Mezinárodní hudební festival Janáček Brno 2018 včera zahájil šestý ročník novým nastudováním opery Příhody lišky Bystroušky. Představení režíroval umělecký šéf brněnské opery Jiří Heřman, scénografii navrhl Dragan Stojčevski, kostýmy Alexandra Grusková a světelný design Daniel Tesař. V roli Bystroušky se představila Jana Šrejma Kačírková, revírníka ztvárnil Svatopluk Sem, role Zlatohřbítka se ujala Václava Krejčí Housková, Rechtora/Komára Ondřej Koplík, Faráře/Jezevce Jan Šťáva a Harašty Roman Hoza. Orchestr Národního divadla Brno řídil šéfdirigent opery Marko Ivanović, který se postaral také o nastudování díla.
Včera zahájený šestý ročník hudebního festivalu Janáček Brno, který se také přidává k oslavě stoletého výročí české státnosti, nabízí skutečně špičkový program sestavený nejen z Janáčkovy hudby. Kromě kompletního provedení celého skladatelova jevištního díla v pozoruhodných režijních interpretacích provází celý festival množství doprovodných akcí zahrnující mj. i nová operní představení současných autorů. Jedná se tak o ročník, který se svým rozměrem bezpochyby řadí mezi kulturní události evropského formátu. Navíc, jak poznamenal ředitel Národního divadla Brno Martin Glaser, festival není významný pouze uvedením všech Janáčkových oper při jubilejní příležitosti vzniku republiky, ale také pomyslným vstupem rekonstruovaného a nyní znovuotevřeného Janáčkova divadla do 21. století.
Opera Příhody lišky Bystroušky patří mezi autorova nejuváděnější a publikem nejmilovanější díla. Příběh v sobě snoubí prudkou radost ze života, fortelný a nepopiratelně Janáčkovský humor i jistou něžnou melancholičnost vzpomínání. Některá předchozí zpracování budovala své divadelní působení na bezmála pohádkovém námětu, jiná akcentovala smyslnost a erotiku jemně vetkanou do této opery. Polapit lišku Bystroušku totiž není vůbec jednoduché a pouze režisér, který dokáže balancovat na hraně pohádkového a ryze realistického světa, aniž by přepadl na tu či onu stranu, je schopen nalézt a vyzdvihnout kouzlo Janáčkovy opery. Jiří Heřman takovým režisérem naštěstí je. V Heřmanově pojetí se najde dostatek místa pro humor, lyriku, snivou pohádkovost i pragmatický realismus. Na první pohled v této inscenaci zaujme scéna Dragana Stojčevského připomínající interiér budovy Dětského domova Dagmar, o jehož založení se autor předlohy Rudolf Těsnohlídek zasadil. Holé bílé stěny s prasklinou táhnoucí se po celé délce zdi a charakteristické kulaté okno dětského domova v Žabovřeskách představují moderní a svěží prvek, který se záhy a zcela přirozeně mění v působivou scenérii hor a stromů. Heřman takto pojatou scénu příkladně využívá – veškeré hmyzí hemžení, slepice vylézající z kurníků, staré dřevěné hračky z dob počátků Československé republiky, výtečné kostýmy Alexandry Gruskové – to vše tvoří logický a citlivě pospojovaný vizuální celek. Pozoruhodná je také režisérova práce se světlem; kromě relativně tradičních stínů postav zaslouží zmínit obrazy nasvícených a průsvitných muších křídel vrhajících obrysy přes celou scénu a umocňujících tak ještě více onu něžnou snivost Heřmanovy inscenace. Efekt nového režijního nastudování zvyšují i zmíněné kostýmy Alexandry Gruskové, které stojí na pomezí mezi čirou zvířeckostí a lidskou módou. Lidské postavy dodržují vesměs jednotný styl oblékání vycházející z dobové módy, zvířata dostala do vínku ošacení mnohem pestrobarevnější, přesto i zde je zřejmá snaha o jistou dvojakost, neboť mnoho hlavních zvířecích postav je od lidí odlišeno pouze maskou.
