Andělské trio Drei Engeln zazářilo online

Andělské trio Drei Engeln zazářilo online

Kulturní svět stále hledá cesty, jak krásy hudby přenést z prázdných sálů k divákům doma. V rámci možností se to ale naštěstí daří a před umělci se otevírají nové výzvy. Jednu takovou pokořilo půvabné dámské trio Drei Engeln, když do virtuálního světa vyslalo svůj první streamovaný koncert, který ale ze svého brněnského působiště přeneslo do kostela Všech svatých v Rožnově pod Radhoštěm. Téměř hodinový program zaměřený převážně na barokní skladby obsahoval stylově i tematicky pestrou nabídku ve zpěvně-cembalovém obsazení.

Na úvod zazněly první oslavné tóny žalmu Laudate Dominum in sanctis ejus Claudia Monteverdiho v podání sopranistky Pavly Radostové. Procítěným a sebejistým přednesem nastavila celému koncertu vysokou laťku, kterou se všem účinkujícím podařilo udržet.

Ve druhém čísle se sopránové síly spojily a ke zpěvu árie Jehovah ever be my song z oratoria Píseň Mojžíšova Thomase Linleyho jr. se přidala také sopranistka Markéta Böhmová. Její sytější hlas se vhodně doplňoval se vzletným a svěžím hlasem Pavly Radostové, což nabídlo variabilitu barev i v čistě sopránovém zastoupení v díle tehdy velmi úspěšného a nadějného anglického skladatele, jehož osud by se dal srovnávat se životem jeho přítele Mozarta.

V sólovém přednesu Markéty Böhmové pak zazněla část I know that my Redeemer liveth z oratoria Mesiáš Georga Friedricha Händela, která nabídla tempové zklidnění svou závažností a zatěžkaností přednesu. Následně se „ke slovu“ konečně dostaly všechny členky andělského tria a společně (opět za doprovodu cembala) přednesly tercet Suscepit Israel, pocházející z rozsáhlejšího duchovního díla Magnificat od Johanna Sebastiana Bacha. Oba sopránové hlasy ve spodní poloze s jistotou podpořila altistka Lucie Netušilová Karafiátová, která i v menšině dokázala bez problému vyvážit rozložení hlasů i celkovou barevnost přednesu.

Interpretační kvalita všech účinkujících byla po celou dobu koncertu neměnná a na profesionální úrovni. Jen stěží se dala zaznamenat nejistota v projevu. Všem skladbám v programu dominovala svěžest, velká dávka energie, práce s výrazem, intonační čistota i radost. Přiměřené zdobení a vibrato na správných místech poukázaly na poučenou interpretaci zpěvaček podepřenou mnoha zkušenostmi nejen z působení například v souboru Czech Ensemble Baroque.

Opomenout však nesmíme ani jediný mužský element koncertu, a sice mladého, nadějného „dvorního cembalistu“ Jiřího Havrlanta, který se s přehledem zhostil doprovodu většiny skladeb i sólového přednesu. Lehkost a preciznost cembalové hry předvedl jak v doprovodných pasážích, tak v samostatných předehrách a dohrách.

V další části koncertu dostala samostatný prostor také Lucie Netušilová Karafiátová, která v árii Kommt ihr angefochtnen Sünder z Bachovy kantáty Raduj se, vykoupený zástupe (Freue dich, erlöste Schar) nezůstala ve výrazovosti pozadu za svými kolegyněmi a s podmanivým pohledem do kamery přednesla rytmizované frázování oblíbené části kantáty.

V repertoárově pestré přehlídce barokních a klasicistních děl nechyběla téměř žádná kombinace účinkujících, Všechny sestavy zajistily celkovou i barevnou pestrost, na škodu by však nebyl větší počet skladeb pro všechny tři zpěvní hlasy, kterých bylo v průběhu koncertu pomálu a chyběl proto prostor pro vyniknutí kvalit kompletního tria (tato sestava jimi rozhodně disponuje).

