Branford Marsalis – vtip, uvolnění a virtuozita v Brně

Branford Marsalis – vtip, uvolnění a virtuozita v Brně

Zatímco slavnější z rodu Marsalisů, trumpetista Wynton, se v rámci brněnského JazzFestu představil už opakovaně, jeho starší bratr, saxofonista Branford, zavítal na jižní Moravu poprvé. Koncertem jeho Quartetu začal další ročník festivalu JazzFestBrno, který si po necelých dvou dekádách existence drží pozici nejkvalitnější jazzové přehlídky v republice.

Posluchač, který chtěl přijít na koncert Branforda Marsalise připravený, si mohl například prostudovat dostupné rozhovory s tímto trojnásobným držitelem Grammy. Dozvěděl by se v nich, že saxofonista má naprosto jasno ve svých prioritách: na první místo klade melodii, na další rytmus, až potom jej zajímá harmonie a o texty písní se nezajímá vůbec. Koncert v Brně byl pochopitelně celý instrumentální, ale i tak má smysl o textech uvažovat – Marsalis hrál patnáct let po bokou zpěváka Stinga a například předposlední album jeho aktuálního Quartetu (Upward Spiral) vzniklo jako spolupráce s Kurtem Ellingem. A ať chce, nebo nechce, podobné zkušenosti umělce také ovlivňují, stejně jako naprosto odlišné disciplíny, jako jsou sólové hraní (Marsalis před několika lety nahrál v sanfranciské katedrále album In My Solitude pro sólový saxofon bez kapely) nebo zkušenosti s vážnou hudbou (další saxofonistova oblíbená disciplína).

marsalis_b_quartet_2019_Credit_Martin Zeman_JazzFestBrno

Třebaže byl brněnský koncert čistě jazzový, kapele a především kapelníkovi se podařilo zúročit i léta strávená studiem a provozováním výše uvedených jiných žánrů. Léta praxe, ale i fakt, že se narodil doslova s hudbou v krvi do umělecky založené rodiny – to vše se odráželo s lehkostí, s jakou posluchačům nabízel dlouhá a technicky náročná sóla. Pouze začátek úvodní skladby koncerty však klamně naznačoval, že právě takto strukturovaná hudba by měla během večera převažovat. Velmi brzy Marsalis dostál své pověsti melodika par excelence a některé momenty koncertu se svou líbivostí téměř dotýkaly popu, ovšem popu „stingovsky“ kvalitního. Právě rozptyl od rozjásaných odkazů na New Orleans (včetně melodie známé od Louise Armstronga On the Sunny Side of the Street) přes podobně laděné momenty z nového alba The Secret Between the Shadow and the Soul (především hitový Snake Hip Waltz Andrewa Hilla) až po strhující svobodomyslná sóla nabízel – někdy i na půdorysu jedné skladby – pozvání na cestu po dějinách jazzu.

Koncert však zdaleka nebyl představením jediného muže. Zatímco na samém začátku Marsalisův saxofon prakticky překřičel piano Joeyho Calderazza (tím pádem se zdálo, že se skutečně bude konat triumf melodie nad harmonií), po zbytek večera dostávali kolegové z Quartetu dostatečný prostor na sóla i na triovou hru. Pan kapelník střídavě bral do ruky tenorový a sopránový saxofon, ale nemalou část koncertu trávil v ústraní právě proto, aby vynikly kvality jeho hráčů. Mimochodem o sehranosti a semknutosti kapely není pochyb. Marsalis je zastáncem stálých sestav v jazzové hudbě a v brněnském Sonu se ukázalo, že taková kompaktní sestava dokáže přesvědčit prakticky každým tónem.

kasia_Pietrzko Trio_Credit_Martin Zeman_JazzFestBrno

Nestalo se na JazzFestu Brno poprvé, že zkušená americká sestava od prvních tónů zvukově a energií doslova převálcuje evropské hráče z první poloviny večera. A přitom polská pianistka Kasia Pietrzko se svým triem nabídla nejen slušně zahraný, ale především po stránce formy a struktur velmi originální recitál. Klade-li si jazzový fanoušek někdy otázku, zda se dá v oblasti klavírního tria ještě najít něco nového, bylo právě toto mladé polské trio dokladem toho, že lze hrát překvapivě, i když možná ne zcela originálně (skladba Brown například odkazovala na Esbjörn Svensson Trio). Kombinace disonantních pasáží (často s kontrabasem hraným arco), práce s tempem a střídání impresionistických nálad a staccat klavíru dělá z Kasia Pietrzko Tria zajímavou naději evropského jazzu. A i proto je dobře, že podobným umělcům dávají pořadatelé JazzFestu šance představit se před slavnějšími a přece jen virtuóznějšími kolegy ze zámoří. Díky dobré ruce dramaturga Viléma Spilky nebyla první polovina večera nudným čekáním na hvězdu. A polovina druhá představila opravdu hvězdnou sestavu, která dokázala namixovat energii s melodiemi, dravost s úctou k tradici a vtip se zručností. Velmi dobrý začátek festivalu.

