Biorchestr – Bicykl

I když skupina Květy stojí a padá s autorskou tvorbou a nenapodobitelným hlasovým projevem Martina E. Kyšperského, k jejímu zvuku neodmyslitelně patří barevný doprovod Aleše Pilgra. Jeho bicí, perkuse a nejrůznější ozvučené předměty dotvářejí hravý svět Martinovými jakoby snových obrazů. Jenže Aleš měl také představy o vlastní tvorbě, která se Květům do koncepce nevešla. A tak odložil bicí, vzal do ruky kytaru a před deseti lety vydal sólové album Nos na stůl, prazáklad dnešní skupiny Biorchestr.

Biorchestr dlouho fungoval jako duo (k Alešovi se přidala jeho žena Jana, která se už v roce 2009 podílela na albu Papučka). V roce 2012 vzniklo album Umakartové a v roce 2014 nahrál Biorchestr – už jako trio s violoncellistou Tomášem Jenčekem – své zatím poslední studiové CD, nazvané po Jupiterově měsíci IO. A protože hudební i textové genialitě Květů se těžko konkuruje, zdůrazňuje Biorchestr – jehož hudební a textová složka stojí rozhodně také za pozornost – některé další „hravé“ aspekty. Ke kapele tak patří netradiční obaly desek, originální společenská hra, kterou můžete hrát pouze při poslechu písní Biorchestru, nebo fiktivní rozprodávání vesmírných parcel. Své desáté narozeniny (bereme-li jako bod „nula“ vznik prvního sólového alba Aleše Pilgra) pak kapela oslavila vydáním vinylové desky s největšími hity a krátkým turné na kolech.

Album Bicykl obsahuje zásadní písně ze všech alb Biorchestru – dvě z debutu Nos na stůl, po třech z Papučky a Umakartů a čtyři z nejnovějšího IO. Skladby jsou řazeny chronologicky (pomineme-li fakt, že dvě písně kapela natočila znovu), což posluchači při poslechu vinylového alba, kde není úplně snadné přeskakovat a vracet se, nastíní krásný obrázek o vývoji skupiny. Na začátku cesty se Aleš Pilgr představil jako zajímavý písničkář se svěžími obraty v textech, který však vedle hříček (A zas) dokázal nabídnout i zamyšlenější polohu (stále skvělý Markvarec). Výsledný zvuk, něco mezi Květy (ohlas Alešovy domovské kapely byl na prvním albu slyšet) a dnešními Dětmi mezi reprákama, mírně „zašpinily“ rockovější pasáže na dalším albu (Zubařce). Výrazná změna však přišla až s deskou Umakartové, kde dostala více prostoru elektronika včetně dusavého rytmu a zkreslení hlasu. Ve spojení s vokálem Jany Pilgrové a jejím přispěním (klávesy) se Biorchestr napevno odpoutal od Květů a stal se suverénní „indie popovou“ skupinou. Písně z alba IO jsou pak dokonalou syntézou všeho, čím Biorchestr do té doby prošel – tedy slovních hříček, hrátek s elektronikou, ale také neustávajícího důrazu na perkuse a další akustické nástroje. Typickým příkladem je parodická píseň Maria s jednoduchou, ale zřetelnou basovou linkou Tomáše Jenčeka a s náznakem reggae rytmu.

Je zajímavé, že zatímco Biorchestr víc než Květy používá popové prvky (rejstříky kláves, sborové vokály), výsledek je spíše alternativnější. Protože Pilgrův hlas není nezaměnitelný, skupina se musí o to víc zaměřovat na barevné aranže, jejichž spojení s repetitivním dusavým doprovodem (Nula) má něco do sebe. Když k tomu přidáme vtipné slogany („Ptal jsem se slečny pod hodinama, jestli neví, kolik je hodin,“ začíná úvodní píseň A zas) a ještě vtipnější náměty písní (originální koncept tajemných Umakartů, kteří žijí v kuchyni a tropí tam neplechy; případně vyznání počátku všech číselných os „My milujeme nulu“), zvukomalbu („nad-mar-kvar-cem“) i drobné závany naivity, dostaneme plastický obrázek kapely, který rozhodně není ani z umělého umakartu, ani jej nedokážeme ztvárnit jedním tahem, jako když Bára Kratochvílová nakreslila obrázek na desku Bicykl. Biorchestr už dávno vystoupil ze stínu Květů. Pokud jej někdo ještě nezaregistroval, vinylová deska Bicykl je dobrou možností pro seznámení. A protože mezitím Aleš Pilgr napsal další písně (některé z nich skupina hrála těsně před začátkem podzimního cykloturné živě v Radiu Proglas), možná se brzy dočkáme dalšího alba. Příběh nekončí, tato kapela se jistě bude dál zajímavým způsobem vyvíjet.

Biorchestr: Bicykl. Na vinylu vydalo Polí5, 2016. 12 písní. Stopáž: 41:32

Biorchestr/ foto archiv kapely

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

V sobotu večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který sem vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska, zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Nejčtenější

Kritika

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více