Mezi dalšími vokálně-instrumentálními díly Bacha, Händela či Vivaldiho dostal sólový prostor také Jiří Havrlant za cembalem, který s přehledem provedl Bachovu Francouzskou ouverturu h moll. I přes „nepřívětivost“ nástroje z hlediska výrazu a dynamiky dokázal do přednesu kontrastních pasáží vložit dostatečnou škálu prostředků zaručujících poutavý poslech.

V celé této přehlídce potom zaujala i jediná a capella skladba na programu, trio Hebe deine Augen auf z oratoria Eliáš Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, zejména díky absenci charakteristického zvuku cembala, což dalo vyniknout ještě více sladění všech tří hlasů (zde podle obsazení v oratoriu doslova andělských).

Linie repertoáru procházející obdobím baroka dospěla až ke klasicistnímu oratoriu Stvoření (Die Schöpfung) Josepha Haydna, z něhož Markéta Böhmová přednesla árií Nun beut die Flur a na závěr zdařeného koncertu snad nemohl být zvolen lepší titul než oslavné Laudate Pueri, jedno ze Tří motet Felixe Mendelssohna-Bartholdyho.

K doslova andělskému triu již neodmyslitelně patří také promyšlený a sladěný vzhled, který líbivosti hudby dodává i vizuální prožitek, a nejinak tomu bylo i tentokrát v decentním modrém odstínu. Nejen sluchem, ale i zrakem patrná energie a radost ze společného zpěvu dokázala přesáhnout kamery, vzdálenost i obrazovky, což adekvátně podtrhla kvalita celého streamu.

„Spojení čtyř živlů“ v jeden dokonale fungující harmonický prvek dalo vzniknout opravdu svěžímu a energie plnému koncertu, který jistě zlepší den i náladu (nejen) každému příznivci barokní hudby, a to až do 4. dubna, dokdy bude záznam koncertu ke zhlédnutí na následujícím odkazu.

CLAUDIO MONTEVERDI

<pLaudate Dominum in sanctis ejus

THOMAS LINLEY jr.

The Song of Moses – Jehovah ever be my song

GEORG FRIEDRICH HÄNDEL

Mesiáš – I know that my Redeemer liveth

JOHANN SEBASTIAN BACH

Magnificat – Suscepit Israel

Kommt Ihr angefochtnen Sünder

Matoušovy pašije – Aus Liebe will mein Heiland sterben

Den Tod niemand zwingen kunnt

Francouzská ouvertura h moll

MARC-ANTOINE CHARPENTIER

Quam pulchra es

GEORG FRIEDRICH HÄNDEL

Alexandrova slavnost – Let´s imitate

ANTONIO VIVALDI

Dixit Dominus – Virgam virtutis tuae

FELIX MENDELSSOHN-BARTHOLDY

Eliáš – Hebe deine Augen auf

JOSEPH HAYDN

Stvoření – Nun beut die Flur

FELIX MENDELSSOHN-BARTHOLDY

Tři moteta – Laudate pueri

Drei Engeln

Markéta Böhmová – soprán

Pavla Radostová – soprán

Lucie Netušilová Karafiátová – alt

Jiří Havrlant – cembalo

Kostel Všech svatých, Rožnov pod Radhoštěm

Čtvrtek 4. března 2021

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Kdo zná B-Side Band především z interpretace světových hitů se zpěvem Vojtěcha Dyka, případně z loňského alba Folk Swing, bude možná novým nastudováním Missy Jazz Jaromíra Hniličky překvapen. Málokterá skladba je však s tímto brněnským big bandem spojena tak pevně jako právě legendární Hniličkova Jazzová mševíce

