Česká premiéra scénického Saula dobyla Znojmo

27. červenec 2019, 11:00
Česká premiéra scénického Saula dobyla Znojmo

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně. 

Rozsáhlé dílo, dokončené v roce 1739, nelze zcela jednoznačně definovat jako jedinou hudební formu. Saul je oficiálně uváděný pod žánrovým zařazením oratorium, má však také mnoho prvků operních. Händel proslul za svého pobytu v Anglii především jako autor oratorií, tento fakt staví jeho dílo na pozici jedné z vrcholných skladatelových oratorních kompozic. Charakterizuje ho především anglický text, který ve své době právě a na rozdíl od opery zpřístupnil oratorium anglickému publiku, a také biblický námět. V tomto případě se jedná o příběh vycházející ze starozákonní První knihy Samuelovy, který byl volně parafrázován libretistou Charlesem Jennensem.

saul_znojmo_2019_foto_petr_vokurek_01

Premiéru velkolepé inscenace budou následovat dvě festivalové reprízy. Tropické teploty vidině příjemného kulturního zážitku příliš nepřidaly, ba naopak přidaly starosti realizačnímu týmu, který se všemi možnými prostředky snažil snižovat teplotu klášterní jízdárny tedy hlavního dějiště. Na tomto místě nutno pochvalně poznamenat, že vějíře zdarma nebyly ani trochu špatný nápad.

Jízdárna Louckého kláštera překvapila také svými akustickými dispozicemi, které účinkujícím nabídly relativně dlouhý, avšak velmi příjemný dozvuk. Večer začal svižnou a bezstarostně znějící předehrou v podání orchestru, v němž pouze v tomto úvodu zaznělo několik drobných intonačních nepřesností. Ty však lze - vzhledem k užití výhradně dobových barokních nástrojů - zcela snadno pominout. Z čelní pozice pak veškeré osazenstvo řídil svými jasnými a jistými gesty šéfdirigent Roman Válek, pod nimiž orchestr i pěvci po všech stránkách spolehlivě fungovali. 

saul_znojmo_2019_foto_petr_vokurek_02

Slova uznání si zasluhuje také režie, které se ujal český operní režisér Tomáš Ondřej Pilař. V podstatě charakteristické rysy jeho jevištního rukopisu (například detailní práce se světlem nebo temporytmem) dominovaly také této inscenaci. Fotomontáží tvořená freska na horizontu jeviště působivě doplňovala dění v popředí. Celkově pak jednoduše a efektivně laděná scéna a režie, která se nesnažila přetvařovat, ideálně korespondovala se znějícími barokními tóny i okamžiky prožívanými v současnosti. Těžiště celé režie bylo v již zmíněných, zpomalených davových scénách a přesunech, které měl dvacetičlenný sbor evidentně precizně nacvičené a díky čemuž se tak dostavil kýžený efekt. I přesto, že na scéně převažovala černá barva, nesklouzl celkový vzhled k monotónnosti či fádnosti. Černá v kontrastu s bílými doplňky nebo projekcí naopak vyzněla velmi elegantně a pestrost jí ve výsledku dodala práce se svíčkami, prskavkami i svícením obecně. K oživení pak přispěla také hravá baletní čísla a několik různorodých kulis.

Po hudební stránce se divák téměř neměl šanci nudit. Střídající se árie, recitativy, sbory i orchestrální mezihry zaznívaly rozjímavě poetickými i dravými tóny, chromatické postupy ve správných chvílích zvyšovaly napjatost děje. Brilantní vyznění takto napsané hudby už potom záviselo na umělcích. Správný náboj dal postavě krále Saula jeden z hlavních protagonistů Adam Plachetka. Zejména ve druhé polovině, kdy celkový děj nabral větší spád, pěvec hlasově i dramaticky projevil krutost izraelského krále, s naprostou přesvědčivostí se do role vžil. Nezvykle vysoce posazeným a průzračně znějícím hlasem naplnil roli Davida oceňovaný německý kontratenorista Andreas Scholl. V jeho přednesu, a především pak skvostně vyzpívaných koloraturách, byla patrná precizní práce s každým tónem. Hlavní ženské postavy, Saulovy dcery Merab a Míkal, ztvárnily sopranistky Natalia Rubis a Kristýna Vylíčilová. Německá sólistka dokázala svůj hřejivý soprán rozeznít (někdy až přílišným) vibratem, představitelka mladší dcery Míkal se stejně tak nebála prozpívat celý prostor jízdárny. Role Saulova syna Jonatána se ujal tenorista Krystian Adam, který vibratem zdobený part přednesl s lehkostí a plynulostí. Na stejně dobré pěvecké úrovni se dále představil nadějný Tadeáš Hoza v barytonové roli Velekněze a v menších rolích také sólisté z řad sboru: Jakub Kubín, Lukáš Hacek, Jiří Miroslav Procházka a Martin Vacula. Na všech zpěvácích bylo jasně vidět nadšení a pečlivá příprava každého zazpívaného tónu.

