Emir Kusturica: Gejzír energie z Balkánu

Emir Kusturica: Gejzír energie z Balkánu

V brněnském Janáčkově divadle si předali pomyslnou štafetu dva dlouholetí souputníci a přátelé. Goran Bregović a jeho The Wedding and Funeral Band zde koncertoval loni v únoru, Emir Kusturica & The No Smoking Orchestra únorový program koncertů letos uzavíral – a tam, kde Bregović loni skončil, Kusturica letos úspěšně pokračoval.

Formální prostředí brněnského operního domu nebylo ani v jednom případě na překážku bezprostřední komunikaci s publikem. Kdo by ovšem čekal nářez v podobě třeskuté balkánské dechovky, jaký předváděl loni Bregović se svým ansámblem, byl by zklamán. The No Smoking Orchestra je mnohem víc mainstreamový a stylově eklektický, jeho nakažlivý tah na bránu s příslovečným balkánským temperamentem si ovšem s natěšeným publikem hravě poradil. V současné devítičlenné sestavě bandu nezůstal už žádný ze zakládajících členů sarajevské punkrockové kapely Zabranjeno pušenje z 80. let minulého století (jako poslední odešel zpěvák Nenad Janković aka dr. Nele Karajlić v roce 2012, který pro jejich osobitý styl vytvořil i výstižný název „new primitivism“).

Dříve převažující rebelský tvrdý punkrock s příchodem dnešních členů kapely vychovaných dalšími hudebními žánry postupně změkčilo reggae i jazz. A pod Kusturicovým vlivem, pochopitelně také balkánský gipsy style a po několikerém úspěšném turné na jihoamerický kontinent i latinskoamerické rytmy. Zdánlivě nesourodá hudební směs se srovnala do kompaktního celku temperamentní taneční hudby postavené na výborném backsidu levého křídla nástrojové sestavy baskytara-bicí-klávesy.

Sám Emir Kusturica jako průměrný doprovodný kytarista a zpěvák rozhodně není muzikantským pilířem bandu, spíše tím správným „jménem na plakát“. Jeho role na pódiu coby průvodce a entertainera je ovšem dominantní. Frotmanem se po odchodu Nele Karajliće (jehož nosný hlas kapela výrazně postrádá) stal skladatel, houslista a zpěvák Dejan „Leopold“ Sparavalo (mj. spoluautor hudby Kusturicových filmů Černá kočka, bílý kocourŽivot je zázrak). S houslemi, které občas pizzicatem promění na mandolínu, zachází suverénně a je pódiovým hybatelem. Zdatně mu sekundují kytarista Ivica Maximović, baskytarista a hráč na tubu Goran Popović a bubeník Zoran „Čeda“ Marjanović spolu se saxofonistou Nešo Petrovićem. Dechovou sekci na pravém křídle pódia (na brněnském koncertě bohužel pouze dvoučlennou, trubka-saxofon) podporuje akordeonem Zoki Milošević.

Jestliže v tiskovém prohlášení před koncertem Kusturica sliboval explozi a „rozhýbání mrtvol“, jeho zdánlivě nadsazená slova se brzy naplnila. Po dvou-třech úvodních kouscích na rozehřátí se momentální koncertní sestava rychle sladila na stejnou vlnu a vyslala první signál směrem k publiku: podesty a uličky kolem sedadel se brzy zaplnily tančícími diváky, několik divaček ochotně vytvořilo i obvyklé „křoví“ na pódiu. Samotný Kusturica, jenž má jako absolvent pražské FAMU (1978 ve třídě profesora Otakara Vávry) k českému prostředí blízko, provázel chvílemi koncert i dobrou češtinou a vzpomenul na své návštěvy v Brně během studií před čtyřiceti lety.

