Adventní předvečer s Ensemble Versus a Cappella Ornamentata

3. prosinec 2017, 12:00
Adventní předvečer s Ensemble Versus a Cappella Ornamentata

Kapli brněnského Paláce šlechtičen v předvečer první adventní neděle rozezněla dvě hudební tělesa, která se zaměřují na historicky poučenou interpretaci (převážně) renesanční tvorby. Komorní sbor Versus se věnuje duchovní hudbě z období renesance, raného baroka ale i dílům soudobým. V roce 2009 se stal součástí brněnského tělesa Ensemble Opera Diversa. Zakladatelem sboru i jeho uměleckým vedoucím je Vladimír Maňas. Sbor Versus doplnil profesionální soubor historických dechových nástrojů Capella Ornamentata. Hlavním posláním tohoto ansámblu je autentická intepretace duchovní hudby 16. a 17. století.

Program představil nepříliš známou, ale o to historicky významnější osobnost Nicolause Zangia, německého skladatele s renesančním instrumentářem a tvář adventních hudebních produkcí své doby. Těžištěm programu byla především moteta Nicolause Zangia, pouhé dvě skladby patřily jinému a podstatně známějšímu autoru Kryštofu Harantovi z Polžic a Bezdružic.

Již od počátku bylo zřejmé, že se interpreti pečlivě zaměřili na co možná nejnosnější a zvukově nejpestřejší využití prostoru kaple Paláce šlechtičen. Koncert zahájila Capella Ornamentata motetem Exultate justi in Domino přímo z kůru. Přestože v programu bylo moteto uvedeno i s textem, zazněla skladba pouze v nástrojovém obsazení. Ačkoliv by se mohlo zdát, že se jedná o nepatřičné okleštění původní skladby, ve skutečnosti jde o relativně častou dobovou praxi pramenící z volnějšího pojetí konečné instrumentace díla. Ještě mnohem později, v dobách Bachových, se setkáváme se skladbami s neustálenou, případně i zcela volnou instrumentací omezenou pouze rozsahem použitého nástroje. Stejné dílo tak může pokaždé zaznít v různém obsazení – s barokními trombóny, cinky a teorbou nebo v prostém rouchu lidských hlasů. V průběhu večera vystřídali interpreti bezpočet množných variant uspořádání a postavení v prostorách kaple. Po motetu Ad te levavi animam meam se ke sboru přidali hudebníci, kteří mezitím sestoupili z kůru a zaujali své místo po boku zpěváků. S motetem Jerusalem, gaude změnili zpěváci opět svoji pozici – v antifonálním postavení proti sobě stanuly dva navzájem se imitující sbory. Nemá cenu vypisovat do jednoho všechny užité varianty postavení, je však zřejmé, že každičkou změnou v rozestavění zpěváků se obě tělesa snažila nabídnout posluchačům novou a cílenou zvukovost. Navzdory relativně malému sálu kaple byl každý rozdíl v rozestavění hudebníků a zpěváků patrný; ať už se jednalo o nejrůznější uchopení polychorie, postavení trombonistů doprostřed mezi zpěváky, klasické půlkruhové rozestavění nebo naopak náhlé prořídnutí hudební faktury a zpěv pouze čtyř sólových hlasů s doprovodem trombonů. Ruku v ruce se zdařilou prací s prostorem šla i vhodně volená dramaturgie. Navzdory monotematicky pojatému programu, který téměř výhradně sestával z děl Nicolause Zangia, se Vladimíru Maňasovi a oběma tělesům podařilo pojmout (i díky výtečné práci s prostorem) každou skladbu jako jedinečné a veskrze konkrétní hudební dílo. Tak například po Tota pulchra es, která sestávala z pouhých čtyř sólových hlasů, tří trombónů a teorby nastoupila obě tělesa v plné síle a spustila mohutné moteto Exultate justi in Domino. Večer opsal kružnici, když v poslední skladbě Deus misereatur nostri žesťové nástroje opět zaburácely z kůru kaple, tentokrát však za plného obsazení sboru.

