Brněnská operní Bystrouška: mezi pohádkou a vzpomínkou

Brněnská operní Bystrouška: mezi pohádkou a vzpomínkou

Mezinárodní hudební festival Janáček Brno 2018 včera zahájil šestý ročník novým nastudováním opery Příhody lišky Bystroušky. Představení režíroval umělecký šéf brněnské opery Jiří Heřman, scénografii navrhl Dragan Stojčevski, kostýmy Alexandra Grusková a světelný design Daniel Tesař. V roli Bystroušky se představila Jana Šrejma Kačírková, revírníka ztvárnil Svatopluk Sem, role Zlatohřbítka se ujala Václava Krejčí Housková, Rechtora/Komára Ondřej Koplík, Faráře/Jezevce Jan Šťáva a Harašty Roman Hoza. Orchestr Národního divadla Brno řídil šéfdirigent opery Marko Ivanović, který se postaral také o nastudování díla.

Včera zahájený šestý ročník hudebního festivalu Janáček Brno, který se také přidává k oslavě stoletého výročí české státnosti, nabízí skutečně špičkový program sestavený nejen z Janáčkovy hudby. Kromě kompletního provedení celého skladatelova jevištního díla v pozoruhodných režijních interpretacích provází celý festival množství doprovodných akcí zahrnující mj. i nová operní představení současných autorů. Jedná se tak o ročník, který se svým rozměrem bezpochyby řadí mezi kulturní události evropského formátu. Navíc, jak poznamenal ředitel Národního divadla Brno Martin Glaser, festival není významný pouze uvedením všech Janáčkových oper při jubilejní příležitosti vzniku republiky, ale také pomyslným vstupem rekonstruovaného a nyní znovuotevřeného Janáčkova divadla do 21. století.

Opera Příhody lišky Bystroušky patří mezi autorova nejuváděnější a publikem nejmilovanější díla. Příběh v sobě snoubí prudkou radost ze života, fortelný a nepopiratelně Janáčkovský humor i jistou něžnou melancholičnost vzpomínání. Některá předchozí zpracování budovala své divadelní působení na bezmála pohádkovém námětu, jiná akcentovala smyslnost a erotiku jemně vetkanou do této opery. Polapit lišku Bystroušku totiž není vůbec jednoduché a pouze režisér, který dokáže balancovat na hraně pohádkového a ryze realistického světa, aniž by přepadl na tu či onu stranu, je schopen nalézt a vyzdvihnout kouzlo Janáčkovy opery. Jiří Heřman takovým režisérem naštěstí je. V Heřmanově pojetí se najde dostatek místa pro humor, lyriku, snivou pohádkovost i pragmatický realismus. Na první pohled v této inscenaci zaujme scéna Dragana Stojčevského připomínající interiér budovy Dětského domova Dagmar, o jehož založení se autor předlohy Rudolf Těsnohlídek zasadil. Holé bílé stěny s prasklinou táhnoucí se po celé délce zdi a charakteristické kulaté okno dětského domova v Žabovřeskách představují moderní a svěží prvek, který se záhy a zcela přirozeně mění v působivou scenérii hor a stromů. Heřman takto pojatou scénu příkladně využívá – veškeré hmyzí hemžení, slepice vylézající z kurníků, staré dřevěné hračky z dob počátků Československé republiky, výtečné kostýmy Alexandry Gruskové – to vše tvoří logický a citlivě pospojovaný vizuální celek. Pozoruhodná je také režisérova práce se světlem; kromě relativně tradičních stínů postav zaslouží zmínit obrazy nasvícených a průsvitných muších křídel vrhajících obrysy přes celou scénu a umocňujících tak ještě více onu něžnou snivost Heřmanovy inscenace. Efekt nového režijního nastudování zvyšují i zmíněné kostýmy Alexandry Gruskové, které stojí na pomezí mezi čirou zvířeckostí a lidskou módou. Lidské postavy dodržují vesměs jednotný styl oblékání vycházející z dobové módy, zvířata dostala do vínku ošacení mnohem pestrobarevnější, přesto i zde je zřejmá snaha o jistou dvojakost, neboť mnoho hlavních zvířecích postav je od lidí odlišeno pouze maskou.

