Brněnské patálie nejen s rodičovskou láskou

23. říjen 2019, 1:00
Brněnské patálie nejen s rodičovskou láskou

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!

Výmluvné bude jistě také navršit dechberoucí čísla. Muzikál měl premiéru již v roce 1999 v londýnském Prince Edward Theatre, zažil šest tisíc repríz, byl nominován na čtyři ceny Laurence Oliviera a následně i na pět amerických cen Tony, když byl v roce 2001 úspěšně uveden na Broadwayi. Jevištní podobu muzikálu vidělo 60 milionů diváků ve více než 440 městech po celém světě. Fenomén z muzikálu Mamma mia! udělalo v roce 2008 filmové zpracování, ve kterém zářila Meryl Streepová, Amanda Seyfried, Pierce Brosnan, Colin Firth a Stellan Skarsgård. Ve své době nejvýdělečnější neamerický film po premiéře roku 2008 vydělal 610 milionů amerických dolarů. Další čtyři roky se jednalo o nejúspěšnější filmový muzikál všech dob.

mamma_mia_2019_foto_tino_01

Je pochopitelné, že český divák krmený dvě dekády výše uvedenými superlativy, pošilhávající po prvním českém uvádění v hlavním městě, vtrhne vyhladovělý na Hudební scénu MDB. Bude možná i prostý velkých očekávání, přijde jen s nezměrnou touhou vidět stůj co stůj titul, o němž se všude už tak dlouho mluví. Brněnskou inscenaci Petra Gazdíka sice nejde označit za prvoplánový kýč, který libreto i používání česky zpívaných populárních hitů zčásti maskuje. Gazdík se jistý nevkus, snaží (a místy vcelku úspěšně) překlenout situačním nebo scénickým humorem (tanec rybího potěru kolem snící Sophie nebo travestijní mužská bílá nevěsta s odhalenou hrudí ve stejném snu). I tak se mnohdy nad touto odpočinkovou letní zamilovanou story neubráníte nechtěnému úsměvu. To třeba při překladu písňových textů Adama Nováka, jejichž plytkost místy převyšuje jednoduchost originálů.

A potom zaznamenáte paradox, že program k inscenaci snesl přes desítku českých převodů písniček ABBY od sedmdesátých let, z nichž mnohé se v tuzemské popmusic staly ikonickými. Inscenovaný slovní materiál (scénář a nařízené české převody písní) brněnští divadelníci nyní (raději?) neuvádí. A právě v tomto případě by to bylo nejen pro hnidopichy důležité. Mamma mia! je totiž tzv. písničkál, nóblově řečeno jukebox muzikál, v němž je děj příběhu určovaný a modelovaný textovým obsahem hraných písní. Jinými slovy je to skrumáž písniček, k tomuto kondenzátu se potom hledá vlastní story.

mamma_mia_2019_foto_tino_03

Nejde o to hledat mouchy na něčem, co svou vábivou sladkostí zcela programově přitahuje. I tak si myslím, že hudební nastudování zůstalo v Brně nyní blyštivému diskotékovému soundu ABBY leccos dlužné. Tyto písně jsou v Brně nejen díky zvuku orchestru a výkonu některých interpretů v českém podání hudebně a pěvecky mdlé. Sólistickým výkonům na jevišti naštěstí často pomáhá a zvedá je skupina zpěváků off stage. A když už herec poněkud zápasí se zpěvem, tak některé strofy písně prostě zpěvně odmumlá do muziky. Originální ABBA je ve zvuku nepoměrně melodičtější, jásavější a pronikavější než jak je tomu u brněnské produkce.

A tak nízko posazenému hlasu ostřílené muzikálové zpěvačky Aleny Antalové do kýženého hereckého komfortu v roli Donny leccos chybí. Pavla Vitázková jako Tanya pouští do hry ponejvíce svůj atraktivně přeplácaný výzor či schopnost intonací pointovat slovní hříčku a vtip. Zajímavější je Radka Coufalová coby hipísácká ošklivka Rosie, která sází na komediální talent, schopnost ostré herecké zkratky i suverénního zpěvu. A tak vlastně jediný, kdo se bez zaváhání pěvecky i herecky dokáže probrodit touto marmeládovou kalamitou je Dagmar Křížová jako Sophie hledající svého otce, snící o lásce i svojí velké bílé svatbě. Její pěvecká bravura, schopnost upřímně a bez zveličování odehrát ten nejokatější sentiment z ní po právu dělají nekorunovanou hvězdu této přeslazené šou.

Dech přihlížejícím tak možná v jiném paradoxu nevyrazí vlastní barvotisková inscenace, ale až její nařízená bláznivě kostýmovaná děkovačka. Tady už zní stará dobrá ABBA plnotučně, v angličtině a se vší tou diskotékovou bláznivostí i přeťáplou kostýmní parádou, z níž se nám dodnes točí hlava. A dost recenzního škarohlídství. Pro výše řečené i nezničitelný fenomén tohoto muzikálu brněnský inscenační výsledek ani není regulérním hudebním divadlem ale spíše jakousi pomyslnou diváckou party fanoušků (mezi které asi nepatřím). A k takové party se v emocích v sále může přidat regulérně kdokoli. A brněnské publikum  - zdá se – také neodolalo.

Psáno z premiéry 19. října 2019.

Foto Tino Kratochvíl

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněným hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více

Ve věku 41 let opustila tento svět po těžké nemoci zpěvačka a houslistka Jitka Šuranská. Rodačka z Kudlovic u Uherského Hradiště nezapřela v ničem, v čem vynikala, svoje slovácké kořeny. Byla jednou z těch obdařených bytostí, jež dokážou přenášet poselství lidových písní k posluchačům, kteří se jinak s folklorem v životě míjejí.  více

Dvěma vyprodanými sobotními koncerty se zaplnil sál břeclavského kina Koruna, kde oslavil Národopisný soubor Břeclavan svoje pětašedesáté výročí existence a připojil se tak k řadě letos jubilujících folklorních těles. Odpolední koncert musel být nakonec přidán pro obrovský divácký zájem, což jen utvrzuje v tom, že na jižní Moravě je folklor stále v širokém povědomí a neutuchající oblibě.  více

Pět děl vzniklých ve 20. století a doplněných novou premiérovanou skladbou zaznělo v rámci podzimního koncertu Ensemble Opera Diversa, konaného v sále Konventu Milosrdných bratří. Na provedení dramaturgicky vyváženého a pestrého programu se kromě čistě smyčcového orchestru podílela také flétnistka Michaela Koudelková a harfenistka Dominika Kvardová, vše se odehrálo pod vedením Gabriely Tardonové.  více

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

V sobotu večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který sem vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska, zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

Nejčtenější

Kritika

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více