Brněnská operní Bystrouška: mezi pohádkou a vzpomínkou

Brněnská operní Bystrouška: mezi pohádkou a vzpomínkou

Mezinárodní hudební festival Janáček Brno 2018 včera zahájil šestý ročník novým nastudováním opery Příhody lišky Bystroušky. Představení režíroval umělecký šéf brněnské opery Jiří Heřman, scénografii navrhl Dragan Stojčevski, kostýmy Alexandra Grusková a světelný design Daniel Tesař. V roli Bystroušky se představila Jana Šrejma Kačírková, revírníka ztvárnil Svatopluk Sem, role Zlatohřbítka se ujala Václava Krejčí Housková, Rechtora/Komára Ondřej Koplík, Faráře/Jezevce Jan Šťáva a Harašty Roman Hoza. Orchestr Národního divadla Brno řídil šéfdirigent opery Marko Ivanović, který se postaral také o nastudování díla.

Včera zahájený šestý ročník hudebního festivalu Janáček Brno, který se také přidává k oslavě stoletého výročí české státnosti, nabízí skutečně špičkový program sestavený nejen z Janáčkovy hudby. Kromě kompletního provedení celého skladatelova jevištního díla v pozoruhodných režijních interpretacích provází celý festival množství doprovodných akcí zahrnující mj. i nová operní představení současných autorů. Jedná se tak o ročník, který se svým rozměrem bezpochyby řadí mezi kulturní události evropského formátu. Navíc, jak poznamenal ředitel Národního divadla Brno Martin Glaser, festival není významný pouze uvedením všech Janáčkových oper při jubilejní příležitosti vzniku republiky, ale také pomyslným vstupem rekonstruovaného a nyní znovuotevřeného Janáčkova divadla do 21. století.

Opera Příhody lišky Bystroušky patří mezi autorova nejuváděnější a publikem nejmilovanější díla. Příběh v sobě snoubí prudkou radost ze života, fortelný a nepopiratelně Janáčkovský humor i jistou něžnou melancholičnost vzpomínání. Některá předchozí zpracování budovala své divadelní působení na bezmála pohádkovém námětu, jiná akcentovala smyslnost a erotiku jemně vetkanou do této opery. Polapit lišku Bystroušku totiž není vůbec jednoduché a pouze režisér, který dokáže balancovat na hraně pohádkového a ryze realistického světa, aniž by přepadl na tu či onu stranu, je schopen nalézt a vyzdvihnout kouzlo Janáčkovy opery. Jiří Heřman takovým režisérem naštěstí je. V Heřmanově pojetí se najde dostatek místa pro humor, lyriku, snivou pohádkovost i pragmatický realismus. Na první pohled v této inscenaci zaujme scéna Dragana Stojčevského připomínající interiér budovy Dětského domova Dagmar, o jehož založení se autor předlohy Rudolf Těsnohlídek zasadil. Holé bílé stěny s prasklinou táhnoucí se po celé délce zdi a charakteristické kulaté okno dětského domova v Žabovřeskách představují moderní a svěží prvek, který se záhy a zcela přirozeně mění v působivou scenérii hor a stromů. Heřman takto pojatou scénu příkladně využívá – veškeré hmyzí hemžení, slepice vylézající z kurníků, staré dřevěné hračky z dob počátků Československé republiky, výtečné kostýmy Alexandry Gruskové – to vše tvoří logický a citlivě pospojovaný vizuální celek. Pozoruhodná je také režisérova práce se světlem; kromě relativně tradičních stínů postav zaslouží zmínit obrazy nasvícených a průsvitných muších křídel vrhajících obrysy přes celou scénu a umocňujících tak ještě více onu něžnou snivost Heřmanovy inscenace. Efekt nového režijního nastudování zvyšují i zmíněné kostýmy Alexandry Gruskové, které stojí na pomezí mezi čirou zvířeckostí a lidskou módou. Lidské postavy dodržují vesměs jednotný styl oblékání vycházející z dobové módy, zvířata dostala do vínku ošacení mnohem pestrobarevnější, přesto i zde je zřejmá snaha o jistou dvojakost, neboť mnoho hlavních zvířecích postav je od lidí odlišeno pouze maskou.