Dalším a neméně důležitým pilířem úspěchu operního nastudování nejen tohoto díla jsou pochopitelně umělecké výkony herců a zpěváků. Přestože Janáčkova opera obsahuje množství postav ze zvířecí říše, hlavními představiteli zůstávají po většinu představení Farář, Rechtor, lišák Zlatohřbítek, Revírník a pochopitelně liška Bystrouška. Obsazení většiny rolí slibovalo povedený hudební zážitek. Jan Šťáva v rolích Faráře a Jezevce podal intonačně pevný a výrazově bohatý výkon, neméně povedené bylo také účinkování Ondřeje Koplíka jako Rechtora. Ačkoliv měla představitelka lišky Bystroušky Jana Šrejma Kačírková na začátku mírné problémy s intonací a podivnou těžkostí v hlase, dokázala po několika úvodních minutách dostat zpěv pod maximální kontrolu. Velmi kvalitně se také vypořádala s náročným textem a nezvyklou mluvou Janáčkovy opery, zdobení tónu pak uplatňovala jen tam, kde skutečně mělo smysl a důvod. Naproti tomu Václava Krejčí Housková v roli Zlatohřbítka se v dikci mírně ztrácela a vlivem - občas přílišného - vibrata snižovala srozumitelnost svého jinak povedeného zpěvu. Skutečnou hvězdou večera byl však Svatopluk Sem v roli Revírníka, který dokázal posluchače zaujmout nejen sametovou barvou tónu, bezvadnou dikcí, srozumitelností a bohatou prací s výrazem, ale také kvalitním herectvím. Zpěvákův mírný a zasněný úsměv na tváři vnášel i do scény trestání lišky podivnou hravost a připomínal spíše vzájemné škádlení pána a jeho mazlíčka, než vážný vztek a rozhořčení. A tímto pojetím Svatopluk Sem Heřmanovu režii korunoval.

Kvalitní byl také výkon orchestru Národního divadla Brno pod řízením šéfdirigenta Marka Ivanoviće a až na drobné rytmické nesrovnalosti v začátcích některých frází a ne úplně přesné horny v závěru opery. Hudebníci předvedli vyváženou, rytmicky přesnou a dynamicky pestrou a nápaditou interpretaci. Opomenout nelze taktéž výtečný Dětský sbor Brno se sbormistryní Valerií Maťašovou a Sbor národního divadla pod vedením Kláry Složilové Roztočilové. Kromě šéfdirigenta se na nastudování a tím i na výsledném tvaru podílel také dirigent Robert Kružík.

Příhody lišky Bystroušky zahájily festival v interpretaci, jakou si tato opera zasluhuje – na pomezí něžného, křehkého, realistického, hrubého, lidského, zvířecího, snivého a melancholického. Jiřímu Heřmanovi a všem, kdo se o nové nastudování zasloužili, se podařilo najít novou, a přesto k minulosti obrácenou inscenaci, která dokáže sršet humorem, stejně jako tichým souzněním.

autor: Leoš Janáček

libreto: Leoš Janáček

hudební nastudování: Marko Ivanović

dirigent: Marko Ivanović, Robert Kružík

režie: Jiří Heřman

scéna: Dragan Stojčevski

kostýmy: Alexandra Grusková

světelný design: Daniel Tesař

sbormistr: Klára Složilová Roztočilová

dramaturgie: Patricie Částková

asistent režie: Silvie Adamová

 