Bylo by nemyslitelné hodnotit koncert a nezmínit interpretační výkony hudebníků a zpěváků. Skromnější prostory kaple sboru slyšitelně svědčí – zpěváci zůstávali dynamicky vyvážení a žádný hlas výrazněji nevystupoval z hudební faktury. Tu a tam se objevila místa s nedokonalou intonací, jednalo se však pouze o nesmělá nasazení a nejisté počátky frází; sbor si téměř okamžitě našel správnou cestu. Po většinu času zůstalo těleso intonačně i rytmicky pevné a s vhodně volenou dynamikou. Capella Ornamentata výtečně doplnila sbor a společnými silami se oběma ansámblům podařilo naplnit relativně malý prostor kaple až po okraj hudbou. Z dobových nástrojů zaujal nejvíce nepříliš často viděný a slyšený dulcian a objevily se i dva druhy cinků. Těleso podalo kvalitní výkon a po boku Ensemble Versus vytvořilo organický celek. Sbormistr Vladimír Maňas i samotní interpreti dávali bedlivý pozor, aby některá z hudebních složek nepřehlušila tu druhou. A tak v případě, že už už hrozilo převálcování sboru některým z žesťových nástrojů, tišil sbormistr hráče, nebo naopak vyzýval zpěváky k mohutnějšímu výkonu.

Tělesům Ensemble Versus a Capella Ornamentata se podařilo nabídnout posluchačům historicky velmi přesný, a přitom svěží obraz ze života tradiční chrámové praxe dob adventu. Ačkoliv večer sestával převážně ze skladeb Nicolause Zangia a jednalo se o ryze duchovní díla, vlivem citlivé a souvisle vystavěné dramaturgie a příkladné práce s prostorem kaple se do sálu nevkradla nuda ani zádumčivost nebo těžkopádnost. Energické provedení obou těles bylo prosto vší hrané vážnosti a mnohem více z interpretů vyzařovala samotná radost z čirého hudebního projevu. Jednalo se o šťastné zahájení adventní doby – a období adventu a Vánoc skutečně šťastným býti má.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Stejně jako v životě a tvorbě Dušana Holého i na koncertě se střídaly dvě polohy lidové písně. První z nich, věrná tradici a zakořeněná ve svém přirozeném prostředí regionu, zazněla v podání Horňácké muziky Petra Mičky. Druhá - výrazně stylizovaná a přetvořená pro potřeby koncertního provedení - zazněla v úpravách pro BROLN v současné době pod dirigentským smyčcem primáše Petra Varmuži.  více

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více

Na 10. ročníku festivalu Maraton hudby Brno vystoupí polské ženské trio Sutari. Na svém kontě mají stovky koncertů ve více než 20 zemích světa včetně vystoupení na světovém hudebním veletrhu WOMEX v roce 2015 nebo live session pro americké rádio KEXP. Vydaly několik oceňovaných alb, z nich to nejnovější, z roku 2024, se jmenuje #kołysankidlaświata a obsahuje ukolébavky. Jejich hudba kombinuje tradiční polské písně s moderními prvky a dotýká se témat přírody, svobody, ženskosti a sesterství. Sutari zahájí v sobotu 9. srpna World music scénu festivalu v brněnském klubu První patro. Na naše otázky odpovídaly kolektivně všechny tři členky skupiny – Basia Songin, Kasia Kapela a Dobromiła Życzyńska.  více

Ke světlu – tak znělo označení závěrečného koncertu Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož letošní 32. ročník nesl podtitul Smíření. V podání domácí a pořadatelské Filharmonie Brno zazněla 27. dubna v kostele sv. Janů pod taktovkou Anny-Marie Helsing díla Ralpha Vaughana Williamse a Einojuhaniho Rautavaary. V první části koncertu se jako sólista představil Josef Špačekvíce

Letos si připomínáme 100. výroční narození kanadského jazzového klavíristy a skladatele Oscara Petersona (1925–2007). K této příležitosti nastudovalo klavírní trio ve složení Luboš Šrámek (klavír), Marián Ševčík (bicí) a Matěj Štubiak (kontrabas) Petersonovu Velikonoční suitu – jednu z mála jazzových duchovních skladeb, kterou hráči uvedli ve středu 23. dubna v Besedním domě v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více

