Brněnská operní Bystrouška: mezi pohádkou a vzpomínkou

Brněnská operní Bystrouška: mezi pohádkou a vzpomínkou

Mezinárodní hudební festival Janáček Brno 2018 včera zahájil šestý ročník novým nastudováním opery Příhody lišky Bystroušky. Představení režíroval umělecký šéf brněnské opery Jiří Heřman, scénografii navrhl Dragan Stojčevski, kostýmy Alexandra Grusková a světelný design Daniel Tesař. V roli Bystroušky se představila Jana Šrejma Kačírková, revírníka ztvárnil Svatopluk Sem, role Zlatohřbítka se ujala Václava Krejčí Housková, Rechtora/Komára Ondřej Koplík, Faráře/Jezevce Jan Šťáva a Harašty Roman Hoza. Orchestr Národního divadla Brno řídil šéfdirigent opery Marko Ivanović, který se postaral také o nastudování díla.

Včera zahájený šestý ročník hudebního festivalu Janáček Brno, který se také přidává k oslavě stoletého výročí české státnosti, nabízí skutečně špičkový program sestavený nejen z Janáčkovy hudby. Kromě kompletního provedení celého skladatelova jevištního díla v pozoruhodných režijních interpretacích provází celý festival množství doprovodných akcí zahrnující mj. i nová operní představení současných autorů. Jedná se tak o ročník, který se svým rozměrem bezpochyby řadí mezi kulturní události evropského formátu. Navíc, jak poznamenal ředitel Národního divadla Brno Martin Glaser, festival není významný pouze uvedením všech Janáčkových oper při jubilejní příležitosti vzniku republiky, ale také pomyslným vstupem rekonstruovaného a nyní znovuotevřeného Janáčkova divadla do 21. století.

Opera Příhody lišky Bystroušky patří mezi autorova nejuváděnější a publikem nejmilovanější díla. Příběh v sobě snoubí prudkou radost ze života, fortelný a nepopiratelně Janáčkovský humor i jistou něžnou melancholičnost vzpomínání. Některá předchozí zpracování budovala své divadelní působení na bezmála pohádkovém námětu, jiná akcentovala smyslnost a erotiku jemně vetkanou do této opery. Polapit lišku Bystroušku totiž není vůbec jednoduché a pouze režisér, který dokáže balancovat na hraně pohádkového a ryze realistického světa, aniž by přepadl na tu či onu stranu, je schopen nalézt a vyzdvihnout kouzlo Janáčkovy opery. Jiří Heřman takovým režisérem naštěstí je. V Heřmanově pojetí se najde dostatek místa pro humor, lyriku, snivou pohádkovost i pragmatický realismus. Na první pohled v této inscenaci zaujme scéna Dragana Stojčevského připomínající interiér budovy Dětského domova Dagmar, o jehož založení se autor předlohy Rudolf Těsnohlídek zasadil. Holé bílé stěny s prasklinou táhnoucí se po celé délce zdi a charakteristické kulaté okno dětského domova v Žabovřeskách představují moderní a svěží prvek, který se záhy a zcela přirozeně mění v působivou scenérii hor a stromů. Heřman takto pojatou scénu příkladně využívá – veškeré hmyzí hemžení, slepice vylézající z kurníků, staré dřevěné hračky z dob počátků Československé republiky, výtečné kostýmy Alexandry Gruskové – to vše tvoří logický a citlivě pospojovaný vizuální celek. Pozoruhodná je také režisérova práce se světlem; kromě relativně tradičních stínů postav zaslouží zmínit obrazy nasvícených a průsvitných muších křídel vrhajících obrysy přes celou scénu a umocňujících tak ještě více onu něžnou snivost Heřmanovy inscenace. Efekt nového režijního nastudování zvyšují i zmíněné kostýmy Alexandry Gruskové, které stojí na pomezí mezi čirou zvířeckostí a lidskou módou. Lidské postavy dodržují vesměs jednotný styl oblékání vycházející z dobové módy, zvířata dostala do vínku ošacení mnohem pestrobarevnější, přesto i zde je zřejmá snaha o jistou dvojakost, neboť mnoho hlavních zvířecích postav je od lidí odlišeno pouze maskou.