Bystrouška: Jana Šrejma Kačírková

Zlatohřbítek: Václava Krejčí Housková

Revírník: Svatopluk Sem

Rechtor/Komár: Ondřej Koplík

Farář/Jezevec: Jan Šťáva

Revírníková/Sova: Daniela Straková-Šedrlová

Pásek: Petr Karas

Pásková/Datel Jitka Zerhauová

Pepík: Zdislava Bočková

Frantík: Eva Štěrbová

Harašta: Roman Hoza

Kobylka: Barbora Šancová

Cvrček: Eva Daňhelová

Lapák: Jitka Klečanská

Kohout: Andrea Široká

Chocholka: Martina Králíková

Sojka: Andrea Široká

17. listopadu 2018 v Janáčkově divadle

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Prvního prosince brněnský klub Fléda nabídl koncert ukrajinského kvartetu DakhaBrakha inspirovaného lidovou hudbou. „Dávat“ a „brát“ je překlad názvu kapely (v originále ДаxаБраxа), vyňatého ze staré ukrajinštiny. Co člověku může dát setkání s válkou poznamenaným národem? Zejména poznání, co vše bere válka. Avšak nejen proto byl tento koncert jednou z neopakovatelných příležitostí zažít hudbu plnou silných emocí na jevišti i v hledišti.  více

V úterý 22. listopadu uplynulo 20 let od úmrtí významného muzikologa, pedagoga, redaktora a vedoucího Ústavu hudební vědy na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity – profesora Jiřího Fukače (15. ledna 1936 – 22. listopadu 2002).  více

Pro zahájení své 11. koncertní sezony v sále Divadla Husa na provázku si hudební soubor Brno Contemporary Orchestra vybral tématiku Ticha – a to nejen jako akustického jevu, ale i stejnojmenné rodiny. Tímto oslím můstkem dramaturgie večera propojila nejen Eufemias mysterion – Tajemství ticha – Miloslava Kabeláče, ale i světovou premiéru písně Jany Vöröšové Bau mir ein Haus, jejíž námětem a inspirací se stala brněnská rodačka Anna Ticho. Na koncertě Inkluze ticha (21. listopadu) vystoupili jako sólisté sopranistka Irena Troupová a violoncellista Josef Klíč, orchestr řídil kmenový dirigent souboru Pavel Šnajdrvíce

Folklor sice ve své prapůvodní podobě patří na venkov, ale už od roku 1892, kdy Leoš Janáček zorganizoval známý Lidový koncert, ho mohou Brňané vídat i v honosných městských sálech. Stejně tomu bylo i 19. listopadu, kdy v Mahenově divadle oslavil své třicátiny slovenský folklorní soubor Púčik.  více

Dvě velké inscenace Janáčkových oper na letošní festival Janáček Brno přijely z ciziny, a to s kompletním ansámblem včetně orchestrů. V obou případech se orchestry představily i na samostatných koncertech. Oba večery byly interpretačně špičkové, ale také osobitě pojaté. Oba večery řídili přední světoví dirigenti střední generace, oba původem z Moravy.  více

Minulou středu měli návštěvníci mezinárodního festivalu Janáček Brno možnost shlédnout skladatelovu operu Káťa Kabanová v nastudování Národního divadla Praha. Následujícím operním představením, které se v rámci 8. ročníku přehlídky uskutečnilo, se v Janáčkově divadle stala opět Káťa Kabanová v interpretaci Grand Théâtre de Genève a v koprodukci s Deutsche Oper am Rhein Düsseldorf Duisburg a souboru Orchestre de la Suisse Romande. Režie se chopila Tatjana Gürbaca, scénu navrhl Henrik Ahr, kostýmy připravila Barbara Drosihn a světelný design Stefan Bolliger. V titulní roli se představila Corinne Winters, jejího milého Borise Grigorjeviče ztvárnil Aleš Briscein, manžela Tichona Magnus Vigilius a jeho matku Kabanichu Elena Zhidkova. Role mladičké Varvary se ujala Ena Pongrac, učitele Váňy Kudrjáše Sam Furness a postavy kupce Dikoje Tomas Tomasson. Sbor vystoupil pod vedením Alana Woodbridge a hudebního nastudování, stejně jako samotného řízení, se chopil dirigent Tomáš Netopilvíce

