Hudební festival Znojmo – to nejlepší nakonec

21. červenec 2017, 11:30

Hudební festival Znojmo – to nejlepší nakonec

Chrámové mysterium i vizualizovaný koncert. Obojí charakteristika je přítomna v projektu Hudebního festivalu Znojmo s názvem Příběh o Kristu, v umělecky silném pojetí oživujícím dílo Heinricha Schütze. Na programu je po čtvrteční premiéře v reprízách ještě 22. a 23. července.

Znojemský festival je letos asi jediným u nás, který si vybral jako jednoznačné téma 500. výročí německé reformace. Myšlenka konfrontovat v hudebních programech protestantskou a katolickou kulturu je neotřelá a nosná a takto nepřehlédnutelné zpřítomnění odkazu luteránského hudebníka Schütze, autora v českém jazykovém prostoru téměř neuváděného, je možné považovat snad dokonce za průlomové. Zvláště když mu dirigent Roman Válek dal tolik energie, která raně barokní hudbě vždy sluší.

pribeh_o_kristu_HFZ_foto_petr_vokurek_01

Příběh o Kristu umístili pořadatelé do katolického kostela sv. Michala. Projekt se logicky přiřadil k festivalovým stagionám, při nichž už podobně ve vlastní produkci zaznělo v letním Znojmě na různých místech scénicky během let několik vesměs barokních oper. Nyní se sice nejedná o operu a v originále ani o oratorium v pravém slova smyslu, ale výsledek se těmto žánrům blíží. Nešlo zdaleka jen o nápad podívat se blíže na Heinricha Schütze, ale vynikající dramaturgickou úvahou bylo inscenovat společně vánoční a velikonoční hudbu a téma tak teologicky pěkně zaokrouhlit. Hodinový program tedy vytvořila sestava pěti kompozic: adventní chvalozpěv Magnificat, poté Historia der Geburt Jesu Christi (Narození Páně), Die sieben Worte Jesu Christi am Kreuz (Sedm posledních slov na kříži), radostné Alleluja symbolizující vzkříšení a oslavné žalmové moteto Warum toben die Heiden (Proč se pronárody bouří, proč národy kují marné plány).

Roman Válek - se sólisty a s orchestrem a sborem Czech Ensemble Baroque – dal publiku po hudební stránce jasně najevo, že protestant Schütz je skutečně plnohodnotným hudebním protějškem katolíka Claudia Monteverdiho a že je v německém prostředí opravdu a v našem vidění oprávněně hlavním předchůdcem Johanna Sebastiana Bacha. Německou evangelickou hudbu 17. století odlišuje v žánrech vycházejících z italských chrámových vzorů především jazyk – užití srozumitelné němčiny místo univerzální latiny. Obecně severoněmeckou hudební kulturu, ještě víc pak v 18. století v chrámových kantátách u Bacha, odlišují i často citované melodie protestantských chorálů; ty se však ve skladbách, které v tomto projektu zaznívají, neozývají. Tím víc při poslechu vyniká, že se Heinrich Schütz učil v Benátkách a přenesl do Drážďan, kde převážně působil, italský dobový styl a vícesborové techniky - přičemž ovšem udržel, tak jak to jeho konfese zdůrazňovala, zvýšenou pozornost slovu, textu. Roman Válek podtrhl upřímnou, přímočarou a radostnou exaltovanost Schützovy hudby, to v případě prvních dvou kompozic a pak i u závěrečného dramatičtěji vyznívajícího moteta. Pašijová skladba měla naopak dostatečnou kontemplativnost. A pravým klenotem bylo nedlouhé melodické Alleluja, které čistým sólem otevřel chlapecký hlas Vojtěcha Korgera sedícího v publiku a pomalu pak za zpěvu přicházejícího středovou uličkou k pódiu.

pribeh_o_kristu_HFZ_foto_petr_vokurek_02

Sboristé byli současně výbornými sólisty – obě rozměrnější oratorní skladby obsahují totiž řadu rolí: Evangelistu, Ježíše, anděly, Heroda… Provedení s cinky, trombony, theorbou, varhanním pozitivem, flétnami a smyčci bylo plné hudebních krás, evidentního muzikantského zaujetí a pochopitelně i stylové poučenosti. Roman Válek si je v těchto hudebních vodách se samozřejmostí jistý - a i kdyby bývalo šlo jen o audio, o koncert, tak přinesl velké posluchačské uspokojení.

