Brněnské patálie nejen s rodičovskou láskou

23. říjen 2019, 1:00
Brněnské patálie nejen s rodičovskou láskou

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!

Výmluvné bude jistě také navršit dechberoucí čísla. Muzikál měl premiéru již v roce 1999 v londýnském Prince Edward Theatre, zažil šest tisíc repríz, byl nominován na čtyři ceny Laurence Oliviera a následně i na pět amerických cen Tony, když byl v roce 2001 úspěšně uveden na Broadwayi. Jevištní podobu muzikálu vidělo 60 milionů diváků ve více než 440 městech po celém světě. Fenomén z muzikálu Mamma mia! udělalo v roce 2008 filmové zpracování, ve kterém zářila Meryl Streepová, Amanda Seyfried, Pierce Brosnan, Colin Firth a Stellan Skarsgård. Ve své době nejvýdělečnější neamerický film po premiéře roku 2008 vydělal 610 milionů amerických dolarů. Další čtyři roky se jednalo o nejúspěšnější filmový muzikál všech dob.

mamma_mia_2019_foto_tino_01

Je pochopitelné, že český divák krmený dvě dekády výše uvedenými superlativy, pošilhávající po prvním českém uvádění v hlavním městě, vtrhne vyhladovělý na Hudební scénu MDB. Bude možná i prostý velkých očekávání, přijde jen s nezměrnou touhou vidět stůj co stůj titul, o němž se všude už tak dlouho mluví. Brněnskou inscenaci Petra Gazdíka sice nejde označit za prvoplánový kýč, který libreto i používání česky zpívaných populárních hitů zčásti maskuje. Gazdík se jistý nevkus, snaží (a místy vcelku úspěšně) překlenout situačním nebo scénickým humorem (tanec rybího potěru kolem snící Sophie nebo travestijní mužská bílá nevěsta s odhalenou hrudí ve stejném snu). I tak se mnohdy nad touto odpočinkovou letní zamilovanou story neubráníte nechtěnému úsměvu. To třeba při překladu písňových textů Adama Nováka, jejichž plytkost místy převyšuje jednoduchost originálů.

A potom zaznamenáte paradox, že program k inscenaci snesl přes desítku českých převodů písniček ABBY od sedmdesátých let, z nichž mnohé se v tuzemské popmusic staly ikonickými. Inscenovaný slovní materiál (scénář a nařízené české převody písní) brněnští divadelníci nyní (raději?) neuvádí. A právě v tomto případě by to bylo nejen pro hnidopichy důležité. Mamma mia! je totiž tzv. písničkál, nóblově řečeno jukebox muzikál, v němž je děj příběhu určovaný a modelovaný textovým obsahem hraných písní. Jinými slovy je to skrumáž písniček, k tomuto kondenzátu se potom hledá vlastní story.

mamma_mia_2019_foto_tino_03

Nejde o to hledat mouchy na něčem, co svou vábivou sladkostí zcela programově přitahuje. I tak si myslím, že hudební nastudování zůstalo v Brně nyní blyštivému diskotékovému soundu ABBY leccos dlužné. Tyto písně jsou v Brně nejen díky zvuku orchestru a výkonu některých interpretů v českém podání hudebně a pěvecky mdlé. Sólistickým výkonům na jevišti naštěstí často pomáhá a zvedá je skupina zpěváků off stage. A když už herec poněkud zápasí se zpěvem, tak některé strofy písně prostě zpěvně odmumlá do muziky. Originální ABBA je ve zvuku nepoměrně melodičtější, jásavější a pronikavější než jak je tomu u brněnské produkce.

A tak nízko posazenému hlasu ostřílené muzikálové zpěvačky Aleny Antalové do kýženého hereckého komfortu v roli Donny leccos chybí. Pavla Vitázková jako Tanya pouští do hry ponejvíce svůj atraktivně přeplácaný výzor či schopnost intonací pointovat slovní hříčku a vtip. Zajímavější je Radka Coufalová coby hipísácká ošklivka Rosie, která sází na komediální talent, schopnost ostré herecké zkratky i suverénního zpěvu. A tak vlastně jediný, kdo se bez zaváhání pěvecky i herecky dokáže probrodit touto marmeládovou kalamitou je Dagmar Křížová jako Sophie hledající svého otce, snící o lásce i svojí velké bílé svatbě. Její pěvecká bravura, schopnost upřímně a bez zveličování odehrát ten nejokatější sentiment z ní po právu dělají nekorunovanou hvězdu této přeslazené šou.

Dech přihlížejícím tak možná v jiném paradoxu nevyrazí vlastní barvotisková inscenace, ale až její nařízená bláznivě kostýmovaná děkovačka. Tady už zní stará dobrá ABBA plnotučně, v angličtině a se vší tou diskotékovou bláznivostí i přeťáplou kostýmní parádou, z níž se nám dodnes točí hlava. A dost recenzního škarohlídství. Pro výše řečené i nezničitelný fenomén tohoto muzikálu brněnský inscenační výsledek ani není regulérním hudebním divadlem ale spíše jakousi pomyslnou diváckou party fanoušků (mezi které asi nepatřím). A k takové party se v emocích v sále může přidat regulérně kdokoli. A brněnské publikum  - zdá se – také neodolalo.