Dalším a neméně důležitým pilířem úspěchu operního nastudování nejen tohoto díla jsou pochopitelně umělecké výkony herců a zpěváků. Přestože Janáčkova opera obsahuje množství postav ze zvířecí říše, hlavními představiteli zůstávají po většinu představení Farář, Rechtor, lišák Zlatohřbítek, Revírník a pochopitelně liška Bystrouška. Obsazení většiny rolí slibovalo povedený hudební zážitek. Jan Šťáva v rolích Faráře a Jezevce podal intonačně pevný a výrazově bohatý výkon, neméně povedené bylo také účinkování Ondřeje Koplíka jako Rechtora. Ačkoliv měla představitelka lišky Bystroušky Jana Šrejma Kačírková na začátku mírné problémy s intonací a podivnou těžkostí v hlase, dokázala po několika úvodních minutách dostat zpěv pod maximální kontrolu. Velmi kvalitně se také vypořádala s náročným textem a nezvyklou mluvou Janáčkovy opery, zdobení tónu pak uplatňovala jen tam, kde skutečně mělo smysl a důvod. Naproti tomu Václava Krejčí Housková v roli Zlatohřbítka se v dikci mírně ztrácela a vlivem - občas přílišného - vibrata snižovala srozumitelnost svého jinak povedeného zpěvu. Skutečnou hvězdou večera byl však Svatopluk Sem v roli Revírníka, který dokázal posluchače zaujmout nejen sametovou barvou tónu, bezvadnou dikcí, srozumitelností a bohatou prací s výrazem, ale také kvalitním herectvím. Zpěvákův mírný a zasněný úsměv na tváři vnášel i do scény trestání lišky podivnou hravost a připomínal spíše vzájemné škádlení pána a jeho mazlíčka, než vážný vztek a rozhořčení. A tímto pojetím Svatopluk Sem Heřmanovu režii korunoval.
Kvalitní byl také výkon orchestru Národního divadla Brno pod řízením šéfdirigenta Marka Ivanoviće a až na drobné rytmické nesrovnalosti v začátcích některých frází a ne úplně přesné horny v závěru opery. Hudebníci předvedli vyváženou, rytmicky přesnou a dynamicky pestrou a nápaditou interpretaci. Opomenout nelze taktéž výtečný Dětský sbor Brno se sbormistryní Valerií Maťašovou a Sbor národního divadla pod vedením Kláry Složilové Roztočilové. Kromě šéfdirigenta se na nastudování a tím i na výsledném tvaru podílel také dirigent Robert Kružík.
Příhody lišky Bystroušky zahájily festival v interpretaci, jakou si tato opera zasluhuje – na pomezí něžného, křehkého, realistického, hrubého, lidského, zvířecího, snivého a melancholického. Jiřímu Heřmanovi a všem, kdo se o nové nastudování zasloužili, se podařilo najít novou, a přesto k minulosti obrácenou inscenaci, která dokáže sršet humorem, stejně jako tichým souzněním.
autor: Leoš Janáček
libreto: Leoš Janáček
hudební nastudování: Marko Ivanović
dirigent: Marko Ivanović, Robert Kružík
režie: Jiří Heřman
scéna: Dragan Stojčevski
kostýmy: Alexandra Grusková
světelný design: Daniel Tesař
sbormistr: Klára Složilová Roztočilová
dramaturgie: Patricie Částková
asistent režie: Silvie Adamová
Bystrouška: Jana Šrejma Kačírková
Zlatohřbítek: Václava Krejčí Housková
Revírník: Svatopluk Sem
Rechtor/Komár: Ondřej Koplík
Farář/Jezevec: Jan Šťáva
Revírníková/Sova: Daniela Straková-Šedrlová
Pásek: Petr Karas
Pásková/Datel Jitka Zerhauová
Pepík: Zdislava Bočková
Frantík: Eva Štěrbová
Harašta: Roman Hoza
Kobylka: Barbora Šancová
Cvrček: Eva Daňhelová
Lapák: Jitka Klečanská
Kohout: Andrea Široká
Chocholka: Martina Králíková
Sojka: Andrea Široká
17. listopadu 2018 v Janáčkově divadle
Zatím nebyl přidán žádný komentář..