Dalším a neméně důležitým pilířem úspěchu operního nastudování nejen tohoto díla jsou pochopitelně umělecké výkony herců a zpěváků. Přestože Janáčkova opera obsahuje množství postav ze zvířecí říše, hlavními představiteli zůstávají po většinu představení Farář, Rechtor, lišák Zlatohřbítek, Revírník a pochopitelně liška Bystrouška. Obsazení většiny rolí slibovalo povedený hudební zážitek. Jan Šťáva v rolích Faráře a Jezevce podal intonačně pevný a výrazově bohatý výkon, neméně povedené bylo také účinkování Ondřeje Koplíka jako Rechtora. Ačkoliv měla představitelka lišky Bystroušky Jana Šrejma Kačírková na začátku mírné problémy s intonací a podivnou těžkostí v hlase, dokázala po několika úvodních minutách dostat zpěv pod maximální kontrolu. Velmi kvalitně se také vypořádala s náročným textem a nezvyklou mluvou Janáčkovy opery, zdobení tónu pak uplatňovala jen tam, kde skutečně mělo smysl a důvod. Naproti tomu Václava Krejčí Housková v roli Zlatohřbítka se v dikci mírně ztrácela a vlivem - občas přílišného - vibrata snižovala srozumitelnost svého jinak povedeného zpěvu. Skutečnou hvězdou večera byl však Svatopluk Sem v roli Revírníka, který dokázal posluchače zaujmout nejen sametovou barvou tónu, bezvadnou dikcí, srozumitelností a bohatou prací s výrazem, ale také kvalitním herectvím. Zpěvákův mírný a zasněný úsměv na tváři vnášel i do scény trestání lišky podivnou hravost a připomínal spíše vzájemné škádlení pána a jeho mazlíčka, než vážný vztek a rozhořčení. A tímto pojetím Svatopluk Sem Heřmanovu režii korunoval.

Kvalitní byl také výkon orchestru Národního divadla Brno pod řízením šéfdirigenta Marka Ivanoviće a až na drobné rytmické nesrovnalosti v začátcích některých frází a ne úplně přesné horny v závěru opery. Hudebníci předvedli vyváženou, rytmicky přesnou a dynamicky pestrou a nápaditou interpretaci. Opomenout nelze taktéž výtečný Dětský sbor Brno se sbormistryní Valerií Maťašovou a Sbor národního divadla pod vedením Kláry Složilové Roztočilové. Kromě šéfdirigenta se na nastudování a tím i na výsledném tvaru podílel také dirigent Robert Kružík.

Příhody lišky Bystroušky zahájily festival v interpretaci, jakou si tato opera zasluhuje – na pomezí něžného, křehkého, realistického, hrubého, lidského, zvířecího, snivého a melancholického. Jiřímu Heřmanovi a všem, kdo se o nové nastudování zasloužili, se podařilo najít novou, a přesto k minulosti obrácenou inscenaci, která dokáže sršet humorem, stejně jako tichým souzněním.

autor: Leoš Janáček

libreto: Leoš Janáček

hudební nastudování: Marko Ivanović

dirigent: Marko Ivanović, Robert Kružík

režie: Jiří Heřman

scéna: Dragan Stojčevski

kostýmy: Alexandra Grusková

světelný design: Daniel Tesař

sbormistr: Klára Složilová Roztočilová

dramaturgie: Patricie Částková

asistent režie: Silvie Adamová

 