Ve Svatém týdnu Velikonoční festival duchovní hudby každý rok připravuje tzv. temné hodinky – zpěvy lamentací a responsorií prováděných za tmy v předvečer daného svátku. Po souborném uvedení například Zelenkových či Gesualdových zpěvů se soubor Ensemble Versus rozhodl pro letošní ročník nastudovat chorální repertoár českého původu. Další novinkou je také přesunutí hodinek z chrámového prostoru do tří brněnských vodojemů na Žlutém kopci, kde se každý večer uskuteční tři asi čtyřiceti minutové koncerty. Diváci si tak mohou vybrat danou hodinu, která jim nejvíce vyhovuje. Recenze se zabývá prvními z hodinek konanými na Škaredou středu 16. dubna ve vodojemu č. 2.  více

Zahajovací koncert 32. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby uskutečněný včera v nově zrekonstruovaném kostele sv. Jakuba nabídl více než hodinové rozjímání s dílem Janovy pašije od soudobého, estonského skladatele a letošního jubilanta Arvo Pärta (*1935). Dílo zaznělo v podání vokálního souboru Martinů Voices s uměleckým vedoucím Lukášem Vasilkem, sólisty Jiřím BrückleremOndřejem HolubemAlenou HellerovouJanou KuželovouOndřejem Benekem a Martinem Kalivodou za doprovodu komorního ansámblu: Daniela Valtová Kosinová (varhany), Pavla Tesařová (housle), Lukáš Pospíšil (violoncello), Vladislav Borovka (hoboj), Martin Petrák (fagot).  více

Vojenský umělecký soubor Ondráš se v premiéře nového pořadu Karpatami vydal tanečním krokem přes vršky a doliny Karpatského oblouku. Novinka profesionální části souboru se odehrála na jevišti brněnského divadla Radost. A radostné bylo i sledování tohoto nového počinu. Soubor v něm na chvíli opouští velkolepé choreografie a vrací se blíže k původnímu lidovému materiálu, aniž by se vzdal vlastního výrazu.  více

Jarní koncert tělesa Diversa Quartet po delší době nabídl díla ryze tuzemských autorů. Večer konaný v pondělí 7. dubna v prostorách vily Löw-Beer nesl podtitul Tempus est iocundum podle milostné písně z rukopisu Carmina Burana. Píseň se svou rozverností stala inspirací pro dramaturgii koncertu, kterým provázelo těleso ve složení Barbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola) a Iva Wiesnerová (violoncello).  více

Íránská zpěvačka Mahsa Vahdat propojuje tradiční perskou hudbu s evropskými hudebními prvky, například s jazzem nebo se sborovým zpěvem. Své zatím nejnovější album Braids of Innocence, Copánky nevinnosti, které nahrála s norským pěveckým sborem SKRUK. Písně na albu vycházejí z perských básní od autorů Rúmího a Hafíze, ale i ze současných textů, které zachycují osobní i politická témata. Album tak reflektuje represivní režim v Íránu i život v exilu. Zpěvačka svou tvorbu představila v roce 2024 na festivalu Maraton hudby Brno.  více

Po měsíci se do prostoru Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno, která pod vedením svého šéfdirigenta Dennise Russella Daviese provedla ve čtvrtek 27. března díla Roberta Schumanna a Dimitrije Šostakoviče. V první polovině orchestr doplnil věhlasný britský violoncellista Steven Isserlisvíce

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce

Další z jazzových večerů, které jsou pravidelně pořádány Filharmonií Brno, byl věnován duu Will Vinson (altsaxofon) a Aaron Parks (klavír). Tito hudebníci se spolu v různých formacích potkávají už dvacet let. Proto se rozhodli, že nastal čas, aby si vyzkoušeli to nejintimnější a podle mnohých i to nejtěžší – formát pouhého dua. V podání těchto muzikantů střední jazzové generace zazněl v pondělí 10. března v Besedním domě jak výběr z klasického jazzového materiálu, tak několik vlastních kompozic.  více

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Nejčtenější

Kritika

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více