Bezmála dvouhodinová smršť filmových i písňových melodii prošpikovaná hudebními citacemi a provázaná předěly v podobě hlavního motivu z Růžového pantera nabídla srbštinu, romštinu, samozřejmě angličtinu, ale i němčinu (Meine Stadt) a španělštinu. Zazněly moldavské, rumunské i maďarské melodie (Karakaj, Furja Djildje). Nechyběl ani ironický výpad proti komerci (Fuck You MTV). The No Smoking Orchestra nahrál soundtrack ke třem Kusturicovým filmům – Černá kočka bílý kocour, Život je zázrakPřísaha (Zavet, autorem hudby je Emirův syn Stribor Kusturica). Písně z nich zazněly spolu s melodiemi Gorana Bregoviće z ceněných a u nás oblíbených filmů UndergroundDům k pověšení. Hity Pitbull Terrier, Unza Unza TimeDjinji Djinji Bubamara si s kapelou notoval a ke konci i tancoval celý sál bez rozdílu věku. Odnášet si z Janáčkova divadla energetickou nálož našlapané balkánské muziky od vitálního Emira Kusturici a jeho bandu rozhodně potěšilo.

Emir Kusturica & No Smoking Orchestra. 29. února, Janáčkovo divadlo, Brno.

Foto Helena Bretfeldová

Komentáře

Reagovat
  • Jiří

    3. březen 2016, 18:23
    Recenze přesná, koncert byl výborný. Vůbec nelituju cesty do Brna, i když po pravdě jsem se bál, jak dopadne Kusturica před těmi plyšovými sedadly. A byla to krása, moc jsme si to s kamarády užili, holky si dokonce zatancovaly. Byl to zážitek, ještě po cestě domů jsme si ho pouštěli. Škoda jen, že nebyly v prodeji nějaká CD nebo fotky k podpisu. Díky!
  • Jaroslav

    3. březen 2016, 12:53
    Nevím, na jakém koncertě jste byla. Na tomto asi sotva. Žádná politická proklamace od Kusturici ani od kohokoliv z kapely neproběhla. Byla to perfektní zábava, nářez, zážitek, díky za něj. Kusturicovy politické názory mě neberou, jeho filmy a hudba ano. Bavil jsem se, článek dokonale vystihuje atmosféru v divadle. Ani jsem to nečekal, lidi se super bavili a kapela s nimi. Jděte do háje s politikou, mám jí dost všude kolem.
  • Jana Kaas

    2. březen 2016, 23:11
    Gejzír ubohého nacionalizmu a lásky k ruským okupantům. To je dnes Kusturica.

Dále si přečtěte

Odcházíte se silným hudebním zážitkem. Víte, že koncert byl skvělý, že vy i muzikanti jste si ho užili, ale něco přitom nehraje... dá se dvě hodiny u balkánské dechovky sedět?  více

Pokud člověk může o koncertě Fanfare Ciocărlia psát, neprožil ho správně. Tahle muzika má jediný úkol – vytancovat z hlavy všechny myšlenky.  více





První díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Velké hlasy a patří brněnské opeře.   více

Představujeme vám nového hudebního Průvodce. Brno získalo téměř před třemi lety prestižní titul Město hudby UNESCO, čímž se zařadilo mezi 46 stejně zaměřených měst z celého světa. Na otázku proč a čím je jeho hudební scéna tak vyjímečná vám možná odpoví jednotlivé díly následujícího seriálu. Autorem celkem devíti kapitol mapujících brněnskou hudební scénu je Boris Klepal. O grafické zpracování a sazbu tištěného průvodce se postarala Barbara Zemčík. Koláže jsou dílem yvanse, anglický překlad realizoval Don Sparling. Od zítřejšího dne najdete na tomto místě pravidelně každý čtvrtek jednu z kapitol Průvodce. Tištěná verze bude v lepších časech zdarma k vyzvednutí v informačním centru TIC Brnovíce

Trumpetista Jiří Kotača stojí v čele mladého, ale velmi zajímavého a zdravě ambiciózního big bandu Cotatcha Orchestra. Zatímco brněnský orchestr na své první album teprve čeká, nedávno Kotača vydal CD se svým komornějším tělesem, s mezinárodním Alf Carlsson/Jiří Kotača Quartetem. Album se jmenuje Journeysvíce

V souvislosti s dopady mimořádných opatření kvůli viru Covid-19 na aktéry kulturních a kreativních odvětví v Brně, vedení města Brna a Odbor kultury MMB intenzivně pracují na souboru opatření pro zmírnění těchto dopadů. Zároveň v této věci probíhá komunikace na všech úrovních veřejné správy, především pak ve spolupráci s Institutem umění - Divadelním ústavem, který mapuje situaci na celostátní úrovni. Do 22. března 2020 můžete prostřednictvím online dotazníku (odkaz najdete v článku) pomoci zhodnotit aktuální situaci, na základě výsledků budou podniknuty další kroky.  více

