Cukr se solí v muzikálu Děsnej pátek

22. říjen 2017, 16:10
Cukr se solí v muzikálu Děsnej pátek

Městské divadlo Brno nabídlo na velké scéně další skutečně horkou muzikálovou novinku. V sobotní premiéře tady uvedli hudební komedii Děsnej pátek. Skladatel Tom Kitt a autor písňových textů Brian Yorkey, ve spolupráci s autorkou Bridget Carpenterovou pro divadlo upravili knižní a filmově opakovaně zpracovaný příběh. Zápletka muzikálu totiž pochází z románu Mary Rodgersové z roku 1972. Na jeho základech vzniklo postupně několik filmů, v jednom z nich si v 70. letech zahrála mladá Jodie Fosterová, v dalším se v roce 2003 potkaly Lindsay Lohanová a Jamie Lee Curtisová.

Sousloví horká novinka z úvodu není v tomto případě publicistické klišé. Děsnej pátek (Freaky Friday) měl premiéru vloni ve Virginii, broadwayská verze je teprve v přípravách. Městské divadlo Brno je tedy teprve druhou scénou na světě, která dílo nastudovala. Divadlo tak zúročuje nadstandardní vztahy s agenturou Disney, která kontroluje kvalitu produkcí, k nimž udělila licenci, po celém světě. Brněnští obstáli při uvádění více než dvou stovek repríz muzikálu Mary Poppins a zřejmě obstojí i nyní. Výsledná inscenace Děsného pátku v režii Petra Gazdíka totiž připomíná bohatě polévaný a místy až disneyovsky přezdobený slavnostní dort: jde tady o americky didaktické rozlišování dobra a zla, sladký happy end a náležitě traktované výsledné poučení. Prostě tak jak to mají na svatebních i muzikálových koláčích za Severním Atlantikem rádi.

desnej_patek_2017_MdB_01Lukáš Vlček, Ivana Vaňková, Viktória Matušovová, Tomáš Sagher

A ona naznačená dvojlomnost, která je všudypřítomná v díle i Gazdíkově inscenaci, tvoří základní osu příběhu. Tou je konfrontace světa adolescentů a dospělých. Jde tady o vztah mezi matkou a dospívající dcerou, který je na počátku plný nedorozumění, přezírání a nepochopení. Po jedné z mnoha hádek si matka s dcerou kouzlem vymění na jeden den svá těla. Začíná tak kolotoč bláznivých i vážnějších situací, až pohádkovou komiku a humor střídají polohy řekněme serióznější komentující skutečný život. Matka se musí vypořádat s divokými poměry studentského stáda na střední škole, její ratolest okusí kolik rozhodnutí a zodpovědnosti sebou nese život „těch velkejch“. Takto rozehranou situaci komplikuje fakt, že matku čeká na druhý den svatba…

Import amerických muzikálů ze současnosti sebou automaticky nese také dovoz jistého životního stylu (nejen v organizaci svatebních obřadů), ale i v pohledu na svět. A v této optice je Děsnej pátek v tuzemsku i odstupem času od knižní předlohy překvapivě aktuální. Ne že by předchozí generace na své rodiče nebyly drzé a odmlouvající, američtí a čeští pubescenti mají dnes logicky k sobě mnohem blíž, než tomu bývalo za časů vzniku knižní předlohy, časů nepropustných hranic a v dobách globálně nezasíťovaných internetem. I v tomto faktu bude zřejmě velká přitažlivost Děsného pátku pro tuzemské dospívající a jejich rodiče. A z tohoto faktu - tedy pobavit oba zmíněné věkové póly diváctva - také Gazdíkova inscenace vychází. Před publikem ožívá vtipná rodinná komedie, která nestraní žádnému ze zúčastněných táborů. K jejím českým kvalitám patří svižný a vtipný překlad Zuzany Čtveráčkové.

desnej_patek_2017_MdB_04Josef Gazdík a Jan Brožek

Gazdík se snaží uměřeně vyrovnávat požadavky opulentní hudební show a jakési intimně neokázalé story matky a dcery. Oné velkoleposti nahrává v dobrém i zlém několika úrovňová scéna Emila Konečného, která nápaditě využívá posuvného jevištního stolu i projekcí k rychlým proměnám. Při finálním svatebním obřadu se tady rozsvítí po bocích jeviště stovky žároviček. Zřejmě aby byly iluze amerického happy endu a morální osvícení publika, co nejzářivější a nejsladší… Co z tohoto cukrkandlového vizuálu byl Disneyho diktát, zůstává otázkou.