U příležitosti svých loňských 66. narozenin vydal dokumentarista, písničkář, hudebník, divadelník a spisovatel Jiří Vondrák dvojalbum, které je spíše (téměř) reprezentativním průřezem jeho hudebními aktivitami než výběrem největších hitů. Více než o „best of“ jde o zajímavou směs typu „od hitů k raritám“, od starých písní k novým a od folku k bigbítu. Výborná příležitost pro základní seznámení s Vondrákem coby renesanční osobností brněnské scény, díky jinde nevydaným nebo stěží sehnatelným nahrávkám nepostradatelná kolekce pro sběratele a v neposlední řadě 2CD, jehož minimálně první polovina se moc dobře poslouchá.  více

Tramp-swingová kapela s brněnskými kořeny Hajcman (název je odvozený z pojmenování důlní ocelové výztuže odkazuje k zálibě frontmana, jeskyňáře Martina Škrobáka; jeho první kapela se ostatně jmenovala Stalaktit) vydala očekávané debutové album Jednou to bude. Kdo předpokládal, že půjde o autorský projekt, tipoval správně. Ovšem nikoliv z pera členů kapely, přestože malá dvoupísňová ochutnávka od Martina Škrobáka dává naději na další desku poskládanou z vlastního autorského zpěvníku. Gros debutové písňové kolekce plánované více než desetiletí pochází ze šuplíku Jaroslava Velinského alias Kapitána Kida. Tato legenda trampské písně je i Martinův dlouholetý kamarád, spolupracovník a vzor. Jak je popsáno ve sleevenote k albu i k připojenému zpěvníčku, nahrávku „prastarých vykopávek“ plánoval Kapitán Kid už kolem roku 2005 ještě s předchozí Škrobákovou kapelou Banjo Gang. Ke společnému nahrávání s Martinem a jeho kamarády nakonec došlo, ovšem přednost dostaly Velinského nejznámější trampské hity na CD Tempo di kůň (vyšlo 2007). Na již provedenou inventuru šuplíků a Kapitánem Kidem revidovaný předvýběr tak přišel čas až několik let po autorově smrti – jde tedy víceméně o hold váženému autorovi.  více

V rámci týdenního hudebního maratonu Please, do not disturb, který se uskutečnil 15.–21. března, navštívilo komorní těleso Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdra sedm brněnských hotelů. V nich dalo zaznít výběru z děl současných hudebních skladatelů. Projekt, který vznikl ve spolupráci s platformou Terén – Pole performativního umění, však nechtěl být pouhým záznamem koncertů. A tak měl každý večer své tematické ukotvení, režii i herce. O prvních čtyřech „hotelových toulkách“ jsme referovali v předchozí recenzi – dnes je na řadě závěrečná hotelová trojice.  více

Zatímco koncertní sály a operní domy zejí prázdnotou, v sedmi brněnských hotelích bylo díky komornímu tělesu Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdra a platformě Terén – Pole performativního umění neobvykle rušno. Každý večer v týdnu od 15. do 21. března měli milovníci moderní artificiální hudby možnost navštívit prostřednictvím služby YouTube jeden z vybraných hotelů. Mohli se nechat pohltit nejen přízračnou atmosférou prázdných pokojů a chodeb, ale také pestrou dramaturgií spojenou s netradičním vizuálním uchopením. Cyklus Please, do not disturb, jak svůj počin Brno Contemporary Orchestra a Terén nazvali, nesestával pouze z tradičních koncertních záznamů. Každým večerem totiž prostupovala ještě samostatná „příběhová“ linka, která někdy přímo, jindy jen zpovzdálí interagovala s hudebníky či samotným prostorem.  více

Kulturní svět stále hledá cesty, jak krásy hudby přenést z prázdných sálů k divákům doma. V rámci možností se to ale naštěstí daří a před umělci se otevírají nové výzvy. Jednu takovou pokořilo půvabné dámské trio Drei Engeln, když do virtuálního světa vyslalo svůj první streamovaný koncert, který ale ze svého brněnského působiště přeneslo do kostela Všech svatých v Rožnově pod Radhoštěm. Téměř hodinový program zaměřený převážně na barokní skladby obsahoval stylově i tematicky pestrou nabídku ve zpěvně-cembalovém obsazení.  více