Zatímco své minulé album Velký svět vydal brněnský písničkář Ivo Cicvárek dlouhých jedenáct let po předchozí sólové nahrávce, tentokrát nechal fanoušky čekat „pouhých“ sedm roků. Mezitím se však podílel například na živých nahrávkách Textové dílny Slávka Janouška (Konec! Panáka! Bazén! a Ježíšku, přines!) a především v roce 2017 připravil v duu s Ladou Šimíčkovou velmi pěkné album Soukromé písně. Na konci loňského roku se pak po letech připomněl jako autor písní skupiny Mošny, s níž spolupracuje od 90. let.  více

Čtvrtý abonentní večer připravený Filharmonií Brno pro šéfdirigentskou řadu Filharmonie na Stadionu a v Janáčkově divadle je výjimečným dramaturgickým počinem. Program nazvaný podle vstupní skladby Modesta Petroviče Musorgského „Obrázky z výstavy“ staví vedle sebe další díla podnícená i inspirovaná malířským uměním: Fresky Piera della Francesca Bohuslava Martinů a symfonii Malíř Mathis Paula Hindemitha. Znějící malířství je doprovázeno unikátními, hudbou dokreslenými vizualizacemi Cori O’Lana ve spolupráci s Ars Electronica. Nejen pro kulturní instituce těžkou situaci tohoto týdne zvládla Filharmonie Brno pohotově i s náležitým pozitivním ohlasem. Podobně jako například Cirk La Putyka předcházející den se Filharmonie rozhodla představení v Janáčkově divadle nerušit a hudbu i s vizualizacemi přenášet 12. března z Besedního domu živě online na webu a na sociálních sítích.  více

Příběh osudové lásky krásné kurtizány Marguerity a jejího milého Armanda, jak jej známe z autobiografické prózy Dáma s kaméliemi od Alexandra Dumase mladšího, není nutné představovat. Jeden z nejslavnějších románu 19. století se dočkal již celé řady zpracování a nyní se o slovo přihlásil i soubor baletu Národního divadla v Brně s novým moderním pojetím této látky o bolesti, vášni a sebeobětování.  více

Po několikaleté stagnaci se ještě v minulém roce brněnští folklorní nadšenci probudili a začali organizovat na několika různých místech besedy u cimbálu, folklorní párty atp. Tato skutečnost je jistě potěšující. Motivace, zkušenosti a koncepty se však liší. Jednou z takových je také We <3 folklor v Metro music baru.  více

Šej-Haj-Hop! Za tímto tajemným pokřikem se skrývá spontánní radost z tancování. Právě proto si ho vybrala jako svůj název nová škola slovenského lidového tance v Brně. Stojí za ní tři přátelé – Michal Janšto, Edita Borščová a Ondrej Mišík, kteří se potkali před několika lety ve VSĽPT Poľana.  více

Zpívajících violoncellistů z tuzemské hudební scény pár známe. Olina Nejezchlebu, který své první sólové album nahrál až v padesáti letech. Tara Fuki, což jsou dokonce dvě zpívající violoncellistky. Natalii Velšmídovou, která se svými úpravami lidových písní zazářila na konci milénia. Pavel Čadek je však mezi nimi jediným skutečným písničkářem v tom smyslu, že si sám píše písně a cello používá jako svůj hlavní (případně i jediný) doprovodný nástroj. Navíc díky klasické průpravě a minulosti v tvrdší cellové kapele The Eclipse umí s violoncellem pracovat neotřele a hlavně nefolkově, a tím pádem hraje jeho nástroj místy roli více než doprovodnou. I když by i pouze s cellem byla jeho debutová deska dostatečně pestrá, Pavel se rozhodl pracovat s košatějšími aranžemi a do studia přizval akordeonistu Ondřeje Zámečníka, hráče na cajón Jakuba Špiříka a pár dalších hostů v epizodních rolích.  více

