Christian McBride Big Band: Vrchol JazzFestuBrno 2018

14. květen 2018, 4:00
Christian McBride Big Band: Vrchol JazzFestuBrno 2018

Na začátku i na konci jarního programu letošního JazzfestuBrno stály koncerty bigbandů. A v obou případech to byl vrcholný umělecký zážitek. Christian McBride Big Band se při jednom ze tří závěrečných koncertů letošního evropského turné poprvé představil v brněnském Sono Centru. A byla to paráda: nadžánrové, zábavné a odlehčené hraní, přitom plné virtuozity a hráčské i tvůrčí invence. „Když spolu hrajeme, je to jeden velký večírek,“ předeslal kontrabasista a bandleader Christian McBride v anonci na své vystoupení – on i jeho spoluhráči to bezezbytku potvrdili.

Jak také avizovali pořadatelé ve festivalové tiskovině Jazzman (výborně psané, čtivé a informativní), daly se očekávat virtuózní výkony všech členů kapely. Bylo však jisté, že kapelník si svou show ukrást nenechá. A tak se i stalo: každý z patnácti členů bandu (čtyři trumpetisti, čtyři trombonisti, čtyři saxofonisti a jedna saxofonistka Gabrielle Garo a rovněž hráči na bicí a na piano) dostal v programu sólovou příležitost dokázat, jak technický a originální je ve hře na svůj instrument. Leader, který ani na okamžik nepustil ze zřetele svůj nástroj uprostřed pódia, ovšem držel otěže koncertu pevně v rukou.

jfb_ch.McBride_2018_foto_martin_zeman_02

Christian McBride, vyhledávaný sólista i sideman na kontrabas i na baskytaru, šestinásobný držitel Grammy, je ve svých pětačtyřiceti letech patrně na vrcholu sil: rodák z Mekky soulu, Philadelphie, pochází z muzikantské rodiny (i jeho otec Lee Smith hrál skvěle na kontrabas) kromě šesti sólových alb (např. Gettin´to It, A Family Affair, SciFi, Out Here) natočil jako leader dalších šest a v pozici sidemana participoval na třech stovkách dalších. Ještě jako teenagera a studenta Julliard School si ho vybral na gig, tedy na koncertní šňůru, saxofonista Bobby Watson; v roce 1996 ho přizval jeho velký vzor Ray Brown do projektu SuperBass. Od roku 2000 fungoval jeho vlastní Christian McBride Band, v němž zformoval svůj nadžánrový, precizní a zdánlivě odlehčený herní styl; následoval v roce 2009 dodnes fungující kvintet Inside Straight  a také trio s mladými vycházejícími hvězdami jazzu, pianistou Christianem Sandsem a bubeníkem Ulyssem Owensem. Jako multižánrový basista osciluje od tradičního jazzu (spolupracoval mj. se Sonny Rollinsem, Miltem Jacksonem, Joshuou Redmanem, McCoy Tynerem, Chickem Coreou, Patem Methenym a Herbiem Hancockem) přes R&B a soul (Chaka Khan, Nathalie Cole, Queen Latifah a především James Brown), bebop (Roy Hargrove), rock a pop (Sting, Paul McCartney, Bruce Hornsby), hip-hop (The Roots) až ke klasice (Kathleen Battle, sonus Quartet). České milovníky bluegrassu pobaví a potěší, že na letošním festivalu Telluride Sessions v Coloradu 24. července si zahraje v duu s výborným kontrabasistou Edgarem Meyerem také bluegrassový (!) repertoár.

