Chick Corea a škola jazzové komunikace

Chick Corea a škola jazzové komunikace

 „Diváci přijdou na koncert, aby vnímali naši hudbu. Snažím se s nimi zacházet tak, jak bych byl rád, aby se zacházelo se mnou. S respektem ke vkusu a vnímání každého jednotlivého posluchače. Je pro mne samozřejmé, že když jim stálo za to přijít na náš koncert, měl bych se pokusit nabídnout jim něco opravdu krásného.“ To prohlásil americký pianista, hráč na elektrické klávesové nástroje a skladatel Chick Corea v nedávném e-mailovém rozhovoru pro časopis Harmonie. Na koncertě, který se konal v brněnském Boby centru 10. března 2013 v rámci festivalu JazzFestBrno, dostál svým slovům. Hudba, kterou dvacetinásobný držitel Grammy se svou novou kapelou The Vigil nabídl, byla opravdu krásná. Krásná samozřejmě neznamená dokonalá, avšak drobné problémy se zvukem zejména na začátku večera a komunikační prostoje mezi skladbami nakonec umocnily zážitek z koncertu jako celku.

Spojení Coreova rozsáhlého repertoáru a nové kapely, složené převážně z mladších muzikantů (basista Hadrien Feraud má o 43 let méně než kapelník), nabízelo spoustu různých řešení, co se výběru repertoáru týče. Nakonec tvořily většinu vystoupení nové skladby, z nichž ovšem například Planet Chia – dle dostupných záznamů na internetu – Corea hrál s jinými formacemi už v roce 2011. Během hlavní, více než hodinové, části koncertu zaznělo pouhých pět skladeb. Jako první ze dvou přídavků publikum potěšila Spain, dlouhodobě asi nejoblíbenější Coreova kompozice, skladba, kterou si fanoušci podle internetového hlasování na tomto turné nejvíce přáli slyšet.

Pětičlenná sestava skupiny The Vigil se podobá pozdní fázi Coreovy formace Return To Forever a podobně jako ona hraje především fusion. Zdaleka to však neznamená, že by kapelník stál či seděl po celou dobu za elektrickými klávesami. Zvláště v počátku večera hrál na klasické piano, už zmíněnou Planet Chia uvedl romantizujícím sólem a akustickou hru s elektrickou začal střídat až po dobré půlhodině vystoupení. Hned v první skladbě na sebe slavný pianista upozornil především výrazně rytmickou hrou. Téměř jsem si říkal, že příliš dunící basa a jakoby rozmazaný zvuk bicích v úvodu koncertu mají za úkol podpořit zvonivě jasné tóny piana, které v tomto případě načrtávaly rytmickou strukturu skladby. Výrazných sól Hadriena Ferauda i bubeníka Marcuse Gilmora se však nadšené publikum dočkalo ve třetí skladbě Legacy i v dalších momentech gradujícího koncertu.

Přestože kamera zabírala a na plátna po boku pódia velmi často promítala kytaristu Charlese Alturu s basistou Feraudem, hrající bok po boku, zajímavější bylo sledovat a srovnávat Alturu se saxofonistou Timem Garlandem. Zatímco první z nich působil po většinu koncertu distingovaným dojmem, pohyboval se minimálně a jakoby ležérně přecházel od pouhého melodického dobarvování k výrazným sólům, Garland hrál zvlášť na tenorový saxofon celým tělem a od první skladby sedícímu publiku naznačoval, že Coreova hudba, inspirovaná španělskými a latinskoamerickými rytmy, je vhodná k tanci.

Koncert byl také velkou školou jazzové komunikace, a to minimálně ve třech rovinách. První z nich byla tichá verbální komunikace mezi muzikanty mezi jednotlivými skladbami, z níž sem tam nějaké slovo unikalo do sálu. Divák mohl mít (možná nespravedlivě) pocit, že celý projekt The Vigil je teprve v záběhu, že se muzikanti musí domlouvat víc, než je běžné, a že jim nestačí samotná řeč hudby, u špičkových jazzmanů samozřejmá. Na druhou stranu však tyto krátké proluky vyznívaly spíše sympaticky a lidsky než rozpačitě. Průběh samotných skladeb navíc ukázal, že nonverbální hudební komunikaci kapela zvládá výtečně. Vynechám-li nezáživný rozjezd první skladby, znělo střídání sól po celou dobu večera naprosto přesvědčivě, a to včetně trojité „předávky“ klávesy–kytara–saxofon ve Spain. Třetí rovinou byla komunikace hudebníků s publikem. Ve zmíněném rozhovoru pro Harmonii Corea – v souvislosti s názvem The Vigil, Bdění – hovořil o bdělosti coby základní vlastnosti hudební komunikace. Publikum v laserové hale Boby centra skvěle reagovalo a vzájemnou bdělost si užívalo. Usnout mu mezigenerační kvinteto nedovolilo ani na okamžik.

Na samém začátku večera Corea diváky pozval ke sledování „historie hudby v hodině a půl“. To je samozřejmě třeba brát s nadsázkou. Ovšem to, jak se kapele podařilo nahustit do relativně krátkého času to podstatné z fusion i moderního akustického jazzu, latinské rytmy i baladickou hru na piano, sóla individualit i ukázněnou souhru kapely, si potlesk ve stoje zasloužilo. Úžasný byl mimochodem i samotný Corea, který nijak zvlášť nevyčníval a tam, kde to bylo vhodné, nechával svým spoluhráčům volnou ruku. I to je důležitá vlastnost silné muzikantské individuality.

Chick Corea & The Vigil (Chick Corea – piano, klávesové nástroje, Tim Garland – tenorový a sopránový saxofon, flétna, Charles Altura – elektrické kytary, akustická kytara, Hadrian Feraud – baskytara, Marcus Gilmore – bicí). Brno, Boby centrum, 10. března 2013.

Foto Patrick Marek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..



Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Sobotní večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který zde vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Nejčtenější

Kritika

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více