Český filharmonický sbor Brno zahájil sezonu

Český filharmonický sbor Brno zahájil sezonu

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.

Program koncertu i jeho obsazení slibovalo velkolepé zahájení, které se také uskutečnilo. Sbor doplnila hostující Moravská filharmonie Olomouc, v jejímž čele se představil její nový šéfdirigent Jakub Klecker, a čtveřice vhodně zvolených sólistů.

Tři odehrané kompozice spojovala linie vídeňských autorů několika století, jejichž hudbu lze považovat za záruku kvality a právě slavnostní atmosféry, kterou si zahájení žádalo.

Koncert orchestr zahájil majestátní a údernou předehrou k opeře La Clemenza di Tito Wolfganga Amadea Mozarta. Těleso se tak mělo možnost představit pod novým vedením v nejlepším světle. Přesnost a srozumitelnost hry pod jasnými a zřetelnými dirigentskými gesty umocnil svěží a energický náboj celkového zvuku, podpořený vyrovnaností jednotlivých nástrojových skupin a vhodnou prací s výrazem a dynamikou.

Maximálně romantickým ofertoriem Intende voci skladatele Franze Schuberta byla završena snad až příliš krátká první polovina koncertu. V dramaticky a lyricky pestré skladbě na text pátého žalmu se kromě orchestru, a především příchozího sboru představil rovněž jeden ze sólistů, tenorista Jaroslav Březina. Po hobojovém sóle podpořeném sladce romantickými harmoniemi tenor nastoupil znělým a jistým hlasem vyznačujícím se jasností a ostrostí, někdy snad až příliš palčivou. Zejména ve vyšších polohách pak hlas nebyl protkaný takovou lehkostí, s jakou by mohl a měl ideálně znít. V akordické sazbě mu plným zvukem sekundoval smíšený sbor, který předvedl po zvukové stránce vhodnou vyrovnanost všech hlasových skupin, byť měly soprány místy tendence upozadit mužskou část sboru.

Pomyslným vrcholem potom byla druhá polovina, v níž zaznělo Te Deum Otto Nicolaie. Přestože je tento ne příliš známý skladatel (mimo jiné zakladatel Vídeňské filharmonie) považován za představitele romantismu, bylo dílo zvláště po Schubertových dojímavých harmoniích menším překvapením. V celkových patnácti částech skladby se pestře střídaly sólové hlasy se sborem, svižné a teskné pasáže i výše naznačené prvky stylové. Romanticky směřující části byly totiž bez sebemenších oklik vystřídány sazbou jakoby vystřiženou z klasicistní kompozice Mozarta nebo Haydna, v jejichž stínu tato raná autorova skladba také vznikala. Její líbivost jako celku však ani ona stylová pluralita nenarušila. 

Výrazně sborově obsazený titul doplnilo výše zmíněné kvarteto sólistů. V tercetu druhé části (Tibi omnes angeli) zaujala sopranistka Veronika Holbová překvapivě světlým a vysoce položeným hlasem, podpořeným někdy až příliš umělým vibratem. Bez větších problémů a jistě nasazovala tóny ve vysoké poloze. Vedle Jaroslava Březiny se pak v tercetu představil také basista Lukáš Bařák, který vzhledem ke svému mladistvém vzhledu a prvotnímu dojmu „nerozkoukanosti“ velmi překvapil kultivovaným a sytým hlasem a v pozdějším duetu také poněkud upozadil podstatně vyšší tenor svého kolegy. 

V tklivé a tesknivé části Tu ad liberandum dostala prostor také altistka Václava Krejčí Housková, která svou zdánlivou nejistotu a zdrženlivost dokázala v pravé chvíli ideálně rozvinout a prozpívat. Důkladnou prací s výrazem za doprovodu sólových houslí umně dokázala přenést melancholický náboj árie na všechny posluchače. 

V deváté části Judex – Te ergo qaesumus poté dvě pozice v sólovém sextetu doplnili členové sboru. Sopranistka Jana Melišková bohužel ve většině tutti částí zanikala pod znělostí Holbové. Samostatné pasáže však daly vyniknout jejímu jemnému, ale vyspělému hlasu. Basista Václav Jeřábek, přestože nejspíš na poslední chvíli zaskočil za indisponovaného kolegu, dokázal svou odlišnou barvou hlasu lépe vyniknout a také sólový recitativ v jeho podání vyzněl obstojně.