Děsnej pátek v brněnském provedení však umně vystrkuje přednosti originální díla, ke kterým patří vtipná zápletka a její variování, humorné dialogy i situace (matka tady občas mluví jako pubertální kanál, dospívající otrslá dívka je komicky způsobná) a zejména příjemně poslechová muzika Toma Kitta. Dočkáte se velkých muzikálových čísel (s nápaditou choreografií Carli Rebeccy Jefferson), ale i pop songů či vtipného kvinteta pohrávající si nápaditě s motivy blues. Toto číslo nazvané Vraťte mé dítě zpět, při němž se točí nejen pět hlasů ale i jejich aktérů v legračním kroužku, je jedním z hudebních vrcholů večera, ale i esencí samotného díla pocitově občas míchajícího cukr se solí.

desnej_patek_2017_MdB_02Ivana Vaňková a Josef Gazdík

Nu a stejně hořkosladké to mají herecky obě protagonistky, před které je postavený nesnadný úkol. Musejí komicky uhrát onu fyzickou proměnu a zároveň v této bžundě nepoztrácet i ony vážnější polohy. A to se oběma představitelkám při sobotní premiéře podařilo. Ivana Vaňková v roli proměněné matky Katherine chodí v epesní černé sukni a na jehlách, ale dává ramena vpřed, hrbí se jako dospívající dívka stydící se za rostoucí prsa nebo si zmateně pohrává za zády s rukama, to když často neví co s nimi. Viktória Matušovová svou mentální transpozici zvládla také výborně. Její Ellie je hybatelkou a vypravěčkou příběhu (Gazdík jej pro zrealističtění této fantaskní pohádky rozehrává přímo z první řady v publiku). Matúšovová dokáže v zajímavé expresi uhrát šílený strach matky o vlastního malého syna, šlehačkový závěr kusu legračně a vzdorovitě shodí koulením očima a povytahováním obočí, jak to dělají dospívající slečny nejen na svatbách svých matek. Obě herečky vynikají pěveckou perfekcí a jsou přirozeným a zábavným těžištěm večera. Příjemným pěveckým překvapením byl také Josef Gazdík v roli malého Fletchera. Svoji pubertu přesvědčivě uhrál odrostlejší Jan Brožek, aniž by se schovával jen za svůj klučičí kukuč. Zbytečně jednostrunnou karikaturu přenervované asistentky Torrey nabídla Jana Musilová. Komickou hlasovou i pohybovou vervou naopak publikum odzbrojila korpulentní tělocvikářka Lenky Bartolšicové.

Podtrženo sečteno: Disneyovsky pohádková zápletka o proměně dvou vztahově ošklivých ženských káčátek v uvědoměle milující se labutě je naštěstí také satiricky kousavým obrázkem o vztahu generací. Gazdíkova inscenace našla správný scénický poloměr mezi oběma těmito póly. Možno ji tedy doporučit mladým i těm, co bránou puberty již prošli a to nejen při dnešní druhé premiéře ve zcela jiných alternacích.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Letošní ročník hudebního festivalu Moravský podzim se svým tematickým ukotvením ani okrajově nedotýká skladatelského odkazu Antonína Rejchy. Jeho Umění variace aneb 57 variací pro klavír (L’Art de varier ou 57 Variations pour le piano-forte), op. 57, věnované knížeti Louisi-Ferdinandovi Pruskému, se však objevilo na program úterního koncertu 12. října v Besedním domě. Není se čemu divit: Filharmonie Brno, která festival pořádá, se propagaci díla tohoto českého rodáka poměrně intenzivně věnuje ve svých abonentních koncertech či nedávno vydanou nahrávkou skladatelovy Lenory. Tento rok si navíc připomínáme výročí 185 let od Rejchova úmrtí. S celovečerním cyklem variací vystoupil srbsko-americký klavírista Ivan Ilić, který momentálně pracuje na pětidílné řadě kompaktních disků s názvem Reicha Rediscovered, z níž třetí a momentálně nejnovější přírůstek vyšel v lednu tohoto roku.  více

