Adventní rozjímání s třemi brněnskými sbory

9. prosinec 2022, 9:00
Adventní rozjímání s třemi brněnskými sbory

Masarykova univerzita v čele s rektorem Martinem Barešem každý rok pořádá adventní koncert, který se po tříleté odmlce uskutečnil ve středu 7. prosince v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně. Kromě domácího Pěveckého sboru Masarykovy univerzity se také představil VOX IUVENALIS, působící pod Vysokým učením technickým v Brně, a smíšený sbor Kantiléna. Všechna jmenovaná tělesa vystoupila pod vedením sbormistra Jana Ocetka.

Po úvodním slovu rektora následoval blok věnovaný období renesance v podání smíšeného sboru Kantiléna. Koncert zahájila skladba Jubilate Deo od Orlanda di Lassa (1532–1594), v níž se projevily menší technické nesrovnalosti. Mikrofony, v tu chvíli zabírající především hlasy po pravé straně kůru, nebyly vypnuty (anebo dobře nastaveny). Do popředí se tak zvukově dostával především sopránový a altový part, což zapříčinilo přehlušení zbylých dvou hlasů. Z toho důvodu byl sbor zpočátku také dynamicky nevyvážený. Vše bylo napraveno hned v následujícím díle O Vos Omnes španělského skladatele Tomase Luise de Victoria (1548–1611). Technické potíže s mikrofony odezněly a sbor náhle působil zvukově vyrovnaněji a barevněji. I přes napravení těchto nedostatků chyběla oběma skladbám detailnější práce s výstavbou frází a s chromatikou, která byla v období renesance specifickým a důležitým hudebním prvkem. V chromatických pasážích místy byla cítit nejistota, zapříčiňující intonační nedokonalosti. Celkově interpretace obou skladeb působila až příliš statickým a plochým dojmem.

Jako druhý se představil Pěvecký sbor Masarykovy univerzity s dílem A Ceremony of Carols britského skladatele, dirigenta a klavíristy Benjamina Brittena (1913–1976). Celý program sbory odezpívaly na kůru, nicméně u cyklu A Ceremony of Carols bych se přimlouvala za lepší využití prostoru baziliky a konkrétně tuto skladbu bych doporučila interpretovat v přední části u oltáře, anebo uprostřed chrámu mezi diváky. Díky písňovému charakteru díla s klavírním doprovodem v podání Judity Kučerové se jednalo o typově jednodušší, ale o to živější a rozmanitější část programu, během kterého by změna postavení sboru mohla být zajímavým a obohacujícím prvkem. Primárně musím ocenit sytý a plný zvuk tělesa, které velice pečlivě dotahovalo konce frází. Při intepretaci dominovaly sopránové hlasy dodávající skladbě něžný, světlý témbr. Všechny tří sbory bojovaly se srozumitelností textu. Uzpívat takto velký prostor s výbornou artikulací a deklamací je však opravdu náročné. U všech sborů šly do popředí vokály a ve specifických částech, jako je například kontrapunktická část v This little Babe, nástupy hlasů naprosto splývaly. V této části byly – mnohdy až nepřirozeným způsobem – také velice výrazné sykavky. Jak jsem zmínila výše, část programu se mohla interpretovat i mimo kůr, což by bylo milosrdnější k dovednostem zpěváků po stránce artikulace a srozumitelnosti textu.

Brněnský studentský sbor VOX IUVENALIS zazpíval skladbu Magnificat Arvo Pärta (*1935). Fakturou i obsahem velmi křehké dílo je z hlediska intonační čistoty velice zrádné, což se také párkrát projevilo. Oproti sboru Masarykovy univerzity zde pěvecky zdařile vyčnívaly mužské hlasy, celkově pak sbor vynikal krásnou sametovou barvou v nižších polohách, a to především v tenoru a basu.

Pomyslným vrcholem koncertu byla mše francouzského skladatele a varhaníka Louise Vierna (1870–1937) Messe solenelle, která patří k jeho nejvýznamnějším kompozicím. Mše nemá liturgickou funkci, jelikož autor v rámci ordinárních textů vynechává Credo. Za varhanního doprovodu Martina Jakubíčka se pro provedení mše všechny tři zmiňované sbory sloučily v jedno velké těleso. To se projevilo mohutnou, sytou zvukovostí – a v tomto případě i lepší artikulací. Hned v úvodní části Kyrie byla slyšet citlivá práce s dynamikou. Obzvlášť povedené byly nástupy tenorů a basů. Také pasáž Qui tollis peccata mundi v Gloria byla zajímavě vystavěná z hlediska práce s barvou. Bohužel oslavný charakter nebyl tak intenzivní, jak by bylo záhodno. Zpěváci byli částečně přehlušeni varhanami, které na můj vkus byly až příliš silné. A proto závěr této části, především ve sborové sekci, nedosáhl kýženého vrcholu. Následující tři části Sanctus, Benedictus a Agnus Dei se nesly v duchu kompaktnosti, hlasové vyrovnanosti a tahu, který se nejvíce projevil v závěru celé mše.

