Andělské trio Drei Engeln zazářilo online

Andělské trio Drei Engeln zazářilo online

Kulturní svět stále hledá cesty, jak krásy hudby přenést z prázdných sálů k divákům doma. V rámci možností se to ale naštěstí daří a před umělci se otevírají nové výzvy. Jednu takovou pokořilo půvabné dámské trio Drei Engeln, když do virtuálního světa vyslalo svůj první streamovaný koncert, který ale ze svého brněnského působiště přeneslo do kostela Všech svatých v Rožnově pod Radhoštěm. Téměř hodinový program zaměřený převážně na barokní skladby obsahoval stylově i tematicky pestrou nabídku ve zpěvně-cembalovém obsazení.

Na úvod zazněly první oslavné tóny žalmu Laudate Dominum in sanctis ejus Claudia Monteverdiho v podání sopranistky Pavly Radostové. Procítěným a sebejistým přednesem nastavila celému koncertu vysokou laťku, kterou se všem účinkujícím podařilo udržet.

Ve druhém čísle se sopránové síly spojily a ke zpěvu árie Jehovah ever be my song z oratoria Píseň Mojžíšova Thomase Linleyho jr. se přidala také sopranistka Markéta Böhmová. Její sytější hlas se vhodně doplňoval se vzletným a svěžím hlasem Pavly Radostové, což nabídlo variabilitu barev i v čistě sopránovém zastoupení v díle tehdy velmi úspěšného a nadějného anglického skladatele, jehož osud by se dal srovnávat se životem jeho přítele Mozarta.

V sólovém přednesu Markéty Böhmové pak zazněla část I know that my Redeemer liveth z oratoria Mesiáš Georga Friedricha Händela, která nabídla tempové zklidnění svou závažností a zatěžkaností přednesu. Následně se „ke slovu“ konečně dostaly všechny členky andělského tria a společně (opět za doprovodu cembala) přednesly tercet Suscepit Israel, pocházející z rozsáhlejšího duchovního díla Magnificat od Johanna Sebastiana Bacha. Oba sopránové hlasy ve spodní poloze s jistotou podpořila altistka Lucie Netušilová Karafiátová, která i v menšině dokázala bez problému vyvážit rozložení hlasů i celkovou barevnost přednesu.

Interpretační kvalita všech účinkujících byla po celou dobu koncertu neměnná a na profesionální úrovni. Jen stěží se dala zaznamenat nejistota v projevu. Všem skladbám v programu dominovala svěžest, velká dávka energie, práce s výrazem, intonační čistota i radost. Přiměřené zdobení a vibrato na správných místech poukázaly na poučenou interpretaci zpěvaček podepřenou mnoha zkušenostmi nejen z působení například v souboru Czech Ensemble Baroque.

Opomenout však nesmíme ani jediný mužský element koncertu, a sice mladého, nadějného „dvorního cembalistu“ Jiřího Havrlanta, který se s přehledem zhostil doprovodu většiny skladeb i sólového přednesu. Lehkost a preciznost cembalové hry předvedl jak v doprovodných pasážích, tak v samostatných předehrách a dohrách.

V další části koncertu dostala samostatný prostor také Lucie Netušilová Karafiátová, která v árii Kommt ihr angefochtnen Sünder z Bachovy kantáty Raduj se, vykoupený zástupe (Freue dich, erlöste Schar) nezůstala ve výrazovosti pozadu za svými kolegyněmi a s podmanivým pohledem do kamery přednesla rytmizované frázování oblíbené části kantáty.

V repertoárově pestré přehlídce barokních a klasicistních děl nechyběla téměř žádná kombinace účinkujících, Všechny sestavy zajistily celkovou i barevnou pestrost, na škodu by však nebyl větší počet skladeb pro všechny tři zpěvní hlasy, kterých bylo v průběhu koncertu pomálu a chyběl proto prostor pro vyniknutí kvalit kompletního tria (tato sestava jimi rozhodně disponuje).