Brněnskému kytaristovi Milanu Kašubovi, se kterým v poslední době koncertuje, připravila knihu k osmdesátinám. Současně dala dohromady další knížku s vlastními texty a ilustracemi. Vyšlo jí živé album a průběžně připravuje videoklipy, ve které jsou její texty tlumočeny do českého znakového jazyka. Zpěvačka, textařka a výtvarnice Dáša Ubrová prožívá pestré tvůrčí období.  více

Novinkou Městského divadla Brno je hudební inscenace První rande. Co vše se může stát na prvním dostaveníčku naslepo, se dozvíte v této svižné muzikálové komedii, která měla premiéru před sedmi lety na Broadwayi. Její brněnská podoba v evropské premiéře a v režii Stanislava Moši představuje vtipné, herecky svižné, plnokrevné a hudebně přitažlivé divadlo.  více

Jedním z koncertů hudebního festivalu Moravský podzim, které jsou věnovány památce skladatelského – a v tomto případě i básnického – odkazu Jana Nováka, se stal páteční večer s názvem Ludicra. V sále Besedního domu zaznělo v provedení violoncellisty Štěpána Filípka a ansámblu Brno Contemporary Orchestra pod vedením Pavla Šnajdra pět světových premiér na latinskou poezii Jana Nováka z částečně autobiograficky laděné sbírky Ludicra. Novákovu poezii zhudebnili Jakub Rataj, Lenka Nota, Barry Wan, David Carpenter a Jana Vöröšová.  více

Barvitá dramaturgie letošního ročníku festivalu Moravský podzim vsadila také na tradiční francouzské písně v podání souboru Le Poème Harmonique, který řídí loutnista, kytarista a dirigent Vincent Dumestre. Renomovaný soubor představil program Na palácových schodech (Aux marches du palais), kterým si již dávno získal světový věhlas u posluchačů i kritiků. Brněnské publikum jej vyslechlo včera v Besedním domě.  více

Hudební festival Moravský podzim v Janáčkově divadle vykročil do druhé padesátky. Program jeho včera zahájeného 51. ročníku připomíná především skladatelský odkaz Jana Nováka, jehož stoleté narozeninové jubileum připadá na tento rok. Kromě Novákových děl v provedení nejrůznějších ansámblů a sólistů zazní také díla amerických, českých a ruských minimalistů. Dramaturgickou trojici letošního ročníku uzavírá hudba z Arménie, která vyvrcholí závěrečným festivalovým koncertem Arménské filharmonie. Včerejší zahájení festivalu ale obstarala pořadatelská Filharmonie Brno v čele s Dennisem Russellem Daviesem. Dále vystoupili zpěvačka Angélique Kidjo a varhaník Christian Schmittvíce

Kontrabasista František Uhlíř je nejen vynikajícím kontrabasovým interpretem, ale také neuvěřitelně plodným autorem - k loňským sedmdesátinám si nadělil hned trojici alb: s triem MUH (Magris-Uhlíř-Helešic) s italským pianistou Robertem Magrisem album A Step Into Light, s dalším triem KUH (Kohldorfer-Uhlíř-Helešic) desku Old Souls a do třetice reprezentativní CD Story Of My Life, velkolepou sedmidílnou suitu pro jazzový septet. Koncertní provedení této hudební autobiografie bylo na programu přehlídky JazzFestBrno už pro loňský ročník, ale covidové restrikce vše odsunulo na letošní září. Šťastný dramaturgický záměr tady vše spojil se symbolickou oslavou červencových osmdesátin Vincence Kummera, rovněž absolventa oboru kontrabas na brněnské konzervatoři (což starší z jubilantů v pozvánce na koncert vtipně glosoval slovy „brněnská basová škola slaví“). Zbytečná skromnost: oba jubilanti předvedli na pódiu skvělé výkony popírající jakékoliv věkové limity a potvrdili, že patří (spolu s nedávno zesnulým Jiřím/Georgem Mrázem a Miroslavem Vitoušem) ke světově uznávané české kontrabasové škole. Dvojkoncert obou jubilantů tak nabídl každému z nich jeden „poločas“, při kterém dostali možnost představit vlastní tvorbu (Uhlíř autorskou, Kummer převážně aranžérskou), spoluhráče a hosty.  více

