Filharmonie Brno při startu nové řady na Stadionu

10. listopad 2017, 10:50
Filharmonie Brno při startu nové řady na Stadionu

První koncert z abonentního cyklu Filharmonie na Stadionu, nahrazující původní cyklus Filharmonie v divadle, se uskutečnil ve čtvrtek 9. listopadu 2017 v Kulturním centru Babylon. Na programu večera byla díla Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka a Edvarda Hagerupa Griega v provedení Filharmonie Brno a pod taktovkou norského dirigenta s českými kořeny Stefana Veselky.

První koncert nové abonentní řady se vrací k tradičněji pojaté dramaturgii a nabízí stěžejní díla autorů, které plným právem nazýváme klasiky. Ačkoliv koncert nesl název Česko-norské dialogy, byla dílem otevírajícím dveře do severských království „švédská“ symfonická báseň Hakon Jarl od Bedřicha Smetany. Jedná se o poslední z trojice symfonických básní, které autor věnoval jako dar švédskému publiku za uznání a pohostinství. Již na počátku skladby zaujme delikátní a bohatý zvuk žesťové sekce. Dirigent Stefan Veselka věnoval ohromnou péči výslednému zvuku a na kvalitě celé produkce se to bezesporu projevilo. Ne že by snad žesťová sekce jindy nepodávala kvalitní výkony, v tomto případě však skutečně zářila. Pochvalu si zasloužilo také příkladná práce s tempem a jednotný výraz díla. Jedinou a spíše zanedbatelnou vadou byla drobná chybička v sólovém klarinetu, která se ozvala přesně v konci posledního sólového výstupu.

fb_norsko_ceske_dialogy_2017_02_jelinek

Stěžejním dílem první poloviny večera byla však suita Peer Gynt Edvarda Hagerupa Griega, dílo, jehož věty Morgenstemning (Jitřní nálada) a I Dovregubbens hall (V jeskyni krále hor) si našly cestu také k posluchačům, kteří koncerty vážné hudby obyčejně nenavštěvují. Nejedna televizní reklama se dnes chlubí až trestuhodně banálním obsahem ověnčeným úprkem Peera Gynta před králem hor. V tomto případě se však jednalo o obě celé suity vzniklé z původní verze, které s mírnými změnami opisují veskrze celý příběh skandinávského floutka Peera Gynta. Dirigent Stefan Veselka se i v tomto případě soustředil především na vyrovnanost výsledného zvuku a na skutečně jemné odstupňování všech dynamických odstínů. Orchestr však nezažíval ani žádné potíže intonačního nebo rytmického rázu. Pochvalu zaslouží také neustále zrychlování části V jeskyni krále hor. Každý hudebník potvrdí, že jedním z nejtěžších hudebních manévrů je neustálé a pozvolné zrychlování hudebního tempa. V tomto případě však nikdo nikde nekulhal, nikde se nezapomínal a celé části patrně byla věnována velká péče. Orchestr i dirigent táhli za jeden provaz a společnými silami zvýrazňovali klenuté hudební oblouky, rázné, hravé a dovádivé rytmy, nebo naopak jemná, delikátní a velmi křehká místa hudební faktury. Výsledná vyvážená barva zvuku byla zapříčiněna především skutečnou jednotou orchestru – žádný z hráčů výrazněji nevystupoval z hudebního přediva. A tak i při ohlušujícím fortissimu všech nástrojů zůstaly všechny melodické i rytmické linky čitelné a srozumitelné.

fb_norsko_ceske_dialogy_2017_04_jelinek

Večer uzavřela 8. symfonie Antonína Dvořáka. Dílo vyzrálé a přesto hravé, energické, plné radosti, a i jisté dobromyslné blahosklonnosti. I zde se žesťová sekce vyznamenala a předvedla výtečný výkon se skutečně bohatým a nijak netlumeným zvukem. V tomto ohledu vyšel dirigent orchestru vstříc a nesnažil se zbytečně jednotlivé nástroje potlačovat, pokud to nebylo nutné. Nakonec tak trumpety burácely v ohlušující radosti ze hry a celé těleso je neméně nadšeně následovalo. Dirigentovi se navíc skutečně podařilo odlišit jednotlivé věty i co do výsledného výrazu. Třetí věta Allegretto grazioso – Molto vivace se tak skutečně nesla v duchu maximální elegance. Naproti tomu poslední čtvrtá věta Allegro, ma non troppo hřmotně duněla a mocně ukončila Dvořákovo symfonické dílo.

fb_norsko_ceske_dialogy_2017_03_jelinek

První z abonentních koncertů Filharmonie Brno na zdejším Stadionu zdařile otevřel hudební dění města po festivalu Moravský podzim. Velkou zásluhu na tomto výtečném provedení spatřuji především v dirigentovi Stefanu Veselkovi, který ve své osobě jakoby koncentroval a prezentoval samotné téma koncertu. Je to však Filharmonie Brno, která si ve výsledku odnáší největší a zaslouženou pochvalu.