Sbor jako hlavní aktér večera nebyl ani přes svou pozici na pódiu nijak upozaděn a ve správných momentech se dokázal sebejistě prosadit. Přestože se těleso představilo už i ve větším počtu vystupujících, byl jeho sytý a kvalitní zvuk ve forte někdy snad až příliš velký na dispozice sálu. V jakékoliv dynamice však excelovala nepřeslechnutelně důkladná výslovnost, s níž jiná sborová tělesa často bojují.

Pestrost a posluchačskou vstřícnost dílu dodala skladatelova typická práce s barvami orchestru i sboru. Opakující se tacet houslí není v podobných dílech příliš obvyklý, a proto tím spíše vynikla nápaditost orchestrace zbylých nástrojových skupin. Zejména pak pátou část Te gloriosus uvedly žestě nezvykle přesnými a kvalitními nástupy a následně se zvukově spojily s mužskou částí sboru. Barevná propojenost obou složek znějící ve výsledku téměř a capella dojmem, umocněná navíc mrazivým sborovým pianem, přivodila husí kůži nejednomu posluchači.

Sbor, se kterým repertoár nastudoval druhý sbormistr Jan Svejkovský, zněl i přes pohledy příliš často upřené do not jistě a profesionálně. Dirigent Jakub Klecker měl stejně tak spolehlivě pod kontrolou veškeré účinkující. Výsledkem byla kompaktnost, přesná souhra a funkčnost všech složek.

Taktéž délkou přívětivý koncert byl po zásluze odměněn potleskem stálých i nových diváků, kteří už se mohou těšit na pestrou nabídku dalších v této abonentní řadě.

ČFSB/ foto archiv ČFSB

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Přerod úspěšné klasické akordeonistky v písničkářku. To bylo jedno z témat rozhovoru s Klárou Veselou. Především jsme však strávili příjemný čas nad jejím novým, celkově už třetím, albem Delicia.  více

V brněnském divadle Buranteatr se o víkendu uskutečnila premiéra autorského pohybového divadla s názvem Ondina: Malá mořská milovaná v podání spolku ProArt. Jak je již zvykem u tohoto nezávislého tělesa, jednalo se o multižánrovou inscenaci, kombinující prvky tance a činohry a to za účasti toliko dvojice protagonistů (Lucie Hrochová a Martin Dvořák), kteří jsou zároveň tvůrci představení.  více

Komická opera Růžový kavalír patří k nejmilovanějším a nejčastěji uváděným operám Richarda Strausse, ale také k nejvýznačnějším operním dílům minulého věku. Za více než století od své premiéry 26. ledna 1911 se stala prubířským kamenem operních režisérů, sólových zpěváků, orchestrálních hráčů i dirigentů. V pátek se tento titul po pětatřiceti letech vrátil do Brna na jeviště Janáčkova divadla. Po více než úspěšných Hoffmannových povídkách v režii uměleckého dua SKUTR, které sezonu zahájily, se jednalo o další velké sousto dramaturgického plánu Národního divadla Brno. Režijního nastudování se tentokrát chopil umělecký šéf opery Národního divadla Brno Jiří Heřman. Scénu navrhl Tomáš Rusín, kostýmy Zuzana Štefunková Rusínová a světelný design Daniel Tesař. O videoprojekce se postaral Tomáš Hrůza. Orchestr řídil a hudbu nastudoval Robert Kružík, sbor vedla Klára Složilová Roztočilová.  více

Dva měsíce po zahajovacím koncertu sezóny se Filharmonie Brno vrátila do provizoria sálu brněnského Stadionu, tentokrát s prvním koncertem spadajícím do abonentní řady Filharmonie na Stadionu. Program včerejšího večera s názvem Emoce a vášně mile překvapil, stejně jako jeho precizní provedení brněnskou filharmonií.  více