Šlo však o scénický projekt, za nímž stojí režisérka Linda Keprtová, light designér Tomáš Morávek a několik dalších inscenátorů. Vyhnuli se zcela popisnosti a podařilo se jim civilně a citlivě v náznacích, bez zdůraznění jakýchkoli konkrétních křesťanských symbolů, podpořit obecně duchovní vyznění překvapivě komorního večera – podtrhli závažnost tématu, vyjádřili radost i bolest, evokovali soustředěnost. Předem rozdali svíčky a při jejich zapalování během finální hudby tak vtáhli publikum emocionálně do atmosféry ještě víc. Dění na jevišti nad orchestrem, v pozadí s prostorem nasvíceného presbytáře, je samonosné, vesměs sošné, působivé. Příběh o Kristu se vizuálně nevypráví, ten je obsažen v textu. Letošní Hudební festival Znojmo si v tomto počinu schoval pro závěrečné dny to nejlepší.

Příběh o Kristu/ foto Petr Vokurek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Radek Zapadlo je brněnský jazzový saxofonista, který působí například ve skupinách Two-Generation Trio nebo Vilém Spilka Quartet. Kromě toho stojí v čele vlastní kapely Four in Blue, která funguje v obsazení saxofon, kytara, varhany a bicí. Debutové album této skupiny vyšlo jako první titul nového brněnského vydavatelství Bivak Records.  více

Pres Veselé je chodníček, aj po něm jezdil na kole nebo chodil s typicky opřenou basou na rameni Jaroslav Smutný. Od středy 5. ledna 2022 už ho tam ale nepotkáte. Sběratel lidových písní, muzikant, zpěvák a hlavně tělem, duší i srdcem zapálený milovník folkloru nás totiž právě onoho dne opustil. Svým úsilím a neutuchající vášní dokázal vzkřísit dávno zapomenuté písně, které následně ožily a znovu se staly součástí repertoáru lidových muzik. Písně, které sám složil, v některých případech navíc zlidověly.  více

Na počátku třetího adventního týdne dýchla slavnostní atmosféra při společném vystoupení Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů a Dětského pěveckého sboru Českého rozhlasu. Koncert se konal v Konventu milosrdných bratří v Brně a představil dvě alba, která tato tělesa společně natočila.  více

Jevištní adaptaci jedné z nejslavnějších filmových komedií Světáci představilo pod stejným názvem Městské divadlo Brno. Na zdejší činoherní scéně vznikla sice pocta ikonickému snímku, ale také průměrná a spotřební hudební komedie, jejíž nová písničková náplň, způsob vyprávění i herecké výkony neskutečné jiskrnosti originálu nedosahují. Není navíc moc jasné, koho, čím a jak chce tento legrační obrázek ze socialistických dob oslovit.  více

Když přibližně před třemi lety hudební těleso Brno Contemporary Orchestra uvádělo v sále Konventu Milosrdných bratří šestivětý cyklus Má vlast vzniklý na objednávku orchestru a vycházející ze Smetanovy stejnojmenné symfonické básně, bylo tomu ke stému výročí vzniku naší republiky. Skladatelé Petr Kofroň, Marek Piaček, Miloš Štědroň, Pavel Zemek Novák, Miroslav Tóth a Daniel Forró si „rozebrali“ původní věty (v některých případech spíše tematické inspirace) Smetanovy Mé vlasti a pokusili se sdělit, jak tato hudba rezonuje u dnešních autorů. V říjnu 2021 vyšla pod hlavičkou Navona Records (NV6349) nahrávka „nové“ Mé vlasti šestice skladatelů a Brno Contemporary Orchestra (řídí Pavel Šnajdr) pod názvem My Country – A cycle of symphonic poems after Bedřich Smetanavíce

