Kyas, Štochl, Diversa. Příběhy beze slov a pasti sociálních interakcí

Kyas, Štochl, Diversa. Příběhy beze slov a pasti sociálních interakcí

V brněnské Redutě včera odehrál svůj první letošní koncert Ensemble Opera Diversa, na programu byla premiéra Komorní symfonie č. 2 kmenového autora souboru Ondřeje Kyase. Součástí večera byla také prezentace CD se skladbami Jana Nováka.

Kyasova Komorní symfonie č. 2 pro hoboj, klavír, perkuse a smyčce především vypráví příběh. Je to příběh abstraktní, není podložený žádným konkrétním programem ani naznačenou inspirací. Přesto je ale neustále přítomen a vyprávění probíhá čistě hudebními prostředky. Ondřej Kyas je vypravěč důkladný, symfonie je sice jednovětá, ale trvá něco málo přes dvacet minut. Svým rozměrem je to tedy poněkud hrabalovská věta a hlavně hodně dlouhá hudební plocha. Přesto nedochází k pocitu opakování, rozmělnění či banálního tlachání. Hudba probíhá ve vlnách, které postupně narůstají, mají své vrcholy a opět odeznívají, aby udělaly místo dalším.

Hoboj, klavír a perkuse nehrají typickou roli sólových nástrojů. Především klavír a perkuse umístěné za smyčcovým orchestrem vytvářejí komunikující zvukové plochy, které prosakují zvukem smyčců a přidávají k jejich měkkému zvuku lehce industriální prvek. Hoboj umístěný před orchestrem má výraznější koncertantní funkci a strhává na sebe pozornost výraznými melodickými linkami. Pojmenování skladby jako symfonie lze pokládat především za pracovní věc, Ondřej Kyas vnímá symfonickou formu svérázným způsobem. Je to pro něj více způsob subjektivního hudebního vyjádření v uzavřeném hudebním oblouku než formální záležitost. Při lpění na formalitách by bylo možná lépe označit skladbu jako fantazii.

Premiéra symfonie byla zařazená na druhé místo v pořadu večera a prolínala se s ostatními uvedenými skladbami skrze sólové nástroje, ale částečně také svým programním charakterem, byť se jedná o program nevyslovený.

Po přestávce a tedy následně po Kyasově premiéře provedl Ensemble Opera Diversa skladbu Ondřeje Štochla pro P.A.S.ti, pro smyčce a hoboj. Obě kompozice se setkaly ve výrazné roli sólového hoboje, Štochlova skladba je navíc inspirovaná poruchou autistického spektra, konkrétně Aspergerovým syndromem, a je programní zcela přiznaně. Housle a violy jsou umístěny po stranách posluchačů, violoncella a kontrabas proti nim. Tvoří tak uzavřený zvukový oblouk, z nějž vycházejí mnohoznačné, překrývající se podněty k sólovému hlasu hoboje, který stojí uprostřed. Jeho hlas je spíš osamělý než sólový, podnětům útočícím ze všech stran uhýbá, kličkuje mezi nimi a svádí s nimi nekonečné množství malých soubojů, v nichž nemůže zvítězit. Za každou nastraženou pastí, které se vyhne, čeká několik dalších.

Obě současné kompozice obklopily dvě skladby Jana Nováka – vynikajícího a vytrvale nedoceněného českého skladatele. Na úvod koncertu zazněl jeho Odarum concentus pro smyčcový orchestr, v závěru Koncert pro klavír a smyčcový orchestr. Díky živelně nápaditým melodiím a ohromné rytmické členitosti kombinovaným s klasicistním smyslem pro formu jsou Novákovy skladby posluchačsky až neuvěřitelně vstřícné, a přitom prosté banalit a jakékoliv laciné podbízivosti. Jejich absence v běžném repertoáru čekých orchestrů je absolutně nepochopitelná.

