Český filharmonický sbor Brno zahájil sezonu

Český filharmonický sbor Brno zahájil sezonu

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.

Program koncertu i jeho obsazení slibovalo velkolepé zahájení, které se také uskutečnilo. Sbor doplnila hostující Moravská filharmonie Olomouc, v jejímž čele se představil její nový šéfdirigent Jakub Klecker, a čtveřice vhodně zvolených sólistů.

Tři odehrané kompozice spojovala linie vídeňských autorů několika století, jejichž hudbu lze považovat za záruku kvality a právě slavnostní atmosféry, kterou si zahájení žádalo.

Koncert orchestr zahájil majestátní a údernou předehrou k opeře La Clemenza di Tito Wolfganga Amadea Mozarta. Těleso se tak mělo možnost představit pod novým vedením v nejlepším světle. Přesnost a srozumitelnost hry pod jasnými a zřetelnými dirigentskými gesty umocnil svěží a energický náboj celkového zvuku, podpořený vyrovnaností jednotlivých nástrojových skupin a vhodnou prací s výrazem a dynamikou.

Maximálně romantickým ofertoriem Intende voci skladatele Franze Schuberta byla završena snad až příliš krátká první polovina koncertu. V dramaticky a lyricky pestré skladbě na text pátého žalmu se kromě orchestru, a především příchozího sboru představil rovněž jeden ze sólistů, tenorista Jaroslav Březina. Po hobojovém sóle podpořeném sladce romantickými harmoniemi tenor nastoupil znělým a jistým hlasem vyznačujícím se jasností a ostrostí, někdy snad až příliš palčivou. Zejména ve vyšších polohách pak hlas nebyl protkaný takovou lehkostí, s jakou by mohl a měl ideálně znít. V akordické sazbě mu plným zvukem sekundoval smíšený sbor, který předvedl po zvukové stránce vhodnou vyrovnanost všech hlasových skupin, byť měly soprány místy tendence upozadit mužskou část sboru.

Pomyslným vrcholem potom byla druhá polovina, v níž zaznělo Te Deum Otto Nicolaie. Přestože je tento ne příliš známý skladatel (mimo jiné zakladatel Vídeňské filharmonie) považován za představitele romantismu, bylo dílo zvláště po Schubertových dojímavých harmoniích menším překvapením. V celkových patnácti částech skladby se pestře střídaly sólové hlasy se sborem, svižné a teskné pasáže i výše naznačené prvky stylové. Romanticky směřující části byly totiž bez sebemenších oklik vystřídány sazbou jakoby vystřiženou z klasicistní kompozice Mozarta nebo Haydna, v jejichž stínu tato raná autorova skladba také vznikala. Její líbivost jako celku však ani ona stylová pluralita nenarušila. 

Výrazně sborově obsazený titul doplnilo výše zmíněné kvarteto sólistů. V tercetu druhé části (Tibi omnes angeli) zaujala sopranistka Veronika Holbová překvapivě světlým a vysoce položeným hlasem, podpořeným někdy až příliš umělým vibratem. Bez větších problémů a jistě nasazovala tóny ve vysoké poloze. Vedle Jaroslava Březiny se pak v tercetu představil také basista Lukáš Bařák, který vzhledem ke svému mladistvém vzhledu a prvotnímu dojmu „nerozkoukanosti“ velmi překvapil kultivovaným a sytým hlasem a v pozdějším duetu také poněkud upozadil podstatně vyšší tenor svého kolegy. 

V tklivé a tesknivé části Tu ad liberandum dostala prostor také altistka Václava Krejčí Housková, která svou zdánlivou nejistotu a zdrženlivost dokázala v pravé chvíli ideálně rozvinout a prozpívat. Důkladnou prací s výrazem za doprovodu sólových houslí umně dokázala přenést melancholický náboj árie na všechny posluchače. 

V deváté části Judex – Te ergo qaesumus poté dvě pozice v sólovém sextetu doplnili členové sboru. Sopranistka Jana Melišková bohužel ve většině tutti částí zanikala pod znělostí Holbové. Samostatné pasáže však daly vyniknout jejímu jemnému, ale vyspělému hlasu. Basista Václav Jeřábek, přestože nejspíš na poslední chvíli zaskočil za indisponovaného kolegu, dokázal svou odlišnou barvou hlasu lépe vyniknout a také sólový recitativ v jeho podání vyzněl obstojně.

Sbor jako hlavní aktér večera nebyl ani přes svou pozici na pódiu nijak upozaděn a ve správných momentech se dokázal sebejistě prosadit. Přestože se těleso představilo už i ve větším počtu vystupujících, byl jeho sytý a kvalitní zvuk ve forte někdy snad až příliš velký na dispozice sálu. V jakékoliv dynamice však excelovala nepřeslechnutelně důkladná výslovnost, s níž jiná sborová tělesa často bojují.