Brněnský hudebník Jan Švihálek se řadu let věnuje blues s kapelou Hoochie Coochie Band. Před pár lety však založil další kapelu, Band of Heysek, ve které naplňuje své představy o jiné podobě blues, syrovější, punkovější, rytmičtější. Za kořeny této hudby se vypravil nejprve sám a později s celou kapelou. Navázal kontakty i přátelství s americkými špičkami žánru, zahrál si na prestižním festivalu, přivezl mississippské bluesmany do Česka a jeho kapela s nimi dokonce natočila nahrávky, které nyní připravuje k vydání.  více

Nejznámější slovenský folklorní soubor Lúčnica vystoupil na pódiu Janáčkova divadla v Brně. Z Bratislavy přivezli starší choreografie legendárního Štefana Nosáľa, který nás před dvěma lety navždy opustil.   více

Brněnská skupina Ateliér na sebe poprvé upozornila v roce 2015 sedmipísňovou nahrávkou Půlcédé. První plnohodnotné CD natočila na jaře 2019 ve studiu Indies ve spolupráci s mistrem zvuku Dušanem Součkem. Album vyšlo pod názvem Kalevalavíce

Novinka mezinárodní skupiny Korjen je jednou z nejúspěšnějších letošních nahrávek z distribuce společnosti Indies Scope. Album Sabur vyšlo v polovině září 2019 a hned na začátku října zabodovalo na 15. místě v prestižní hitparádě World Music Charts Europe, kterou sestavuje 43 rozhlasových publicistů z celé Evropy.  více

K víkendovým oslavám a vzpomínkovým akcím se ve svátečním Brně připojila také Filharmonie Brno, a to s okázalostí hodnou této klíčové kulturní instituce. U příležitosti oslav 30 let demokratického státu bylo vybráno oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka, které je už svým obsazením jakoby předurčeno k provedení při významných příležitostech. Jeho zkrácenou verzi včera v chrámu sv. Petra a Pavla nabídla Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, sbory Vox Iuvenalis, Smíšený sbor Kantiléna a Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Jana Ocetka. V pěti sólových rolích se představili Pavla Vykopalová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Michal Lehotský (tenor), Martin Šrejma (tenor) a velikán české pěvecké školy Richard Novák (bas).   více

V brněnském Besedním domě bylo včera nebývale rušno. Zcela vyprodaný sál (a to včetně míst ke stání) dal tušit, že první abonentní koncert Filharmonie Brno z řady Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“ patří k jedněm z nejdůležitějších večerů celé sezóny. Dramaturgie proti sobě postavila dva zcela opačné póly – českými i zahraničními posluchači milovaného Antonína Dvořáka, představitele vybroušené formy a melodické svěžesti, která učarovala i Johannesu Brahmsovi, a současnou americkou skladatelku, improvizátorku, zpěvačku, spisovatelku a režisérku Laurie Anderson, která pátrá po nových zvukových možnostech a proslula svými multimediálními projekty. Velkým lákadlem byla i účast samotné skladatelky. Laurie Anderson se však premiéry svého nově přepracovaného díla Amelia zúčastnila jako houslistka, zpěvačka a vypravěčka, když stanula na pódiu společně s orchestrem Filharmonie Brno, violoncellistou Rubinem Kodhelim a dirigentem Dennisem Russellem Daviesem. Ačkoliv by se dramaturgie večera – jak ostatně přiznává i programový text – dala trochu vratce podepřít „americkou“ berličkou, tím skutečně zásadním hudebním prvkem byl kontrast.  více

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více

Ve věku 41 let opustila tento svět po těžké nemoci zpěvačka a houslistka Jitka Šuranská. Rodačka z Kudlovic u Uherského Hradiště nezapřela v ničem, v čem vynikala, svoje slovácké kořeny. Byla jednou z těch obdařených bytostí, jež dokážou přenášet poselství lidových písní k posluchačům, kteří se jinak s folklorem v životě míjejí.  více

Nejčtenější

Kritika

V brněnském divadle Buranteatr se o víkendu uskutečnila premiéra autorského pohybového divadla s názvem Ondina: Malá mořská milovaná v podání spolku ProArt. Jak je již zvykem u tohoto nezávislého tělesa, jednalo se o multižánrovou inscenaci, kombinující prvky tance a činohry a to za účasti toliko dvojice protagonistů (Lucie Hrochová a Martin Dvořák), kteří jsou zároveň tvůrci představení.  více