„Je to úplně dokonalý, pouštím si to furt a furt mi to zní v hlavě,“ napsal vystudovaný muzikolog a brněnský politik Matěj H. Hudební publicista s pseudonymem Max B. píše v jiné diskusi na Facebooku o „absolutní příšernosti“. Málokteré tuzemské album natočené v roce 2020 se dočkalo tak různorodých reakcí jako Folk Swings, kolekce původně folkových písní v bigbandovém aranžmá a v podání B-Side Bandu pod vedením Josefa Buchty.  více

Na konci roku 2020 vydala Filharmonie Brno dvojici nahrávek sestávajících z děl Antonína Dvořáka a Antonína Rejchy. „Dvořákovské“ CD se skladatelovou první symfonií a Maličkostmi v úpravě a instrumentaci šéfdirigenta brněnské filharmonie Dennise Russella Daviese jsme zde již recenzovali. Nyní se zaměříme na nahrávku hudebního obrazu Lenora skladatele Antonína Rejchy na text balady Gottfrieda Augusta Bürgera. Na CD se představili Martina Janková v roli Lenory, Pavla Vykopalová jako její matka, Wojciech Parchem v roli vypravěče a Jiří Brückler jako zesnulý voják Vilém. Po boku orchestru Filharmonie Brno vystoupil také Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Stejně jako v případě nahrávky s díly Antonína Dvořáka, i tento projekt řídil dirigent Dennis Russell Davies.  více

Současný jazz je jedním z nejobtížněji definovatelných hudebních stylů. Existuje totiž v celé řadě podob: od víceméně puristických historických podžánrů (ragtime, swing, dixieland, bebop, hard bop, free jazz a další) se postupně víc a víc rozvolňuje do nejrůznějších fúzí, čerpá novou inspiraci mimo jiné z rocku, world music, folklóru či z vážné hudby. Takže vedle autorů a interpretů straight-ahead jazzu se také u nás vyprofilovalo několik autorských osobností hledajících a vytvářejících jeho novou podobu.  více

Po lednových streamovaných koncertech doplněných sérií originálních video-upoutávek se Czech Ensemble Baroque včera opět vrátil se živým večerním přenosem. Tentokrát se jednalo o druhý koncert z cyklu Bacha na Mozarta, který byl přeložený z 21. října. Z prostor Konventu Milosrdných bratří na něm zazněl, jako stěžejní část programu, žalm Dixit Dominus Georga Friedricha Händela.  více

Koronavirová krize roku 2020 (a 2021) měla a stále má takový dopad na podobu hudebního trhu, že si badatelé s odstupem budou možná klást otázku, zda v této době vyšly vůbec nějaké nahrávky, které neovlivnila. Robert Křesťan s Druhou trávou chtěl pracovat na dvojalbu, na kterém měl vedle sebe postavit coververze písní svých oblíbenců a novou autorskou tvorbu. Součástí ambiciózního projektu se stal britský producent Eddie Stevens, avšak přerušená možnost cestování mezi Českem a Londýnem zastavila i práce na 2CD. Kapela se rozhodla nečekat na uvolnění a vydala Díl první samostatně. Nejde o přesnou podobu původně zamýšleného prvního disku. „Vydat jen převzaté skladby bez jakékoli patrné vazby mezi nimi a původní tvorbou nám připadlo nedostatečné a producentský styl Eddieho Stevense je natolik jednotlivý a jistým způsobem jednotící, že jsme se rozhodli na prvním nosiči vydat mix obou a s druhým dílem počkat,“ vysvětluje Křesťan. Před sebou tedy máme Díl první, což ovšem není žádná polovičatá nahrávka nebo nedokončené dílo. Druhé trávě se navzdory vyšší moci podařilo nahrát jednu z nejsilnějších českých desek roku 2020.  více

