Brněnský Ensemble Opera Diversa vydal první nahrávku ve vlastní produkci, CD obsahuje klavírní a hobojový koncert Jana Nováka. Diversa se dílu jednoho z nejosobitějších českých skladatelů 20. století věnuje průběžně i ve svých programech. Album se sólisty Alicí Rajnohovou a Vilémem Veverkou je tedy logickým vyústěním koncertní činnosti souboru.
Jan Novák (1921–1984) strávil značnou část svého tvůrčího života v zahraničí. Týká se to jeho studií u Aarona Coplanda a Bohuslava Martinů v letech 1947–48, ale především emigrace po roce 1968. Je autorem děl velmi živých, často v dobrém slova smyslu zábavných, ale také skvěle napsaných. Jan Novák byl technicky výborně vybavený skladatel, který se pohledem ze druhé poloviny 20. století inspiroval v klasických formách – přispívá to k přehlednosti a posluchačské vstřícnosti jeho skladeb. Pokud nad jeho dílem visí nějaká záhada, tak je to především řídká frekvence, s jakou se objevuje v koncertních programech našich orchestrů, sborů i komorních těles. Minimálně z tohoto hlediska lze nahrávku jeho ranných koncertů označit za záslužný počin.
Koncert pro klavír a orchestr dokončil Jan Novák v roce 1949. Hned z úvodního tématu první věty zazní ohlas moravského folkloru, ale celkově se koncert pohybuje především v jasných durových harmoniích. Zcela nepřeslechnutelný je i vliv Bohuslava Martinů. Skladbu táhnou dopředu motoricky opakované motivky, hybná místa se střídají s výrazně se tyčícími vrcholy. Lyrické pastorále druhé věty upozorní na Novákovu melodickou invenci. Zpěvnosti je podřízeno prakticky všechno včetně klavírního partu, který nikdy neutíká k samoúčelné brilanci. Allegro třetí věty ubíhá lehce až rozpustile až k dramatickému finále.
Klavíristka Alice Rajnohová má rázný a konkrétní úhoz, ale především hraje klasicky přesně. Jistá serióznost přednesu je v tomto případě jedině prospěšná. I ve fortissimu je klavírní part pořád čitelný a podřízený celkovému charakteru skladby. S tím souzní i smyčce Ensemble Opera Diversa pod vedením dirigentky Gabriely Tardonové. Nahrávka má svěží, současný zvuk, který navzdory komornímu obsazení nepostrádá symfonický objem. Ani při zachování klasicizujícího charakteru Novákova koncertu nevznikla žádná parafráze skutečného klasicismu v historicky poučeném podání.
Koncert pro hoboj a orchestr pochází z roku 1952 a je v něm znát, že Novákova skladatelská technika zaznamenala zřetelný posun. Zůstává základ klasických forem, ale kompozice je rytmicky pestřejší, používá souběžně rozdílná metra, ozývají se synkopy a vůbec vlivy dobové populární hudby, především jazzu. K subtilnějšímu sólovému nástroji přibývají v doprovodném orchestru kromě smyčců také lesní rohy, fagoty a flétny. Jistou mohutnost v celkovém zvuku tady přebírá místo klavíru orchestr.
Interpretem sólového partu je hobojista Vilém Veverka. Dokáže si stejně dobře poradit s brilantními synkopami i lyrickými místy. Melodickým pasážím druhé věty dává téměř nekonečný charakter – jako by se z jejího označení vytratilo sostenuto a zůstalo jen pomalu plynoucí andante. Mohutnější zvuk orchestru zůstává stále průzračný, ale zároveň kompaktní – jednotlivé hlasy jsou dobře čitelné, ale netříští se.
Album je zabalené ve světlezeleném digipacku s jednoduchou grafikou, černobílý booklet obsahuje doprovodné texty muzikologů Martina Flašara, Vladimíra Maňase a profily interpretů.
CD s klavírním a hobojovým koncertem Jana Nováka nese označení vol. 1., lze tedy očekávat pokračování novákovské série. Album není v žádně běžné distribuci, k dostání je pouze na webu➚ nebo na koncertě Ensemble Opera Diversa.
Ensemble Opera Diversa: Jan Novák, vol. 1. Alice Rajnohová (klavír), Vilém Veverka (hoboj), Gabriela Tardonová (dirigentka). Celková stopáž 47:04, rok vydání 2015.
Zatím nebyl přidán žádný komentář..