Adventní předvečer s Ensemble Versus a Cappella Ornamentata

3. prosinec 2017, 12:00
Adventní předvečer s Ensemble Versus a Cappella Ornamentata

Kapli brněnského Paláce šlechtičen v předvečer první adventní neděle rozezněla dvě hudební tělesa, která se zaměřují na historicky poučenou interpretaci (převážně) renesanční tvorby. Komorní sbor Versus se věnuje duchovní hudbě z období renesance, raného baroka ale i dílům soudobým. V roce 2009 se stal součástí brněnského tělesa Ensemble Opera Diversa. Zakladatelem sboru i jeho uměleckým vedoucím je Vladimír Maňas. Sbor Versus doplnil profesionální soubor historických dechových nástrojů Capella Ornamentata. Hlavním posláním tohoto ansámblu je autentická intepretace duchovní hudby 16. a 17. století.

Program představil nepříliš známou, ale o to historicky významnější osobnost Nicolause Zangia, německého skladatele s renesančním instrumentářem a tvář adventních hudebních produkcí své doby. Těžištěm programu byla především moteta Nicolause Zangia, pouhé dvě skladby patřily jinému a podstatně známějšímu autoru Kryštofu Harantovi z Polžic a Bezdružic.

Již od počátku bylo zřejmé, že se interpreti pečlivě zaměřili na co možná nejnosnější a zvukově nejpestřejší využití prostoru kaple Paláce šlechtičen. Koncert zahájila Capella Ornamentata motetem Exultate justi in Domino přímo z kůru. Přestože v programu bylo moteto uvedeno i s textem, zazněla skladba pouze v nástrojovém obsazení. Ačkoliv by se mohlo zdát, že se jedná o nepatřičné okleštění původní skladby, ve skutečnosti jde o relativně častou dobovou praxi pramenící z volnějšího pojetí konečné instrumentace díla. Ještě mnohem později, v dobách Bachových, se setkáváme se skladbami s neustálenou, případně i zcela volnou instrumentací omezenou pouze rozsahem použitého nástroje. Stejné dílo tak může pokaždé zaznít v různém obsazení – s barokními trombóny, cinky a teorbou nebo v prostém rouchu lidských hlasů. V průběhu večera vystřídali interpreti bezpočet množných variant uspořádání a postavení v prostorách kaple. Po motetu Ad te levavi animam meam se ke sboru přidali hudebníci, kteří mezitím sestoupili z kůru a zaujali své místo po boku zpěváků. S motetem Jerusalem, gaude změnili zpěváci opět svoji pozici – v antifonálním postavení proti sobě stanuly dva navzájem se imitující sbory. Nemá cenu vypisovat do jednoho všechny užité varianty postavení, je však zřejmé, že každičkou změnou v rozestavění zpěváků se obě tělesa snažila nabídnout posluchačům novou a cílenou zvukovost. Navzdory relativně malému sálu kaple byl každý rozdíl v rozestavění hudebníků a zpěváků patrný; ať už se jednalo o nejrůznější uchopení polychorie, postavení trombonistů doprostřed mezi zpěváky, klasické půlkruhové rozestavění nebo naopak náhlé prořídnutí hudební faktury a zpěv pouze čtyř sólových hlasů s doprovodem trombonů. Ruku v ruce se zdařilou prací s prostorem šla i vhodně volená dramaturgie. Navzdory monotematicky pojatému programu, který téměř výhradně sestával z děl Nicolause Zangia, se Vladimíru Maňasovi a oběma tělesům podařilo pojmout (i díky výtečné práci s prostorem) každou skladbu jako jedinečné a veskrze konkrétní hudební dílo. Tak například po Tota pulchra es, která sestávala z pouhých čtyř sólových hlasů, tří trombónů a teorby nastoupila obě tělesa v plné síle a spustila mohutné moteto Exultate justi in Domino. Večer opsal kružnici, když v poslední skladbě Deus misereatur nostri žesťové nástroje opět zaburácely z kůru kaple, tentokrát však za plného obsazení sboru.