Bystrouška: Jana Šrejma Kačírková

Zlatohřbítek: Václava Krejčí Housková

Revírník: Svatopluk Sem

Rechtor/Komár: Ondřej Koplík

Farář/Jezevec: Jan Šťáva

Revírníková/Sova: Daniela Straková-Šedrlová

Pásek: Petr Karas

Pásková/Datel Jitka Zerhauová

Pepík: Zdislava Bočková

Frantík: Eva Štěrbová

Harašta: Roman Hoza

Kobylka: Barbora Šancová

Cvrček: Eva Daňhelová

Lapák: Jitka Klečanská

Kohout: Andrea Široká

Chocholka: Martina Králíková

Sojka: Andrea Široká

17. listopadu 2018 v Janáčkově divadle

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Poslední letošní orchestrální koncert Ensemblu Opera Diversa, uvedený pod názvem Double Concerto, kladl důraz na speciální vztah mezi tímto souborem a slovenským, v Brně působícím houslistou Milanem Paľou (*1982). Toto propojení bylo na úterním koncertu v Domě umění zdůrazněno nejen v obvyklé rovině interpretační, ale Paľa se tentokrát publiku představil v trojroli houslisty, violisty a skladatele. Orchestr pod vedením Mariána Lejavy, který se souborem navázal spolupráci po roční odmlce, provedl světovou premiéru Paľova koncertu pro housle a smyčce Ossth (2019).  více

Poslední operní premiérou Národního divadla Brno uvedenou v tomto roce se stal titul Hurvínek prodává nevěstu, který vznikl v koprodukci s Divadlem Spejbla a Hurvínka. Premiéra pokračuje v tematickém zaměření spojeném s rokem české hudby a odehrála se 24. listopadu ve velkém sále divadla Reduta.  více

Čtvrtečním koncertem s titulem Bruckneriana odstartovala Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese abonentní řadu Filharmonie v divadle I. Orchestr provedl skladby Antona Brucknera a Stanisława Skrowaczewského, polsko-amerického dirigenta a skladatele, který se Brucknerovu dílu celoživotně věnoval. Před publikum nastoupili hráči s karmínovými šerpami s nápisem Hraju forte!, čímž se připojili k iniciativě Nenechme kulturu utichnout, která upozorňuje na podfinancování kultury a staví se proti vládnímu plánu investovat v příštím roce do kultury pouhých 0,64 % státního rozpočtu a vzdaluje se tak čím dál více svému slibu vydávat alespoň jedno procento.  více

Nejnovější produkcí Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stala Korunovace Poppey italského skladatele přelomu renesance a baroka Claudia Monteverdiho a libretisty Giovanniho Francesca Busenella. Tato Monteverdiho poslední opera měla premiéru v roce 1643 při benátském karnevalu a je jednou z prvních oper, které námět čerpaly z reálných historických událostí. V Divadle na Orlí mělo nové nastudování, v režii Vladimíra Johna, který poněkud upravil obsazení a několik rolí sloučil, premiéry 18. a 19. listopadu 2023. V hlavních rolích během první reprízy 21. listopadu vystoupili Jana Tajovská Krajčovičová (Agripina), Zuzana Jeřábková (Nerone), Zuzana Badárová (Poppea), Anna Zedníčková (Ottavia), Laura Uhorskaiová (Ottone), Václav Jeřábek (Seneca), Michael Robotka (Arnalta), Pavel Valenta (Lucano, Nutrice, 1. voják, 1. Senekův žák), Vladislav Agamuradov (Liberto, Console, 2. voják, 2. Senekův žák), Denis Zjatik (Mercurio, Littore, Tribuno, 3. Senekův žák), Nela Drozdová (Fortuna, Valleto), Veronika Zaplatilová (Virtu, Drusilla) a Petra Burgetová (Amore, Damigella).  více

Britská skupina The Beatles je širokou veřejností i mnohými hudebními kritiky považována za jednu z nejúspěšnějších, nejvlivnějších a nejpokrokovějších kapel všech dob. Zájem o jejich hudbu neochabuje ani po více než půl století od rozpadu legendy a vydání posledního alba Let It Be v roce 1970. Což mj. potvrzuje výběr písní na novém albu kytaristy, pedagoga a publicisty Milana Bátora, který na svoje nově vzniklé LP I Beatles nahrál osmnáct písní této čtyřky v úpravě pro sólovou kytaru z pera italského kytaristy a skladatele Maria Gangiho. Brněnský křest alba proběhl v pondělí 20. 11. ve vile Löw-Beer, tedy týden po křtu ostravském.  více