Dalším a neméně důležitým pilířem úspěchu operního nastudování nejen tohoto díla jsou pochopitelně umělecké výkony herců a zpěváků. Přestože Janáčkova opera obsahuje množství postav ze zvířecí říše, hlavními představiteli zůstávají po většinu představení Farář, Rechtor, lišák Zlatohřbítek, Revírník a pochopitelně liška Bystrouška. Obsazení většiny rolí slibovalo povedený hudební zážitek. Jan Šťáva v rolích Faráře a Jezevce podal intonačně pevný a výrazově bohatý výkon, neméně povedené bylo také účinkování Ondřeje Koplíka jako Rechtora. Ačkoliv měla představitelka lišky Bystroušky Jana Šrejma Kačírková na začátku mírné problémy s intonací a podivnou těžkostí v hlase, dokázala po několika úvodních minutách dostat zpěv pod maximální kontrolu. Velmi kvalitně se také vypořádala s náročným textem a nezvyklou mluvou Janáčkovy opery, zdobení tónu pak uplatňovala jen tam, kde skutečně mělo smysl a důvod. Naproti tomu Václava Krejčí Housková v roli Zlatohřbítka se v dikci mírně ztrácela a vlivem - občas přílišného - vibrata snižovala srozumitelnost svého jinak povedeného zpěvu. Skutečnou hvězdou večera byl však Svatopluk Sem v roli Revírníka, který dokázal posluchače zaujmout nejen sametovou barvou tónu, bezvadnou dikcí, srozumitelností a bohatou prací s výrazem, ale také kvalitním herectvím. Zpěvákův mírný a zasněný úsměv na tváři vnášel i do scény trestání lišky podivnou hravost a připomínal spíše vzájemné škádlení pána a jeho mazlíčka, než vážný vztek a rozhořčení. A tímto pojetím Svatopluk Sem Heřmanovu režii korunoval.

Kvalitní byl také výkon orchestru Národního divadla Brno pod řízením šéfdirigenta Marka Ivanoviće a až na drobné rytmické nesrovnalosti v začátcích některých frází a ne úplně přesné horny v závěru opery. Hudebníci předvedli vyváženou, rytmicky přesnou a dynamicky pestrou a nápaditou interpretaci. Opomenout nelze taktéž výtečný Dětský sbor Brno se sbormistryní Valerií Maťašovou a Sbor národního divadla pod vedením Kláry Složilové Roztočilové. Kromě šéfdirigenta se na nastudování a tím i na výsledném tvaru podílel také dirigent Robert Kružík.

Příhody lišky Bystroušky zahájily festival v interpretaci, jakou si tato opera zasluhuje – na pomezí něžného, křehkého, realistického, hrubého, lidského, zvířecího, snivého a melancholického. Jiřímu Heřmanovi a všem, kdo se o nové nastudování zasloužili, se podařilo najít novou, a přesto k minulosti obrácenou inscenaci, která dokáže sršet humorem, stejně jako tichým souzněním.

autor: Leoš Janáček

libreto: Leoš Janáček

hudební nastudování: Marko Ivanović

dirigent: Marko Ivanović, Robert Kružík

režie: Jiří Heřman

scéna: Dragan Stojčevski

kostýmy: Alexandra Grusková

světelný design: Daniel Tesař

sbormistr: Klára Složilová Roztočilová

dramaturgie: Patricie Částková

asistent režie: Silvie Adamová

 