Bylo by nemyslitelné hodnotit koncert a nezmínit interpretační výkony hudebníků a zpěváků. Skromnější prostory kaple sboru slyšitelně svědčí – zpěváci zůstávali dynamicky vyvážení a žádný hlas výrazněji nevystupoval z hudební faktury. Tu a tam se objevila místa s nedokonalou intonací, jednalo se však pouze o nesmělá nasazení a nejisté počátky frází; sbor si téměř okamžitě našel správnou cestu. Po většinu času zůstalo těleso intonačně i rytmicky pevné a s vhodně volenou dynamikou. Capella Ornamentata výtečně doplnila sbor a společnými silami se oběma ansámblům podařilo naplnit relativně malý prostor kaple až po okraj hudbou. Z dobových nástrojů zaujal nejvíce nepříliš často viděný a slyšený dulcian a objevily se i dva druhy cinků. Těleso podalo kvalitní výkon a po boku Ensemble Versus vytvořilo organický celek. Sbormistr Vladimír Maňas i samotní interpreti dávali bedlivý pozor, aby některá z hudebních složek nepřehlušila tu druhou. A tak v případě, že už už hrozilo převálcování sboru některým z žesťových nástrojů, tišil sbormistr hráče, nebo naopak vyzýval zpěváky k mohutnějšímu výkonu.

Tělesům Ensemble Versus a Capella Ornamentata se podařilo nabídnout posluchačům historicky velmi přesný, a přitom svěží obraz ze života tradiční chrámové praxe dob adventu. Ačkoliv večer sestával převážně ze skladeb Nicolause Zangia a jednalo se o ryze duchovní díla, vlivem citlivé a souvisle vystavěné dramaturgie a příkladné práce s prostorem kaple se do sálu nevkradla nuda ani zádumčivost nebo těžkopádnost. Energické provedení obou těles bylo prosto vší hrané vážnosti a mnohem více z interpretů vyzařovala samotná radost z čirého hudebního projevu. Jednalo se o šťastné zahájení adventní doby – a období adventu a Vánoc skutečně šťastným býti má.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Americký muzikál Rent, jehož premiéru o víkendu uvedlo Městské divadlo Brno, má nálepku kultovního díla. A má na ni právo. Podtrhuje to i tragický osud autora (a to prosím námětu, libreta, hudby i textů v jedné osobě!) Jonathana Larsona, který roku 1996 zemřel krátce před premiérou v šestatřiceti letech. Nikdy se tak nedočkal úspěchů svého díla: třeba čtyř cen Tony a za námět dokonce i Pulitzerovy ceny. Stvrdila brněnská inscenace režiséra Stanislava Moši kvality fenoménu jménem Rent?  více

Dvanáct let trvalo Petře Šany Šanclové, někdejší člence skupin Střepy, Bokomara a Každý den jinak Vlasty Redla, než ke svému prvnímu albu Ze země vah (2006) přidala desku druhou. I tentokrát střídá vážnější a humorné písně, které uvedla jednou (Hrací strojek) a proložila další (Snová) instrumentálkou. A i tentokrát se představuje jako interpretka a autorka pevně zakotvená v tradici českého akustického folku. Jestliže jsem v souvislosti s první deskou zmiňoval jako možný inspirační zdroj Vlastu Redla, tentokrát jako bych ve frázování (například u písně Zoo) slyšel ohlas spolupráce s Pavlínou Jíšovou, v jejíž kapele Šanclová už několik let hraje.  více

Letošní rok přinesl také jedno důležité jubileum: rovných sto let od narození Leonarda Bernsteina. První listopadový večer připravila Filharmonie Brno koncert právě k jeho památce. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russel Daviese stanul na pódiu sálu na Stadionu vedle filharmonie také Český filharmonický sbor, dále sbor dětí a mládeže Kantiléna, sopranistka Pavla Vykopalová a herec Brian Caspe.  více

Historicky poučená interpretace se stala prubířským kamenem uměleckých těles, jež si vzala za úkol oživit hudbu vzdálené minulosti v co nejpůvodnějším tvaru. Barokní housle, lukovité smyčce, zvonivá barva violy de gamba, dravost středověké fiduly a především znalost dobové interpretační praxe se staly východiskem při pátrání po nezkaleném a autentickém zvuku staré hudby. Mnoho interpretů se snaží bedlivým studiem pramenů postihnout a pochopit jemné nuance tehdejšího hudebního jazyka a přetavit tuto znalost v hudbu, která osloví současné posluchače. Mohlo by se zdát, že snaha o proniknutí do původní interpretační praxe je doménou pouze barokní, renesanční, případně středověké hudby. Ansámbl Musica Florea pod vedením dirigenta a violoncellisty Marka Štryncla se však obrací k tvorbě relativně nedávné – romantické. Zbavuje ji interpretačních nánosů, které vznikly v minulém století. V brněnském kostele Jana Amose Komenského jmenovaný soubor včera představil svoji vizi Dvořákovy hudby. Zazněla předehra Můj domov op. 62 vzniklá roku 1882 pro potřeby hry Josef Kajetán Tyl od F. F. Šamberka a Symfonie č. 4 d moll B. 41více