Pod Filharmonií Brno již devět sezón funguje projekt Orchestrální akademie Filharmonie Brno (OAFB) umožňující mladým talentovaným hudebníkům získat orchestrální praxi v profesionálním tělese. Touto cestou si orchestr vychovává další generace hráčů, ať už stálých či externích. Působení zde však dává mladistvým také příležitost ukázat svůj um v komorní hudbě a v koncertní řadě s názvem Mladá krev aneb Hudba zblízka. Její první sezónní koncert se konal ve středu 15. listopadu v Besedním domě.  více

Baladas da Luta, Bojové balady, je název šestého alba brazilské zpěvačky Mariany Da Cruz a její švýcarsko-brazilské kapely Da Cruz. Jde o kombinaci moderní hudby, která spojuje latinskoamerickou tradici a současné elektronické prvky, se silnými texty. V nich autorka bojuje za práva žen, vymezuje se proti diktaturám a konkrétně kritizuje atmosféru, jaké se v Brazílii vytvořila za vlády dnes už bývalého autoritářského prezidenta Bolsonara. Skupina Da Cruz vystoupila v srpnu 2023 na festivalu Brasil Fest Brno. Rozhovorem, který jsme po skončení jejich koncertu na Zelném trhu pořídili, se k tomuto festivalu vracíme. Odpovídají zpěvačka Mariana Da Cruz a hráč na klávesové nástroje a producent Ane Hebeisn, vystupující jako Ane H.  více

První abonentní koncert 68. filharmonické sezony se nesl v duchu oslav. Ve čtvrtek se v Besedním domě připomínalo významné životní jubileum brněnského skladatele, sbormistra a ředitele Českého filharmonického sboru Brno Petra Fialy (*1943). Na koncertě zazněla dvě oslavencova díla, z toho v prvním případě dokonce světová premiéra Pocta Leoši Janáčkovi vzniklá na objednávku Filharmonie Brno a Nadace Leoše Janáčka, v podání Filharmonického dechového kvinteta Brno, varhaníka Petra Kolaře a Filharmonie Brno, kterou řídil Robert Kružík. Druhá půle večera patřila jinému jubileu a sice 190. výročí narození Johannese Brahmse (1833–1897), na jehož počest zazněl Koncert a moll pro housle a violoncello v nastudování Romana Patočky (housle) a Václava Petra (violoncello) za doprovodu Filharmonie Brno.  více

Román Doktor Faustus německého spisovatele a nositele Nobelovy ceny za literaturu Thomase Manna se stal inspiračním východiskem Brno Contemporary Orchestra v čele s dirigentem Pavlem Šnajdrem pro uspořádání stejnojmenného koncertu v neděli 5. listopadu v bývalé pitevně dnešní Fakulty výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně (FaVU VUT). Hlavní postava knihy, skladatel Adrian Leverkühn, trpí zákeřnou nemocí (zastupující Faustova Mefistofela), která ho dovede až k šílenství a přesvědčení o krizi evropské kultury – hudby především. V zoufalství je Leverkühn ochoten přistoupit i na smlouvu s ďáblem, když pro něj bude znamenat schopnost dále tvořit. Svými skladbami však popírá dosavadní vývoj. O hledání dokonalosti v hudbě, popírání všech předchozích funkčních principů a postavení racia – logiky a přísné matematiky do popředí se snažili také skladatelé, jejichž díla na koncertě zazněla v podání jmenovaného ansámblu a zpěvaček Ireny Troupové (soprán), Sylvy Čmugrové (mezzosoprán).  více

