Filharmonie Brno otevřela sezonu

Filharmonie Brno otevřela sezonu

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.

O vlivech Beethovenovy hudby na tvorbu Johannese Brahmse byly napsány stohy knih a obzvláště Symfonie č. 1 c moll je mnohými chápána jako přímé pokračování beethovenovského hudebního ideálu. Dirigent a klavírista Hans von Bülow dokonce Brahmsovu symfonii charakterizoval jako Beethovenovu Desátou. Přes mnohé melodické, tonální, či tektonické podobnosti je však jádro Brahmsova díla odlišné. Tam, kde Beethoven dává prostor extatickým výbojům hudby, upřednostňuje Brahms lyrické a intimní polohy. Kde Beethoven burácí v heroickém fortissimu, přichází Brahms s takřka melancholickou zpovědí v mezzopianu. Kde Beethoven mluví k lidem, zpívá Brahms něžně do ucha Clary Schumannové. Je úkolem dirigenta, aby tuto nezvyklou dichotomii objevil a přetlumočil hudebníkům a posluchačům. A to se Dennisovi Russellu Daviesovi bezpochyby podařilo.

filharmonie_brno_zahajeni_2019_2020_Foto_vojtech_kaba_03

Šéfdirigent brněnské filharmonie má pro lyrická místa cit a dovede je uchopit s tak upřímnou lehkostí, že se elegantně vyhne i nebezpeční patetického vyznění. Velkou pochvalu zaslouží především smyčce, které byly výrazově vyrovnané a dirigentův záměr výtečně transformovaly do něžně hřejivé hudby. Diskutabilní mohlo být snad jen sólo koncertního mistra Pavla Wallingera. Houslista užíval po celou dobu sóla mohutné vibráto – v jiných případech nepochybně působivé. Zde však možná až příliš narušovalo onen nepatetický a nestylizovaný výraz zbylého orchestru. S drobnými intonačními a rytmickými nesnázemi se potýkalo také flétnové sólo, které nicméně záhy vykrystalizovalo do jasné a bezchybné intonace.

filharmonie_brno_zahajeni_2019_2020_Foto_vojtech_kaba_04

Bartókův klavírní koncert představil legendu klavírní interpretace Elisabeth Leonskou, která zazářila okamžitě po svém nástupu. S lehkým, bezmála jazzovým úhozem, akcentovala nezvyklou barevnou kombinaci Bartókovy hudby. V porovnání s většinou Bartókových děl je Klavírní koncert č. 3 mnohem umírněnější, méně disonantní a značně lyričtější, přesto si zachovává typické rysy Bartókovy skladatelské osobnosti. Elisabeth Leonskaja excelovala v šíři výrazové palety, kdy každá nová část dostávala o trochu jiné vyznění než ta předchozí. Některé úseky skutečně připomínaly avantgardní sepětí jazzu (u klavíru) a artificiální hudby. V Bartókově nezvykle krotkém díle se tyto prvky hudební moderny sice objevují, avšak v nastudování Filharmonie Brno zůstaly pevně vetkány do hudební faktury, aniž by nepatřičně nevystupovaly rušivě do popředí. Což je další důkaz Daviesova citlivého nakládání s moderními prvky v hudbě. Jako přídavek zvolila Elisabeth Leonskaja druhou větu z Mozartovy Klavírní sonáty č. 12 F dur, kterou uchopila s takřka rubinsteinovským rubatem. V této nezvykle romantické interpretaci neměl Mozart daleko do Chopina.

filharmonie_brno_zahajeni_2019_2020_Foto_vojtech_kaba_01

Závěrečná skladba DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joe Hisaischi byla zcela jiného charakteru tedy minimalistická, úderná, sršící vtipem, energií a radostí. Jednalo se o vítané koření zpočátku spíše vážně laděného večera. Je škoda, že šlo pouze o osmi minutovou skladbu. Výsledný dojem byl sice pozitivní, ale bohužel také dramaturgicky nevyrovnaný a neuhasil náhlou žízeň po moderní hudbě, na kterou posluchače navnadil. Filharmonie Brno se poprala se ctí s náročnými polyrytmy a skutečně velkou pochvalu si zaslouží sekce bicích nástrojů, která pevně podržela zbytek orchestru. Obzvláště povedené byly hudební střihy mezi bicími nástroji a smyčcovou sekcí v závěru skladby. Výtečná tečka večera!