saul_znojmo_2019_foto_petr_vokurek_03

Zlomyslného Saula ani jeho syna truchlivý osud, hudebně ztvárněný mollovým nářkem, podle biblického příběhu neminul. Od jejich smutného osudu se postupně gradující finále přesunulo ke slavnostnímu sboru oslavujícímu nového izraelského krále Davida a jeho ctnost. 

Zasloužené ovace ve stoje, které vypukly okamžitě po doznění závěrečného tónu bezmála tříhodinové inscenace, téměř nebraly konce a místy připomínaly spíše bouřlivé skandování fanoušků na stadionu. Všem členům uměleckého i realizačního týmu se tak dostalo oprávněného ocenění za jejich zdařilou práci.

Foto Petr Vokurek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Prostory brněnské katedrály svatých Petra a Pavla včera rozezněla Jazzová Mše od Jaromíra Hniličky. Poselstvím večera byla především vzpomínka na autora díla. Znovuuvedení této specifické kompozice bylo taktéž připomínkou tří let od jeho úmrtí. Brněnské provedení na Petrově pak navázalo na sobotní uvedení ve Valticích, které se zároveň konalo přesně na den skladatelova úmrtí. Na společném nastudování se kromě dominujícího B Side Bandu podíleli také členové Filharmonie Brno, sbor Ars Brunesis Chorus, herec Zdeněk Junák a trumpetista Juraj Bartoš, vše pod taktovkou Dana Kalouska.  více

Přerod úspěšné klasické akordeonistky v písničkářku. To bylo jedno z témat rozhovoru s Klárou Veselou. Především jsme však strávili příjemný čas nad jejím novým, celkově už třetím, albem Delicia.  více

V brněnském divadle Buranteatr se o víkendu uskutečnila premiéra autorského pohybového divadla s názvem Ondina: Malá mořská milovaná v podání spolku ProArt. Jak je již zvykem u tohoto nezávislého tělesa, jednalo se o multižánrovou inscenaci, kombinující prvky tance a činohry a to za účasti toliko dvojice protagonistů (Lucie Hrochová a Martin Dvořák), kteří jsou zároveň tvůrci představení.  více

Komická opera Růžový kavalír patří k nejmilovanějším a nejčastěji uváděným operám Richarda Strausse, ale také k nejvýznačnějším operním dílům minulého věku. Za více než století od své premiéry 26. ledna 1911 se stala prubířským kamenem operních režisérů, sólových zpěváků, orchestrálních hráčů i dirigentů. V pátek se tento titul po pětatřiceti letech vrátil do Brna na jeviště Janáčkova divadla. Po více než úspěšných Hoffmannových povídkách v režii uměleckého dua SKUTR, které sezonu zahájily, se jednalo o další velké sousto dramaturgického plánu Národního divadla Brno. Režijního nastudování se tentokrát chopil umělecký šéf opery Národního divadla Brno Jiří Heřman. Scénu navrhl Tomáš Rusín, kostýmy Zuzana Štefunková Rusínová a světelný design Daniel Tesař. O videoprojekce se postaral Tomáš Hrůza. Orchestr řídil a hudbu nastudoval Robert Kružík, sbor vedla Klára Složilová Roztočilová.  více

Dva měsíce po zahajovacím koncertu sezóny se Filharmonie Brno vrátila do provizoria sálu brněnského Stadionu, tentokrát s prvním koncertem spadajícím do abonentní řady Filharmonie na Stadionu. Program včerejšího večera s názvem Emoce a vášně mile překvapil, stejně jako jeho precizní provedení brněnskou filharmonií.  více

