Arnold Schoenberg Chor v Brně zazářil

1. říjen 2020, 15:00
Arnold Schoenberg Chor v Brně zazářil

Třetí (avšak první koncertní) večer sedmého ročníku festivalu Janáček Brno 2020 se odehrál na vysoké úrovni a přinesl kladné body festivalu v období jeho nynější nejisté budoucnosti. Nebyla to skutečnost překvapivá, jednalo se o koncert světově proslulého vídeňského sboru Arnold Schoenberg Chor, který na nesoutěžní přehlídku zavítal po čtyřech letech. Těžiště programu tkvělo ve tvorbě 20. století, přesáhl ovšem i do obou století sousedních.

Jak jinak než dílem patrona souboru Arnolda Schönberga by podobný koncert měl začít. Drei Volksliedsätze (Tři lidové písně) patří mezi jedno z posledních sborových děl autora, dokončil jej v roce 1948, spadá tedy do tvůrčího období rozšířené tonality. Spolu se skladatelovou zálibou v modální melodice 15. a 16. století však tato skutečnost odlišuje cyklus od typických atonálních a dodekafonických děl. Vyznačuje se naopak líbivou, místy až romantickou harmonií. Sbor rozvinul pozvolný úvod první části jistými nástupy všech hlasů a se suverénní jistotou a přesvědčivostí, kterou si také udržel po celý večer, se prozpíval až ke zvukové pestrosti části druhé a třetí.

Následovalo první ze dvou do programu zařazených děl Arvo Pärta. Skladba Nunc dimittis patřící do skladatelovy rozsáhlé tvorby pro sbor je typická proudem spirituálního minimalismu, který nabízí rozvážně klenutou sazbou hlasů silný duchovní zážitek. V podání rakouského tělesa k němu došlo i bez kostelní akustiky s dlouhým dozvukem. Technika tintinnabuli, připomínající zvony, zde dostala velkorysý prostor a sboristé disonantně bijící se půltónové souzvuky podtrhli také přesvědčivým napětím vyzařujícím z jejich přednesu.

Bohatá práce s výrazem, dynamikou a agogikou nebyla záležitostí pouze tohoto silně vygradovaného kusu. Každý tón vycházející z úst sboristů zazníval zřetelně, průzračně, se zdánlivou lehkostí a samozřejmostí i v obtížných vysokých polohách sopránu. Není třeba tyto kvality zmiňovat u každého díla, které včera zaznělo, jelikož by se stěží našlo místo, kdy sbor polevil na intenzitě a na koncentraci. Tato funkčnost byla jistě výsledkem neustálé nonverbální komunikace každého člena se sbormistrem Erwinem Ortnerem, který veškeré výrazové detaily vyjadřoval zřetelnými gesty. Právě patrná energie proudící mezi jednotlivými účinkujícími, dotvořená (u mnohých sborů nezvykle) důkladnou prací s výrazem a mimikou, nabídla divákům kromě hlubokého poslechového také vizuální zážitek. Nelze opomenout také precizní výslovnost, v dnešní sborové praxi poměrně nezvyklou.

Možná právě z hlediska výslovnosti by se dalo považovat za odvážné zařazení Deseti zpěvů pro ženský sbor Josefa
Suka do programu koncertu. Je to však obava zbytečná, jelikož texty v českém a slovenském nářečí zaznívaly v podání
ženské části sboru tak, že jim většina slov byla rozumět bez výraznějšího přízvuku. Stejně jako v předchozích
skladbách bylo i v tomto cyklu patrné pochopení významu textu každé z částí. Soubor deseti lidových námětů různého původu je sám o sobě značně pestrý, jak tematicky, tak hudebně, ovšem sbormistr dokázal svým hudebním nastudováním diverzitu jednotlivých kousků ještě znásobit. Oproti interpretaci jiných těles si více pohrál s tempovou rozdílností i dynamickými kontrasty. Neopomenutelný je v tomto případě také čtyřruční part klavíru, který zdaleka nezůstává jen u doprovodné funkce, ale dotváří charakter celého cyklu. Arnold Schoenberg Chor u klaviatury doprovodila mladá dvojice Darya Volkova a Christoph Traxler, kteří se nelehkých partů zhostili až na pár nejistých úseků s přehledem a patřičnou výrazovostí.

