Kyas, Štochl, Diversa. Příběhy beze slov a pasti sociálních interakcí

Kyas, Štochl, Diversa. Příběhy beze slov a pasti sociálních interakcí

V brněnské Redutě včera odehrál svůj první letošní koncert Ensemble Opera Diversa, na programu byla premiéra Komorní symfonie č. 2 kmenového autora souboru Ondřeje Kyase. Součástí večera byla také prezentace CD se skladbami Jana Nováka.

Kyasova Komorní symfonie č. 2 pro hoboj, klavír, perkuse a smyčce především vypráví příběh. Je to příběh abstraktní, není podložený žádným konkrétním programem ani naznačenou inspirací. Přesto je ale neustále přítomen a vyprávění probíhá čistě hudebními prostředky. Ondřej Kyas je vypravěč důkladný, symfonie je sice jednovětá, ale trvá něco málo přes dvacet minut. Svým rozměrem je to tedy poněkud hrabalovská věta a hlavně hodně dlouhá hudební plocha. Přesto nedochází k pocitu opakování, rozmělnění či banálního tlachání. Hudba probíhá ve vlnách, které postupně narůstají, mají své vrcholy a opět odeznívají, aby udělaly místo dalším.

Hoboj, klavír a perkuse nehrají typickou roli sólových nástrojů. Především klavír a perkuse umístěné za smyčcovým orchestrem vytvářejí komunikující zvukové plochy, které prosakují zvukem smyčců a přidávají k jejich měkkému zvuku lehce industriální prvek. Hoboj umístěný před orchestrem má výraznější koncertantní funkci a strhává na sebe pozornost výraznými melodickými linkami. Pojmenování skladby jako symfonie lze pokládat především za pracovní věc, Ondřej Kyas vnímá symfonickou formu svérázným způsobem. Je to pro něj více způsob subjektivního hudebního vyjádření v uzavřeném hudebním oblouku než formální záležitost. Při lpění na formalitách by bylo možná lépe označit skladbu jako fantazii.

Premiéra symfonie byla zařazená na druhé místo v pořadu večera a prolínala se s ostatními uvedenými skladbami skrze sólové nástroje, ale částečně také svým programním charakterem, byť se jedná o program nevyslovený.

Po přestávce a tedy následně po Kyasově premiéře provedl Ensemble Opera Diversa skladbu Ondřeje Štochla pro P.A.S.ti, pro smyčce a hoboj. Obě kompozice se setkaly ve výrazné roli sólového hoboje, Štochlova skladba je navíc inspirovaná poruchou autistického spektra, konkrétně Aspergerovým syndromem, a je programní zcela přiznaně. Housle a violy jsou umístěny po stranách posluchačů, violoncella a kontrabas proti nim. Tvoří tak uzavřený zvukový oblouk, z nějž vycházejí mnohoznačné, překrývající se podněty k sólovému hlasu hoboje, který stojí uprostřed. Jeho hlas je spíš osamělý než sólový, podnětům útočícím ze všech stran uhýbá, kličkuje mezi nimi a svádí s nimi nekonečné množství malých soubojů, v nichž nemůže zvítězit. Za každou nastraženou pastí, které se vyhne, čeká několik dalších.

Obě současné kompozice obklopily dvě skladby Jana Nováka – vynikajícího a vytrvale nedoceněného českého skladatele. Na úvod koncertu zazněl jeho Odarum concentus pro smyčcový orchestr, v závěru Koncert pro klavír a smyčcový orchestr. Díky živelně nápaditým melodiím a ohromné rytmické členitosti kombinovaným s klasicistním smyslem pro formu jsou Novákovy skladby posluchačsky až neuvěřitelně vstřícné, a přitom prosté banalit a jakékoliv laciné podbízivosti. Jejich absence v běžném repertoáru čekých orchestrů je absolutně nepochopitelná.

Nejméně nápadným sólistou večera byl perkusionista Martin Opršál, který tvořil vyrovnanou dvojici s klavíristkou Alicí Rajnohovou při provedení symfonie Ondřeje Kyase. Jejich souhra byla příkladně vyrovnaná, komunikující a podřízená celkovému zvuku. Opršálovy perkuse byly citlivé, ale dostatečně průrazné a čitelné. Alice Rajnohová zahrála perfektně klavírní koncert Jana Nováka – v obou Novákových kompozicích se ale ukázal v tom nejlepším světle celý orchestr Ensemble Opera Diversa pod vedením Gabriely Tardonové. Ve dvou prostředních skladbách pogramu na sebe strhl nejvíc pozornosti hobojista Vilém Veverka soustředěným provedením svých partů. Jeho projev byl barevně natolik charakteristický, že se při provedení Kyasovy symfonie dokonce vkrádala myšlenka umístit hoboj společně s perkusemi a klavírem za orchestr. Stal by se ještě více součástí celku a osobitou hrou by se jistě dostatečně prosadil i z nezvyklého místa. Centrální umístění hoboje ve Štochlových pro P.A.S.tech bylo v souladu s předpisem autora. Hoboj zde má úlohu mysli bojující s nepochopitelnými sociálními interakcemi – Vilém Veverka ji ztvárnil  soustředěně, procítěně a bez přepjatostí. Jen některé výraznější choreografické prvky by si mohl především u tak vážně míněných věcí odpustit.