Vesměs všechny uvedené kompozice byly meditativního, klidného charakteru, což s poselstvím adventu naprosto koresponduje. Přesto si však troufám tvrdit, že v určitém momentu se program mohl zdát lehce fádní. A proto by do budoucna neuškodilo zařadit do dramaturgie tempově či charakterově výraznější skladby.

Orlando di Lasso: Jubilate Deo

Tomas Louis de Victoria: O Vos Omnes

Benjamin Britten: A Ceremony of Carols

Arvo Pärt: Magnificat

Louis Viern: Messe solenelle

Pěvecký sbor Masarykovy univerzity

Pěvecký sbor VUT v Brně VOX IUVENALIS

Smíšený sbor Kantiléna

Varhany: Martin Jakubíček

Klavír: Judita Kučerová

Dirigent: Jan Ocetek

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, Mendlovo náměstí – Brno

7. 12. 2022 v 19:30

Foto ilustrační

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Exkurz do hudby tří, částečně ovšem čtyř století připravila divákům Filharmonie Brno při pátém koncertu abonentní řady Filharmonie doma. Ve čtvrtek 25. dubna v Besedním domě provedla pod vedením dirigenta Takeshiho Moriuchiho skladby Maurice Ravela, Roberta Schumanna, Johna Adamse a Wolfganga Amadea Mozarta. Při interpretaci Schumannova písňového cyklu Láska a život ženy, který dal celému koncertu název, orchestr doplnila mezzosopranistka Markéta Cukrovávíce

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Velké finále 31. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby se již pomalu a jistě blíží – pomyslný odpočet trojice posledních koncertů zahájil čtvrteční večer 4. dubna v kostele sv. Janů s podtitulem Kantiléna: Zemek Novák, Graham, Emmert. Jak je již z názvu zjevné, dramaturgii koncertu tvořila díla Pavla Zemka Nováka, Petera Grahama a Františka Gregora Emmerta. Stejně patrné však již není, že skladby Zemka Nováka a Grahama se po více než třiceti letech – a právě na 31. ročníku festivalu – dočkaly své světové premiéry. Není bez zajímavosti, že původně měly skladby zaznít společně v rámci vigilie o Bílé sobotě. Samotné interpretace duchovních kompozic brněnských skladatelů se ujaly sopranistky Aneta Podracká Bendová a Jana Vondrů, s nimiž vystoupili varhaník Petr Kolář, dětský sbor Kantiléna pod vedením sbormistra Michala Jančíka a soubor Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdravíce

Podobně jako každý rok, byl i v rámci letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby jeden z večerů věnován sólovému varhannímu recitálu. V úterý 2. dubna za varhany ve starobrněnské bazilice Nanebevzetí Panny Marie usedl původem slovenský varhaník Marek Paľa a provedl výběr z varhanních skladeb českých autorů vrcholného a pozdního romantismu, čímž doplnil stávající Rok české hudby. Několik děl úterního programu navíc zaznělo v přinejmenším brněnské premiéře.  více

Neodmyslitelnou součástí Velikonočního festivalu duchovní hudby jsou tři večery tzv. tenebrae obsahem navracející se ke křesťanským obřadům ve Svatém týdnu. Tento rok temné hodinky připadly na středu 27. března – pátek 29. března, a jak už je tradicí, konají se v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Letos jsou tyto tři večery výjimečné především z hlediska dramaturgie, jelikož si pořadatelé festivalu objednali nové zhudebnění liturgických textů. Recenze se ohlíží za prvním ze tří večerů, při kterém ve světové premiéře zazněla díla od skladatelů Zdeňka Klaudy a Lukáše Hurníka. Provedení se ujali zpěváci Kristýna Fílová (soprán), Zuzana Čurmová (soprán), Alžběta Symerská (alt), Ondřej Holub (tenor) a Jiří Miroslav Procházka (bas) za doprovodu varhanního pozitivu a sbormistrovského dohledu Zdeňka Klaudy a recitace P. Jana Pacneravíce

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Nejčtenější

Kritika

Exkurz do hudby tří, částečně ovšem čtyř století připravila divákům Filharmonie Brno při pátém koncertu abonentní řady Filharmonie doma. Ve čtvrtek 25. dubna v Besedním domě provedla pod vedením dirigenta Takeshiho Moriuchiho skladby Maurice Ravela, Roberta Schumanna, Johna Adamse a Wolfganga Amadea Mozarta. Při interpretaci Schumannova písňového cyklu Láska a život ženy, který dal celému koncertu název, orchestr doplnila mezzosopranistka Markéta Cukrovávíce