Branford Marsalis – vtip, uvolnění a virtuozita v Brně

Branford Marsalis – vtip, uvolnění a virtuozita v Brně

Zatímco slavnější z rodu Marsalisů, trumpetista Wynton, se v rámci brněnského JazzFestu představil už opakovaně, jeho starší bratr, saxofonista Branford, zavítal na jižní Moravu poprvé. Koncertem jeho Quartetu začal další ročník festivalu JazzFestBrno, který si po necelých dvou dekádách existence drží pozici nejkvalitnější jazzové přehlídky v republice.

Posluchač, který chtěl přijít na koncert Branforda Marsalise připravený, si mohl například prostudovat dostupné rozhovory s tímto trojnásobným držitelem Grammy. Dozvěděl by se v nich, že saxofonista má naprosto jasno ve svých prioritách: na první místo klade melodii, na další rytmus, až potom jej zajímá harmonie a o texty písní se nezajímá vůbec. Koncert v Brně byl pochopitelně celý instrumentální, ale i tak má smysl o textech uvažovat – Marsalis hrál patnáct let po bokou zpěváka Stinga a například předposlední album jeho aktuálního Quartetu (Upward Spiral) vzniklo jako spolupráce s Kurtem Ellingem. A ať chce, nebo nechce, podobné zkušenosti umělce také ovlivňují, stejně jako naprosto odlišné disciplíny, jako jsou sólové hraní (Marsalis před několika lety nahrál v sanfranciské katedrále album In My Solitude pro sólový saxofon bez kapely) nebo zkušenosti s vážnou hudbou (další saxofonistova oblíbená disciplína).

marsalis_b_quartet_2019_Credit_Martin Zeman_JazzFestBrno

Třebaže byl brněnský koncert čistě jazzový, kapele a především kapelníkovi se podařilo zúročit i léta strávená studiem a provozováním výše uvedených jiných žánrů. Léta praxe, ale i fakt, že se narodil doslova s hudbou v krvi do umělecky založené rodiny – to vše se odráželo s lehkostí, s jakou posluchačům nabízel dlouhá a technicky náročná sóla. Pouze začátek úvodní skladby koncerty však klamně naznačoval, že právě takto strukturovaná hudba by měla během večera převažovat. Velmi brzy Marsalis dostál své pověsti melodika par excelence a některé momenty koncertu se svou líbivostí téměř dotýkaly popu, ovšem popu „stingovsky“ kvalitního. Právě rozptyl od rozjásaných odkazů na New Orleans (včetně melodie známé od Louise Armstronga On the Sunny Side of the Street) přes podobně laděné momenty z nového alba The Secret Between the Shadow and the Soul (především hitový Snake Hip Waltz Andrewa Hilla) až po strhující svobodomyslná sóla nabízel – někdy i na půdorysu jedné skladby – pozvání na cestu po dějinách jazzu.

Koncert však zdaleka nebyl představením jediného muže. Zatímco na samém začátku Marsalisův saxofon prakticky překřičel piano Joeyho Calderazza (tím pádem se zdálo, že se skutečně bude konat triumf melodie nad harmonií), po zbytek večera dostávali kolegové z Quartetu dostatečný prostor na sóla i na triovou hru. Pan kapelník střídavě bral do ruky tenorový a sopránový saxofon, ale nemalou část koncertu trávil v ústraní právě proto, aby vynikly kvality jeho hráčů. Mimochodem o sehranosti a semknutosti kapely není pochyb. Marsalis je zastáncem stálých sestav v jazzové hudbě a v brněnském Sonu se ukázalo, že taková kompaktní sestava dokáže přesvědčit prakticky každým tónem.

kasia_Pietrzko Trio_Credit_Martin Zeman_JazzFestBrno

Nestalo se na JazzFestu Brno poprvé, že zkušená americká sestava od prvních tónů zvukově a energií doslova převálcuje evropské hráče z první poloviny večera. A přitom polská pianistka Kasia Pietrzko se svým triem nabídla nejen slušně zahraný, ale především po stránce formy a struktur velmi originální recitál. Klade-li si jazzový fanoušek někdy otázku, zda se dá v oblasti klavírního tria ještě najít něco nového, bylo právě toto mladé polské trio dokladem toho, že lze hrát překvapivě, i když možná ne zcela originálně (skladba Brown například odkazovala na Esbjörn Svensson Trio). Kombinace disonantních pasáží (často s kontrabasem hraným arco), práce s tempem a střídání impresionistických nálad a staccat klavíru dělá z Kasia Pietrzko Tria zajímavou naději evropského jazzu. A i proto je dobře, že podobným umělcům dávají pořadatelé JazzFestu šance představit se před slavnějšími a přece jen virtuóznějšími kolegy ze zámoří. Díky dobré ruce dramaturga Viléma Spilky nebyla první polovina večera nudným čekáním na hvězdu. A polovina druhá představila opravdu hvězdnou sestavu, která dokázala namixovat energii s melodiemi, dravost s úctou k tradici a vtip se zručností. Velmi dobrý začátek festivalu.