Ensemble Opera Diversa včera představil první album, které natočil ve své vlastní režii i dramaturgii. Nahrávka obsahuje klavírní a hobojový koncert Jana Nováka, z nichž první byl v závěru koncertu proveden i živě. Sólisté alba jsou Alice Rajnohová a Vilém Veverka, diriguje Gabriela Tardonová, v Redutě tedy byli na křtu přítomní všichni podezřelí. Soubor se na tvorbu Jana Nováka zaměřuje od roku 2014, uvádí jeho skladby na svých koncertech pravidelně a bylo to znát i na včerejším koncertu. Hudebníci mají Novákovy partitury „v ruce“, při provedení už se neřeší noty, ale styl a vycizelované detaily. Album Jan Novák nese podtitul vol. 1, lze tedy očekávat pokračování.

Jan Novák: Odarum concentus, pro smyčcový orchestr, Ondřej Kyas: Komorní symfonii č. 2 pro hoboj, klavír, perkuse a smyčce (premiéra), Ondřej Štochl: pro P.A.S.ti, pro smyčce a hoboj, Jan Novák: Koncert pro klavír a smyčcový orchestr. Hudební nastudování Gabriela Tardonová. Alice Rajnohová – klavír, Vilém Veverka – hoboj, Martin Opršál – perkuse, orchestr Ensemble Opera Diversa. 10. února 2016, Reduta, Brno.

Foto Arathan Photography

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

S dirigentkou Gabrielou Tardonovou jsme se sešli v Kabinetu múz, kde Ensemble Opera Diversa ve svých kočovných časech také občas hrával. Nemluvili jsme ale ani tak o historii jednoho z jejích domovských souborů, jako spíš o jeho blízké i vzdálenější budoucnosti. Začali jsme pochopitelně u opery Miloše Štědroně Chameleon, jejíž premiéra se blíží. Nezapomněli jsme ale na Mladé brněnské symfoniky, které Gabriela Tardonová vede, ani na její vlastní ambice a přání.  více

Ensemble Opera Diversa letos uvedl čtyřdílný cyklus koncertů věnovaný vítězným mocnostem druhé světové váky. Včera se v Domě umění města Brna konala jeho poslední část – ruské, respektive sovětské skladatele v ní reprezentoval Dmitrij Šostakovič.  více

Ensemble Opera Diversa včera zahájil sezónu pořadem české hudby, hostem byl hobojista Vilém Veverka. Diversa se předvedla jako konsolidovaný a spolehlivý komorní orchestr, spojení s renomovaným sólistou mu postavilo i náročné měřítko, v němž orchestr bez problémů obstál.  více





Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

V sobotu 29. listopadu proběhl v bretaňském Rennes mimořádný koncert a masterclass brněnského Dua Ardašev, které do Francie zavítalo na pozvání partnerského města Rennes a za organizační podpory kanceláře Brno – město hudby UNESCO. Akce se uskutečnila v rámci projektu Face à la guerre – dialogues européens, iniciovaného Francouzským institutem a koordinovaného kulturní institucí Les Champs Libres.  více

Znovuobjevení a digitalizace brněnských polyfonních rukopisů BAM 1 a BAM 2 otevřely novou kapitolu zkoumání a interpretace renesanční hudby. Na průsečíku historického výzkumu, moderních technologií a umělecké interpretace stojí Past Forward, přeshraniční projekt propojující instituce z Nizozemska, Belgie a České republiky. V jeho uměleckém jádru stojí dva hudebníci, jejichž přístupy se vzájemně doplňují: Tim Braithwaite, umělecký ředitel Cappella Pratensis, a Kateřina Maňáková, loutnistka, která vyučuje hru na rané drnkací nástroje na Janáčkově akademii múzických umění a je garantkou celé iniciativy. V tomto rozhovoru hovoří o práci s dosud opomíjenými prameny, o výzvách historicky poučené interpretace, o příslibech mezinárodní spolupráce a o své vizi budoucnosti interpretace rané hudby.  více

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce

Brněnský rodák, klavírista a generální ředitel České filharmonie David Mareček vystupuje společně s violoncellistou Václavem Petrem na koncertním turné v Jižní Koreji. Duo během prvního listopadového týdne představuje český repertoár na prestižních pódiích, mimo jiné v Seogwipo Arts Center, Yongin Poeun Art Hall a Daegu Concert House.  více