Mezi dalšími vokálně-instrumentálními díly Bacha, Händela či Vivaldiho dostal sólový prostor také Jiří Havrlant za cembalem, který s přehledem provedl Bachovu Francouzskou ouverturu h moll. I přes „nepřívětivost“ nástroje z hlediska výrazu a dynamiky dokázal do přednesu kontrastních pasáží vložit dostatečnou škálu prostředků zaručujících poutavý poslech.

V celé této přehlídce potom zaujala i jediná a capella skladba na programu, trio Hebe deine Augen auf z oratoria Eliáš Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, zejména díky absenci charakteristického zvuku cembala, což dalo vyniknout ještě více sladění všech tří hlasů (zde podle obsazení v oratoriu doslova andělských).

Linie repertoáru procházející obdobím baroka dospěla až ke klasicistnímu oratoriu Stvoření (Die Schöpfung) Josepha Haydna, z něhož Markéta Böhmová přednesla árií Nun beut die Flur a na závěr zdařeného koncertu snad nemohl být zvolen lepší titul než oslavné Laudate Pueri, jedno ze Tří motet Felixe Mendelssohna-Bartholdyho.

K doslova andělskému triu již neodmyslitelně patří také promyšlený a sladěný vzhled, který líbivosti hudby dodává i vizuální prožitek, a nejinak tomu bylo i tentokrát v decentním modrém odstínu. Nejen sluchem, ale i zrakem patrná energie a radost ze společného zpěvu dokázala přesáhnout kamery, vzdálenost i obrazovky, což adekvátně podtrhla kvalita celého streamu.

„Spojení čtyř živlů“ v jeden dokonale fungující harmonický prvek dalo vzniknout opravdu svěžímu a energie plnému koncertu, který jistě zlepší den i náladu (nejen) každému příznivci barokní hudby, a to až do 4. dubna, dokdy bude záznam koncertu ke zhlédnutí na následujícím odkazu.

CLAUDIO MONTEVERDI

<pLaudate Dominum in sanctis ejus

THOMAS LINLEY jr.

The Song of Moses – Jehovah ever be my song

GEORG FRIEDRICH HÄNDEL

Mesiáš – I know that my Redeemer liveth

JOHANN SEBASTIAN BACH

Magnificat – Suscepit Israel

Kommt Ihr angefochtnen Sünder

Matoušovy pašije – Aus Liebe will mein Heiland sterben

Den Tod niemand zwingen kunnt

Francouzská ouvertura h moll

MARC-ANTOINE CHARPENTIER

Quam pulchra es

GEORG FRIEDRICH HÄNDEL

Alexandrova slavnost – Let´s imitate

ANTONIO VIVALDI

Dixit Dominus – Virgam virtutis tuae

FELIX MENDELSSOHN-BARTHOLDY

Eliáš – Hebe deine Augen auf

JOSEPH HAYDN

Stvoření – Nun beut die Flur

FELIX MENDELSSOHN-BARTHOLDY

Tři moteta – Laudate pueri

Drei Engeln

Markéta Böhmová – soprán

Pavla Radostová – soprán

Lucie Netušilová Karafiátová – alt

Jiří Havrlant – cembalo

Kostel Všech svatých, Rožnov pod Radhoštěm

Čtvrtek 4. března 2021

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Hudební festival Moravský podzim včera došel do finále – v průběhu sedmnácti dní zazněla hudba skladatele Jana Nováka, díla světových minimalistů i tvorba arménských umělců. A právě arménská dramaturgická linka 51. ročník festivalu v sále Janáčkova divadla uzavřela. Nejednalo se však o arménskou hudbu v nastudování Filharmonie Brno, která festival pořádá, ale o skutečnou Arménskou filharmonii v čele s dirigentem Eduardem Topčjanem. Jako sólista vystoupil violista Luca Ranieri a zazněla díla Tigrana Mansurjana, Aveta Terterjana a Arama Chačaturjana. Koncert se konal při příležitosti 30. výročí arménské nezávislosti a byl zaštítěn J. E. Ashotem Hovakimianem, velvyslancem Arménské republiky v tuzemsku.  více