Bystrouška: Jana Šrejma Kačírková

Zlatohřbítek: Václava Krejčí Housková

Revírník: Svatopluk Sem

Rechtor/Komár: Ondřej Koplík

Farář/Jezevec: Jan Šťáva

Revírníková/Sova: Daniela Straková-Šedrlová

Pásek: Petr Karas

Pásková/Datel Jitka Zerhauová

Pepík: Zdislava Bočková

Frantík: Eva Štěrbová

Harašta: Roman Hoza

Kobylka: Barbora Šancová

Cvrček: Eva Daňhelová

Lapák: Jitka Klečanská

Kohout: Andrea Široká

Chocholka: Martina Králíková

Sojka: Andrea Široká

17. listopadu 2018 v Janáčkově divadle

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Eva Jurčáková pochází z malé vesnice Nozdrovice z Trenčínského kraje na Slovensku. Do Brna poprvé přijela na výletě s gymnáziem a okamžitě si toto město zamilovala. „Cítila jsem tehdy tu atmosféru kavárenského povalečství,“ vzpomíná s úsměvem. Když se o pár let později hlásila na vysokou školu, bylo pro ni Brno jasnou volbou. Po úspěšném studiu psychologie Eva na Moravě zůstala a v současné době vydává své první album s kapelou Evolet, kterou vedle ní tvoří brněnští hudebníci známí z mnoha jiných projektů – Antonín Koutný (kytara), Martin Kyšperský (baskytara) a Jakub Kočička (bicí). Křest alba se koná ve středu 26. června v klubu Mersey.  více

Jedním z největších příslibů 24. ročníku mezinárodního festivalu Concentus Moraviae byl včerejší koncert legendárního ansámblu Borodin Quartet, kterému jedinečný zvuk vtiskla nejen tvrdá píle, ale také spolupráce se skladatelem Dmitrijem Šostakovičem. Tuto osobní a interpretační stopu si těleso dodnes hýčká a postupuje ji každému novému členovi. Program se odehrál v knihovně zámku v Náměšti nad Oslavou, kde v 18. a 19. století sídlil hudbymilovný rod Haugwitzů. Hudba Sergeje Prokofjeva, Josepha Haydna a Dmitrije Šostakoviče tak promlouvala k posluchačům na místě více než důstojném.  více

Nádvoří hradu Špilberk v letních měsících často rozeznívá hudba. Až do září je možné spojit prohlídku hradu také s kulturním zážitkem. Pořadatelé se snažili připravit program napříč žánry, aby si přišel na své opravdu každý. Večer patřil lidovým tónům. Pódium i přes nepříznivé počasí ovládl Vojenský umělecký soubor Ondráš.  více

Dan Vertígo je živel, neřízená střela. Když má zahrát tři soutěžní písně na Portě, nepostřehnete, zda ještě probíhá zvuková zkouška, nebo jestli je svérázná komunikace se zvukařem a diváky součástí sofistikované performance pro porotu. Ošlehán zkušenostmi z pouličního hraní z Brna, Prahy i odjinud, vydal nyní Dan své druhé album. Čistě autorské, pestré, postavené na vlastních hudebních, cestovatelských a pozorovatelských zážitcích. Ale především – v dobrém slova smyslu – ukázněnější, než by člověk, který měl s tímto brněnským písničkářem spíše letmé kontakty, čekal.  více

Poslední premiéra sezóny brněnské opery nezvykle spojila dvě díla. V Janáčkově divadle byla uvedena surrealistická opera Tři fragmenty z Juliette Bohuslava Martinů vedle operního dílka Lidský hlas Francise Poulenca. Komponovaný večer včera v režii a scénografickém řešení Davida Radoka propojil dva až absurdní světy. A spojení to bylo vskutku pozoruhodné dramaturgicky, vizuálně ale též interpretačně.  více