S další českou muzikálovou premiérou v podobě titulu Big vyrukovalo Městské divadlo Brno. Hudební novinka, která se zrodila ze stejnojmenného filmu, pobaví děti, pubescenty i jejich doprovod. Tato muzikálová pohádka obslouží skutečně všechny generace. Big je totiž rodinnou komedii, která dokáže být místy i fantasy podívanou, jindy romanticky nasládlým dílkem o lásce či napínavou záležitostí o unáhleném malém klukovi, s nímž to ale nakonec dobře dopadne.  více

V pátek 19. října vystoupil v HaDivadle big band Cotatcha Orchestra s významným zahraničním hostem: trombonistou, skladatelem a aranžérem Iljou Reijngoudem. Po recenzi koncertu vám nyní přinášíme také rozhovor s tímto nizozemským jazzmanem, držitelem Latin Grammy a dalších významných ocenění. Reijngoud na naše otázky odpovídal krátce před brněnským koncertem.  více

Slibně se rozvíjející současná česká jazzová scéna, k níž patří skvěle fungující festivaly i dvě vysoké školy s výukou jazzu (v Brně a v Praze), vytváří zázemí nejen pro malé soubory, ale také pro velké orchestry. V Praze funguje vynikající Concept Art Orchestra, který se pod vedením trumpetistky Štěpánky Balcarové zaměřuje na tvorbu současných českých autotů střední a mladší generace (tzv. Pražská šestka). V Brně B-Side Band v čele s trumpetistou Josefem Buchtou vyprodává velké sály a hraje na velkých festivalech, spolupracuje s populárním Vojtěchem Dykem, ale nerezignoval ani na původní jazzový repertoár a také spolupracuje se zahraničními hvězdami formátu Kurta Ellinga. Další brněnský big band, Cotatcha Orchestra, pod vedením (také trumpetisty) Jiřího Kotači, se zatím takovými velkými úspěchy chlubit nemůže. Přesto se těleso, které vzniklo ze studentů a pedagogů jazzové katedry na JAMU, dravě a zdravě na naší scéně dere kupředu a vzhledem k tomu, jak kvalitní hudebníky má ve svém středu, jsem přesvědčen, že jeho místo na scéně bude za pár let nepřehlédnutelné.  více

Předposlední koncert brněnského hudebního festivalu Expozice nové hudby nesl název Příběh utrpení a naděje a postavil vedle sebe ve středu 17. října hudbu skladatelů Fausta Romitelliho a Francesca Filideie a výběr z poezie básníka, překladatele a esejisty Jana Zahradníčka. Vzhledem k tématu večera se hudební produkce odehrála v kapli bývalé brněnské káznice. Příznačně (i přízračně) zvolený podnázev koncertu Dům strach vycházel ze stejnojmenné Zahradníčkovy básnické sbírky. O uměleckou recitaci se postaral Otakar Blaha, díla obou skladatelů pak provedlo hudební těleso Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra. Koncert/představení režíroval Radim Nejedlý.  více

Jubilejní 25. ročník olomouckého Podzimního festivalu duchovní hudby se blíží ke konci. Před závěrečným Verdiho Requiem přehlídka ještě včera nabídla koncert brněnského komorního sboru Ensemble Versus pod vedením Vladimíra Maňase a souboru renesančních dechových nástrojů s doprovodem continua Capella Ornamentata pod uměleckým vedením jeho zakladatele Richarda Šedy v olomouckém kostele Zvěstování Páně. Obě tělesa se věnují převážně interpretaci duchovní hudby 16. a 17. století a podílela se na mnoha jiných společných projektech. V roce 2017 vzniklo z této spolupráce CD věnované dílu pozdně renesančního skladatele Nicolause Zangia, jehož skladby na nedělním koncertu též zazněly.  více

Festival Expozice nové hudby konfrontuje již jedenatřicet let brněnské posluchače se soudobou českou i zahraniční tvorbou. Za tuto dobu si festivalové koncerty dokázaly získat oddané publikum toužící zažít netradiční hudební díla a experimenty na vlastní kůži. Podzimní část nového ročníku včera zahájil vokální cyklus Canti del Capricorno italského skladatele Giacinta Scelsiho v sólovém provedení sopranistky Lore Lixenberg.  více