Nejméně nápadným sólistou večera byl perkusionista Martin Opršál, který tvořil vyrovnanou dvojici s klavíristkou Alicí Rajnohovou při provedení symfonie Ondřeje Kyase. Jejich souhra byla příkladně vyrovnaná, komunikující a podřízená celkovému zvuku. Opršálovy perkuse byly citlivé, ale dostatečně průrazné a čitelné. Alice Rajnohová zahrála perfektně klavírní koncert Jana Nováka – v obou Novákových kompozicích se ale ukázal v tom nejlepším světle celý orchestr Ensemble Opera Diversa pod vedením Gabriely Tardonové. Ve dvou prostředních skladbách pogramu na sebe strhl nejvíc pozornosti hobojista Vilém Veverka soustředěným provedením svých partů. Jeho projev byl barevně natolik charakteristický, že se při provedení Kyasovy symfonie dokonce vkrádala myšlenka umístit hoboj společně s perkusemi a klavírem za orchestr. Stal by se ještě více součástí celku a osobitou hrou by se jistě dostatečně prosadil i z nezvyklého místa. Centrální umístění hoboje ve Štochlových pro P.A.S.tech bylo v souladu s předpisem autora. Hoboj zde má úlohu mysli bojující s nepochopitelnými sociálními interakcemi – Vilém Veverka ji ztvárnil  soustředěně, procítěně a bez přepjatostí. Jen některé výraznější choreografické prvky by si mohl především u tak vážně míněných věcí odpustit.

Ensemble Opera Diversa včera představil první album, které natočil ve své vlastní režii i dramaturgii. Nahrávka obsahuje klavírní a hobojový koncert Jana Nováka, z nichž první byl v závěru koncertu proveden i živě. Sólisté alba jsou Alice Rajnohová a Vilém Veverka, diriguje Gabriela Tardonová, v Redutě tedy byli na křtu přítomní všichni podezřelí. Soubor se na tvorbu Jana Nováka zaměřuje od roku 2014, uvádí jeho skladby na svých koncertech pravidelně a bylo to znát i na včerejším koncertu. Hudebníci mají Novákovy partitury „v ruce“, při provedení už se neřeší noty, ale styl a vycizelované detaily. Album Jan Novák nese podtitul vol. 1, lze tedy očekávat pokračování.

Jan Novák: Odarum concentus, pro smyčcový orchestr, Ondřej Kyas: Komorní symfonii č. 2 pro hoboj, klavír, perkuse a smyčce (premiéra), Ondřej Štochl: pro P.A.S.ti, pro smyčce a hoboj, Jan Novák: Koncert pro klavír a smyčcový orchestr. Hudební nastudování Gabriela Tardonová. Alice Rajnohová – klavír, Vilém Veverka – hoboj, Martin Opršál – perkuse, orchestr Ensemble Opera Diversa. 10. února 2016, Reduta, Brno.

Foto Arathan Photography

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

S dirigentkou Gabrielou Tardonovou jsme se sešli v Kabinetu múz, kde Ensemble Opera Diversa ve svých kočovných časech také občas hrával. Nemluvili jsme ale ani tak o historii jednoho z jejích domovských souborů, jako spíš o jeho blízké i vzdálenější budoucnosti. Začali jsme pochopitelně u opery Miloše Štědroně Chameleon, jejíž premiéra se blíží. Nezapomněli jsme ale na Mladé brněnské symfoniky, které Gabriela Tardonová vede, ani na její vlastní ambice a přání.  více

Ensemble Opera Diversa letos uvedl čtyřdílný cyklus koncertů věnovaný vítězným mocnostem druhé světové váky. Včera se v Domě umění města Brna konala jeho poslední část – ruské, respektive sovětské skladatele v ní reprezentoval Dmitrij Šostakovič.  více

Ensemble Opera Diversa včera zahájil sezónu pořadem české hudby, hostem byl hobojista Vilém Veverka. Diversa se předvedla jako konsolidovaný a spolehlivý komorní orchestr, spojení s renomovaným sólistou mu postavilo i náročné měřítko, v němž orchestr bez problémů obstál.  více





Koncert s podtitulem Haydn a Šostakovič v g moll uzavřel ve čtvrtek 16. května v Besedním domě abonentní řadu Filharmonie doma. Jednalo se také o poslední koncert sezóny 2023/24 (když nepočítáme páteční reprízu), při kterém v čele Filharmonie Brno stanul její šéfdirigent Dennis Russell Davies. V druhé půli večera pak orchestr doplnili zpěváci Jana Šrejma Kačírková (soprán) a Jiří Služenko (bas). Jak už z názvu koncertu vyplývá, dramaturgie vedle sebe v rámci čtvrtečního programu postavila díla Josepha Haydna a Dimitrije Šostakoviče, která spojuje takřka výhradně pouze tónina, ve které byla napsána.  více

