Adventní předvečer s Ensemble Versus a Cappella Ornamentata

3. prosinec 2017, 12:00
Adventní předvečer s Ensemble Versus a Cappella Ornamentata

Kapli brněnského Paláce šlechtičen v předvečer první adventní neděle rozezněla dvě hudební tělesa, která se zaměřují na historicky poučenou interpretaci (převážně) renesanční tvorby. Komorní sbor Versus se věnuje duchovní hudbě z období renesance, raného baroka ale i dílům soudobým. V roce 2009 se stal součástí brněnského tělesa Ensemble Opera Diversa. Zakladatelem sboru i jeho uměleckým vedoucím je Vladimír Maňas. Sbor Versus doplnil profesionální soubor historických dechových nástrojů Capella Ornamentata. Hlavním posláním tohoto ansámblu je autentická intepretace duchovní hudby 16. a 17. století.

Program představil nepříliš známou, ale o to historicky významnější osobnost Nicolause Zangia, německého skladatele s renesančním instrumentářem a tvář adventních hudebních produkcí své doby. Těžištěm programu byla především moteta Nicolause Zangia, pouhé dvě skladby patřily jinému a podstatně známějšímu autoru Kryštofu Harantovi z Polžic a Bezdružic.

Již od počátku bylo zřejmé, že se interpreti pečlivě zaměřili na co možná nejnosnější a zvukově nejpestřejší využití prostoru kaple Paláce šlechtičen. Koncert zahájila Capella Ornamentata motetem Exultate justi in Domino přímo z kůru. Přestože v programu bylo moteto uvedeno i s textem, zazněla skladba pouze v nástrojovém obsazení. Ačkoliv by se mohlo zdát, že se jedná o nepatřičné okleštění původní skladby, ve skutečnosti jde o relativně častou dobovou praxi pramenící z volnějšího pojetí konečné instrumentace díla. Ještě mnohem později, v dobách Bachových, se setkáváme se skladbami s neustálenou, případně i zcela volnou instrumentací omezenou pouze rozsahem použitého nástroje. Stejné dílo tak může pokaždé zaznít v různém obsazení – s barokními trombóny, cinky a teorbou nebo v prostém rouchu lidských hlasů. V průběhu večera vystřídali interpreti bezpočet množných variant uspořádání a postavení v prostorách kaple. Po motetu Ad te levavi animam meam se ke sboru přidali hudebníci, kteří mezitím sestoupili z kůru a zaujali své místo po boku zpěváků. S motetem Jerusalem, gaude změnili zpěváci opět svoji pozici – v antifonálním postavení proti sobě stanuly dva navzájem se imitující sbory. Nemá cenu vypisovat do jednoho všechny užité varianty postavení, je však zřejmé, že každičkou změnou v rozestavění zpěváků se obě tělesa snažila nabídnout posluchačům novou a cílenou zvukovost. Navzdory relativně malému sálu kaple byl každý rozdíl v rozestavění hudebníků a zpěváků patrný; ať už se jednalo o nejrůznější uchopení polychorie, postavení trombonistů doprostřed mezi zpěváky, klasické půlkruhové rozestavění nebo naopak náhlé prořídnutí hudební faktury a zpěv pouze čtyř sólových hlasů s doprovodem trombonů. Ruku v ruce se zdařilou prací s prostorem šla i vhodně volená dramaturgie. Navzdory monotematicky pojatému programu, který téměř výhradně sestával z děl Nicolause Zangia, se Vladimíru Maňasovi a oběma tělesům podařilo pojmout (i díky výtečné práci s prostorem) každou skladbu jako jedinečné a veskrze konkrétní hudební dílo. Tak například po Tota pulchra es, která sestávala z pouhých čtyř sólových hlasů, tří trombónů a teorby nastoupila obě tělesa v plné síle a spustila mohutné moteto Exultate justi in Domino. Večer opsal kružnici, když v poslední skladbě Deus misereatur nostri žesťové nástroje opět zaburácely z kůru kaple, tentokrát však za plného obsazení sboru.

Bylo by nemyslitelné hodnotit koncert a nezmínit interpretační výkony hudebníků a zpěváků. Skromnější prostory kaple sboru slyšitelně svědčí – zpěváci zůstávali dynamicky vyvážení a žádný hlas výrazněji nevystupoval z hudební faktury. Tu a tam se objevila místa s nedokonalou intonací, jednalo se však pouze o nesmělá nasazení a nejisté počátky frází; sbor si téměř okamžitě našel správnou cestu. Po většinu času zůstalo těleso intonačně i rytmicky pevné a s vhodně volenou dynamikou. Capella Ornamentata výtečně doplnila sbor a společnými silami se oběma ansámblům podařilo naplnit relativně malý prostor kaple až po okraj hudbou. Z dobových nástrojů zaujal nejvíce nepříliš často viděný a slyšený dulcian a objevily se i dva druhy cinků. Těleso podalo kvalitní výkon a po boku Ensemble Versus vytvořilo organický celek. Sbormistr Vladimír Maňas i samotní interpreti dávali bedlivý pozor, aby některá z hudebních složek nepřehlušila tu druhou. A tak v případě, že už už hrozilo převálcování sboru některým z žesťových nástrojů, tišil sbormistr hráče, nebo naopak vyzýval zpěváky k mohutnějšímu výkonu.