Koncert po přestávce pokračoval dílem v Rakousku proslulého, u nás však téměř neznámého skladatele Johanna Nepomuka Davida. Z jeho poměrně významného sborového cyklu Zehn Volkliedsätze (Deset lidových písní) zazněly tři vybrané čtyřhlasy. V prvním z nich sbor po pauze chvíli hledal společnou intonaci, sladil se však rychle a bez znatelnějších problémů. I zde zaznívala zřetelná němčina a hudební tah prostupující přímočarými a harmonicky nápaditými skladbičkami.

Ve stejném duchu jako chvalozpěv Nunc dimittis pak zazněla druhá Pärtova a capella skladba Virgencita na texty španělských modliteb, věnovaná mexickému lidu a mariánskému kultu. Skladbu plnou napětí z disonantních souzvuků, rozvedených však následně do harmonicky líbivých akordů, vystihuje snad nejlépe označení „mrazivě krásné“. 

Na závěr večera se sbor přenesl na lehčí, taneční vlnu – pro završení pestrého programu zvolil jedno ze dvou opusových čísel Liebeslieder Walzer (Valčíkové písně lásky) Johanessa Brahmse. V podání sboru opět s doprovodem čtyřručního klavíru zaznělo všech osmnáct rozsahem drobných písní, mezi nimiž se střídal bezstarostný valčíkový pulz i melodika závažnějšího ražení. Všechny části propojoval milostný obsah veršů, zrcadlící pravděpodobně skladatelův nenaplněný platonický cit k ženám. Přestože se celková délka cyklu mohla zdát dlouhá a jednotvárná, nejevila se tak zřejmě pro zpěváky, kteří znatelně ožili a dílo rakouského skladatele přednesli s ještě větší mírou nadšení a zapálení než předcházející části. Náboj vyzařující z každého protagonisty tak musel strhnout i nejednoho diváka v sále.

Středeční večer v Mozartově sále Reduty se tak vydařil více než na výbornou a stal se událostí, na kterou bude hudební
Brno jistě dlouho vzpomínat – nejen kvůli dost možná (bohužel) poslední možnosti vychutnat si sborový koncert naživo,
ale zejména díky špičkovým výkonům všech účinkujících.

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno

ARNOLD SCHÖNBERG

Drei Volksliedsätze

ARVO PÄRT

Nunc dimittis

JOSEF SUK

Deset zpěvů pro ženský sbor s průvodem klavíru na čtyři ruce

JOHANN NEPOMUK DAVID

Zehn Volksliedsätze – výběr

ARVO PÄRT

Virgencita

JOHANNES BRAHMS

Liebeslieder-Walzer

Erwin Ortner – sbormistr

Darya Volkova, Christoph Traxler – klavír

Arnold Schoenberg Chor

Mozartův sál divadla Reduta

Středa 30. 9. 2020

Foto archiv A. S. Ch.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

V dramaturgické linii chrámových koncertů se hudební těleso Ensemble Opera Diversa v úterý 17. května vydalo do prostor nového brněnského kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné. Zde na koncertě s názvem Misericordia představilo duchovní tvorbu současných britských autorů – Davida Matthewse, Jamese MacMillana – v kontrastu k dílům vycházejícím z tradice evropského kontinentálního minimalismu v podobě skladeb lotyšského autora Pēterise Vaskse a slovenského skladatele Lukáše Borzíka. Kromě instrumentalistů orchestru Ensemble Opera Diversa a sboru Ensemble Versus pod vedením Vladimíra Maňase vystoupili sólově trumpetisté Vít Otáhal a Josef Zimka. Koncert řídila dirigentka souboru Gabriela Tardonovávíce

Dlouholetá spolupráce houslového virtuosa Milana Paľy a souboru Ensemble Opera Diversa přinesla milovníkům soudobé hudební tvorby celou řadu pozoruhodných (a v mnoha případech i premiérových) koncertů. Jejich zatím posledním společným projektem se stala dvojice sólových recitálů Milana Paľy. První projekt nesl název Dotyky. Za zrkadlom (30. dubna) se stejnojmennou skladbou Adriána Demoče a středeční koncert v prostorách brněnské Káznice se jmenoval O tvojej tvári (11. května) a představil dílo Dve vety o tvojej tvári skladatelky Jany Kmiťové, která kompozici Milanu Paľovi věnovala. Nahrávky obou kompozic jsou již nějakou dobu dostupné – obě vyšly u nakladatelství Pavlík Records v roce 2021. Svých světových premiér se však díla dočkala až nyní.  více