Dina e Mel je chorvatské hudební duo, které tvoří zpěvačka Dina Bušić a kytaristka Melita Ivković. Obě klasicky vzdělané hudebnice se soustavně věnují písním etnické menšiny Arbenešů, etnických Albánců, kteří v minulosti migrovali do chorvatského Zadaru. Duo Dina e Mel vystoupí v srpnu 2024 na festivalu Maraton hudby Brno v rámci programu Balkan Soirée.  více

Koncertem s názvem Epilogy zakončila Filharmonie Brno abonentní řadu Filharmonie v divadle I s podtitulem Oslavná. Pod taktovkou Tomáše Netopila provedla 9. května program složený ze skladeb Sergeje Rachmaninova, Gustava Mahlera a Alfreda Schnittkeho, které svým způsobem, více či méně, epilogy jsou.  více

Brno – město hudby UNESCO v loňském roce zahájilo víceletý projekt, který si klade za cíl zmapovat a zviditelnit brněnskou amatérskou hudební scénu. V letošním roce se projekt věnuje folklorním souborům. Vyvrcholením Roku folklorních souborů bude společný happening, který proběhne 6. června v odpoledních hodinách a zaplní celé historické centrum Brna. Pro tuto příležitost se projekt propojí s již tradiční akcí Brněnsko tančí a zpívá, která se dlouhodobě snaží o prezentaci lidové kultury etnografické oblasti Brněnska.  více

Po roce a půl se do Brna vrátila legenda současného instrumentálního jazz rocku (fusion) Snarky Puppy. V devítičlenné sestavě vystoupili 1. května v rámci Jazz Festu Brno ve vyprodaném Sono Centru. Během více než hodinu a půl dlouhé show zahráli jak několik skladeb z nejnovějšího alba Empire Central, tak výběr z přechozích nahrávek.  více

Brno – město hudby UNESCO v loňském roce zahájilo víceletý projekt, který si klade za cíl prozkoumat a zviditelnit brněnskou amatérskou hudební scénu. V minulém roce se zaměřil na pěvecké sbory, letošní ročník je věnován folklorním souborům a dalším tělesům, které mají jako svůj hlavní inspirační zdroj lidovou píseň.  více

Exkurz do hudby tří, částečně ovšem čtyř století připravila divákům Filharmonie Brno při pátém koncertu abonentní řady Filharmonie doma. Ve čtvrtek 25. dubna v Besedním domě provedla pod vedením dirigenta Takeshiho Moriuchiho skladby Maurice Ravela, Roberta Schumanna, Johna Adamse a Wolfganga Amadea Mozarta. Při interpretaci Schumannova písňového cyklu Láska a život ženy, který dal celému koncertu název, orchestr doplnila mezzosopranistka Markéta Cukrovávíce

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Velké finále 31. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby se již pomalu a jistě blíží – pomyslný odpočet trojice posledních koncertů zahájil čtvrteční večer 4. dubna v kostele sv. Janů s podtitulem Kantiléna: Zemek Novák, Graham, Emmert. Jak je již z názvu zjevné, dramaturgii koncertu tvořila díla Pavla Zemka Nováka, Petera Grahama a Františka Gregora Emmerta. Stejně patrné však již není, že skladby Zemka Nováka a Grahama se po více než třiceti letech – a právě na 31. ročníku festivalu – dočkaly své světové premiéry. Není bez zajímavosti, že původně měly skladby zaznít společně v rámci vigilie o Bílé sobotě. Samotné interpretace duchovních kompozic brněnských skladatelů se ujaly sopranistky Aneta Podracká Bendová a Jana Vondrů, s nimiž vystoupili varhaník Petr Kolář, dětský sbor Kantiléna pod vedením sbormistra Michala Jančíka a soubor Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdravíce

Nejčtenější

Kritika

Koncert s podtitulem Haydn a Šostakovič v g moll uzavřel ve čtvrtek 16. května v Besedním domě abonentní řadu Filharmonie doma. Jednalo se také o poslední koncert sezóny 2023/24 (když nepočítáme páteční reprízu), při kterém v čele Filharmonie Brno stanul její šéfdirigent Dennis Russell Davies. V druhé půli večera pak orchestr doplnili zpěváci Jana Šrejma Kačírková (soprán) a Jiří Služenko (bas). Jak už z názvu koncertu vyplývá, dramaturgie vedle sebe v rámci čtvrtečního programu postavila díla Josepha Haydna a Dimitrije Šostakoviče, která spojuje takřka výhradně pouze tónina, ve které byla napsána.  více