Gide a Martinů poprvé a s rozpaky společně na jevišti

3. říjen 2019, 17:00
Gide a Martinů poprvé a s rozpaky společně na jevišti

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.

Právě Brno se svou uměleckou minulostí i současností se ve vztahu k dílům Bohuslava Martinů (po mnoha úspěšných premiérách jeho skladeb) zdá být ideální pro takovýto dramaturgicky odvážný počin. O to více, když se padesátý ročník festivalu zaměřuje mimo jiné na připomínku šedesáti let od úmrtí tohoto skladatele. Pouze jednou v rozhlase realizovaný projekt tak nyní byl předvedený v jevištní podobě. Otázkou zůstává, na kolik se to inscenátorům povedlo?

oidipus_jan_prokopius

Původního ducha rozhlasového díla inscenaci dodal moderátorský úvod. Možná až zbytečně v něm zazněl převyprávěný obsah tištěného programu o historii a kontextu vzniku díla. Přeneseme-li se však zpět do původní – tedy rozhlasové – podoby díla, dává to vše smysl. Samotnou hru poté zahájil netradičně obsazený hudební ansámbl, v jehož důrazně podepřených disonancích ihned vynikl sytý hlas sopranistky Pavly Radostové (jediného zpěvního článku večera), znějící na neurčitý vokál i ve spodních polohách. 

Během úvodu pak nastoupili hlavní aktéři - osm herců - tentokrát však jen v roli řečníků u pultů. Režie Marka Thera se totiž v tomto ohledu příliš neprojevila, omezila se pouze na čistou popisnost bez větší snahy o akci. Minimum pohybu a statičnost sice umožňovala navodit atmosféru rozhlasu, avšak od režijně pojatého představení by se dalo čekat mnohem více. Úspornou a vcelku negramotnou režii doplnila také úsporná scéna, která nijak nenarušovala celkový dojem, ale ani příliš neupoutala. 

oidipus_jan_prokopius_01

V antických kostýmech se za pulty v přesvědčivém dramatickém přednesu představili zejména Vladimír Hauser (Oidipus) a Jan Kolařík (Kréon), na které připadla největší část textu. Obzvláště Kolařík vynikl vhodnou barvou hlasu a prací s ním. Neméně kvalitně protagonisty doplnil Miloslav Maršálek (Theiresias), Helena Čermáková (Jokasta) a v roli Oidipových dětí Mark Kristián Hochman, Radim Brychta a Ivana PlíhalováUršulou Klukovou. Věk jmenovaných dam však opravdu neodpovídal předepsaným Oidipovým dcerám. Mluvenou jevištní akci dále doplnil bez hnutí stojící jedenáctičlenný chór, složený ze členů souboru Ústaf-voiceband.cz. Zejména mužská část souboru vykazovala místy nepřesnosti v synchronizaci, ale přesto lze obdivovat jejich celkovou souhru, aniž by fungovali podle jakéhokoliv gesta.

Hudební ansámbl kromě již zmíněného zpěvního hlasu tvořil zejména nejčastěji znějící klavír v podání Libuše Pančochové, po něm nezvykle zvolené dvě violy (v zastoupení filharmoniků Juliana Veverici a Kláry Hegnerové), jejichž zdánlivá nejistota v intonaci a nástupech však byla způsobena dispozicemi nástroje, který za normálních okolností v orchestru tolik nevynikne. Filharmonické obsazení poté doplnili klarinetista Lukáš Daňhel a trumpetista Petr Hojač, kteří i přes kombinaci zvukově nevyvážených dechů dokázali svoji hru přizpůsobit celkovému zvuku orchestru, a vše zaštítil bicista Lukáš Krejčí, jehož jasná a úderná hra byla pro dramatičnost děje potřeba nejvíce. Dirigent Tomáš Krejčí měl potom spíše navigační a usměrňující funkci, jelikož umně a koordinovaně držel v souladu všechny účinkující složky. 

oidipus_jan_prokopius_03

Vybrané pasáže mluvy orchestr podkresloval dynamicky vhodným hudebním doprovodem, klavír či bicí je zase v jiných částech oživily výstižnými dunivými úhozy a nechyběl ani prostor pro samostatné představení hudební složky. V několika opakovaných mezihrách bylo dokonce možné zaslechnout odkaz ke skladatelově cyklu Špalíček v podobě klavírního sekundového postupu. Po většinu času však měly mluvené dialogy vlastní pole působnosti a hudební složka proto nebyla využita natolik. Zejména v první části večera by jakákoliv nápomoc mluvené performanci pomohla, protože i přes zajímavost námětu brněnskému provedení chyběl dostatečný spád. V místy až příliš moderním jazyce však příběh po přijatelné hodině a čtvrt dospěl (k překvapení a pobavení všech) ke spletité síti příbuzenských vztahů jednotlivých postav. 

Svou délkou vyvážené a zcela dostačující představení bylo bezpochyby zajímavým a neotřelým počinem dramaturgie festivalu a svým statusem světové premiéry jistě na jeho konto přidalo mnoho plusových bodů. Očekávat by se však od takovéto události dalo více, i přesto, že veškeré výkony účinkujících byly zvládnuty skvěle. Chybu nelze hledat ani ve výběru díla, lépe by se ale jistě dal uchopit jeho potenciál. A i přesto, že dílu chyběla větší poutavost, která by diváka vtáhla do děje, není ani zdaleka na místě ji jednoznačně odsuzovat. 

Foto Jan Prokopius

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Sobotní večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který zde vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Nejčtenější

Kritika

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více