Brněnští muzikanti rozmanitých žánrů jsou dlouhověcí a vitální jedinci. Potvrdila to také oslava životního jubilea pedagoga, skladatele, aranžéra a především virtuózního hráče na trombon Mojmíra Bártka. Jubilejní koncert s pracovním názvem Mojda Bártek 80 do brněnského Sono Centra připravili jeho přátelé pod vedením trumpetisty a kapelníka B-Side Bandu Josefa Buchty. Oslavenec, ač si dvouapůlhodinový program nepokrytě (a s dojetím) užíval, až na krátké okamžiky oddechu zůstával aktivním účastníkem celé hudební produkce. Představil se jako autor mnohých skladeb, ale především hráč, s trombonem v rukách a v plném nasazení.  více

Závěrečný koncert abonentní řady brněnských filharmoniků Filharmonie v divadle II udělal bezpochyby radost všem fanouškům animátorského studia Ghibli. Přestože dramaturgie večera nebyla vystavěna na melodiích z nespočtu filmových partitur, které hlavní hvězda večera dirigent a skladatel Joe Hisaishi pro studio Ghibli zkomponoval, již jen samotná přítomnost oblíbeného umělce přilákala celou řadu posluchačů, kteří koncerty artificiální hudby pravděpodobně pravidelně nenavštěvují. Program dvou koncertů v Janáčkově divadle (28. a 29. dubna) zahrnoval Symfonii č. 7 cis moll Sergeje Prokofjeva, českou premiéru Hisaishiho skladby Variace 57 pro dva klavíry a orchestr, v níž se jako sólisté představili Dennis Russell Davies a Maki Namekawa, a českou premiéru Symfonie č. 2 estonského skladatele Lepa Sumery. (Autor recenze navštívil čtvrteční provedení).  více

Po rozeznění pádové zkušebny FSI VUT sestoupila desátá slavnostní sezona ansámblu Brno Contemporary Orchestra s podtitulem We are the world do podzemí. Odpolední nedělní koncert totiž zavedl milovníky soudobé hudební tvorby do jeskyně Výpustek v Moravském krasu. Koncert s díly Šarūnase Nakase, Giacinta Scelsiho, Michala Wróblewského a Miroslava Tótha vznikl v rámci speciálního environmentálního projektu v režii Radima Nejedlého a koncipovaného u příležitosti Světového dne vody. Součástí koncertu bylo také literární pásmo z textů Radka Štěpánka napsaných pro tuto akci, které recitoval Petr Kubes. Texty tvořily na vhodných místech předěly mezi jednotlivými skladbami či větami. Přednes skladby Rany, kterou na objednávku Brno Contemporary Orchestra složil Miroslav Tóth, zajistila sama autorka předlohy Zuzana Husárová. Koncert řídil dirigent a umělecký vedoucí orchestru Pavel Šnajdrvíce

Brněnskou stopu najdeme na jednom z nejpozoruhodnějších mezinárodních hudebních alb roku 2021. Na nahrávce Live at Tou skupiny Angrusori, která nedávno získala na Slovensku ocenění Radio_Head Award v kategorii World music a folk, se totiž výraznou měrou podílela Iva Bittová. Houslistka a zpěvačka, kterou si už několik dekád spojujeme s brněnskou scénou.  více

Na čtyři stovky diváků si s nadšením užily mimořádný koncert čtveřice špičkových muzikantů v čele s frontmanem Deanem Brownem, už několik desetiletí výrazného protagonisty fusion stylu, a jeho tří rovnocenných spoluhráčů: saxofonisty Boba Franceschiniho, baskytaristy Victora Wootena a bubeníka Dennise Chamberse. Jarní otvírák 15. ročníku festivalu Groove Brno tak byl mimořádný především hudební extratřídou, v níž čtyři sólisté v naprostém souznění mezi sebou vzájemně, a především s publikem po dvě hodiny prolínali jazz, rock, funk i blues v gejzíru energie a nevázané muzikantské radosti.  více

