Branford Marsalis – vtip, uvolnění a virtuozita v Brně

Branford Marsalis – vtip, uvolnění a virtuozita v Brně

Zatímco slavnější z rodu Marsalisů, trumpetista Wynton, se v rámci brněnského JazzFestu představil už opakovaně, jeho starší bratr, saxofonista Branford, zavítal na jižní Moravu poprvé. Koncertem jeho Quartetu začal další ročník festivalu JazzFestBrno, který si po necelých dvou dekádách existence drží pozici nejkvalitnější jazzové přehlídky v republice.

Posluchač, který chtěl přijít na koncert Branforda Marsalise připravený, si mohl například prostudovat dostupné rozhovory s tímto trojnásobným držitelem Grammy. Dozvěděl by se v nich, že saxofonista má naprosto jasno ve svých prioritách: na první místo klade melodii, na další rytmus, až potom jej zajímá harmonie a o texty písní se nezajímá vůbec. Koncert v Brně byl pochopitelně celý instrumentální, ale i tak má smysl o textech uvažovat – Marsalis hrál patnáct let po bokou zpěváka Stinga a například předposlední album jeho aktuálního Quartetu (Upward Spiral) vzniklo jako spolupráce s Kurtem Ellingem. A ať chce, nebo nechce, podobné zkušenosti umělce také ovlivňují, stejně jako naprosto odlišné disciplíny, jako jsou sólové hraní (Marsalis před několika lety nahrál v sanfranciské katedrále album In My Solitude pro sólový saxofon bez kapely) nebo zkušenosti s vážnou hudbou (další saxofonistova oblíbená disciplína).

marsalis_b_quartet_2019_Credit_Martin Zeman_JazzFestBrno

Třebaže byl brněnský koncert čistě jazzový, kapele a především kapelníkovi se podařilo zúročit i léta strávená studiem a provozováním výše uvedených jiných žánrů. Léta praxe, ale i fakt, že se narodil doslova s hudbou v krvi do umělecky založené rodiny – to vše se odráželo s lehkostí, s jakou posluchačům nabízel dlouhá a technicky náročná sóla. Pouze začátek úvodní skladby koncerty však klamně naznačoval, že právě takto strukturovaná hudba by měla během večera převažovat. Velmi brzy Marsalis dostál své pověsti melodika par excelence a některé momenty koncertu se svou líbivostí téměř dotýkaly popu, ovšem popu „stingovsky“ kvalitního. Právě rozptyl od rozjásaných odkazů na New Orleans (včetně melodie známé od Louise Armstronga On the Sunny Side of the Street) přes podobně laděné momenty z nového alba The Secret Between the Shadow and the Soul (především hitový Snake Hip Waltz Andrewa Hilla) až po strhující svobodomyslná sóla nabízel – někdy i na půdorysu jedné skladby – pozvání na cestu po dějinách jazzu.

Koncert však zdaleka nebyl představením jediného muže. Zatímco na samém začátku Marsalisův saxofon prakticky překřičel piano Joeyho Calderazza (tím pádem se zdálo, že se skutečně bude konat triumf melodie nad harmonií), po zbytek večera dostávali kolegové z Quartetu dostatečný prostor na sóla i na triovou hru. Pan kapelník střídavě bral do ruky tenorový a sopránový saxofon, ale nemalou část koncertu trávil v ústraní právě proto, aby vynikly kvality jeho hráčů. Mimochodem o sehranosti a semknutosti kapely není pochyb. Marsalis je zastáncem stálých sestav v jazzové hudbě a v brněnském Sonu se ukázalo, že taková kompaktní sestava dokáže přesvědčit prakticky každým tónem.

kasia_Pietrzko Trio_Credit_Martin Zeman_JazzFestBrno

Nestalo se na JazzFestu Brno poprvé, že zkušená americká sestava od prvních tónů zvukově a energií doslova převálcuje evropské hráče z první poloviny večera. A přitom polská pianistka Kasia Pietrzko se svým triem nabídla nejen slušně zahraný, ale především po stránce formy a struktur velmi originální recitál. Klade-li si jazzový fanoušek někdy otázku, zda se dá v oblasti klavírního tria ještě najít něco nového, bylo právě toto mladé polské trio dokladem toho, že lze hrát překvapivě, i když možná ne zcela originálně (skladba Brown například odkazovala na Esbjörn Svensson Trio). Kombinace disonantních pasáží (často s kontrabasem hraným arco), práce s tempem a střídání impresionistických nálad a staccat klavíru dělá z Kasia Pietrzko Tria zajímavou naději evropského jazzu. A i proto je dobře, že podobným umělcům dávají pořadatelé JazzFestu šance představit se před slavnějšími a přece jen virtuóznějšími kolegy ze zámoří. Díky dobré ruce dramaturga Viléma Spilky nebyla první polovina večera nudným čekáním na hvězdu. A polovina druhá představila opravdu hvězdnou sestavu, která dokázala namixovat energii s melodiemi, dravost s úctou k tradici a vtip se zručností. Velmi dobrý začátek festivalu.

kasia_Pietrzko Trio_Credit_Martin Zeman_JazzFestBrno_01

Kasia Pietrzko Trio + Branford Marsalis Quartet, Sono Centrum, v rámci JazzFestBrno, 13. března 2019

Credit: Martin Zeman/ JazzfestBrno

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Včerejší podvečer na piazzettě Janáčkova divadla se nesl ve znamení koncertu k zahájení sezóny 2019/2020 Národního divadla Brno (NdB). Propagace akce zajistila hudebnímu večeru to nejdůležitější – stovky diváků, kteří hojně zaplnili celé prostranství. Nelze opomenout opravdu široké věkové rozpětí, které je zejména na své spodní hranici (zatím ještě v kočárcích) tolik potřebné pro budoucí kulturu.   více

Konec září bude v nedaleké slovenské Bratislavě patřit world music. Široké veřejnosti i pozvaným zahraničním delegátům se představí přední kapely žánru ze Slovenska, na konferenci se bude hovořit o folkloru i jazzu, na programu budou koncerty světových hvězd i workshopy pro hudebníky a jejich manažery. Ředitelka festivalu Jarmila Vlčková zve na toto setkání i muzikanty z Brna a okolí. Účast na konferenci je zdarma, stačí se zaregistrovat na stránkách World Music Festivalu Bratislava.  více

Jen zřídka je hlavním tématem pro rozhovor jedna jediná skladba. V případě violoncellisty Josefa Klíče, koncertního mistra Národního divadla v Brně, se to však nabízelo. Nestává se každý den, že by se český skladatel se svou písní dostal do finále celosvětové soutěže. Důvodů pro povídání však bylo víc – vzpomínky na zesnulého Jaroslava Erika Friče, Josefovo zaměstnání v Janáčkově divadle i připravované nové album.  více

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.  více

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Nejčtenější

Kritika

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více