kasia_Pietrzko Trio_Credit_Martin Zeman_JazzFestBrno_01

Kasia Pietrzko Trio + Branford Marsalis Quartet, Sono Centrum, v rámci JazzFestBrno, 13. března 2019

Credit: Martin Zeman/ JazzfestBrno

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Festival JAZZFESTBRNO se letos rozšiřuje o novou programovou linii Tension, která bude představovat hudebníky na pomezí jazzu a elektronické hudby. Jedním z interpretů, kteří se představí 28. března v prostoru Praha v Brně, bude česko-ukrajinské duo Zabelov Group, které nedávno vydalo nové album s názvem Eg. Rozhovor s Romanem Zabelovem (akordeon, hlas, klavír, varhany, harfa…) a Janem Šiklem (bicí, trubka, kytara, perkuse…) vznikl v jedné pražské kavárně těsně před kapelní zkouškou.  více

Dvojkoncerty, typické pro festival JAZZFESTBRNO, často pracují s modelem velká světová hvězda a před ní méně známá česká nebo evropská kapela. V sobotu 16. března tomu bylo v Divadle Husa na provázku jinak. Po česko-polském septetu Štěpánky Balcarové sice následoval recitál výborného amerického trumpetisty Theo Crokera, ale pro řadu návštěvníků byla hvězdná domácí sestava se jmény jako Jaromír Honzák nebo Marcel Bárta větším lákadlem než u nás zatím spíše neznámý Croker, vnuk jiného úspěšného amerického trumpetisty, Doca Cheathama. Ať už ale posluchač přišel do komorního prostředí Husy na provázku na zhudebněné polské verše nebo na americkou jazzovou party, jistě neodcházel zklamán. I když se v druhé polovině namísto funkového večírku konal regulérní jazzový koncert.  více

Zatímco slavnější z rodu Marsalisů, trumpetista Wynton, se v rámci brněnského JazzFestu představil už opakovaně, jeho starší bratr, saxofonista Branford, zavítal na jižní Moravu poprvé. Koncertem jeho Quartetu začal další ročník festivalu JazzFestBrno, který si po necelých dvou dekádách existence drží pozici nejkvalitnější jazzové přehlídky v republice.  více

Třetí koncert abonentního cyklu brněnské filharmonie (Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“) s názvem Paris, Paris včera vzdal svým programem hold významné evropské metropoli a hlavnímu městu Francie. V průběhu večera zazněla díla Wolfganga Amadea Mozarta, Charlese-Marii Widora a současného skladatele Kryštofa Mařatky. Kromě Filharmonie Brno vystoupili klarinetista Michel Lethiec a varhaník Christian Schmitt, představení dirigoval Jiří Rožeň.  více

Večery z cyklu Hudební inventura brněnského orchestru Ensemble Opera Diversa pravidelně vynášejí na světlo pozapomenutá díla českých skladatelů. Úterní koncert v sále Konventu Milosrdných bratří se stal pietní připomínkou výročí let 1939/1969. Po boku orchestru vystoupil houslista Milan Paľa a klavíristky Kristýna Znamenáčková a Lucie Pokorná. Představení řídila stálá dirigentka orchestru Gabriela Tardonová.  více

Skladatelka a písničkářka Bára Zmeková vydává v těchto dnech své nové album s názvem LUNAVES. Oficiálně je představí také v Brně. Křest v Kabinetu Múz proběhne v úterý 19. března.  více

Po úspěšném turné v Japonsku se Filharmonie Brno včera vrátila na brněnské pódium Kulturního centra Babylon. Večer sestával výhradně z děl německého hudebního romantismu, která zazněla v nastudování dirigenta Alexandera Liebreicha. Ve skladbě Čtyři preludia a Vážné zpěvy Johannese Brahmse se představil chorvatský basbarytonista Krešimir Stražanac.  více

Slovácký soubor Šafrán je již tradičním organizátorem brněnského fašanku. Akce se, v duchu lidových tradic, koná vždy v úterý před Popeleční středou a je počátkem křesťanského půstu. Její kořeny sahají do dob pohanských, nyní je však součástí křesťanských svátků téměř po celém světě. Průvodům masek se v regionech Moravy říká končiny, masopust, fašanek nebo např. šibřinky. Jeho souborová brněnská obdoba se snaží držet lidového předobrazu. Začíná průvodem na Náměstí svobody. Letos pokračoval přes Alfa pasáž až do budovy tržnice na Zelném trhu. Zakončení programu bylo v režii souboru Lučina, který divákům předvedl tzv. pochovávání basy. Jedná se o zvyk, který je inscenovaným pohřbem tohoto hudebního nástroje, znázorňuje ukončení zábav, zklidnění a příprav na Velikonoce.  více