„Album o zatemňování estetizací stoji na větě, že se lidé skrz krásu nemohou dostat do dolní části země,“ vysvětluje na svém webu kapela Pátí na světě a pokračuje: „Původně kvarteto, dnes trio, vydává se do hájemství sirupovitých smyčců. Tímto lepkavým houštím klestí si cestu k dalším a dalším refrénům, jež se tak lehce ztrácí u táborových ohňů.“ Skupinu, která v červnu vydala své druhé album Jupiter Carousel, dnes tvoří Tomáš Deležal (dechový syntezátor EWI), Petr Fučík (bicí, klávesové nástroje) a Ivan Palacký (kytara, zpěv). Všichni při mají na brněnské alternativní scéně už leccos za sebou, Palacký byl například jedním z pilířů velmi zajímavé skupiny Sledě živé sledě a za zmínku stojí i jeho duo s Peterem Grahamem Palagrachio, v němž hrál na pletací stroj. Pátí na světě sice navazuje na mnohé ze zdejší alternativní scény, mnoho toho v určitých fragmentech a vrstvách připomíná, ale přes to všechno jde o jednu z nejoriginálnějších kapel, které momentálně na Moravě fungují.  více

Opera je mnohými lidmi vcelku právem považována za jednu z nejvýše postavených forem artificiální tvorby. Není se ostatně čemu divit – nejenže v sobě snoubí hudbu i divadlo, ale pro mnohé skladatele představuje zvládnutí celého operního aparátu nejvyšší možnou kompoziční metu. Lze ale i pochopit, že někomu může operní tvorba připadat vzdálená a cizí, odtržená, přespříliš „vyumělkovaná“, zbytečně závažná a někdy snad až lartpourlartistická. Projekt Hausopera se snaží tuto strnulou krásu opery přenést do každodenního života a ušít operu konkrétnímu prostoru na míru. V říjnu 2018 tak zaznělo Poslední polo, první opera projektu, v lázních na Rašínově ulici a dnes – tedy ve dnech 17., 18. a 19. září – zavedly opery Věčná slečna bledá a Hra o Malinu posluchače do Zemanovy kavárny a cukrárny, dále do pasáže Alfa před Knihkupectví Michala Ženíška. Kostýmy u obou děl navrhla Zuzana Rusínová a scénografii Tomáš Rusín. Light design Věčné slečny bledé vytvořila Barbora JágrováPavla Beranová pak navrhla light design u Hry o Malinu. Oba tituly režíroval Jiří Nekvasilvíce

Violoncellovým recitálem zahájil Spolek přátel hudby při Filharmonii Brno koncertní sezónu 2021/2022. První abonentní večer představil v sále Besedního domu Baladu d moll op. 3 č. 1 a Serenádu A dur op. 3 č. 2 Josefa Suka, Pohádku Leoše Janáčka, Klid op. 68 č. 5 a Rondo op. 94 Antonína Dvořáka a Sonátu A dur Césara Francka. Skladby nastudovali violoncellistka Michaela Fukačová a klavírista David Mareček. Koncert byl součástí společného turné obou umělců s názvem Můj hudební domov pořádaného hudebního agenturou C.E.M.A. Kromě Brna tak program putuje také do Hradce Králové, Prahy a Karlových Varů. Dříve, než hudebníci nastoupili na pódium, přivítala posluchače předsedkyně Spolku přátel hudby a osobnost brněnského hudebního života Alena Veselá, doprovázena klarinetistou Filharmonie Brno Emilem Drápelou. Společně pokřtili Drápelovu novou publikaci Jak se žije v orchestru s podtitulem Nevážené fejetony o vážné hudběvíce

Českou premiéru broadwayského muzikálového hitu Pretty Woman včera zažili návštěvníci Městského divadla Brno. Inscenace v režii Stanislava Moši v tomto divadelním zpracování slavného filmového trháku zdůraznila jeho přednosti. Do přestávky se divák v tomto příběhu o novodobé Popelce ponejvíce královsky směje a baví, ve druhé půli je potom rýsovaná zejména jímavost a lyričnost celého titulu.  více

Dvě soboty po sobě měli návštěvníci festivalu Olomoucké barokní slavnosti možnost poslechnout si díla méně známých autorů, jejichž hudba nejenže v mnoha ohledech výrazně překonávala dobový standard, ale jejichž osudy byly s Olomoucí navíc úzce spjaty.  více