Letošní ročník hudebního festivalu Moravský podzim se svým tematickým ukotvením ani okrajově nedotýká skladatelského odkazu Antonína Rejchy. Jeho Umění variace aneb 57 variací pro klavír (L’Art de varier ou 57 Variations pour le piano-forte), op. 57, věnované knížeti Louisi-Ferdinandovi Pruskému, se však objevilo na program úterního koncertu 12. října v Besedním domě. Není se čemu divit: Filharmonie Brno, která festival pořádá, se propagaci díla tohoto českého rodáka poměrně intenzivně věnuje ve svých abonentních koncertech či nedávno vydanou nahrávkou skladatelovy Lenory. Tento rok si navíc připomínáme výročí 185 let od Rejchova úmrtí. S celovečerním cyklem variací vystoupil srbsko-americký klavírista Ivan Ilić, který momentálně pracuje na pětidílné řadě kompaktních disků s názvem Reicha Rediscovered, z níž třetí a momentálně nejnovější přírůstek vyšel v lednu tohoto roku.  více

Brněnskému kytaristovi Milanu Kašubovi, se kterým v poslední době koncertuje, připravila knihu k osmdesátinám. Současně dala dohromady další knížku s vlastními texty a ilustracemi. Vyšlo jí živé album a průběžně připravuje videoklipy, ve které jsou její texty tlumočeny do českého znakového jazyka. Zpěvačka, textařka a výtvarnice Dáša Ubrová prožívá pestré tvůrčí období.  více

Novinkou Městského divadla Brno je hudební inscenace První rande. Co vše se může stát na prvním dostaveníčku naslepo, se dozvíte v této svižné muzikálové komedii, která měla premiéru před sedmi lety na Broadwayi. Její brněnská podoba v evropské premiéře a v režii Stanislava Moši představuje vtipné, herecky svižné, plnokrevné a hudebně přitažlivé divadlo.  více

Jedním z koncertů hudebního festivalu Moravský podzim, které jsou věnovány památce skladatelského – a v tomto případě i básnického – odkazu Jana Nováka, se stal páteční večer s názvem Ludicra. V sále Besedního domu zaznělo v provedení violoncellisty Štěpána Filípka a ansámblu Brno Contemporary Orchestra pod vedením Pavla Šnajdra pět světových premiér na latinskou poezii Jana Nováka z částečně autobiograficky laděné sbírky Ludicra. Novákovu poezii zhudebnili Jakub Rataj, Lenka Nota, Barry Wan, David Carpenter a Jana Vöröšová.  více

Barvitá dramaturgie letošního ročníku festivalu Moravský podzim vsadila také na tradiční francouzské písně v podání souboru Le Poème Harmonique, který řídí loutnista, kytarista a dirigent Vincent Dumestre. Renomovaný soubor představil program Na palácových schodech (Aux marches du palais), kterým si již dávno získal světový věhlas u posluchačů i kritiků. Brněnské publikum jej vyslechlo včera v Besedním domě.  více

Hudební festival Moravský podzim v Janáčkově divadle vykročil do druhé padesátky. Program jeho včera zahájeného 51. ročníku připomíná především skladatelský odkaz Jana Nováka, jehož stoleté narozeninové jubileum připadá na tento rok. Kromě Novákových děl v provedení nejrůznějších ansámblů a sólistů zazní také díla amerických, českých a ruských minimalistů. Dramaturgickou trojici letošního ročníku uzavírá hudba z Arménie, která vyvrcholí závěrečným festivalovým koncertem Arménské filharmonie. Včerejší zahájení festivalu ale obstarala pořadatelská Filharmonie Brno v čele s Dennisem Russellem Daviesem. Dále vystoupili zpěvačka Angélique Kidjo a varhaník Christian Schmittvíce

