing, bude možná novým nastudováním Missy Jazz Jaromíra Hniličky překvapen. Málokterá skladba je však s tímto brněnským big bandem spojena tak pevně jako právě legendární Hniličkova Jazzová mševíce

U příležitosti svých loňských 66. narozenin vydal dokumentarista, písničkář, hudebník, divadelník a spisovatel Jiří Vondrák dvojalbum, které je spíše (téměř) reprezentativním průřezem jeho hudebními aktivitami než výběrem největších hitů. Více než o „best of“ jde o zajímavou směs typu „od hitů k raritám“, od starých písní k novým a od folku k bigbítu. Výborná příležitost pro základní seznámení s Vondrákem coby renesanční osobností brněnské scény, díky jinde nevydaným nebo stěží sehnatelným nahrávkám nepostradatelná kolekce pro sběratele a v neposlední řadě 2CD, jehož minimálně první polovina se moc dobře poslouchá.  více

Tramp-swingová kapela s brněnskými kořeny Hajcman (název je odvozený z pojmenování důlní ocelové výztuže odkazuje k zálibě frontmana, jeskyňáře Martina Škrobáka; jeho první kapela se ostatně jmenovala Stalaktit) vydala očekávané debutové album Jednou to bude. Kdo předpokládal, že půjde o autorský projekt, tipoval správně. Ovšem nikoliv z pera členů kapely, přestože malá dvoupísňová ochutnávka od Martina Škrobáka dává naději na další desku poskládanou z vlastního autorského zpěvníku. Gros debutové písňové kolekce plánované více než desetiletí pochází ze šuplíku Jaroslava Velinského alias Kapitána Kida. Tato legenda trampské písně je i Martinův dlouholetý kamarád, spolupracovník a vzor. Jak je popsáno ve sleevenote k albu i k připojenému zpěvníčku, nahrávku „prastarých vykopávek“ plánoval Kapitán Kid už kolem roku 2005 ještě s předchozí Škrobákovou kapelou Banjo Gang. Ke společnému nahrávání s Martinem a jeho kamarády nakonec došlo, ovšem přednost dostaly Velinského nejznámější trampské hity na CD Tempo di kůň (vyšlo 2007). Na již provedenou inventuru šuplíků a Kapitánem Kidem revidovaný předvýběr tak přišel čas až několik let po autorově smrti – jde tedy víceméně o hold váženému autorovi.  více

V rámci týdenního hudebního maratonu Please, do not disturb, který se uskutečnil 15.–21. března, navštívilo komorní těleso Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdra sedm brněnských hotelů. V nich dalo zaznít výběru z děl současných hudebních skladatelů. Projekt, který vznikl ve spolupráci s platformou Terén – Pole performativního umění, však nechtěl být pouhým záznamem koncertů. A tak měl každý večer své tematické ukotvení, režii i herce. O prvních čtyřech „hotelových toulkách“ jsme referovali v předchozí recenzi – dnes je na řadě závěrečná hotelová trojice.  více

Zatímco koncertní sály a operní domy zejí prázdnotou, v sedmi brněnských hotelích bylo díky komornímu tělesu Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdra a platformě Terén – Pole performativního umění neobvykle rušno. Každý večer v týdnu od 15. do 21. března měli milovníci moderní artificiální hudby možnost navštívit prostřednictvím služby YouTube jeden z vybraných hotelů. Mohli se nechat pohltit nejen přízračnou atmosférou prázdných pokojů a chodeb, ale také pestrou dramaturgií spojenou s netradičním vizuálním uchopením. Cyklus Please, do not disturb, jak svůj počin Brno Contemporary Orchestra a Terén nazvali, nesestával pouze z tradičních koncertních záznamů. Každým večerem totiž prostupovala ještě samostatná „příběhová“ linka, která někdy přímo, jindy jen zpovzdálí interagovala s hudebníky či samotným prostorem.  více