Divadelní provoz se zřejmě konečně vrací do starých kolejí. Baletní sekce Národního divadla Brno svoji sezónu zahájila  premiérou vzpomínkového titulu Stabat Mater, který měl v Mahenově divadle uctít a připomenout Pavla Šmoka. Jeden z nejvýznamnějších českých choreografů, který nejenže navrhnul množství nezapomenutelných a oceňovaných choreografií, ale také spoluutvářel českou baletní scénu jako takovou, se stal zdrojem inspirace řady současných umělců. Celý program sestával ze Zjasněné noci (Verklärte Nacht) Arnolda Schönberga, Tria g moll Bedřicha Smetany a první části oratoria Stabat Mater Antonína Dvořáka. Během večera se představili sólisté Kristýna KmentováUladzimir IvanouPetr HosBarbora BielkováSarah DadonovaPeter LerantKlaudia RadačovskáArthur Abram a sbor Baletu NdBvíce

Nepřehánět to s jinotaji i sprosťárnami, ale jinak psát vlastně stejně jako pro dospělé. Takový je recept na správné písničky pro malé slečny i rošťáky podle kapely Bombarďák. Skupina už zhruba deset let objíždí kluby a festivaly, a každé dva roky přichází s novou deskou. Tu nejnovější nazvanou Pátek vydala teď v létě, jejím natáčením si vyplnila předchozí koronavirové měsíce. O tom, jak se i bez bicích dá hrát zajímavá muzika, jsme si povídali s „bombarďáky“ Michalem Daleckým, Jiřím Jelínkem a Filipem Nebřenským.  více

Jedním z největších lákadel letošního ročníku Olomouckých barokních slavností bylo uvedení oratoria David rakouského skladatele Karla Ditterse. Nabízela se k tomu ostatně ideální příležitost – letos totiž dílo slaví rovných 250 let od svého vzniku. Oratorium na text Ignazia Pinta zkomponoval Ditters roku 1771 a ještě v témže roce mělo svoji premiéru na zámku vratislavského biskupa Philippa Gottharda Schaffgotsche na Jánském Vrchu u Javorníka. V hudebním nastudování umělecké vedoucí Volantes Orchestra houslistky Veroniky Manové a dirigentky Emy Mikešové zaznělo oratorium nejprve v koncertním provedení v Brně v kostele sv. Janů (4. srpna), dále pak 7. srpna scénicky v Podzámecké zahradě Arcibiskupského zámku v Kroměříži a nakonec ve dnech 12.–14. srpna v ambitu a bazilice Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku v Olomouci. Právě uvedení 12. srpna jsem navštívil. Kromě Volantes Orchestra vystoupili také členové ansámblů Arte dei Suonatori (PL), Il Cuore Barocco (SK), Musica Aeterna (HU) a Societas Incognitorum (CZ). Jedná se tak o další z řady koncertů pod záštitou festivalu, které spojují hudební tělesa členů Visegrádské čtyřky. Objevují se však interpreti také z dalších zemí – Slovinsko, Severní Makedonie či Británie. V sólových rolích se představili: Doubravka Součková (David), Aco Bišćević (Saul, izraelský král), Helena Hozová (Jonatán, syn Saula), Jiří Miroslav Procházka (Abner, vojevůdce) a Aneta Petrasová (Eliab, Davidův bratr). Režie se chopil Rocc, choreografii navrhla Sanja Nešković Peršin, kostýmy Borjan Litovskivíce

Nejčtenější

Kritika

Letošní ročník hudebního festivalu Moravský podzim se svým tematickým ukotvením ani okrajově nedotýká skladatelského odkazu Antonína Rejchy. Jeho Umění variace aneb 57 variací pro klavír (L’Art de varier ou 57 Variations pour le piano-forte), op. 57, věnované knížeti Louisi-Ferdinandovi Pruskému, se však objevilo na program úterního koncertu 12. října v Besedním domě. Není se čemu divit: Filharmonie Brno, která festival pořádá, se propagaci díla tohoto českého rodáka poměrně intenzivně věnuje ve svých abonentních koncertech či nedávno vydanou nahrávkou skladatelovy Lenory. Tento rok si navíc připomínáme výročí 185 let od Rejchova úmrtí. S celovečerním cyklem variací vystoupil srbsko-americký klavírista Ivan Ilić, který momentálně pracuje na pětidílné řadě kompaktních disků s názvem Reicha Rediscovered, z níž třetí a momentálně nejnovější přírůstek vyšel v lednu tohoto roku.  více