Brno Contemporary Orchestra zakončil devátou sezonu

Brno Contemporary Orchestra zakončil devátou sezonu

V sále Konventu Milosrdných bratří uzavřel soubor Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra svoji devátou sezonu koncertem nazvaným Con certo: s jistotou nebo s čertem?. Program uvedl díla ve světě současné klasické hudby již zavedených autorů Alexeje Frieda, Olgy Neuwirth a György Ligetiho, jehož koncert pro housle provedl s orchestrem houslový virtuóz Milan Paľa.

V uplynulých měsících soubor Brno Contemporary Orchestra přispěl do virtuálního prostoru vedle záznamů svých už uskutečněných koncertů (Nová Má vlast, Koncert pro děti 18+) také dvěma online přenosy: skladby zkomponované skladateli „na míru“ karanténní zkušenosti vysílal orchestr z místností Divadla na Orlí. Nedávno pak mohli posluchači Pražského jara zhlédnout koncert, původně zamýšlený pro pražský DOX, z foyer Janáčkova divadla v Brně. Prvním živým koncertem po nucené přestávce zakončil orchestr současně svou odvážnou a zatěžkávací devátou sezonu nadepsanou Devátá vlna, během které si zahrál v brněnském krematoriu, v Domě pánů z Kunštátu nebo v Sono centru, a odehrál koncert i v koncertním sále.

Koncert zahájila Kasace pro komorní orchestr z roku 1985 brněnského rodáka Alexeje Frieda, který je známý mj. propojováním klasické hudby, populárních žánrů a jazzu. Z kraje programu byla osvěžující sprchou rozvolněné formy, expresivního, ale dobře čitelného výrazu i křiklavě disharmonických tónových shluků. Skladba, která byla energická a poutala svými kontrasty a postupy ne zcela zaběhlými pro vážnou hudbu, byla velmi vhodnou volbou na úvod. Nástrojové skupiny smyčců, dechů a bicích pojímá autor poměrně samostatně. Všechny podávaly výtečný výkon s překypujícím výrazem. Smyčce i dechové nástroje měly svůj tón pevně v rukou i v nejjemnějším pianu. Precizní souhra celého komorního orchestru pak vynikla v nárazových dynamických vlnách. Brno Contemporary Orchestra šel do interpretace skutečně naplno – když bicisté rozezvučeli své nástroje a v sále Konventu Milosrdných bratří se zatřásla okna, bylo už od této první skladby znatelné, že tento prostor je orchestru i uváděným skladbám poněkud těsný. Pro někoho jistě i pozitivní jev (je nadto nemožné zažít jej při sledování online přenosu) – akustika sálu však už tak intenzivní tóny a hluky nijak nezjemnila, a ty agresivnější byly na hraně únosnosti. 

Jinou, zasněnější náladu přinesla skladba Un posto nell’acqua (Místo ve vodě) rakouské skladatelky Olgy Neuwirth. S vročením 2009 se jednalo o nejčerstvější skladba večera, která zazněla také na vystoupení orchestru v rámci Pražského jara 20. května 2020. Nástroje se zde v prvních a posledních minutách téměř předhánějí, který bude tišší, subtilnější a rozechvělejší, jako by jemným napětím chtěly udržet vztlak v pomyslných kapilárách. I přes občasné výboje syntetizátorů je skladba ve všem svém pohybu osobitě meditativní, jednotlivé nástroje barevně splývají a tóny, co možná neurčité, se pohybují samospádem – častá je tady klesavá figura evokující stékající vodu. Olze Neuwirth i orchestru se zdařilo neustálým chvěním (zde opět upoutaly pozornost tenounké smyčce s flažolety, dechy nebo zvonkohra) navodit pocit nehybnosti, neměnného trvání. Instrumentaci vedle elektrického klavíru nebo palety bicích ozvláštnila elektrická kytara, ve svém užití velmi decentní, ale na rozdíl od provedení na Pražském jaru lépe slyšitelná. Un posto nell’acqua dokazuje, že obdobně jako v komunikaci beze slov nejsou k porozumění nutně potřeba předepsané vztahy mezi tóny ani průzračná forma. 

Rozměrem nejmohutnější byla poslední skladba György Ligetiho Violin Concerto, Houslový koncert z roku 1983, kterou s orchestrem provedl sólista večera Milan Paľa. Příjemné překvapení vlastně předcházel programový text, který napovídal, že pro sólistu Milana Paľu je toto dílo jako stvořené. Nemýlil se. Jednalo se o pětivětý náročný kus, plný hráčských i skladatelských technik, nevšedních barev (unisono houslí a marimby) a energie s kapkou patosu. Přes nepopiratelně nový zvuk odkazují názvy vět ke starým hudebním formám jako hoquet, choral či passacaglia. Po nepořádné, zvukové a úsečně svižné první větě zpomalila proud hudby lyrická Aria se sólovými houslemi v nízké poloze a tklivou melodií, vypjatá interpretace Milana Paľy lehce ubrala nabízejícímu se kontrastu se zbytkem skladby. Blok hutné tempové i frekvenční intenzity dalších částí rozčísla závěrečná bravurní cadenza sólových houslí, ve které Milan Paľa převzal všechnu expresivitu. Tu do této doby zastával celý orchestr. Dravá, proměnlivá a provedená v krajním napětí přinesla kýžený očistný i katarzní efekt.