Filharmonie Brno tedy svoji 64. Sezónu zahájila úspěšně. To nejlepší nás teprve čeká, přesto nelze popřít, že jsou hudebníci ve skvělé kondici a že jim spolupráce s šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem bezpochyby svědčí. Před další polokulatou sezónou nás snad čeká jízda nabitá skvělými výkony a pozoruhodnou dramaturgií.

JOHANNES BRAHMS

Symfonie č. 1 c moll op. 68

BÉLA BARTÓK

Klavírní koncert č. 3 E dur Sz. 119

JOE HISAISHI

DA. MA. SHI. E (Iluzivní obraz)

Stadion (Kulturní centrum Babylon)

čtvrtek 19. září 2019

Foto Vojtěch Kába

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Přerod úspěšné klasické akordeonistky v písničkářku. To bylo jedno z témat rozhovoru s Klárou Veselou. Především jsme však strávili příjemný čas nad jejím novým, celkově už třetím, albem Delicia.  více

V brněnském divadle Buranteatr se o víkendu uskutečnila premiéra autorského pohybového divadla s názvem Ondina: Malá mořská milovaná v podání spolku ProArt. Jak je již zvykem u tohoto nezávislého tělesa, jednalo se o multižánrovou inscenaci, kombinující prvky tance a činohry a to za účasti toliko dvojice protagonistů (Lucie Hrochová a Martin Dvořák), kteří jsou zároveň tvůrci představení.  více

Komická opera Růžový kavalír patří k nejmilovanějším a nejčastěji uváděným operám Richarda Strausse, ale také k nejvýznačnějším operním dílům minulého věku. Za více než století od své premiéry 26. ledna 1911 se stala prubířským kamenem operních režisérů, sólových zpěváků, orchestrálních hráčů i dirigentů. V pátek se tento titul po pětatřiceti letech vrátil do Brna na jeviště Janáčkova divadla. Po více než úspěšných Hoffmannových povídkách v režii uměleckého dua SKUTR, které sezonu zahájily, se jednalo o další velké sousto dramaturgického plánu Národního divadla Brno. Režijního nastudování se tentokrát chopil umělecký šéf opery Národního divadla Brno Jiří Heřman. Scénu navrhl Tomáš Rusín, kostýmy Zuzana Štefunková Rusínová a světelný design Daniel Tesař. O videoprojekce se postaral Tomáš Hrůza. Orchestr řídil a hudbu nastudoval Robert Kružík, sbor vedla Klára Složilová Roztočilová.  více

Dva měsíce po zahajovacím koncertu sezóny se Filharmonie Brno vrátila do provizoria sálu brněnského Stadionu, tentokrát s prvním koncertem spadajícím do abonentní řady Filharmonie na Stadionu. Program včerejšího večera s názvem Emoce a vášně mile překvapil, stejně jako jeho precizní provedení brněnskou filharmonií.  více

Brněnský hudebník Jan Švihálek se řadu let věnuje blues s kapelou Hoochie Coochie Band. Před pár lety však založil další kapelu, Band of Heysek, ve které naplňuje své představy o jiné podobě blues, syrovější, punkovější, rytmičtější. Za kořeny této hudby se vypravil nejprve sám a později s celou kapelou. Navázal kontakty i přátelství s americkými špičkami žánru, zahrál si na prestižním festivalu, přivezl mississippské bluesmany do Česka a jeho kapela s nimi dokonce natočila nahrávky, které nyní připravuje k vydání.  více