Kontrabasista František Uhlíř je nejen vynikajícím kontrabasovým interpretem, ale také neuvěřitelně plodným autorem - k loňským sedmdesátinám si nadělil hned trojici alb: s triem MUH (Magris-Uhlíř-Helešic) s italským pianistou Robertem Magrisem album A Step Into Light, s dalším triem KUH (Kohldorfer-Uhlíř-Helešic) desku Old Souls a do třetice reprezentativní CD Story Of My Life, velkolepou sedmidílnou suitu pro jazzový septet. Koncertní provedení této hudební autobiografie bylo na programu přehlídky JazzFestBrno už pro loňský ročník, ale covidové restrikce vše odsunulo na letošní září. Šťastný dramaturgický záměr tady vše spojil se symbolickou oslavou červencových osmdesátin Vincence Kummera, rovněž absolventa oboru kontrabas na brněnské konzervatoři (což starší z jubilantů v pozvánce na koncert vtipně glosoval slovy „brněnská basová škola slaví“). Zbytečná skromnost: oba jubilanti předvedli na pódiu skvělé výkony popírající jakékoliv věkové limity a potvrdili, že patří (spolu s nedávno zesnulým Jiřím/Georgem Mrázem a Miroslavem Vitoušem) ke světově uznávané české kontrabasové škole. Dvojkoncert obou jubilantů tak nabídl každému z nich jeden „poločas“, při kterém dostali možnost představit vlastní tvorbu (Uhlíř autorskou, Kummer převážně aranžérskou), spoluhráče a hosty.  více

„Album o zatemňování estetizací stoji na větě, že se lidé skrz krásu nemohou dostat do dolní části země,“ vysvětluje na svém webu kapela Pátí na světě a pokračuje: „Původně kvarteto, dnes trio, vydává se do hájemství sirupovitých smyčců. Tímto lepkavým houštím klestí si cestu k dalším a dalším refrénům, jež se tak lehce ztrácí u táborových ohňů.“ Skupinu, která v červnu vydala své druhé album Jupiter Carousel, dnes tvoří Tomáš Deležal (dechový syntezátor EWI), Petr Fučík (bicí, klávesové nástroje) a Ivan Palacký (kytara, zpěv). Všichni při mají na brněnské alternativní scéně už leccos za sebou, Palacký byl například jedním z pilířů velmi zajímavé skupiny Sledě živé sledě a za zmínku stojí i jeho duo s Peterem Grahamem Palagrachio, v němž hrál na pletací stroj. Pátí na světě sice navazuje na mnohé ze zdejší alternativní scény, mnoho toho v určitých fragmentech a vrstvách připomíná, ale přes to všechno jde o jednu z nejoriginálnějších kapel, které momentálně na Moravě fungují.  více

Opera je mnohými lidmi vcelku právem považována za jednu z nejvýše postavených forem artificiální tvorby. Není se ostatně čemu divit – nejenže v sobě snoubí hudbu i divadlo, ale pro mnohé skladatele představuje zvládnutí celého operního aparátu nejvyšší možnou kompoziční metu. Lze ale i pochopit, že někomu může operní tvorba připadat vzdálená a cizí, odtržená, přespříliš „vyumělkovaná“, zbytečně závažná a někdy snad až lartpourlartistická. Projekt Hausopera se snaží tuto strnulou krásu opery přenést do každodenního života a ušít operu konkrétnímu prostoru na míru. V říjnu 2018 tak zaznělo Poslední polo, první opera projektu, v lázních na Rašínově ulici a dnes – tedy ve dnech 17., 18. a 19. září – zavedly opery Věčná slečna bledá a Hra o Malinu posluchače do Zemanovy kavárny a cukrárny, dále do pasáže Alfa před Knihkupectví Michala Ženíška. Kostýmy u obou děl navrhla Zuzana Rusínová a scénografii Tomáš Rusín. Light design Věčné slečny bledé vytvořila Barbora JágrováPavla Beranová pak navrhla light design u Hry o Malinu. Oba tituly režíroval Jiří Nekvasilvíce