Soubor Brno Contemporary Orchestra opět tvrdošíjně dostál svému názvu a své posluchačské základně nepřestává klást smysluplné výzvy.

Brno Contemporary Orchestra - Milan Paľa/ foto Jan Prokopius

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Brněnský zpěvák, skladatel a klávesista Oldřich Veselý zemřel v lednu 2018. V únoru 2019 se v sále Semilasso konal 10. Brněnský Beatfest, věnovaný jeho památce. A o rok později vyšel na CD pod názvem Malý princ záznam z tohoto koncertu, doplněný několika bonusy.  více

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.  více

V sále Konventu Milosrdných bratří uzavřel soubor Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra svoji devátou sezonu koncertem nazvaným Con certo: s jistotou nebo s čertem?. Program uvedl díla ve světě současné klasické hudby již zavedených autorů Alexeje Frieda, Olgy Neuwirth a György Ligetiho, jehož koncert pro housle provedl s orchestrem houslový virtuóz Milan Paľa.  více

Hudební pohádku O statečném kováři nasadilo jako letošní novinku svého open air festivalu na Biskupském dvoře Městské divadlo Brno. V pondělí měla oficiální odloženou premiéru. Pod úchvatnými kulisami brněnské katedrály vznikla inscenace, která si malé i velké diváky získá jadrnou muzikou Petra Ulrycha, svojí prostou poetikou, hravou divadelností a také jednoduše, ale působivě stavěnou atmosférou.  více

Každému, kdo měl donedávna co do činění s českomoravskou scénou folk a country, se při vyslovení jména Jiří moravský Brabec (1955-2018) vybaví nepřehlédnutelná postava mohutného vousáče, silný hlas a nevyčerpatelný zdroj informací se záviděníhodným přehledem nejen o jmenovaném hudebním žánru. Řeč je o složité, ale právem respektované osobnosti, která uměla překvapit znalostmi v celé řadě odvětví, ale také sebeironickým humorem i nečekanou tělesnou obratností. Bohužel, naposledy udivil okolí náhlým odchodem a to pár dnů před svými třiašedesátými narozeninami v červnu 2018, takřka nepovšimnut veřejnoprávními médii, pro která tolik let pracoval.  více

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Devátý a zároveň poslední díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Electro, beat, multimediavíce

Jsou tomu již takřka tři měsíce, co pandemie koronaviru vtrhla do České republiky, otřásla národní ekonomikou, školstvím i kulturou; bezohledně devalvovala měnu, poslala děti do improvizovaných domácích lavic a pozavírala galerie, divadla, operní domy i hudební sály. Od té doby jsme si museli zvyknout na proměnlivá vládní nařízení, ale také na jistý kulturní půst. Streamovaná videa nezahnala hlad a ani sebelepší nahrávky neutišily žízeň. V posledním květnovém týdnu se společenský i kulturní život opatrně probouzí k životu; otevírají se také dveře brněnského Besedního domu, kde ve čtyřech dnech soubor odehraje celkem osm koncertů. V nově vzniklém komorním „minicyklu“ Konec streamu. Hrajeme zase živě! nabízí Filharmonie Brno koncerty s podnázvy: Cellisté & harfaHarfa & kontrabas duoBicisté & projekce a Smyčcové kvarteto. Prvně jmenovaný se v pondělní podvečer dokonce dočkal nezvyklé předpremiéry, když hudebníci brněnské filharmonie usedli na střeše tržnice na Zelném trhu. Se stejným programem také včera odpoledne zahájili violoncellisté v čele s koncertním mistrem Pavlem Šabackým a harfenistka Dominika Svozilová poslední sérii koncertů v Besedním domě v této nešťastné sezoně.  více

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.  více

Krátce po natočení svého minulého alba I’m Glad I Met You absolvovala brněnská bluesová kapela cestu do severního Mississippi, na místa, kde se blues stále ještě hraje jako lidová hudba na zápražích a o nedělních piknicích. Že během pobytu vznikl materiál na dvě nová alba, prozradil kytarista Jan Švihálek loni v rozhovoru pro náš web. „Bude to skvělá nahrávka, moc se na to těším,“ sliboval. První ze dvou avízovaných desek je nyní na světě.  více

Osmý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Spojení průseremvíce

Nejčtenější

Kritika

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více