Polský ansámbl Szymanowski Quartet na festivalu Concentus Moraviae včera přesdtavil v řeznovickém kostele sv. Petra a Pavla díla svých krajanů Karola Szymanowského, Stanisława Moniuszka a Gražyny Bacewiczové. Koncert byl součástí celosvětových oslav dvou stého výročí narození Stanisława Moniuszka, který je mnohými pokládán za zakladatele polské národní hudby. Večeru udělila záštitu velvyslankyně Polské republiky v ČR J. E. Barbara Ćwioro.  více

S kvartetní tvorbou mistrů evropské hudby se návštěvníci koncertů setkávají poměrně často. Haydnovy smyčcové kvartety tvoří stálici v repertoáru nejednoho tělesa a vzrůstající pozornost je věnována také dílům soudobých evropských skladatelů. Pouze výjimečně však mají posluchači možnost nahlédnout do hudební kuchyně asijských nebo jihoamerických národů. Právě s tímto mankem se rozhodl bojovat ansámbl Cuarteto Q-Arte věnující se tvorbě latinskoamerických autorů. Program, který včera představili na zámku ve Slavkově u Brna, sestával z děl Silvestra Revueltase, Alberta Ginastery a Astora Piazzolly. Všichni tři skladatelé spojují ve svém díle prvky domácí kultury s evropským školením a vlivy či impulzy různých žánrů.  více

Proč být jednou z mnoha průměrných kapel, když můžeme být kapelou jedinečnou? Do tohoto hesla by se dala zhustit desetiletá historie brněnské skupiny Kupodivu. V roce 2009 se saxofonista Jaroslav Pilný a hráč na klávesy a Petr Šašinka poprvé bavili o založení kapely. V roce 2019 Kupodivu vydávají své první dlouhohrající album. Přesně v polovině tohoto desetiletého období, v roce 2014, proběhla důležitá změna, kdy se původní folková kapela přetransformovala do zajímavého tvaru s klávesami, saxofonem a baskytarou, zato bez kytary. Sestava, která skladbou barev připomíná spíše jazzové kapely, v posledních letech zabodovala na mnoha folkových festivalech. Kupodivu získali autorskou Portu, cenu Rady Notování, vyhráli Moravského vrabce, byli druzí na Mohelnickém dostavníku. Tam všude předvedli hudbu, která se více než k táborovým ohňům hodí do městských klubů, a to zdaleka nejen folkových. Album Živočišné pudy dosavadní tvorbu kapely shrnuje důstojným způsobem, podtrženým kvalitním zvukem ze zlínského studia V.  více

Izraelské těleso Jerusalem Quartet patří po dlouhá léta k předním světovým interpretům kvartetní tvorby a v současné době se jedná o jeden z nejcitovanějších ansámblů komorní hudby. Na festivalu Concentus Moraviae vystoupili houslisté Alexander Pavlovsky, Sergei Bresler, violista Ori Kam a violoncellista Kyril Zlotnikov včera ve velkém zámeckém sále mikulovského zámku s programem časově se rozprostírajícím od Josepha Haydna až po Bélu Bartóka. Záštitu koncertu udělil velvyslanec Izraele v České republice J. E. Daniel Meron.  více

Nejen vážnou hudbou živ je člověk, jak o tom už dvacet let přesvědčuje hudební těleso Epoque Quartet sestávající z houslistů Davida Pokorného, Vladimíra Klánského, violisty Vladimíra Kroupy a violoncellisty Víta Petráška. Pro sobotní koncert v rámci festivalu Concentus Moraviae, který se odehrál ve foyer třebíčského divadla Pasáž, si hudebníci přizvali ještě basklarinetistu Petra Valáška, klavíristu Karla Košárka a perkusistu Olega Sokolova. Dramaturgie večera sestávala výhradně z děl současných autorů koketujících ve svých skladbách nejen s hudebními minimalismem, ale také jazzem a dalšími populárními žánry.  více