Stávající epidemiologickou situaci s nemožností živého koncertování využila řada větších i menších hudebních těles k přípravě nových nosičů. Jedním z nich je i Filharmonie Brno, která rozšířila svoji nabídku o vlastní edici CD nahrávek s odvážným mottem: Hudba, kterou hned tak někde nekoupíte. Ačkoliv by se mohlo zdát, že jde v prvé řadě o povedený slogan marketingové sekce, tato stručná charakteristika není pouhým a prázdným lákadlem. Již první dvojice desek vydaných na konci roku 2020 nabídla neprávem pozapomenuté oratorium Antonína Rejchy Lenora (zaznělo při koncertech 5., 6. a 7. února 2020). Filharmonici nahráli také program s Dvořákovou Symfonií č. 1 v c moll Zlonické zvony a skladbou Bagatelles, op. 47 (Maličkosti), obojí v úpravě (a v případě Maličkostí i bohatší instrumentaci) šéfdirigenta Filharmonie Brno Dennise Russella Daviese. A právě toto album bude předmětem našeho hodnocení.  více

Jedno starší – pravda, ne úplně typické – album skupiny Květy začínalo slovy: „Nejtišší kapela na světě tak, aby nerušila sousedy.“ To nejnovější, nazvané trochu záhadně Květy Květy, začíná textem: „Řítíme se do tmy tou největší rychlostí.“ Dá se něco vyvozovat z toho, že kapela kolem Martina E. Kyšperského v nejpomalejším roce, v době lockdownu, přišla s nejrychlejším a možná s nejenergičtějším albem za svou kariéru? Nebo je důležitější, že přes veškerý tlak, který z Květů Květů coby kolektivní práce vyvěrá, jde vlastně o velmi samotářskou a intimní desku?  více

Sedmý rok své oficiální existence završil brněnský bigband Cotatcha Orchestra dlouho připravovaným debutovým albem autorských skladeb tří komponistů – většinou z pera pianisty Martina Konvičky, s mírným přispěním Jiřího Levíčka a bandleadera Jiřího Kotači. Název Bigbandová elektronika/Bigband Electronics naznačuje, že skladby překračují čistě jazzový rámec směrem k různým nadžánrovým fúzím, ale pevné mantinely tím rozhodně nevymezuje.  více

Tomáš Kytnar, šéf brněnského klubu Stará Pekárna a kapelník skupiny Tady To Máš, léta zhudebňoval slovenské texty. Několik svých alb postavil na poezii současných slovenských básníků Judity Kaššovicové a Erika Ondrejičky. Na otázku, jestli se českým textům vyhýbá záměrně, v rozhovoru pro Brno – Město hudby v roce 2013 odpověděl: „Opravdu trochu přemýšlím o češtině, ale nějak systematicky hledat nebo si dávat inzerát rozhodně nebudu. Jako slovenští básníci vlastně přišli ke mně, musí cestou náhody přijít i ti čeští, nebo ne?“ Uplynulo sedm let. Kytnar od té doby se svou skupinou vydal „slovenská“ alba Srdiečka tiché a Krajina diamantov a… letos přichází změna. Novinka Ryba Květovoň propojila Kytnarův typický skladatelský rukopis s českou poezií Bogdana Trojaka.  více

Nejčtenější

Kritika

Kulturní svět stále hledá cesty, jak krásy hudby přenést z prázdných sálů k divákům doma. V rámci možností se to ale naštěstí daří a před umělci se otevírají nové výzvy. Jednu takovou pokořilo půvabné dámské trio Drei Engeln, když do virtuálního světa vyslalo svůj první streamovaný koncert, který ale ze svého brněnského působiště přeneslo do kostela Všech svatých v Rožnově pod Radhoštěm. Téměř hodinový program zaměřený převážně na barokní skladby obsahoval stylově i tematicky pestrou nabídku ve zpěvně-cembalovém obsazení.  více