Brněnský hudebník Jan Švihálek se řadu let věnuje blues s kapelou Hoochie Coochie Band. Před pár lety však založil další kapelu, Band of Heysek, ve které naplňuje své představy o jiné podobě blues, syrovější, punkovější, rytmičtější. Za kořeny této hudby se vypravil nejprve sám a později s celou kapelou. Navázal kontakty i přátelství s americkými špičkami žánru, zahrál si na prestižním festivalu, přivezl mississippské bluesmany do Česka a jeho kapela s nimi dokonce natočila nahrávky, které nyní připravuje k vydání.  více

Nejznámější slovenský folklorní soubor Lúčnica vystoupil na pódiu Janáčkova divadla v Brně. Z Bratislavy přivezli starší choreografie legendárního Štefana Nosáľa, který nás před dvěma lety navždy opustil.   více

Brněnská skupina Ateliér na sebe poprvé upozornila v roce 2015 sedmipísňovou nahrávkou Půlcédé. První plnohodnotné CD natočila na jaře 2019 ve studiu Indies ve spolupráci s mistrem zvuku Dušanem Součkem. Album vyšlo pod názvem Kalevalavíce

Novinka mezinárodní skupiny Korjen je jednou z nejúspěšnějších letošních nahrávek z distribuce společnosti Indies Scope. Album Sabur vyšlo v polovině září 2019 a hned na začátku října zabodovalo na 15. místě v prestižní hitparádě World Music Charts Europe, kterou sestavuje 43 rozhlasových publicistů z celé Evropy.  více

K víkendovým oslavám a vzpomínkovým akcím se ve svátečním Brně připojila také Filharmonie Brno, a to s okázalostí hodnou této klíčové kulturní instituce. U příležitosti oslav 30 let demokratického státu bylo vybráno oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka, které je už svým obsazením jakoby předurčeno k provedení při významných příležitostech. Jeho zkrácenou verzi včera v chrámu sv. Petra a Pavla nabídla Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, sbory Vox Iuvenalis, Smíšený sbor Kantiléna a Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Jana Ocetka. V pěti sólových rolích se představili Pavla Vykopalová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Michal Lehotský (tenor), Martin Šrejma (tenor) a velikán české pěvecké školy Richard Novák (bas).   více

V brněnském Besedním domě bylo včera nebývale rušno. Zcela vyprodaný sál (a to včetně míst ke stání) dal tušit, že první abonentní koncert Filharmonie Brno z řady Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“ patří k jedněm z nejdůležitějších večerů celé sezóny. Dramaturgie proti sobě postavila dva zcela opačné póly – českými i zahraničními posluchači milovaného Antonína Dvořáka, představitele vybroušené formy a melodické svěžesti, která učarovala i Johannesu Brahmsovi, a současnou americkou skladatelku, improvizátorku, zpěvačku, spisovatelku a režisérku Laurie Anderson, která pátrá po nových zvukových možnostech a proslula svými multimediálními projekty. Velkým lákadlem byla i účast samotné skladatelky. Laurie Anderson se však premiéry svého nově přepracovaného díla Amelia zúčastnila jako houslistka, zpěvačka a vypravěčka, když stanula na pódiu společně s orchestrem Filharmonie Brno, violoncellistou Rubinem Kodhelim a dirigentem Dennisem Russellem Daviesem. Ačkoliv by se dramaturgie večera – jak ostatně přiznává i programový text – dala trochu vratce podepřít „americkou“ berličkou, tím skutečně zásadním hudebním prvkem byl kontrast.  více

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více

Nejčtenější

Kritika

Prostory brněnské katedrály svatých Petra a Pavla včera rozezněla Jazzová Mše od Jaromíra Hniličky. Poselstvím večera byla především vzpomínka na autora díla. Znovuuvedení této specifické kompozice bylo taktéž připomínkou tří let od jeho úmrtí. Brněnské provedení na Petrově pak navázalo na sobotní uvedení ve Valticích, které se zároveň konalo přesně na den skladatelova úmrtí. Na společném nastudování se kromě dominujícího B Side Bandu podíleli také členové Filharmonie Brno, sbor Ars Brunesis Chorus, herec Zdeněk Junák a trumpetista Juraj Bartoš, vše pod taktovkou Dana Kalouska.  více