Osmý ročník mezinárodního hudebního festivalu Janáček Brno 2022 nabízí několik dramaturgických linií. Jedna z nich poukazuje na Janáčkovu lásku k Rusku, které také několikrát navštívil, a na skladatelovu náklonnost k myšlence panslavismu. Není tedy divu, že letošní program nesoutěžní přehlídky se zaměřil na uvádění děl ruských skladatelů. Týkalo se to také koncertu v divadle Reduta, kde v režii ansámblu Brno Contemporary Orchestra zazněl různorodý program zahrnující skladby ovlivněné pozdním romantismem.  více

Festival Janáček Brno není pouze přehlídkou rozmanitých režisérských a dirigentských interpretací Janáčkových operních děl. Mohli se o tom návštěvníci jeho osmého ročníku přesvědčit při sobotním Duchovním koncertu v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně. Program sestávající z Janáčkovy Chorální fantazie, proslulého Otčenáše a neméně pozoruhodných kompozic Hospodine! a Zdrávas Maria doplnila Mše Igora Stravinského. V rámci večera vystoupili harfenistka Dominika Svozilová, tenorista Aleš Briscein, basista Ondřej Musil, sbor Canticum Ostrava se sólisty Marcelou Gurbaľovou (soprán), Janem Rychtářem (alt), Petrem Němcem (tenor), Alešem Pirnosem (tenor) a Romanem Vlkovičem (bas), dále pak posluchači Hudební Fakulty Janáčkovy akademie múzických umění: Zuzana Čurmová (soprán), Alžběta Symerská (alt), trumpetisté Petr ČižinskýRadek Juračka a Radek Hrdlička, trombonisté Ondřej MotalRadim HromádkoJaroslav Petráš a Jaroslav Broža, tubista Vít Andrýsek, fagotistky Teresa Bínová a Natálie Khemlová, hobojistky Alexandra Bláhová a Amaliia Ivanus, hráčka na anglický roh Yelyzaveta Chkhartishvili, houslista Marián Hrdlička a varhanice Petra Kujalová. Sbor řídil Jurij Galatenko. Vše znělo pod taktovkou Jakuba Kleckeravíce

Hostování Symfonického orchestru Českého rozhlasu (SOČR) s ambiciózním programem na festivalu Janáček Brno patřil páteční večer. Janáčkovo koncertní dílo není obsáhlé a pro jeho festivalovou prezentaci je důležité, aby se mu dostalo jasných dramaturgických souvislostí. Po Šumařově dítěti tak následoval čtvrtý klavírní koncert Antona Rubinštejna, jeden z hitů doby, kdy Janáček teprve tříbil svůj hudební jazyk. Po pauze pak přítomní slyšeli Vokální symfonii Vladimíra Sommera, jejíž vznik a první provedení po uplynutí tří dekád od Janáčkovy smrti podstatně ovlivnily chápání soudobého českého symfonismu.  více

Ačkoliv osmý ročník představuje u hudebních festivalů většinou ještě stále ranou fázi vývoje, mezinárodní přehlídka Janáček Brno se za sedm ročníků své existence vypracovala v jednu z nejzásadnějších operních a hudebních akcí tohoto typu nejen u nás, ale i v širším evropském prostoru. Letošním programem se prolíná téma Quo vadis jakožto citace z duchovní kantáty Felikse Nowowiejského, oblíbeného díla Leoše Janáčka. Nese s sebou velké humanistické poselství, které se zrcadlí v Janáčkově tvorbě, zejména v dílech se slovanskou inspirací. Mezi ta patří i opera Z mrtvého domu, která ve spojení s Glagolskou mší zahájila ve středu 2. listopadu v Janáčkově divadle letošní třítýdenní oslavy skladatelova hudebního odkazu. Již tradičně patří zahájení festivalu souboru Janáčkovy opery Národního divadla Brno, který nyní na premiéře vystoupil pod taktovkou Jakuba Hrůši, který je zodpovědný také za samotné hudební nastudování. Režie, stejně jako světelného designu, se chopil Jiří Heřman, umělecký šéf opery Národního divadla Brno. Choreografii navrhnul Jan Kodet, scénu připravil Tomáš Rusín, kostýmy pak Zuzana Štefunková Rusínová. V hlavních pěveckých rolích vystoupili Kateřina KněžíkováPavol KubáňRoman HozaPeter BergerGianluca Zampieri a další.  více