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.  více

Městské divadlo Brno uvedlo světovou premiéru muzikálu Winton, který se pokusil převést do jevištní podoby příběh muže, který bez okázalosti a bez očekávání slávy zachránil 669 dětí před holokaustem. Nový titul hudebního divadla vznikl ze spolupráce skladatele a brněnského klavíristy Daniela Kyzlinka a libretisty Luďka Kašparovského. Režie novinky se ujal Petr Gazdík. Při prvním uvedení v hledišti dokonce usedli potomci zachráněných, „Nickyho rodina“, i syn sira Nicholase Wintona.  více

Na Světový den měst (31. října 2025) jmenovala generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulay 58 měst, která se stávají novými členy Sítě kreativních měst UNESCO (UCCN). Tato města nyní spojuje závazek prosazovat kreativitu v různých kulturních oblastech jako hnací sílu udržitelného rozvoje. Brno je městem hudby UNESCO od roku 2017.  více

Na podzim příštího roku se odehraje jubilejní desátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Janáček Brno, který tentokrát ponese podtitul Kořeny. Jako malá ochutnávka se v pátek 31. října
v Mahenově divadle odehrál slavnostní koncert k představení programu MFJB 2026. Během večera, pojmenovaného příhodně Janáček na start! zazněla díla Jeana Sibelia, Leoše Janáčka, Bély Bartóka a Antonína Dvořáka, kterých se ujali houslista Josef Špaček a klavírista Miroslav Sekeravíce

Festival Moravský podzim, pořádaný Filharmonií Brno, dlouhodobě patří k nejvýznamnějším hudebním událostem podzimní sezóny. Jeho součástí se už potřetí stal i studentský projekt Nový svět Moravského podzimu – živoucí důkaz toho, že spojení akademického prostředí a profesionální praxe může přinášet podnětné i hluboce umělecké výsledky. Tento projekt, který vznikl na půdě JAMU jako experiment v rámci výuky předmětu praktická dramaturgie, se za několik let proměnil v plnohodnotnou a respektovanou součást festivalového programu.  více

Na 22. září letošního roku připadlo 150. výročí narození Mikalojuse Konstantinase Čiurlionise (1875–1911) – litevského umělce, skladatele, malíře a sbormistra, zakladatele litevské národní hudby a představitele symbolismu a art nouveau. Koncert pojmenovaný Mikalojus Konstantinas Čiurlionis – MKČ 150, který na toto jubileum jasně odkazoval, se odehrál ve čtvrtek 23. října v Besedním domě. Dramaturgie koncertu spojila Čiurlionisovy skladby s díly Františka Chaloupky, který se na projektu spolupodílel právě jako dramaturg. Program koncertu pak byl opatřen souhrnným pojmenováním Mikalojus Konstantinas Čiurlionis / František Chaloupka: Moje cesta, který odkazuje na jeden z Čiurlionisových obrazových triptychů. Chaloupkovo dílo ovšem nevychází z Čiurlionise přímočaře. Jde si vlastní cestou, ale spojuje se s ním skrze inspiraci v mytologii, ve které spatřuje silný odraz současnosti.  více

Koncertní večer v podání ansámblu PhilHarmonia Octet Prague s hostujícím barytonistou Romanem Hozou přinesl program koncipovaný s dramaturgickou citlivostí – s důrazem na kontinuitu klasické tradice a její pozdější metamorfózy.  více

Program s názvem Britten & Šostakovič nabídl nejen setkání s dvěma pilíři hudby 20. století, ale také dvě světové premiéry současných českých skladatelů – Štěpána Filípka a Sáry Medkové. Program tak přirozeně propojil minulost a současnost, tradici a experiment, přičemž na pódiu se potkali dva interpreti, kteří jsou zároveň skladateli a dlouhodobými komorními partnery.  více

V Janáčkově divadle zaznělo 19. října 2025 Händelovo oratorium Šalamoun (Solomon) v provedení Orchestra of the Age of Enlightenment a Choir of the Age of Enlightenment pod vedením Johna Butta. Už od prvních tónů předehry bylo zřejmé, že půjde o mimořádnou událost: měkký zvuk dobových nástrojů, jasná artikulace a pevné vedení generálního basu vyvolaly v sále pocit slavnostní průzračnosti.  více

Brněnské uvedení Janáčkovy Její pastorkyňa na festivalu Moravský podzim znovu potvrdilo, že i po letech může původní režijní koncepce odhalovat nové dramatické a hudební nuance díky částečné změně obsazení a interpretační invenci. Režie Martina Glasera zůstává pevně zakotvena v realistickém výkladu díla, avšak ve spojení s hudebním vedením Roberta Kružíka působí inscenace živě, sevřeně a emocionálně velmi pravdivě.  více

Nejčtenější

Kritika

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více