Nejznámější slovenský folklorní soubor Lúčnica vystoupil na pódiu Janáčkova divadla v Brně. Z Bratislavy přivezli starší choreografie legendárního Štefana Nosáľa, který nás před dvěma lety navždy opustil.   více

Brněnská skupina Ateliér na sebe poprvé upozornila v roce 2015 sedmipísňovou nahrávkou Půlcédé. První plnohodnotné CD natočila na jaře 2019 ve studiu Indies ve spolupráci s mistrem zvuku Dušanem Součkem. Album vyšlo pod názvem Kalevalavíce

Novinka mezinárodní skupiny Korjen je jednou z nejúspěšnějších letošních nahrávek z distribuce společnosti Indies Scope. Album Sabur vyšlo v polovině září 2019 a hned na začátku října zabodovalo na 15. místě v prestižní hitparádě World Music Charts Europe, kterou sestavuje 43 rozhlasových publicistů z celé Evropy.  více

K víkendovým oslavám a vzpomínkovým akcím se ve svátečním Brně připojila také Filharmonie Brno, a to s okázalostí hodnou této klíčové kulturní instituce. U příležitosti oslav 30 let demokratického státu bylo vybráno oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka, které je už svým obsazením jakoby předurčeno k provedení při významných příležitostech. Jeho zkrácenou verzi včera v chrámu sv. Petra a Pavla nabídla Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, sbory Vox Iuvenalis, Smíšený sbor Kantiléna a Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Jana Ocetka. V pěti sólových rolích se představili Pavla Vykopalová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Michal Lehotský (tenor), Martin Šrejma (tenor) a velikán české pěvecké školy Richard Novák (bas).   více

V brněnském Besedním domě bylo včera nebývale rušno. Zcela vyprodaný sál (a to včetně míst ke stání) dal tušit, že první abonentní koncert Filharmonie Brno z řady Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“ patří k jedněm z nejdůležitějších večerů celé sezóny. Dramaturgie proti sobě postavila dva zcela opačné póly – českými i zahraničními posluchači milovaného Antonína Dvořáka, představitele vybroušené formy a melodické svěžesti, která učarovala i Johannesu Brahmsovi, a současnou americkou skladatelku, improvizátorku, zpěvačku, spisovatelku a režisérku Laurie Anderson, která pátrá po nových zvukových možnostech a proslula svými multimediálními projekty. Velkým lákadlem byla i účast samotné skladatelky. Laurie Anderson se však premiéry svého nově přepracovaného díla Amelia zúčastnila jako houslistka, zpěvačka a vypravěčka, když stanula na pódiu společně s orchestrem Filharmonie Brno, violoncellistou Rubinem Kodhelim a dirigentem Dennisem Russellem Daviesem. Ačkoliv by se dramaturgie večera – jak ostatně přiznává i programový text – dala trochu vratce podepřít „americkou“ berličkou, tím skutečně zásadním hudebním prvkem byl kontrast.  více

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více

Ve věku 41 let opustila tento svět po těžké nemoci zpěvačka a houslistka Jitka Šuranská. Rodačka z Kudlovic u Uherského Hradiště nezapřela v ničem, v čem vynikala, svoje slovácké kořeny. Byla jednou z těch obdařených bytostí, jež dokážou přenášet poselství lidových písní k posluchačům, kteří se jinak s folklorem v životě míjejí.  více

Nejčtenější

Kritika

V brněnském divadle Buranteatr se o víkendu uskutečnila premiéra autorského pohybového divadla s názvem Ondina: Malá mořská milovaná v podání spolku ProArt. Jak je již zvykem u tohoto nezávislého tělesa, jednalo se o multižánrovou inscenaci, kombinující prvky tance a činohry a to za účasti toliko dvojice protagonistů (Lucie Hrochová a Martin Dvořák), kteří jsou zároveň tvůrci představení.  více