Dlouho odkládaná premiéra skladby The Basement Sketches (Sklepní skici) skladatele Michala Nejtka, jejíž provedení bylo plánováno už na loňský červen 2020 a která vznikla přímo na objednávku Filharmonie Brno, konečně zazněla ve čtvrtek 25. listopadu v sále Besedního domu. Spolu se Sklepními skicami zazněly i Variace na Haydnovo téma B dur op. 56a Johannese Brahmse a Violoncellový koncert op. 22 Samuela Barbera. Kromě hráčů brněnské filharmonie vystoupili také violoncellista Matt Haimovitz a klavíristka Nikol Bóková. Dramaturgický pestrý večer složený ze tří výrazně odlišných hudebních děl i dobových kontextů řídil šéfdirigent tělesa Dennis Russell Daviesvíce

V pořadí druhý koncert slavnostní desáté sezóny hudebního tělesa Brno Contemporary Orchestra nazvaný Kamenné mantry představil v pondělí 22. listopadu v brněnském pavilonu Anthropos skladby Fausta Romitelliho, Michala Rataje, Miloslava Ištvana a nedávno zesnulého (brněnským posluchačům dobře známého) litevského skladatele Bronia Kutavičiuse. Vedle samotného orchestru vystoupili také sopranistka Irena Troupová, hráč na marimbu Martin Opršál a recitátor Pavel Zajíc, který nahradil v programu původně uvedeného Otakara Blahu. Koncert pořádaný ve spolupráci s Moravským zemským muzeem řídil umělecký vedoucí tělesa Pavel Šnajdrvíce

Součástí Českého rozhlasu Brno je už téměř sedmdesát let také folklorní redakce. V rozhovoru s jejím současným dramaturgem, ale také cimbalistou a pedagogem Jaroslavem Kneislem se dozvíte, co se v nově zrekonstruované budově brněnského rozhlasu právě chystá. A dále vám kupříkladu prozradíme, proč by měl každý milovník lidové hudby ladit tuto stanici právě v listopadu.  více

Sváteční večer 28. října oslavila část brněnských folklorních nadšenců v honosném prostoru Mahenova divadla. Hned dvakrát po sobě zde stejným programem oslavil své půlkulaté čtyřicáté páté výročí Dětský národopisný soubor brněnský Valášek.  více

Tvorba britského skladatele Benjamina Brittena tvoří zásadní část současné operní produkce. V celosvětovém měřítku dokonce jde o nejčastěji inscenovaného autora narozeného ve 20. století. Operou, která určila směr také dalším Brittenovým hudebně-dramatickým dílům, se stal Peter Grimes na libreto Montagu Slatera a na motivy básně George Crabbea. A právě titulem Peter Grimes zahájilo Národní divadlo Brno svoji operní část sezóny 2021/2022. Příběh hrubiána a drsného rybáře, kterému zahynou brzy po sobě hned dva malí učedníci a on v důsledku toho odplouvá na moře, kde potápí svoji loď a s ní i sebe, měl československou premiéru právě v Brně v červnu roku 1947. Po takřka 75 letech nyní opět ožívá v režii Davida Radoka a v hudebním nastudováním Marka Ivanoviće v Janáčkově divadle příběh o rybářské vesnici, zášti, krutosti a pomluvách. V titulní roli se představil tenorista Joachim Bäckström a ovdovělou učitelku Ellen Orfordovou, která nalezla v Grimesovi zalíbení, ztvárnila sopranistka Jana Šrejma Kačírková. Není to poprvé, co se tito dva setkávají na společném pódiu – právě s Markem Ivanovićem a Davidem Radokem totiž spojili již dříve své síly při inscenaci Juliette / Lidský hlas. Dále vystoupili Jana Hrochová (Tetička), Andrea Široká (Neteř), Tereza Kyzlinková (Neteř), Svatopluk Sem (Balstrode), Jitka Sapara-Fischerová (Paní Nabob Sedleyová), Jan Šťáva (Swallow), Vít Nosek (Bob Boles), Petr Levíček (Horace Adams), David Nykl (Hobson), Jiří Hájek (Ned Keene), Ivo Šiler (Dr. Crabbe) a další.  více

