V brněnské Redutě včera odehrál svůj první letošní koncert Ensemble Opera Diversa, na programu byla premiéra Komorní symfonie č. 2 kmenového autora souboru Ondřeje Kyase. Součástí večera byla také prezentace CD se skladbami Jana Nováka.
Kyasova Komorní symfonie č. 2 pro hoboj, klavír, perkuse a smyčce především vypráví příběh. Je to příběh abstraktní, není podložený žádným konkrétním programem ani naznačenou inspirací. Přesto je ale neustále přítomen a vyprávění probíhá čistě hudebními prostředky. Ondřej Kyas je vypravěč důkladný, symfonie je sice jednovětá, ale trvá něco málo přes dvacet minut. Svým rozměrem je to tedy poněkud hrabalovská věta a hlavně hodně dlouhá hudební plocha. Přesto nedochází k pocitu opakování, rozmělnění či banálního tlachání. Hudba probíhá ve vlnách, které postupně narůstají, mají své vrcholy a opět odeznívají, aby udělaly místo dalším.
Hoboj, klavír a perkuse nehrají typickou roli sólových nástrojů. Především klavír a perkuse umístěné za smyčcovým orchestrem vytvářejí komunikující zvukové plochy, které prosakují zvukem smyčců a přidávají k jejich měkkému zvuku lehce industriální prvek. Hoboj umístěný před orchestrem má výraznější koncertantní funkci a strhává na sebe pozornost výraznými melodickými linkami. Pojmenování skladby jako symfonie lze pokládat především za pracovní věc, Ondřej Kyas vnímá symfonickou formu svérázným způsobem. Je to pro něj více způsob subjektivního hudebního vyjádření v uzavřeném hudebním oblouku než formální záležitost. Při lpění na formalitách by bylo možná lépe označit skladbu jako fantazii.
Premiéra symfonie byla zařazená na druhé místo v pořadu večera a prolínala se s ostatními uvedenými skladbami skrze sólové nástroje, ale částečně také svým programním charakterem, byť se jedná o program nevyslovený.
Po přestávce a tedy následně po Kyasově premiéře provedl Ensemble Opera Diversa skladbu Ondřeje Štochla pro P.A.S.ti, pro smyčce a hoboj. Obě kompozice se setkaly ve výrazné roli sólového hoboje, Štochlova skladba je navíc inspirovaná poruchou autistického spektra, konkrétně Aspergerovým syndromem, a je programní zcela přiznaně. Housle a violy jsou umístěny po stranách posluchačů, violoncella a kontrabas proti nim. Tvoří tak uzavřený zvukový oblouk, z nějž vycházejí mnohoznačné, překrývající se podněty k sólovému hlasu hoboje, který stojí uprostřed. Jeho hlas je spíš osamělý než sólový, podnětům útočícím ze všech stran uhýbá, kličkuje mezi nimi a svádí s nimi nekonečné množství malých soubojů, v nichž nemůže zvítězit. Za každou nastraženou pastí, které se vyhne, čeká několik dalších.
Obě současné kompozice obklopily dvě skladby Jana Nováka – vynikajícího a vytrvale nedoceněného českého skladatele. Na úvod koncertu zazněl jeho Odarum concentus pro smyčcový orchestr, v závěru Koncert pro klavír a smyčcový orchestr. Díky živelně nápaditým melodiím a ohromné rytmické členitosti kombinovaným s klasicistním smyslem pro formu jsou Novákovy skladby posluchačsky až neuvěřitelně vstřícné, a přitom prosté banalit a jakékoliv laciné podbízivosti. Jejich absence v běžném repertoáru čekých orchestrů je absolutně nepochopitelná.
Nejméně nápadným sólistou večera byl perkusionista Martin Opršál, který tvořil vyrovnanou dvojici s klavíristkou Alicí Rajnohovou při provedení symfonie Ondřeje Kyase. Jejich souhra byla příkladně vyrovnaná, komunikující a podřízená celkovému zvuku. Opršálovy perkuse byly citlivé, ale dostatečně průrazné a čitelné. Alice Rajnohová zahrála perfektně klavírní koncert Jana Nováka – v obou Novákových kompozicích se ale ukázal v tom nejlepším světle celý orchestr Ensemble Opera Diversa pod vedením Gabriely Tardonové. Ve dvou prostředních skladbách pogramu na sebe strhl nejvíc pozornosti hobojista Vilém Veverka soustředěným provedením svých partů. Jeho projev byl barevně natolik charakteristický, že se při provedení Kyasovy symfonie dokonce vkrádala myšlenka umístit hoboj společně s perkusemi a klavírem za orchestr. Stal by se ještě více součástí celku a osobitou hrou by se jistě dostatečně prosadil i z nezvyklého místa. Centrální umístění hoboje ve Štochlových pro P.A.S.tech bylo v souladu s předpisem autora. Hoboj zde má úlohu mysli bojující s nepochopitelnými sociálními interakcemi – Vilém Veverka ji ztvárnil soustředěně, procítěně a bez přepjatostí. Jen některé výraznější choreografické prvky by si mohl především u tak vážně míněných věcí odpustit.
Ensemble Opera Diversa včera představil první album, které natočil ve své vlastní režii i dramaturgii. Nahrávka obsahuje klavírní a hobojový koncert Jana Nováka, z nichž první byl v závěru koncertu proveden i živě. Sólisté alba jsou Alice Rajnohová a Vilém Veverka, diriguje Gabriela Tardonová, v Redutě tedy byli na křtu přítomní všichni podezřelí. Soubor se na tvorbu Jana Nováka zaměřuje od roku 2014, uvádí jeho skladby na svých koncertech pravidelně a bylo to znát i na včerejším koncertu. Hudebníci mají Novákovy partitury „v ruce“, při provedení už se neřeší noty, ale styl a vycizelované detaily. Album Jan Novák nese podtitul vol. 1, lze tedy očekávat pokračování.
Jan Novák: Odarum concentus, pro smyčcový orchestr, Ondřej Kyas: Komorní symfonii č. 2 pro hoboj, klavír, perkuse a smyčce (premiéra), Ondřej Štochl: pro P.A.S.ti, pro smyčce a hoboj, Jan Novák: Koncert pro klavír a smyčcový orchestr. Hudební nastudování Gabriela Tardonová. Alice Rajnohová – klavír, Vilém Veverka – hoboj, Martin Opršál – perkuse, orchestr Ensemble Opera Diversa. 10. února 2016, Reduta, Brno.
Zatím nebyl přidán žádný komentář..