Pestrost a posluchačskou vstřícnost dílu dodala skladatelova typická práce s barvami orchestru i sboru. Opakující se tacet houslí není v podobných dílech příliš obvyklý, a proto tím spíše vynikla nápaditost orchestrace zbylých nástrojových skupin. Zejména pak pátou část Te gloriosus uvedly žestě nezvykle přesnými a kvalitními nástupy a následně se zvukově spojily s mužskou částí sboru. Barevná propojenost obou složek znějící ve výsledku téměř a capella dojmem, umocněná navíc mrazivým sborovým pianem, přivodila husí kůži nejednomu posluchači.

Sbor, se kterým repertoár nastudoval druhý sbormistr Jan Svejkovský, zněl i přes pohledy příliš často upřené do not jistě a profesionálně. Dirigent Jakub Klecker měl stejně tak spolehlivě pod kontrolou veškeré účinkující. Výsledkem byla kompaktnost, přesná souhra a funkčnost všech složek.

Taktéž délkou přívětivý koncert byl po zásluze odměněn potleskem stálých i nových diváků, kteří už se mohou těšit na pestrou nabídku dalších v této abonentní řadě.

ČFSB/ foto archiv ČFSB

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Brněnský zpěvák, skladatel a klávesista Oldřich Veselý zemřel v lednu 2018. V únoru 2019 se v sále Semilasso konal 10. Brněnský Beatfest, věnovaný jeho památce. A o rok později vyšel na CD pod názvem Malý princ záznam z tohoto koncertu, doplněný několika bonusy.  více

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.  více

V sále Konventu Milosrdných bratří uzavřel soubor Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra svoji devátou sezonu koncertem nazvaným Con certo: s jistotou nebo s čertem?. Program uvedl díla ve světě současné klasické hudby již zavedených autorů Alexeje Frieda, Olgy Neuwirth a György Ligetiho, jehož koncert pro housle provedl s orchestrem houslový virtuóz Milan Paľa.  více

Hudební pohádku O statečném kováři nasadilo jako letošní novinku svého open air festivalu na Biskupském dvoře Městské divadlo Brno. V pondělí měla oficiální odloženou premiéru. Pod úchvatnými kulisami brněnské katedrály vznikla inscenace, která si malé i velké diváky získá jadrnou muzikou Petra Ulrycha, svojí prostou poetikou, hravou divadelností a také jednoduše, ale působivě stavěnou atmosférou.  více

Každému, kdo měl donedávna co do činění s českomoravskou scénou folk a country, se při vyslovení jména Jiří moravský Brabec (1955-2018) vybaví nepřehlédnutelná postava mohutného vousáče, silný hlas a nevyčerpatelný zdroj informací se záviděníhodným přehledem nejen o jmenovaném hudebním žánru. Řeč je o složité, ale právem respektované osobnosti, která uměla překvapit znalostmi v celé řadě odvětví, ale také sebeironickým humorem i nečekanou tělesnou obratností. Bohužel, naposledy udivil okolí náhlým odchodem a to pár dnů před svými třiašedesátými narozeninami v červnu 2018, takřka nepovšimnut veřejnoprávními médii, pro která tolik let pracoval.  více

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Devátý a zároveň poslední díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Electro, beat, multimediavíce

Jsou tomu již takřka tři měsíce, co pandemie koronaviru vtrhla do České republiky, otřásla národní ekonomikou, školstvím i kulturou; bezohledně devalvovala měnu, poslala děti do improvizovaných domácích lavic a pozavírala galerie, divadla, operní domy i hudební sály. Od té doby jsme si museli zvyknout na proměnlivá vládní nařízení, ale také na jistý kulturní půst. Streamovaná videa nezahnala hlad a ani sebelepší nahrávky neutišily žízeň. V posledním květnovém týdnu se společenský i kulturní život opatrně probouzí k životu; otevírají se také dveře brněnského Besedního domu, kde ve čtyřech dnech soubor odehraje celkem osm koncertů. V nově vzniklém komorním „minicyklu“ Konec streamu. Hrajeme zase živě! nabízí Filharmonie Brno koncerty s podnázvy: Cellisté & harfaHarfa & kontrabas duoBicisté & projekce a Smyčcové kvarteto. Prvně jmenovaný se v pondělní podvečer dokonce dočkal nezvyklé předpremiéry, když hudebníci brněnské filharmonie usedli na střeše tržnice na Zelném trhu. Se stejným programem také včera odpoledne zahájili violoncellisté v čele s koncertním mistrem Pavlem Šabackým a harfenistka Dominika Svozilová poslední sérii koncertů v Besedním domě v této nešťastné sezoně.  více

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.  více

Krátce po natočení svého minulého alba I’m Glad I Met You absolvovala brněnská bluesová kapela cestu do severního Mississippi, na místa, kde se blues stále ještě hraje jako lidová hudba na zápražích a o nedělních piknicích. Že během pobytu vznikl materiál na dvě nová alba, prozradil kytarista Jan Švihálek loni v rozhovoru pro náš web. „Bude to skvělá nahrávka, moc se na to těším,“ sliboval. První ze dvou avízovaných desek je nyní na světě.  více

Osmý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Spojení průseremvíce

Nejčtenější

Kritika

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více