Janáček na start! – tak se jmenoval koncert u příležitosti programového představení 9. ročníku Mezinárodního operního a hudebního festivalu Janáček Brno 2024. Mahenovo divadlo se v sobotu 4. listopadu zaplnilo nejen festivalovými fanoušky, ale také zahraničními novináři, politiky a významnými osobnostmi z oblasti kultury. Kromě hudebních děl posluchačům nabídl řadu zvučných jmen – Kateřina Kněžíková (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Josef Špaček (housle) a v neposlední řadě Robert Kružík, který se v rámci večera představil jak v roli dirigenta řídícího Orchestr Janáčkovy Opery NdB, tak i violoncellisty.  více

Muzikálová komedie The Addams Family se stala poslední novinkou na Hudební scéně Městského divadla Brno. Diváky čeká ironická, lehce morbidní a lákavě hororová podívaná pro celou rodinu. Vznikla hudební inscenace, která servíruje slavný popkulturní fenomén dneška, dále velkou dávku nadsázky i chytlavých melodií. A o tom že je po této švihlé famílii divácký hlad, svědčí i fakt, že je třicet nabízených repríz bezmála vyprodáno…  více

Komorní Koncert premiér III navázal na linii započatou na podzim roku 2021. Program byl složen výhradně ze světových premiér děl autorů, kteří byli osloveni uskupením ConTRIOlogy. Až na výjimku v podobě ...con un oir... bolivijského skladatele Elgara Alandii, zazněly 26. října ve sklepní scéně Divadla Husa na provázku skladby českých autorů: Matouše Hejla, Iana Mikysky, Vojtěcha Dlaska a Tomáše Vtípila. Uskupení ConTRIOlogy, ve složení Jana Vondrů – zpěv, Žaneta Vítková – akordeon a Michal Grombiřík – cimbál, se zrodilo v roce 2016 v prostředí Janáčkovy akademie múzických umění a zaměřuje se na interpretaci soudobé klasické hudby a volnou improvizaci.  více

Jak zní propojení starých a novodobých nástrojů se soudobým hudebním jazykem předvedl v Červeném kostele sbor Ensemble Versus za doprovodu tělesa Ensemble Opera Diversa pod taktovkou Gabriely Tardonové. Dramaturgická linie úterního večera se nesla v duchu spojení díla Carla Gesualda da Venosy (1566–1613) a světové premiéry skladby Exsultet kmenového autora Ondřeje Kyase (*1979), která v sobě nese i party psané pro cink (Radovan VašinaJan Klimeš), trombón (Pavel Novotný) a theorbu (Marek Kubát).  více

Jednotka akademického rapu známá spíše pod zkratkou J.A.R. vydala v červnu letošního roku, po více než šesti letech od poslední desky, dlouho očekáváné album Jezus Kristus Neexistus? a na podzim vyjela na turné s názvem Co tě nezabije, to tě zmrzačí. Zahajovací koncert se uskutečnil 19. října v brněnském klubu Fléda. Jelikož byl ale velmi rychle vyprodaný, kapela se spolu s pořadateli dohodla na přidání reprízy o dva dny později.  více

Hudební festival Moravský podzim včera nabídnul poslední koncert. Návštěvníkům letos předložil pestrý program opírající se o myšlenku zvýraznění pozapomenutých děl či méně známých autorů z řad staré i nové hudby. Festival svým paralelním projektem Nový svět Moravského podzimu také poukázal na mladé talenty, které na sebe už nyní upozorňují.  více

Nejčtenější

Kritika

Poslední letošní orchestrální koncert Ensemblu Opera Diversa, uvedený pod názvem Double Concerto, kladl důraz na speciální vztah mezi tímto souborem a slovenským, v Brně působícím houslistou Milanem Paľou (*1982). Toto propojení bylo na úterním koncertu v Domě umění zdůrazněno nejen v obvyklé rovině interpretační, ale Paľa se tentokrát publiku představil v trojroli houslisty, violisty a skladatele. Orchestr pod vedením Mariána Lejavy, který se souborem navázal spolupráci po roční odmlce, provedl světovou premiéru Paľova koncertu pro housle a smyčce Ossth (2019).  více