Tělesům Ensemble Versus a Capella Ornamentata se podařilo nabídnout posluchačům historicky velmi přesný, a přitom svěží obraz ze života tradiční chrámové praxe dob adventu. Ačkoliv večer sestával převážně ze skladeb Nicolause Zangia a jednalo se o ryze duchovní díla, vlivem citlivé a souvisle vystavěné dramaturgie a příkladné práce s prostorem kaple se do sálu nevkradla nuda ani zádumčivost nebo těžkopádnost. Energické provedení obou těles bylo prosto vší hrané vážnosti a mnohem více z interpretů vyzařovala samotná radost z čirého hudebního projevu. Jednalo se o šťastné zahájení adventní doby – a období adventu a Vánoc skutečně šťastným býti má.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Brněnský hudebník, zpěvák, skladatel, producent a frontman skupiny Květy Martin Evžen Kyšperský vymyslel nový projekt. Nazval jej Dula a vydal s ním debutové album Uran. Na magnetofonové kazetě ve sběratelském nákladu pouhých 50 kusů. Kdo však kazetu s kresbou z pozůstalosti Martinovy přítelkyně Alenky Černé nesežene, nemusí zoufat. Dula je k dispozici samozřejmě také digitálně.  více

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Brněnský zpěvák, skladatel a klávesista Oldřich Veselý zemřel v lednu 2018. V únoru 2019 se v sále Semilasso konal 10. Brněnský Beatfest, věnovaný jeho památce. A o rok později vyšel na CD pod názvem Malý princ záznam z tohoto koncertu, doplněný několika bonusy.  více

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.  více

V sále Konventu Milosrdných bratří uzavřel soubor Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra svoji devátou sezonu koncertem nazvaným Con certo: s jistotou nebo s čertem?. Program uvedl díla ve světě současné klasické hudby již zavedených autorů Alexeje Frieda, Olgy Neuwirth a György Ligetiho, jehož koncert pro housle provedl s orchestrem houslový virtuóz Milan Paľa.  více

Hudební pohádku O statečném kováři nasadilo jako letošní novinku svého open air festivalu na Biskupském dvoře Městské divadlo Brno. V pondělí měla oficiální odloženou premiéru. Pod úchvatnými kulisami brněnské katedrály vznikla inscenace, která si malé i velké diváky získá jadrnou muzikou Petra Ulrycha, svojí prostou poetikou, hravou divadelností a také jednoduše, ale působivě stavěnou atmosférou.  více

Každému, kdo měl donedávna co do činění s českomoravskou scénou folk a country, se při vyslovení jména Jiří moravský Brabec (1955-2018) vybaví nepřehlédnutelná postava mohutného vousáče, silný hlas a nevyčerpatelný zdroj informací se záviděníhodným přehledem nejen o jmenovaném hudebním žánru. Řeč je o složité, ale právem respektované osobnosti, která uměla překvapit znalostmi v celé řadě odvětví, ale také sebeironickým humorem i nečekanou tělesnou obratností. Bohužel, naposledy udivil okolí náhlým odchodem a to pár dnů před svými třiašedesátými narozeninami v červnu 2018, takřka nepovšimnut veřejnoprávními médii, pro která tolik let pracoval.  více

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Devátý a zároveň poslední díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Electro, beat, multimediavíce

Jsou tomu již takřka tři měsíce, co pandemie koronaviru vtrhla do České republiky, otřásla národní ekonomikou, školstvím i kulturou; bezohledně devalvovala měnu, poslala děti do improvizovaných domácích lavic a pozavírala galerie, divadla, operní domy i hudební sály. Od té doby jsme si museli zvyknout na proměnlivá vládní nařízení, ale také na jistý kulturní půst. Streamovaná videa nezahnala hlad a ani sebelepší nahrávky neutišily žízeň. V posledním květnovém týdnu se společenský i kulturní život opatrně probouzí k životu; otevírají se také dveře brněnského Besedního domu, kde ve čtyřech dnech soubor odehraje celkem osm koncertů. V nově vzniklém komorním „minicyklu“ Konec streamu. Hrajeme zase živě! nabízí Filharmonie Brno koncerty s podnázvy: Cellisté & harfaHarfa & kontrabas duoBicisté & projekce a Smyčcové kvarteto. Prvně jmenovaný se v pondělní podvečer dokonce dočkal nezvyklé předpremiéry, když hudebníci brněnské filharmonie usedli na střeše tržnice na Zelném trhu. Se stejným programem také včera odpoledne zahájili violoncellisté v čele s koncertním mistrem Pavlem Šabackým a harfenistka Dominika Svozilová poslední sérii koncertů v Besedním domě v této nešťastné sezoně.  více

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.  více

Krátce po natočení svého minulého alba I’m Glad I Met You absolvovala brněnská bluesová kapela cestu do severního Mississippi, na místa, kde se blues stále ještě hraje jako lidová hudba na zápražích a o nedělních piknicích. Že během pobytu vznikl materiál na dvě nová alba, prozradil kytarista Jan Švihálek loni v rozhovoru pro náš web. „Bude to skvělá nahrávka, moc se na to těším,“ sliboval. První ze dvou avízovaných desek je nyní na světě.  více

Osmý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Spojení průseremvíce

Nejčtenější

Kritika

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více