Hráč na kontrabas, byť fenomenální, nebývá obvyklým bandleaderem bigbandové sestavy – Christian McBride je ovšem navíc ryzí frontman: proměňuje se z hlavní hvězdy, jejíž příchod na pódium avizuje orchestr tuší, ve věcného a přitom pohotového a zábavného moderátora programu, pak v muzikanta, který vystřihne bravurní sólo s neuvěřitelnou kadencí prstů pravé ruky a pak se v doprovodu trombónového sóla schová za svou „walkin´ bass“  hru pod sólující instrument – a vše přitom nápadně i nenápadně řídí, od nástupů po údernou koncovku. I hru orchestru, který permanentně nehraje kompletně a naopak se často mění: skladbu rozehrává páteř bandu, trio piano-basa-bicí, pak otěže předají některému z momentálních sólistů; někdy se přidá celá sestava, někdy vůbec ne. Vše podle McBrideova hesla „každý bigband je právě tak dobrý, jak dobrá je jeho rytmická sekce“. Právě pianista a drummer patří ke hvězdným tvářím orchestru:  McBrideův vrstevník, pianista Xavier Davis (*1971), hrával s Ronem Blakem a s Betty Carter, má vlastní Xavier Davis Trio a natočil i dvě alba jako sólista (Dance of Life, The Innocence of Youth);  vyhledávaný bebopový hráč na bicí Quincy Phillips hraje mj. s Royem Hargrovem v RH 5eT.  Další opravdová jazzová veličina sedí v ChMBBB na židli u prvního trombónu:  Steve Davis (*1967) řečený „Stevie-D“ je oblíbený studiový i klubový hráč v NYC. Hrával s Artem Blakeyem, Chickem Coreou, má vlastní kapelu Outlook Quintet a nahrál několik sólových alb (mj. Images, Gettin´It Done nebo nejnovější Think Ahead). Ale McBrideův bigband nemá slabý článek na žádném postu – ne nadarmo získala kapela za obě dosud vydaná alba (The Good Feeling z roku 2012 i loňské Bringin´It) Grammy v kategorii Best Large Ensemble Jazz Album.  

jfb_ch.McBride_2018_foto_martin_zeman_03

Program koncertu byl pečlivě sestavený jak z předělávek jazzových standardů (hostující zpěvačka, McBrideova manželka Melissa Walker vtipně poznamenala, že kapelové aranže provádějí „facelift of these old jazz standards“ – například Ellingtonova Mr. Bojangles), tak ze skladeb nahraných na obou albech (Shake´n Blake,  I Should Care  z prvního alba The Good Feeling nebo, Thermo, Upside Down, I Thought About You a v závěru  Gettin´to It z loňského Bringin´It). K mnohým skladbám patřily i konkrétní příběhy, jež inspirovaly jejich zrod; Christian McBride tak zavzpomínal na svého hvězdného spoluhráče, „kmotra soulu“ Jamese Browna, jenž své hudební oblíbence oslovoval „brother Mister“.  Kompozice Brother Mister nejprve zazářila na debutovém albu Kind of Brown McBrideovy skupiny Inside Straight,  dnes je v originální úpravě součástí koncertního programu jeho bigbandu. Přehlídku skvělých instrumentálních sól pro trubku, trombón, saxofon, piano i bicí příjemně vyvažovaly dva bloky pro Melissu Walker; jejímu tmavému hlasu i zralému pěveckému naturelu dala vyniknout trojice skladeb Mr. Boyangles, A Taste of Honey a The More I See You. Pak se zase předvedli členové kapely, jako sólisté i jako kompaktní, jedním dechem hrající souladný celek. Je zřejmé, že si McBride k sobě vybírá hráčské osobnosti, jež kromě herních dovedností svůj jazz podobně vnímají, cítí, a prezentují. Z Christiana McBridea a jeho Big Bandu posluchač kromě virtuozity vnímá i vzájemnou naladěnost, pohodu, radost a zřetelné charisma. Zážitek, na jehož opakování stojí za to se těšit. Asi nejsem sama, kdo se nemůže dočkat podzimu a další dávky špičkového jazzu všech odrůd – ten jarní JazzFest, zasvěcený mimo jiné kontrabasu ve všech možných podobách, se povedl mimořádně.