Nejnovější operní inscenace Národního divadla Brno přenesla Mozartovu Kouzelnou flétnu v režii Miroslava Krobota do mezihvězdného prostoru a do daleké budoucnosti: vesmírná loď Sedm slunečních kruhů se tady střetne s pásem asteroidů a záchranné moduly dopraví cestovatele na povrch nejbližší obyvatelné planety. Posádka lodi se marně snaží navázat spojení s vesmírným plavidlem a již tak problematickou situaci umocní smrt kapitána, který přenechá velení druhému důstojníkovi Sarastrovi, a nikoliv své manželce a první důstojnici přezdívané Královna noci. Rozdělení na dvě znepřátelené frakce je nevyhnutelné a Královna noci i se svými stoupenci opouští tábor. Vzájemná nevraživost ani po deseti letech, které od nehody již uplynuly, nevyvanula. Když však Sarastro unese Paminu, dceru Královny noci, uvede tím do chodu záchrannou misi, která změní osudy trosečníků i původních obyvatel planety. Modernizovanou podobu Mozartova singspielu pomohli Miroslavu Krobotovi vytvořit Andrej Ďurík (scéna), Jana Preková (kostýmy), Přemysl Janda (světelný design), Hana Achilles (choreografie) a Patricie Částková (dramaturgie). Hudebního nastudování se chopil Pavel Šnajdr a druhou premiéru (14. dubna), kterou autor textu navštívil, dirigoval Ondrej Olos. Sbor řídila Klára Složilová Roztočilová a sólově vystoupili David Szendiuch (Sarastro), Daniel Matoušek (Tamino), Martina Masaryková (Královna noci), Andrea Široká (Pamina), Tadeáš Hoza (Papageno), Eva Esterková (Papagena), Vít Nosek (Monostatos), Eliška Gattringerová (První dáma), Jana Hrochová (Druhá dáma), Jarmila Balážová (Třetí dáma), Josef Škarka (Mluvčí/Kněz) a Eliška CrhákováZuzana Vítková a Markéta Kolářová v rolích Tří géniů.  více

Třetí koncert 29. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby s tématem Tělo / Vtělení / Oslavení rozezněly 12. dubna skladby Antona Brucknera, Knuta Nystedta, Vytautase Barkauskase a Toivo Tuleva v brněnské katedrále svatých Petra a Pavla. Večer s názvem Rozjímání pro orchestr představil posluchačům tři odlišné hudební polohy – ryze instrumentální, vokální a jejich kombinaci. Kromě orchestru Filharmonie Brno s šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem vystoupil také sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kollera. Sólových partů v nově nastudované a po třech letech festivalem znovu uvedené kantátě So Shall He Descend Toivo Tuleva se chopili sopranistka Claudia Goebl, altistka Johanna Krokovay, tenorista Jan Petryka a barytonista Wolfgang Resch. Malý sbor obsadily Lucie Netušilová KarafiátováJana Vondrů a Pavla Radostová. Kvůli nemoci museli být zastoupeni původně ohlášení sólisté Martina Fender (soprán) a Klemens Sander (baryton). Změny zaznamenal také program, ze kterého byly vynechány původně plánované sborové skladby Antona Brucknera (In jener letzten der Nächte) a Josefa Gabriela Rheinbergera (Sanctus z Cantus Misae Es dur).  více

Po dvouleté pauze vynucené covidovou pandemií se včera do brněnských chrámů vrátil Velikonoční festival duchovní hudby. Letošní 29. ročník se nese v dramaturgické linii Tělo / Vtělení / Oslavení a svým způsobem se jedná o symbolické splynutí neuskutečněných programů z minulých let. Původní emblémy umučeného i oslaveného těla se tak staly ještě aktuálnějšími. Festival zahájil v kostele sv. Janů na Květnou neděli ansámbl Musica Figuralis s uměleckým vedoucím a hráčem na klávesové nástroje Markem Čermákem. Kromě instrumentalistů a choralistů (pod vedením Vladimíra Maňase, hru na pozitiv obstaral Ondřej Múčka) vystoupili také sopranistka Lenka Cafourková Ďuricová, mezzosopranistka Monika Jägerová, tenorista Matúš Šimko a basista Tomáš Šelc. Lákadlem klasicistního programu s názvem Affettuoso („s mocným vzruchem duševním“ dle Ottova slovníku naučeného) bylo nejen Haydnovo málo známé, přesto hudebně fascinující Salve Regina, ale především premiéry děl Josepha Puschmanna (novodobá) a Antona Zimmermanna (česká novodobá).  více