Kulturní svět stále hledá cesty, jak krásy hudby přenést z prázdných sálů k divákům doma. V rámci možností se to ale naštěstí daří a před umělci se otevírají nové výzvy. Jednu takovou pokořilo půvabné dámské trio Drei Engeln, když do virtuálního světa vyslalo svůj první streamovaný koncert, který ale ze svého brněnského působiště přeneslo do kostela Všech svatých v Rožnově pod Radhoštěm. Téměř hodinový program zaměřený převážně na barokní skladby obsahoval stylově i tematicky pestrou nabídku ve zpěvně-cembalovém obsazení.  více

„Je to úplně dokonalý, pouštím si to furt a furt mi to zní v hlavě,“ napsal vystudovaný muzikolog a brněnský politik Matěj H. Hudební publicista s pseudonymem Max B. píše v jiné diskusi na Facebooku o „absolutní příšernosti“. Málokteré tuzemské album natočené v roce 2020 se dočkalo tak různorodých reakcí jako Folk Swings, kolekce původně folkových písní v bigbandovém aranžmá a v podání B-Side Bandu pod vedením Josefa Buchty.  více

Na konci roku 2020 vydala Filharmonie Brno dvojici nahrávek sestávajících z děl Antonína Dvořáka a Antonína Rejchy. „Dvořákovské“ CD se skladatelovou první symfonií a Maličkostmi v úpravě a instrumentaci šéfdirigenta brněnské filharmonie Dennise Russella Daviese jsme zde již recenzovali. Nyní se zaměříme na nahrávku hudebního obrazu Lenora skladatele Antonína Rejchy na text balady Gottfrieda Augusta Bürgera. Na CD se představili Martina Janková v roli Lenory, Pavla Vykopalová jako její matka, Wojciech Parchem v roli vypravěče a Jiří Brückler jako zesnulý voják Vilém. Po boku orchestru Filharmonie Brno vystoupil také Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Stejně jako v případě nahrávky s díly Antonína Dvořáka, i tento projekt řídil dirigent Dennis Russell Davies.  více

Současný jazz je jedním z nejobtížněji definovatelných hudebních stylů. Existuje totiž v celé řadě podob: od víceméně puristických historických podžánrů (ragtime, swing, dixieland, bebop, hard bop, free jazz a další) se postupně víc a víc rozvolňuje do nejrůznějších fúzí, čerpá novou inspiraci mimo jiné z rocku, world music, folklóru či z vážné hudby. Takže vedle autorů a interpretů straight-ahead jazzu se také u nás vyprofilovalo několik autorských osobností hledajících a vytvářejících jeho novou podobu.  více

Po lednových streamovaných koncertech doplněných sérií originálních video-upoutávek se Czech Ensemble Baroque včera opět vrátil se živým večerním přenosem. Tentokrát se jednalo o druhý koncert z cyklu Bacha na Mozarta, který byl přeložený z 21. října. Z prostor Konventu Milosrdných bratří na něm zazněl, jako stěžejní část programu, žalm Dixit Dominus Georga Friedricha Händela.  více

Koronavirová krize roku 2020 (a 2021) měla a stále má takový dopad na podobu hudebního trhu, že si badatelé s odstupem budou možná klást otázku, zda v této době vyšly vůbec nějaké nahrávky, které neovlivnila. Robert Křesťan s Druhou trávou chtěl pracovat na dvojalbu, na kterém měl vedle sebe postavit coververze písní svých oblíbenců a novou autorskou tvorbu. Součástí ambiciózního projektu se stal britský producent Eddie Stevens, avšak přerušená možnost cestování mezi Českem a Londýnem zastavila i práce na 2CD. Kapela se rozhodla nečekat na uvolnění a vydala Díl první samostatně. Nejde o přesnou podobu původně zamýšleného prvního disku. „Vydat jen převzaté skladby bez jakékoli patrné vazby mezi nimi a původní tvorbou nám připadlo nedostatečné a producentský styl Eddieho Stevense je natolik jednotlivý a jistým způsobem jednotící, že jsme se rozhodli na prvním nosiči vydat mix obou a s druhým dílem počkat,“ vysvětluje Křesťan. Před sebou tedy máme Díl první, což ovšem není žádná polovičatá nahrávka nebo nedokončené dílo. Druhé trávě se navzdory vyšší moci podařilo nahrát jednu z nejsilnějších českých desek roku 2020.  více