kasia_Pietrzko Trio_Credit_Martin Zeman_JazzFestBrno_01

Kasia Pietrzko Trio + Branford Marsalis Quartet, Sono Centrum, v rámci JazzFestBrno, 13. března 2019

Credit: Martin Zeman/ JazzfestBrno

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Letošní fanzin Jazzman hudebního festivalu JazzFest byl plný obsažných medailonů i statí a objevila se v něm i pozoruhodná glosa dramaturga Českého rozhlasu Jazz Petra Vidomuse s provokativním titulkem Jazz nemusí být pánským klubem. Zamýšlí se nad genderovými stereotypy, kterých se světová (potažmo ani česká) jazzová scéna ještě úplně nezbavila. Skvělých sólistek ovládajících nástroje dříve zcela vyhrazené mužům přibývá. Přestože genderové kódování, které Vidomus pregnantně ironicky popsal, ještě není zcela překonáno, JazzFest letos výrazně přispěl k jeho postupnému odbourávání.  více

Během čtyř let, které od sebe dělí vydání prvního alba Záhir a druhého s názvem O Písni, se skupina Lee Banda virtuálně přemístila (dříve uváděla jako svůj domicil Adamov, nyní Jedovnice), dostala se na tzv. divokou kartu do semifinále Porty v Řevnicích a především lehce posunula svůj hudební styl. Zatímco na debutovém albu šlo o folkrockový střední proud, těžící ze zvuku elektrické kytary, na novince převažují akustické kytary, často v kombinaci s mandolínou a dalšími akustickými nástroji.  více

Šest let po předchozím albu Malý kluk přichází hravá kapela Listolet s novinkou. V názvu má sice pouze „pětiminutového“ tuláka, ale album vznikalo během pěti let v jednom studiu v Západních Karpatech „a dále v kuchyních, obývácích, sklepech a děcácích na mnoha místech“, jak se píše v bookletu. Jeho součástí je ostatně mapa Evropy s čísly přiřazenými k jednotlivým skladbám. Nejde však o to, ve které zemi která píseň vznikla nebo byla natočena. Důležitější je možná citát kapely: „Album stavíme jako obraz pro uši, pod fasádou folkrockových písní je mnoho detailů skrytých ve zvukových záhybech. Co skladba, to zvuková krajina, jiný příběh.“  více

V rámci letošní European Tour zavítal Bobby McFerrin poprvé do brněnského Sono Centra, kde se mu podařilo bezezbytku využít skvělou akustiku i blízký kontakt s publikem. Legenda se vrátila. Vrací se k nám ostatně často a nejen do Brna.  více

Sté dvacáté výročí narození Dukea Ellingtona, bez nadsázky nejvlivnější osobnosti světového jazzu, se slavilo napříč zeměmi a kontinenty. Edward Kennedy Ellington od dětství titulovaný jako Duke přišel na svět 29. dubna 1899 ve Washingtonu D.C. Na den přesně uspořádal důstojnou oslavu v zaplněných prostorách sálu HaDivadla brněnský big band Cotatcha Orchestra.  více

Letošní osmnáctý ročník JazzFestuBrno se výjimečně neuzavírá koncertem, ale jedinečnou (pro světové festivaly ovšem nikterak výjimečnou) sérií muzikantských a tanečních workshopů, zde ovšem zaměřených na dětské frekventanty. V sobotu 4. května se v příjemném prostředí Café Práh, v sousedství Vaňkovky, ujmou svých dětských žáků výrazné mladé osobnosti jazzové scény: Beata Hlavenková (pianistka a lektorka kompozice), Dano Šoltis (vedoucí bubenické třídy) a multiinstrumentalisté Jiří Slavík a Marian Friedl (průvodci Toulek po jazzových cestičkách), které doplní Kateřina Hanzlíková s lekcemi Tancohraní. S výjimkou kompozice, kde se přepokládá účast dětí starších dvanácti let, jsou ostatní „třídy“ otevřené i těm nejmenším. Další informace jsme si vyptali od spoluautora nápadu na dětský workshop a ředitele JazzFestu Brno Viléma Spilky.  více