Osmdesáté narozeniny bývají pro jubilanta obvykle příležitostí k bilancování a retrospektivě. U výročního úterního koncertu Miloše Štědroně, stále aktivně píšícího, přednášejícího, vyučujícího a komponujícího, však tento přístup nehrozil. Program večera na jeho počest v Divadle Husa na provázku naopak nabídl několik méně známých hudebních miniatur z pera skladatelů, kteří byli s formováním tvůrčí osobnosti Miloše Štědroně různou měrou spojeni – jubilantova úhlavního skladatele a objektu bádání tedy Leoše Janáčka a trojice jeho učitelů i pozdějších kolegů Miroslava Ištvana, Ctirada Kohoutka a Jana Kapra. Přímo pro svůj narozeninový koncert zkomponoval oslavenec cyklus písní pro soprán a komorní orchestr na slova básní dalšího svého spřízněnce, básníka Jana Skácela.  více

Ve čtvrtek 24. března diváci v Brně dostali možnost zažít opravdu výjimečný večer. Režisér Břetislav Rychlík se svojí ženou připravili na hudební scéně Městského divadla Brno koncert na podporu ukrajinských umělců, kteří utekli před válkou ze své země. Večer nesl název Společné kořeny a publiku měl přiblížit analogie lidové kultury Ukrajiny a Moravy. Já jsem při programu cítila zejména paralely v hudbě obecně. Výjimeční umělci navrch dokážou předávat krásu kdekoliv na světě.  více

V těchto dnech spatřilo světlo světa nové CD; nahrávka folklorních muzikantů muzikanty se však v žánru trochu vymyká. Autory desky jsou členové kapely Lilium liste Luďka Běťáka a její název zní Dovolte eště malučkovíce

Duo Ensoi tvoří zpěvačka Tereza Kopecká a bubeník a producent elektronické hudby Martin Čech. I když je jejich společný projekt stále ještě nový, oba mají bohaté zkušenosti z různých (nejen) brněnských kapel. Terezu si můžeme pamatovat především z Narcotic Fields, případně z jejich akustické odnože Acoustic Fields. Martin hraje ve skupině Lesní zvěř. Díky těmto zkušenostem je debutové album dua Ensoi hudebně vyzrálé a přesvědčivé, i když je určitě méně rockové než Narcotic Fields a méně (nu)jazzové než Lesní zvěř. Ensoi sice používají výrazové a zvukové prostředky elektronické hudby, ale hrají pop. Příjemný pop založený na pocitech a náladách více než na příbězích.  více

V prvních měsících roku 2022 se Filharmonie Brno může pyšnit již dvěma novými hudebními nosiči z vlastní produkce. První nahrávkou je CD s hudbou estonského skladatele Arvo Pärta, tou druhou záznam Symfonie č. 12 „Lodger“ Philipa Glasse, kterou brněnští filharmonici pod taktovkou Dennise Russella Daviese natočili dokonce jako první na světě. Věnujme se první ze zmiňovaných nahrávek se skladbami LamentateNekrolog a Symfonie č. 3 Arva Pärta v nastudování šéfdirigenta Daviese. V díle Lamentate vystoupila jako sólistka klavíristka Maki Namekawa. Nahrávka vznikla v Besedním domě v Brně v listopadu 2020 a v únoru 2021.  více

Nejčtenější

Kritika

V dramaturgické linii chrámových koncertů se hudební těleso Ensemble Opera Diversa v úterý 17. května vydalo do prostor nového brněnského kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné. Zde na koncertě s názvem Misericordia představilo duchovní tvorbu současných britských autorů – Davida Matthewse, Jamese MacMillana – v kontrastu k dílům vycházejícím z tradice evropského kontinentálního minimalismu v podobě skladeb lotyšského autora Pēterise Vaskse a slovenského skladatele Lukáše Borzíka. Kromě instrumentalistů orchestru Ensemble Opera Diversa a sboru Ensemble Versus pod vedením Vladimíra Maňase vystoupili sólově trumpetisté Vít Otáhal a Josef Zimka. Koncert řídila dirigentka souboru Gabriela Tardonovávíce