Zpěvačka Lizz Wright se narodila v roce 1980 v rodině pastora. Od dětství měla blízko ke gospelové hudbě, zpívala ve sboru a později si zamilovala i další původně afromaerické hudební žánry včetně soulu, blues a jazzu. Zatímco v listopadu 2019 vystoupila v Šumperku na festivalu Blues Alive se svou vlastní kapelou, v Brně ji doprovodí Filharmonie Brno a trio pražských jazzmanů (David Dorůžka – kytara, Tomáš Baroš – kontrabas, Daniel Šoltis – bicí). Koncert se koná 3. května v Janáčkově divadle a je součástí festivalu JAZZFESTBRNO 2020.  více

V pátek 14. února se v brněnském Sono centru odehrál žánrově pestrý festival, který byl současně oslavou tří dekád činnosti tří vydavatelských větví, které si spojujeme s původním jednoduchým názvem Indies Records. V průběhu let se vydavatelství Indies Records rozdělilo na tři subjekty se třemi svébytnými edičními katalogy – Indies MG, Indies Scope a Indies Happy Trails, za nimiž stojí vydavatelské osobnosti Miloš Gruber, Milan Páleš a Jaromír Kratochvíl.  více

Evolet je umělecké jméno v Brně usazené slovenské písničkářky a vystudované psycholožky Evy Jurčákové. Její první veřejnou hudební aktivitou bylo trio Soundno, na které později navázala několika fázemi projektu, který si už říkal také Evolet. Bylo to nejprve duo s kytaristou Jurajem Serišem, poté krátce větší spíše příležitostné uskupení s výrazným ženským prvkem (vedle Evy v ní zpívaly Hana Voříšková a Hana Fatamorgana), až nakonec vznikla plnohodnotná kapela, v níž autorku písní doprovázejí tři zkušení brněnští hráči: Martin Kyšperský (zde především baskytara plus další nástroje), Antonín Koutný (kytara) a Jakub Kočička (bicí).  více

Osudová komedie, třetí díl hudební trilogie či fantasy muzikál. Těmito přívlastky vymezují inscenátoři nový autorský kus Ráj z dílny dvojice Zdenek Merta a Stanislav Moša. Jejich už deváté společné dílo na poli hudebního divadla mělo včera premiéru na velké scéně Městského divadla Brno. Výsledek budí rozpaky.  více

Pro operní soubor Národního divadla Brno vzniklo autorské dílo režiséra, libretisty a scénografa Davida Radoka a skladatele, ale i šéfdirigenta operního souboru Marka Ivanoviće. Včera premiérovaná opera Monument vypráví příběh sochaře Otakara Švece (1892–1955), jehož návrh se stal v roce 1955 předobrazem Stalinova pomníku na Letné. V titulních rolích se v Janáčkově divadle uvedli: Stanislav Sem (Sochař), Markéta Cukrová (Manželka), Roman Hoza (Kolega) a Ondřej Koplík (Ministr kultury). Sólové party doplňovaly operní sbor, Český akademický sbor a Dětský sbor Brno. Orchestr Janáčkovy opery řídil autor hudby Marko Ivanović.  více

Nejčtenější

Kritika

Čtvrtý abonentní večer připravený Filharmonií Brno pro šéfdirigentskou řadu Filharmonie na Stadionu a v Janáčkově divadle je výjimečným dramaturgickým počinem. Program nazvaný podle vstupní skladby Modesta Petroviče Musorgského „Obrázky z výstavy“ staví vedle sebe další díla podnícená i inspirovaná malířským uměním: Fresky Piera della Francesca Bohuslava Martinů a symfonii Malíř Mathis Paula Hindemitha. Znějící malířství je doprovázeno unikátními, hudbou dokreslenými vizualizacemi Cori O’Lana ve spolupráci s Ars Electronica. Nejen pro kulturní instituce těžkou situaci tohoto týdne zvládla Filharmonie Brno pohotově i s náležitým pozitivním ohlasem. Podobně jako například Cirk La Putyka předcházející den se Filharmonie rozhodla představení v Janáčkově divadle nerušit a hudbu i s vizualizacemi přenášet 12. března z Besedního domu živě online na webu a na sociálních sítích.  více