„Tolik, co údajně dnes je nám, to dřív bylo starým lidem,“ zpívá Slávek Janoušek v písni Alzheimer a Parkinson.  Písničkář, který loni v září oslavil 65. narozeniny, našel ve stárnutí mimořádně silné téma pro svou novou desku. Tohle je vzkaz je album nejen o přibývajících létech, ale i o tom, jak si „na stará kolena“ čím dál víc vážíme své rodiny a svých kořenů. Třebaže najdeme velmi silné momenty na všech Janouškových albech, Tohle je vzkaz lze vnímat jako třetí díl trilogie jeho nejsilnějších nahrávek – Kdo to zavinil (1988), Tancuj a zpívej (1997) a Tohle je vzkaz (2018).  více

Skupina Nevermore & Kosmonaut získala za album Bleděmodré město, věnované Brnu, nominaci na Anděla v žánrové kategorii Folk. S kapelníkem a autorem písní Michalem Šimíčkem, přezdívaným Kosmonaut, hovoříme o písních, o městě, jeho zvucích a utajených zákoutích i o plánech kapely.  více

Po jedenácté se vrátilo slavné Labutí jezero do Brna a to na jeviště Janáčkova divadla při úterní obnovené premiéře tohoto nesmrtelného titulu. V den premiéry také uplynulo rovné století od okamžiku, kdy brněnské publikum tento baletní klenot Petra Iljiče Čajkovského shlédlo vůbec poprvé. O té doby je na repertoáru největšího moravského divadla jen s krátkými přestávkami téměř nepřetržitě. Do obnovené premiéry mu předcházelo deset jevištních a choreografických přepracování.  více

Hudební cyklus „Barbara Maria Willi uvádí…“ je patnáct let hodnotou brněnského kulturního života. Koncerty staré hudby pořádané energickou cembalistkou a varhanicí v jedné osobě se těší neutuchající přízni posluchačů a programová nabídka hudebních večerů je rok od roku pestřejší. Není tedy divu, že nová sezóna přišla s něčím zcela ojedinělým – včera zahájil cyklus již 16. ročník spojením středověké hudby, výtvarného umění a Alighieriho Božské komedie. Večer s názvem KCHUN: PURGATIO vznikl spoluprací pěveckého dua KCHUN sestávajícího z tenoristy Martina Prokeše a barytonisty Marka Šulce s akademickým malířem Atilou Vörösem a video jockeyem Rudolfem Živcem. Umělecký výtvor sui generis doplnil záznam recitace herce Jiřího Dvořáka.  více

V sále Blahoslavova domu (centru Českobratrské církve evangelické) zazněla včera podvečer duchovní díla pozdní renesance a raného baroka v podání komorního sboru Ensemble Versus a souboru historických nástrojů Castello in Aria. Obě tělesa řídil umělecký vedoucí sboru Vladimír Maňas. V programu večera figurovaly skladby léty prověřených i takřka neznámých, sporadicky uváděných autorů evropské hudby.  více

Městské divadlo Brno včera uvedlo evropskou premiéru muzikálu Poslední loď (The Last Ship), jehož autorem je světoznámý hudebník Sting. A bude to směs jeho výtečné muziky vycházející z britského folku, zdařile a upřímně vyprávěný příběh, a také silné herecké výkony, které by měly zaručit šťastnou plavbu inscenace směrem k divákům.  více

Webový portál Brno - město hudby letos slaví šesté narozeniny. Jako symbolický dárek našim čtenářům přinášíme první z pravidelných měsíčních příspěvků brněnského dramatika, spisovatele a scenáristy Milana Uhdeho. Který se s vámi bude dělit o své vzpomínky, úvahy i popis aktuálního dění na poli brněnské kultury. Jeho dnešním tématem je Festival Janáček Brno.  více

Nejčtenější

Kritika

Dvojkoncerty, typické pro festival JAZZFESTBRNO, často pracují s modelem velká světová hvězda a před ní méně známá česká nebo evropská kapela. V sobotu 16. března tomu bylo v Divadle Husa na provázku jinak. Po česko-polském septetu Štěpánky Balcarové sice následoval recitál výborného amerického trumpetisty Theo Crokera, ale pro řadu návštěvníků byla hvězdná domácí sestava se jmény jako Jaromír Honzák nebo Marcel Bárta větším lákadlem než u nás zatím spíše neznámý Croker, vnuk jiného úspěšného amerického trumpetisty, Doca Cheathama. Ať už ale posluchač přišel do komorního prostředí Husy na provázku na zhudebněné polské verše nebo na americkou jazzovou party, jistě neodcházel zklamán. I když se v druhé polovině namísto funkového večírku konal regulérní jazzový koncert.  více