Slavný román Jane Eyrová od spisovatelky Charlotte Brontëové inspiroval řadu umělců. Mimořádná próza patří k vrcholům romantické literatury. O jejím významu svědčí také přes třicet filmových, televizních a muzikálových adaptací. A právě v české premiéře uvedlo o víkendu Městské divadlo Brno (MdB) její muzikálové zpracování. Inscenace režiséra Petra Gazdíka představuje silné a působivé hudební divadlo, které zaujme hudebním nastudováním, pěveckými i hereckými výkony, ale také kostýmním, scénografickým i pohybovým zpracováním.  více

Pod „šifrou“ 29/2 (čti „Dvacátý devátý únor“) se skrývá kapela, která vznikla tak trochu z legrace. Použila kompoziční postupy, které by při psaní písní vůbec neměly fungovat. Sjednotila muzikanty, kteří si už z podstaty snad ani nemohou navzájem rozumět. A přitom vzniklo album velmi silných písní, které při vší experimentálnosti mají hlavu a patu a funguji i jako celek.  více

Hudební festival Moravský podzim včera došel do finále – v průběhu sedmnácti dní zazněla hudba skladatele Jana Nováka, díla světových minimalistů i tvorba arménských umělců. A právě arménská dramaturgická linka 51. ročník festivalu v sále Janáčkova divadla uzavřela. Nejednalo se však o arménskou hudbu v nastudování Filharmonie Brno, která festival pořádá, ale o skutečnou Arménskou filharmonii v čele s dirigentem Eduardem Topčjanem. Jako sólista vystoupil violista Luca Ranieri a zazněla díla Tigrana Mansurjana, Aveta Terterjana a Arama Chačaturjana. Koncert se konal při příležitosti 30. výročí arménské nezávislosti a byl zaštítěn J. E. Ashotem Hovakimianem, velvyslancem Arménské republiky v tuzemsku.  více

Letošní ročník hudebního festivalu Moravský podzim se svým tematickým ukotvením ani okrajově nedotýká skladatelského odkazu Antonína Rejchy. Jeho Umění variace aneb 57 variací pro klavír (L’Art de varier ou 57 Variations pour le piano-forte), op. 57, věnované knížeti Louisi-Ferdinandovi Pruskému, se však objevilo na program úterního koncertu 12. října v Besedním domě. Není se čemu divit: Filharmonie Brno, která festival pořádá, se propagaci díla tohoto českého rodáka poměrně intenzivně věnuje ve svých abonentních koncertech či nedávno vydanou nahrávkou skladatelovy Lenory. Tento rok si navíc připomínáme výročí 185 let od Rejchova úmrtí. S celovečerním cyklem variací vystoupil srbsko-americký klavírista Ivan Ilić, který momentálně pracuje na pětidílné řadě kompaktních disků s názvem Reicha Rediscovered, z níž třetí a momentálně nejnovější přírůstek vyšel v lednu tohoto roku.  více

Brněnskému kytaristovi Milanu Kašubovi, se kterým v poslední době koncertuje, připravila knihu k osmdesátinám. Současně dala dohromady další knížku s vlastními texty a ilustracemi. Vyšlo jí živé album a průběžně připravuje videoklipy, ve které jsou její texty tlumočeny do českého znakového jazyka. Zpěvačka, textařka a výtvarnice Dáša Ubrová prožívá pestré tvůrčí období.  více

Nejčtenější

Kritika

Jevištní adaptaci jedné z nejslavnějších filmových komedií Světáci představilo pod stejným názvem Městské divadlo Brno. Na zdejší činoherní scéně vznikla sice pocta ikonickému snímku, ale také průměrná a spotřební hudební komedie, jejíž nová písničková náplň, způsob vyprávění i herecké výkony neskutečné jiskrnosti originálu nedosahují. Není navíc moc jasné, koho, čím a jak chce tento legrační obrázek ze socialistických dob oslovit.  více