Stávající epidemiologickou situaci s nemožností živého koncertování využila řada větších i menších hudebních těles k přípravě nových nosičů. Jedním z nich je i Filharmonie Brno, která rozšířila svoji nabídku o vlastní edici CD nahrávek s odvážným mottem: Hudba, kterou hned tak někde nekoupíte. Ačkoliv by se mohlo zdát, že jde v prvé řadě o povedený slogan marketingové sekce, tato stručná charakteristika není pouhým a prázdným lákadlem. Již první dvojice desek vydaných na konci roku 2020 nabídla neprávem pozapomenuté oratorium Antonína Rejchy Lenora (zaznělo při koncertech 5., 6. a 7. února 2020). Filharmonici nahráli také program s Dvořákovou Symfonií č. 1 v c moll Zlonické zvony a skladbou Bagatelles, op. 47 (Maličkosti), obojí v úpravě (a v případě Maličkostí i bohatší instrumentaci) šéfdirigenta Filharmonie Brno Dennise Russella Daviese. A právě toto album bude předmětem našeho hodnocení.  více

Jedno starší – pravda, ne úplně typické – album skupiny Květy začínalo slovy: „Nejtišší kapela na světě tak, aby nerušila sousedy.“ To nejnovější, nazvané trochu záhadně Květy Květy, začíná textem: „Řítíme se do tmy tou největší rychlostí.“ Dá se něco vyvozovat z toho, že kapela kolem Martina E. Kyšperského v nejpomalejším roce, v době lockdownu, přišla s nejrychlejším a možná s nejenergičtějším albem za svou kariéru? Nebo je důležitější, že přes veškerý tlak, který z Květů Květů coby kolektivní práce vyvěrá, jde vlastně o velmi samotářskou a intimní desku?  více

Sedmý rok své oficiální existence završil brněnský bigband Cotatcha Orchestra dlouho připravovaným debutovým albem autorských skladeb tří komponistů – většinou z pera pianisty Martina Konvičky, s mírným přispěním Jiřího Levíčka a bandleadera Jiřího Kotači. Název Bigbandová elektronika/Bigband Electronics naznačuje, že skladby překračují čistě jazzový rámec směrem k různým nadžánrovým fúzím, ale pevné mantinely tím rozhodně nevymezuje.  více

Tomáš Kytnar, šéf brněnského klubu Stará Pekárna a kapelník skupiny Tady To Máš, léta zhudebňoval slovenské texty. Několik svých alb postavil na poezii současných slovenských básníků Judity Kaššovicové a Erika Ondrejičky. Na otázku, jestli se českým textům vyhýbá záměrně, v rozhovoru pro Brno – Město hudby v roce 2013 odpověděl: „Opravdu trochu přemýšlím o češtině, ale nějak systematicky hledat nebo si dávat inzerát rozhodně nebudu. Jako slovenští básníci vlastně přišli ke mně, musí cestou náhody přijít i ti čeští, nebo ne?“ Uplynulo sedm let. Kytnar od té doby se svou skupinou vydal „slovenská“ alba Srdiečka tiché a Krajina diamantov a… letos přichází změna. Novinka Ryba Květovoň propojila Kytnarův typický skladatelský rukopis s českou poezií Bogdana Trojaka.  více

Nejčtenější

Kritika

Kulturní svět stále hledá cesty, jak krásy hudby přenést z prázdných sálů k divákům doma. V rámci možností se to ale naštěstí daří a před umělci se otevírají nové výzvy. Jednu takovou pokořilo půvabné dámské trio Drei Engeln, když do virtuálního světa vyslalo svůj první streamovaný koncert, který ale ze svého brněnského působiště přeneslo do kostela Všech svatých v Rožnově pod Radhoštěm. Téměř hodinový program zaměřený převážně na barokní skladby obsahoval stylově i tematicky pestrou nabídku ve zpěvně-cembalovém obsazení.  více