Foto Martin Zeman

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Brněnský zpěvák, skladatel a klávesista Oldřich Veselý zemřel v lednu 2018. V únoru 2019 se v sále Semilasso konal 10. Brněnský Beatfest, věnovaný jeho památce. A o rok později vyšel na CD pod názvem Malý princ záznam z tohoto koncertu, doplněný několika bonusy.  více

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.  více

V sále Konventu Milosrdných bratří uzavřel soubor Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra svoji devátou sezonu koncertem nazvaným Con certo: s jistotou nebo s čertem?. Program uvedl díla ve světě současné klasické hudby již zavedených autorů Alexeje Frieda, Olgy Neuwirth a György Ligetiho, jehož koncert pro housle provedl s orchestrem houslový virtuóz Milan Paľa.  více

Hudební pohádku O statečném kováři nasadilo jako letošní novinku svého open air festivalu na Biskupském dvoře Městské divadlo Brno. V pondělí měla oficiální odloženou premiéru. Pod úchvatnými kulisami brněnské katedrály vznikla inscenace, která si malé i velké diváky získá jadrnou muzikou Petra Ulrycha, svojí prostou poetikou, hravou divadelností a také jednoduše, ale působivě stavěnou atmosférou.  více

Každému, kdo měl donedávna co do činění s českomoravskou scénou folk a country, se při vyslovení jména Jiří moravský Brabec (1955-2018) vybaví nepřehlédnutelná postava mohutného vousáče, silný hlas a nevyčerpatelný zdroj informací se záviděníhodným přehledem nejen o jmenovaném hudebním žánru. Řeč je o složité, ale právem respektované osobnosti, která uměla překvapit znalostmi v celé řadě odvětví, ale také sebeironickým humorem i nečekanou tělesnou obratností. Bohužel, naposledy udivil okolí náhlým odchodem a to pár dnů před svými třiašedesátými narozeninami v červnu 2018, takřka nepovšimnut veřejnoprávními médii, pro která tolik let pracoval.  více

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Devátý a zároveň poslední díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Electro, beat, multimediavíce

Jsou tomu již takřka tři měsíce, co pandemie koronaviru vtrhla do České republiky, otřásla národní ekonomikou, školstvím i kulturou; bezohledně devalvovala měnu, poslala děti do improvizovaných domácích lavic a pozavírala galerie, divadla, operní domy i hudební sály. Od té doby jsme si museli zvyknout na proměnlivá vládní nařízení, ale také na jistý kulturní půst. Streamovaná videa nezahnala hlad a ani sebelepší nahrávky neutišily žízeň. V posledním květnovém týdnu se společenský i kulturní život opatrně probouzí k životu; otevírají se také dveře brněnského Besedního domu, kde ve čtyřech dnech soubor odehraje celkem osm koncertů. V nově vzniklém komorním „minicyklu“ Konec streamu. Hrajeme zase živě! nabízí Filharmonie Brno koncerty s podnázvy: Cellisté & harfaHarfa & kontrabas duoBicisté & projekce a Smyčcové kvarteto. Prvně jmenovaný se v pondělní podvečer dokonce dočkal nezvyklé předpremiéry, když hudebníci brněnské filharmonie usedli na střeše tržnice na Zelném trhu. Se stejným programem také včera odpoledne zahájili violoncellisté v čele s koncertním mistrem Pavlem Šabackým a harfenistka Dominika Svozilová poslední sérii koncertů v Besedním domě v této nešťastné sezoně.  více

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.  více

Krátce po natočení svého minulého alba I’m Glad I Met You absolvovala brněnská bluesová kapela cestu do severního Mississippi, na místa, kde se blues stále ještě hraje jako lidová hudba na zápražích a o nedělních piknicích. Že během pobytu vznikl materiál na dvě nová alba, prozradil kytarista Jan Švihálek loni v rozhovoru pro náš web. „Bude to skvělá nahrávka, moc se na to těším,“ sliboval. První ze dvou avízovaných desek je nyní na světě.  více

Osmý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Spojení průseremvíce

Nejčtenější

Kritika

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více