Foto Jiří Jelínek

Komentáře

Reagovat
  • Lukáš Pavlica

    14. listopad 2017, 10:26
    Vážený pane Drápelo, omlouvám se. Měl jsem samozřejmě na mysli klarinet basový, jak jsem opomenul zmínit. Děkuji Vám tímto za upozornění. S pozdravem a upřímným přáním všeho dobrého Lukáš Pavlica
  • Emil Drápela

    10. listopad 2017, 22:19
    Nic proti této vpodstatě velmi pěkné recenzi. Avšak autor, který jde se svou kritikou tak působivě a zasvěceně do detailu, by se měl především naučit rozeznat jednotlivé nástroje orchestru, v tomto případě basklarinet od klarinetu. Profesionál s tím zpravidla problém nemá, leč v tomto případě bych přece jen doporučil trochu samostudia předtím, než něco napíši. Literatura: Antonín Modr: Hudební nástroje, povinné pro 1. ročník konzervatoře. Jsou tam i obrázky! Děkuji za zveřejnění. S pozdravem a přáním mnoha dalších úspěchů Emil Drápela, sóloklarinetista Filharmonie Brno

Česko-Norské dialogy

10.11.2017, 19:00 / Kulturní centrum Babylon

Brněnská rocková skupina Kulturní úderka v čele se zpěvákem a kytaristou Štěpánem Dokoupilem tentokrát své fanoušky nenechala čekat příliš dlouho. Zatímco mezi jejím prvním a druhým albem byla patnáctiletá pauza, novinka Black Metall vyšla necelé dva roky po předchozím albu Sarajevská Katarzija. S názvem nového alba je třeba zacházet opatrně. S black metalem coby hudebním žánrem totiž Úderka nic společného neměla a nemá. Stále máme co do činění nikoli s metalem, ale s poměrně syrovým rockem, který ovšem v některých momentech příjemně zjemňují klávesy Omera Blentiče, případně trubka hostujícího Jana Kozelka.  více

Kulturní život se pokusil v nerovném boji s virovým přízrakem a vládními nařízeními přesunout do sterilního a „životu bezpečného“ prostředí sociálních sítí. Hudební instituce se v nejtemnějších měsících předháněly v uvádění záznamů památných koncertů a významné operní domy vysílaly do světa divácky nejúspěšnější představení.  více

Brněnský hudebník, zpěvák, skladatel, producent a frontman skupiny Květy Martin Evžen Kyšperský vymyslel nový projekt. Nazval jej Dula a vydal s ním debutové album Uran. Na magnetofonové kazetě ve sběratelském nákladu pouhých 50 kusů. Kdo však kazetu s kresbou z pozůstalosti Martinovy přítelkyně Alenky Černé nesežene, nemusí zoufat. Dula je k dispozici samozřejmě také digitálně.  více

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Brněnský zpěvák, skladatel a klávesista Oldřich Veselý zemřel v lednu 2018. V únoru 2019 se v sále Semilasso konal 10. Brněnský Beatfest, věnovaný jeho památce. A o rok později vyšel na CD pod názvem Malý princ záznam z tohoto koncertu, doplněný několika bonusy.  více

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.  více

V sále Konventu Milosrdných bratří uzavřel soubor Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra svoji devátou sezonu koncertem nazvaným Con certo: s jistotou nebo s čertem?. Program uvedl díla ve světě současné klasické hudby již zavedených autorů Alexeje Frieda, Olgy Neuwirth a György Ligetiho, jehož koncert pro housle provedl s orchestrem houslový virtuóz Milan Paľa.  více

Hudební pohádku O statečném kováři nasadilo jako letošní novinku svého open air festivalu na Biskupském dvoře Městské divadlo Brno. V pondělí měla oficiální odloženou premiéru. Pod úchvatnými kulisami brněnské katedrály vznikla inscenace, která si malé i velké diváky získá jadrnou muzikou Petra Ulrycha, svojí prostou poetikou, hravou divadelností a také jednoduše, ale působivě stavěnou atmosférou.  více

Každému, kdo měl donedávna co do činění s českomoravskou scénou folk a country, se při vyslovení jména Jiří moravský Brabec (1955-2018) vybaví nepřehlédnutelná postava mohutného vousáče, silný hlas a nevyčerpatelný zdroj informací se záviděníhodným přehledem nejen o jmenovaném hudebním žánru. Řeč je o složité, ale právem respektované osobnosti, která uměla překvapit znalostmi v celé řadě odvětví, ale také sebeironickým humorem i nečekanou tělesnou obratností. Bohužel, naposledy udivil okolí náhlým odchodem a to pár dnů před svými třiašedesátými narozeninami v červnu 2018, takřka nepovšimnut veřejnoprávními médii, pro která tolik let pracoval.  více

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Devátý a zároveň poslední díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Electro, beat, multimediavíce

Jsou tomu již takřka tři měsíce, co pandemie koronaviru vtrhla do České republiky, otřásla národní ekonomikou, školstvím i kulturou; bezohledně devalvovala měnu, poslala děti do improvizovaných domácích lavic a pozavírala galerie, divadla, operní domy i hudební sály. Od té doby jsme si museli zvyknout na proměnlivá vládní nařízení, ale také na jistý kulturní půst. Streamovaná videa nezahnala hlad a ani sebelepší nahrávky neutišily žízeň. V posledním květnovém týdnu se společenský i kulturní život opatrně probouzí k životu; otevírají se také dveře brněnského Besedního domu, kde ve čtyřech dnech soubor odehraje celkem osm koncertů. V nově vzniklém komorním „minicyklu“ Konec streamu. Hrajeme zase živě! nabízí Filharmonie Brno koncerty s podnázvy: Cellisté & harfaHarfa & kontrabas duoBicisté & projekce a Smyčcové kvarteto. Prvně jmenovaný se v pondělní podvečer dokonce dočkal nezvyklé předpremiéry, když hudebníci brněnské filharmonie usedli na střeše tržnice na Zelném trhu. Se stejným programem také včera odpoledne zahájili violoncellisté v čele s koncertním mistrem Pavlem Šabackým a harfenistka Dominika Svozilová poslední sérii koncertů v Besedním domě v této nešťastné sezoně.  více

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.  více

Nejčtenější

Kritika

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více