Psáno z premiéry 19. října 2019.

Foto Tino Kratochvíl

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Devátý a zároveň poslední díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Electro, beat, multimediavíce

Jsou tomu již takřka tři měsíce, co pandemie koronaviru vtrhla do České republiky, otřásla národní ekonomikou, školstvím i kulturou; bezohledně devalvovala měnu, poslala děti do improvizovaných domácích lavic a pozavírala galerie, divadla, operní domy i hudební sály. Od té doby jsme si museli zvyknout na proměnlivá vládní nařízení, ale také na jistý kulturní půst. Streamovaná videa nezahnala hlad a ani sebelepší nahrávky neutišily žízeň. V posledním květnovém týdnu se společenský i kulturní život opatrně probouzí k životu; otevírají se také dveře brněnského Besedního domu, kde ve čtyřech dnech soubor odehraje celkem osm koncertů. V nově vzniklém komorním „minicyklu“ Konec streamu. Hrajeme zase živě! nabízí Filharmonie Brno koncerty s podnázvy: Cellisté & harfaHarfa & kontrabas duoBicisté & projekce a Smyčcové kvarteto. Prvně jmenovaný se v pondělní podvečer dokonce dočkal nezvyklé předpremiéry, když hudebníci brněnské filharmonie usedli na střeše tržnice na Zelném trhu. Se stejným programem také včera odpoledne zahájili violoncellisté v čele s koncertním mistrem Pavlem Šabackým a harfenistka Dominika Svozilová poslední sérii koncertů v Besedním domě v této nešťastné sezoně.  více

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.  více

Krátce po natočení svého minulého alba I’m Glad I Met You absolvovala brněnská bluesová kapela cestu do severního Mississippi, na místa, kde se blues stále ještě hraje jako lidová hudba na zápražích a o nedělních piknicích. Že během pobytu vznikl materiál na dvě nová alba, prozradil kytarista Jan Švihálek loni v rozhovoru pro náš web. „Bude to skvělá nahrávka, moc se na to těším,“ sliboval. První ze dvou avízovaných desek je nyní na světě.  více

Osmý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Spojení průseremvíce

Ačkoliv za poslední dva měsíce kulturní život velmi utrpěl, touha lidí po uměleckém zážitku nepohasla. Ba naopak – umění a jeho role, kterou v našem životě plní, jsou snad ještě potřebnější, než tomu bylo předtím. A tak ačkoliv koncertní sály zejí prázdnotou a posluchači jsou nuceni je navštěvovat pouze prostřednictvím záznamů svých oblíbených koncertů, množství povedených hudebních nosičů (nejen) z počátku roku pomáhá toto nešťastné mezidobí překlenout.  více

Šestý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Oheň, poezie, banjo.  více

Kapely, které na scéně působí několik desetiletí, mají dvě možnosti: Buď žijí ze své podstaty, a tedy z hitů z doby minulé. Anebo se stále snaží přicházet s něčím novým, někdy i přáním konzervativních fanoušků navzdory. „Brněnští“ Poutníci, kteří letos slaví 50 let od svého vzniku, jsou někde na půli cesty. Stále hrají Panenku, kterou si publikum žádá, ale naštěstí neustrnuli a – sice po dlouhé době, ale přece – přicházejí s novým řadovým albem, které by mezi fanoušky české country a bluegrassu nemělo zapadnout.  více

Pátý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Muziky a krúžky.   více

V první části rozhovoru s horňáckým primášem Petrem Mičkou a s producentem Jiřím Hradilem jsme sledovali začátky spolupráce kapely Lesní zvěř s Horňáckou muzikou Petra Mičky a cestu k nadžánrovému spojení na albu Hrubá Hudba. O samotném natáčení, o kompozici dvojalba Hrubá Hudba, o spolupráci s hosty z jiných žánrů a v neposlední řadě také o Hlasech starého světa, tedy té části projektu, v níž promlouvají autentické hlasy horňáckých zpěváků, pojednává tato druhá a závěrečná část rozhovoru.  více

Brněnské vydavatelství Indies Scope vydalo v loňském roce dva tituly, které stojí i po bezmála roce za připomenutí, protože jejich obsah daleko překračuje časové určení. Prvním titulem je Beskydská Odysea Mariana Friedla (Indies Scope 2019, 2664506 – 2) a druhým je cédéčko s prostým názvem Majstr od horňácké legendy Martina Hrbáče a Musiky Folkloriky (Indies Scope 2019, 2664517 – 2).  více

Čtvrtý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Symfonie města.  více

Dvojalbum Hrubá Hudba, na kterém se společně podíleli producent Jiří Hradil (mj. Lesní zvěř, Tata Bojs, Kafka Band) a Horňácká muzika Petra Mičky, je mimořádný hudební počin, který vedle sebe klade ryzí horňácké zpěvy (CD Hlasy starého světa) a folklor posunutý k modernímu hudebnímu vyjádření (CD Hrubá hudba). V rozsáhlém dvoudílném rozhovoru hovoříme s oběma otci projektu, Jiřím Hradilem a Petrem Mičkou, o jejich dlouholeté spolupráci, o cestě k Hrubé Hudbě a nakonec i o dvojalbu samotnému a o případném pokračování projektu.  více

Nejčtenější

Kritika

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více