Muzikál Nine podle legendárního filmu 8 a půl režiséra Fredericka Feliniho připravilo v režii Stanislava Moši jako předposlední premiéru sezóny Městské divadlo Brno. Na zdejší hudební scéně vypravili místy až lechtivou erotickou šou, které vévodí zajímavá scéna, zdařilé kostýmy, výtečné hudební nastudování a energie ženského herectví. Smyslnost některých taneční čísel naštěstí nepřebila ústřední téma hrdinovy krize: středního věku, umělecké i vztahové.  více

Letošní ročník festivalu JazzFestBrno měl několik vrcholů – záleželo samozřejmě na osobním vkusu každého návštěvníka, na jeho očekáváních a samozřejmě na tom, kdo toho kolik stihl navštívit. Pro autora článku patřil k vrcholům žánrově a aranžérsky pestrý večer s basistou Stanleym Clarkem 23. dubna a také předposlední koncert festivalu, vystoupení „toho druhého“ Avishaie Cohena v Huse na provázku 28. dubna. Byla to hudebně čistá esence jazzu s poselstvím. Naléhavá, srdcervoucí a poetická.  více

Jeden z hudebních vrcholů minulého týdne představoval koncert hudebního seskupení Malina Brothers se dvěma jedinečnými hostujícími hudebníky, Kateřinou García a Charlie McCoyem v brněnském Sono Centru. A protože se při vystoupení pořizoval profesionální videozáznam s televizní technikou pro první live DVD této kapely, byl mimořádný i samotný večer – délkou i kvalitou.  více

V rámci Temných hodinek Velikonočního festivalu duchovní hudby vystoupil včera pod vedením dirigenta Jakuba Kydlíčka Barokní orchestr Pražské konzervatoře. Instrumentalisty doplnila sopranistka Anna Petrtylová, altistka Monika Machovičová, tenorista Marek Žihla a basista David Malát. Zaznělo na český text komponované Oratorium na Velký pátek moravského skladatele a kantora Josefa Schreiera.  více

Série koncertů s názvem Harafica tour 2019 se v úterý 16. dubna přenesla ze slovenské Skalice do Brna. Cimbálová muzika z Uherského Hradiště na něm představila neuvěřitelně pestrou směsici žánrů, hostů a občas i pocitů.  více

Kostel svatého Josefa se včera stal místem soukromých výpovědí skladatele Františka Gregora Emmerta a houslisty Milana Paľy. V pozvolna se stmívajících prostorách chrámu zazněla skladba Ecce Homo, symfonie pro sólové housle.  více

Letošní ročník festivalu JazzfestBrno nabízí nepřeberné množství rozmanitých crossoverů , žánrových směsic a fúzí. V duchu tohoto stylového spektra v rekonstruovaném (akusticky významně vylepšeném) sále Janáčkova divadla nabídl svůj vyhlášený osobitý nadžánrový sound klasik jazz fusion a britský kytarista John McLaughlin se svou formací The 4th Dimension. V Brně se představil vůbec poprvé.  více

Koncert s podtitulem Nova et Vetera zahájil na Květnou neděli 28. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby s tématem Ceremonie/Je dobré slavit Pána. Kromě gregoriánského chorálu svatého týdne v podání tělesa Schola Gregoriana Pragensis, který včerejší koncert zahájil, zazněla světová premiéra skladby So Shall He Descend estonského autora Toiva Tuleva v provedení sopranistky Ivany Rusko, mezzosopranistky Bettiny Schneebeli, tenoristy Jaroslava Březiny, barytonisty Jiřího Hájka, sboristek Anety Bendové Podracké, Jany Vondrů a Pavly Radostové, sboru Ars Brunensis pod vedením sbormistra Dana Kalouska a Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta orchestru Denise Russella Daviese. Dílo vzniklo na objednávku festivalu a přímo na míru katedrále svatého Petra a Pavla.  více

Festival JazzFestBrno letos rozšířil svou nabídku o „elektronickou“ programovou linii Tension. V rámci které vystoupily 28. března v prostoru Praha v Brně formace Zabelov Group a HRTL Spaghetti Ensemble. Ideově blízko však k této nové řadě měl i dvouhodinový koncert, který se odehrál 5. dubna ve vyprodaném Sono Centru. Manchesterské trio GoGo Penguin sice využívá desetiletími prověřený instrumentální půdorys jazzového klavírního tria, ale na svých albech i koncertech osciluje kolem elektronické hudby coby východiska.

Nejčtenější

Kritika

V rámci letošní European Tour zavítal Bobby McFerrin poprvé do brněnského Sono Centra, kde se mu podařilo bezezbytku využít skvělou akustiku i blízký kontakt s publikem. Legenda se vrátila. Vrací se k nám ostatně často a nejen do Brna.  více