Nejnovějším přírůstkem do koncertní řady pořádané brněnským souborem Ensemble Opera Diversa se stal komorní recitál houslisty Milana Paľy a klavíristky Kataríny Paľové s názvem Pokánie. Program, který v neděli 30. října ve vile Stiassni zazněl, představil v rámci dušičkového diptychu díla skladatelů Valentina Bibika a nedávno zesnulého Romana Bergera, jehož Adagio č. 2 „Pokánie“ inspirovalo i název večera.  více

Lidověk je první sólové album Matěje Metoděje Štrunce, mladého herce, zpěváka a hudebníka původem z Brna, frontmana kapely Ateliér, syna cimbalisty Dalibora a houslistky Kateřiny Štruncových ze skupin Cimbal Classic a Javory. Jablko skutečně nepadlo daleko od stromu, ale zároveň se přiblížilo ke stromům jiným a zabarvilo se originálními barvami.  více

Městské divadlo Brno uvedlo na své Hudební scéně českou premiéru muzikálu Medicus španělských autorů Ivána Macíase a Félixe Amadora. Režisér Stanislav Moša před diváky postavil současné dílo, které v mnoha ohledech snese přívlastek velké. Nešetří se tady hudbou, počtem postav a výpravou. Bombastický výsledek naštěstí nepřekryl základní téma ambiciózního, hudebně i výtvarně velkolepého opusu, kterým je síla vědění i lásky.  více

První koncert z nové, komorně laděné linie souboru Ensemble Opera Diversa včera nabídl v kavárně PF Café domácí i zahraniční tvorbu. Dramaturgickým specifikem bylo využití nového smyčcového kvarteta Diversa Quartet, sestaveného z vedoucích nástrojových sekcí smyčcového orchestru ve složení: 1. housle – Barbara Tolarová, 2. housle – Jan Bělohlávek, viola – David Křivský, violoncello – Iva Wiesnerová. Projekt vzešel z nedostatku provádění i tvoření kvartetní tvorby v českém hudebním prostoru a proto je kladený důraz na uvádění především tuzemských skladatelů.  více

Brazilský písničkář s (nejen) japonskými kořeny Luiz Murá se na Moravě poprvé představil před pěti lety, kdy vystoupil na Folkových prázdninách v Náměšti se svou tehdejší mezinárodní kapelou Miramundo. Letos v létě přijel do Brna. Nikoli jako hudebník, ale jako pořadatel klubových koncertů v Barceloně, kde posledních několik let žije. Jako oficiální zahraniční delegát se zúčastnil dvoudenního Central European Jazz Showcase v divadle Husa na provázku. Během jeho pobytu v Brně jsme sympatickému světoběžníkovi, který je stále v první řadě hudebníkem, položili několik otázek. Už proto, že Luizův minulý pobyt na Moravě se odrazil na jeho nejnovějším sólovém albu.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro zahájení své 11. koncertní sezony v sále Divadla Husa na provázku si hudební soubor Brno Contemporary Orchestra vybral tématiku Ticha – a to nejen jako akustického jevu, ale i stejnojmenné rodiny. Tímto oslím můstkem dramaturgie večera propojila nejen Eufemias mysterion – Tajemství ticha – Miloslava Kabeláče, ale i světovou premiéru písně Jany Vöröšové Bau mir ein Haus, jejíž námětem a inspirací se stala brněnská rodačka Anna Ticho. Na koncertě Inkluze ticha (21. listopadu) vystoupili jako sólisté sopranistka Irena Troupová a violoncellista Josef Klíč, orchestr řídil kmenový dirigent souboru Pavel Šnajdrvíce