Koncert hudebního tělesa Miloslav Ištvan Quartett, který zazněl v jídelně zámku ve Velkém Meziříčí v rámci mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae, sliboval v krátké videopozvánce zveřejněné na stránkách kvarteta dramaturgii připomínající let balistické střely. Odpal večera iniciovalo Adagio a fuga c moll Wolfganga Amadea Mozarta následované Smyčcovým kvartetem č. 1 z podnětu Tolstého Kreutzerovy sonáty Leoše Janáčka. Zbylé kinetické energie využil ansámbl k interpretaci dnes již ikonického 1. smyčcového kvartetu Miloslava Ištvana. Ladné přistání v podobě Meditace na svatováclavský chorál Josefa Suka uzavřelo nejen večer, ale také jedenáctiletou a úspěchy nabitou kariéru samotného smyčcového kvarteta. Milovníci komorní tvorby tak měli poslední příležitost vyslechnout si průřez hudební historií ve společném podání houslistů Milana Paľy, Jana Bělohlávka, violisty Stanislava Vacka a violoncellisty Štěpána Filípka.  více

Název alba klame. I když skupina Šarivary používá český fonetický přepis francouzských výrazů charivari a mélange, netvoří ji ani jeden Čech. V čele kvarteta, které se dalo dohromady v Brně, stojí francouzská zpěvačka, flétnistka a akordeonistka Aude Martin a americký kytarista a zpěvák Chris Coleman. Spolu s nimi kapelu tvoří švédský trumpetista Christopher Strandh a slovenský baskytarista Tomáš Ulahel. Podobně jako je pestré národnostní složení skupiny, je barevná i její hudba.  více

Poslední květnový den ožilo Dominikánské náměstí v Brně hudbou, zpěvem i tancem. O půl třetí odpoledne začal program celostátního happeningu základních uměleckých škol ZUŠ Open pod patronátem Nadačního fondu Magdaleny Kožené vyhlášením výsledků soutěže TO JE talent. Účastnici si nepřišli pouze vyzvednout ceny. Dokázalo to hned několik z oceněných zpěváků a hudebníků. Rozšiřující se dav posluchačů přitáhla například Lucie Sedláčková s písní Ewy Farné Měls mě vůbec rád nebo zpěvačka a klavíristka Veronika Vávrová s baladou Million reasons od Lady Gaga.  více

Program letošního ročníku festivalu Concentus Moraviae představuje nevídaný průřez více než dvaceti českými a zahraničními smyčcovými kvartety. Vyjímečného houslistu, skladatele, profesora The Royal Northern College of Music v anglickém Manchesteru a dlouholetého primária Škampova kvarteta Pavla Fischera oslovil publicista Lukáš Pavlica.   více

Ve čtvrtek 30. května v 11 hodin se v bazilice na Starém Brně konalo rozloučení s velkou postavou moravské kultury. Ne ovšem té kultury, která proudí každodenně kolem nás v časopisech a médiích, ale kultury nazývané nezávislá, alternativní, undergroundová, a v osobě zesnulého navíc protnuté duchovní radikalitou a křesťanskou tradicí. Jaroslav Erik Frič zemřel 24. května 2019 po těžké nemoci v 69 letech, duševně ovšem aktivní do posledních dnů.  více

Nejčtenější

Kritika

Jedním z největších příslibů 24. ročníku mezinárodního festivalu Concentus Moraviae byl včerejší koncert legendárního ansámblu Borodin Quartet, kterému jedinečný zvuk vtiskla nejen tvrdá píle, ale také spolupráce se skladatelem Dmitrijem Šostakovičem. Tuto osobní a interpretační stopu si těleso dodnes hýčká a postupuje ji každému novému členovi. Program se odehrál v knihovně zámku v Náměšti nad Oslavou, kde v 18. a 19. století sídlil hudbymilovný rod Haugwitzů. Hudba Sergeje Prokofjeva, Josepha Haydna a Dmitrije Šostakoviče tak promlouvala k posluchačům na místě více než důstojném.  více