Milovníci jazzu i artificiální hudby si včera večer přišli na své. Filharmonie Brno zahájila koncertem v Besedním domě již pátou sezónu abonentní řady s názvem Jazz & World Music. Brněnští filharmonici společně s hudebním tělesem Matúš Jakabčic Quintet interpretovali světové skladby – nejen jazzové – v aranžmá vedoucího souboru Matúše Jakabčice. Koncert řídil dirigent a skladatel Pavel Šnajdr.  více

Brněnský zpěvák a hráč na foukací harmoniku Darek Neumann (*1967) prošel kapelami různých žánrů od folku přes bigbít po zpívání s velkou jazzovou kapelou. Na svém aktuálním albu Svět, který znám zpívá úpravy jazzových standardů s novými českými texty, které – většinou přímo pro něj – psala Ester Kočičková.  více

V Praze a v Brně vystoupí tento týden anglický zpěvák Chris Norman, zakládající a dlouholetý člen populární skupiny Smokie. V Brně v DRFG Aréně má koncert v sobotu 6. října, v pražském Foru Karlín vystoupí o dva dny dříve.  více

„Beránci a vlci jsou moje osobní vize moravské world music,“ tvrdí Marian Friedl, který je stejně skvělým hráčem na vlastnoručně vyrobené lidové píšťalky jako na jazzový kontrabas. Právě jeho zkušenosti s různými žánry od folkloru po free jazz plus samozřejmě spojení s podobně stylově rozkročenou Jitkou Šuranskou vedly ke vzniku mimořádného hudebního pásma, které má svůj prapůvod v představení Z kořenů k world music na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou. Díky grantu z Ministerstva kultury vzniklo album Beránci a vlci s účastí čtyř hudebních uskupení různých stylů (což je dohromady přes dvacet muzikantů a zpěváků), které získalo zaslouženě Anděla v rozšířené kategorii Folk (pod kterou nově spadá i žánr world music). Mezitím v létě 2017 proběhla koncertní premiéra Beránků a vlků opět v Náměšti nad Oslavou (s účastí vydavatele alba Milana Páleše v převleku za Ovčí babičku) a poté další festivalová vystoupení – na Hradeckém slunovratu v Hradci nad Moravicí nebo na Colours of Ostrava. Malým snem Mariana Friedla a všech jeho beránků a vlků bylo přenést pásmo do zvukově čistého prostředí brněnského Sono centra, což se díky úspěšné crowdfundingové kampani povedlo. Zhruba hodinový koncert byl tím pádem nejen prostým „přehráním“ desky, ale především obrovskou oslavou a možná i novým startem projektu – vstříc větším a větším sálům.  více

Prostory brněnských lázní na Rašínově ulici naplnil v neděli večer nový projekt uměleckého spolku Hausopera, kladoucího si za cíl přinést nové a kvalitní kulturní produkce do míst denního provozu, která jinak s hudbou, potažmo přímo s operou, nemají mnoho společného. První vlaštovkou je krátká opera Poslední pólo skladatele - dirigenta Marka Ivanoviće a libretisty - operního pěvce Josefa Škarky pojednávající o dvou přátelích, zamlčené lásce a černém svědomí. Dílo režíroval Petr Hašek, scénografii navrhl Ján Tereba a o světelný design se postarali Pavla Beranová, Michal Hór a Zuzana Bottová. Hlavní postavy ztvárnili Tomáš Krejčí, Aleš Procházka a Andrea Široká. Na akordeon hrála Žaneta Vítová, na vibrafon a bicí pak Kristýna Švihálková. Přednášela Lenka Sedláčková.  více

Nejčtenější

Kritika

Americký muzikál Rent, jehož premiéru o víkendu uvedlo Městské divadlo Brno, má nálepku kultovního díla. A má na ni právo. Podtrhuje to i tragický osud autora (a to prosím námětu, libreta, hudby i textů v jedné osobě!) Jonathana Larsona, který roku 1996 zemřel krátce před premiérou v šestatřiceti letech. Nikdy se tak nedočkal úspěchů svého díla: třeba čtyř cen Tony a za námět dokonce i Pulitzerovy ceny. Stvrdila brněnská inscenace režiséra Stanislava Moši kvality fenoménu jménem Rent?  více