Violoncellovým recitálem zahájil Spolek přátel hudby při Filharmonii Brno koncertní sezónu 2021/2022. První abonentní večer představil v sále Besedního domu Baladu d moll op. 3 č. 1 a Serenádu A dur op. 3 č. 2 Josefa Suka, Pohádku Leoše Janáčka, Klid op. 68 č. 5 a Rondo op. 94 Antonína Dvořáka a Sonátu A dur Césara Francka. Skladby nastudovali violoncellistka Michaela Fukačová a klavírista David Mareček. Koncert byl součástí společného turné obou umělců s názvem Můj hudební domov pořádaného hudebního agenturou C.E.M.A. Kromě Brna tak program putuje také do Hradce Králové, Prahy a Karlových Varů. Dříve, než hudebníci nastoupili na pódium, přivítala posluchače předsedkyně Spolku přátel hudby a osobnost brněnského hudebního života Alena Veselá, doprovázena klarinetistou Filharmonie Brno Emilem Drápelou. Společně pokřtili Drápelovu novou publikaci Jak se žije v orchestru s podtitulem Nevážené fejetony o vážné hudběvíce

Českou premiéru broadwayského muzikálového hitu Pretty Woman včera zažili návštěvníci Městského divadla Brno. Inscenace v režii Stanislava Moši v tomto divadelním zpracování slavného filmového trháku zdůraznila jeho přednosti. Do přestávky se divák v tomto příběhu o novodobé Popelce ponejvíce královsky směje a baví, ve druhé půli je potom rýsovaná zejména jímavost a lyričnost celého titulu.  více

Dvě soboty po sobě měli návštěvníci festivalu Olomoucké barokní slavnosti možnost poslechnout si díla méně známých autorů, jejichž hudba nejenže v mnoha ohledech výrazně překonávala dobový standard, ale jejichž osudy byly s Olomoucí navíc úzce spjaty.  více

Divadelní provoz se zřejmě konečně vrací do starých kolejí. Baletní sekce Národního divadla Brno svoji sezónu zahájila  premiérou vzpomínkového titulu Stabat Mater, který měl v Mahenově divadle uctít a připomenout Pavla Šmoka. Jeden z nejvýznamnějších českých choreografů, který nejenže navrhnul množství nezapomenutelných a oceňovaných choreografií, ale také spoluutvářel českou baletní scénu jako takovou, se stal zdrojem inspirace řady současných umělců. Celý program sestával ze Zjasněné noci (Verklärte Nacht) Arnolda Schönberga, Tria g moll Bedřicha Smetany a první části oratoria Stabat Mater Antonína Dvořáka. Během večera se představili sólisté Kristýna KmentováUladzimir IvanouPetr HosBarbora BielkováSarah DadonovaPeter LerantKlaudia RadačovskáArthur Abram a sbor Baletu NdBvíce

Nepřehánět to s jinotaji i sprosťárnami, ale jinak psát vlastně stejně jako pro dospělé. Takový je recept na správné písničky pro malé slečny i rošťáky podle kapely Bombarďák. Skupina už zhruba deset let objíždí kluby a festivaly, a každé dva roky přichází s novou deskou. Tu nejnovější nazvanou Pátek vydala teď v létě, jejím natáčením si vyplnila předchozí koronavirové měsíce. O tom, jak se i bez bicích dá hrát zajímavá muzika, jsme si povídali s „bombarďáky“ Michalem Daleckým, Jiřím Jelínkem a Filipem Nebřenským.  více

Nejčtenější

Kritika

Hudební festival Moravský podzim včera došel do finále – v průběhu sedmnácti dní zazněla hudba skladatele Jana Nováka, díla světových minimalistů i tvorba arménských umělců. A právě arménská dramaturgická linka 51. ročník festivalu v sále Janáčkova divadla uzavřela. Nejednalo se však o arménskou hudbu v nastudování Filharmonie Brno, která festival pořádá, ale o skutečnou Arménskou filharmonii v čele s dirigentem Eduardem Topčjanem. Jako sólista vystoupil violista Luca Ranieri a zazněla díla Tigrana Mansurjana, Aveta Terterjana a Arama Chačaturjana. Koncert se konal při příležitosti 30. výročí arménské nezávislosti a byl zaštítěn J. E. Ashotem Hovakimianem, velvyslancem Arménské republiky v tuzemsku.  více