Hudební festival Znojmo – to nejlepší nakonec

21. červenec 2017, 11:30

Hudební festival Znojmo – to nejlepší nakonec

Chrámové mysterium i vizualizovaný koncert. Obojí charakteristika je přítomna v projektu Hudebního festivalu Znojmo s názvem Příběh o Kristu, v umělecky silném pojetí oživujícím dílo Heinricha Schütze. Na programu je po čtvrteční premiéře v reprízách ještě 22. a 23. července.

Znojemský festival je letos asi jediným u nás, který si vybral jako jednoznačné téma 500. výročí německé reformace. Myšlenka konfrontovat v hudebních programech protestantskou a katolickou kulturu je neotřelá a nosná a takto nepřehlédnutelné zpřítomnění odkazu luteránského hudebníka Schütze, autora v českém jazykovém prostoru téměř neuváděného, je možné považovat snad dokonce za průlomové. Zvláště když mu dirigent Roman Válek dal tolik energie, která raně barokní hudbě vždy sluší.

pribeh_o_kristu_HFZ_foto_petr_vokurek_01

Příběh o Kristu umístili pořadatelé do katolického kostela sv. Michala. Projekt se logicky přiřadil k festivalovým stagionám, při nichž už podobně ve vlastní produkci zaznělo v letním Znojmě na různých místech scénicky během let několik vesměs barokních oper. Nyní se sice nejedná o operu a v originále ani o oratorium v pravém slova smyslu, ale výsledek se těmto žánrům blíží. Nešlo zdaleka jen o nápad podívat se blíže na Heinricha Schütze, ale vynikající dramaturgickou úvahou bylo inscenovat společně vánoční a velikonoční hudbu a téma tak teologicky pěkně zaokrouhlit. Hodinový program tedy vytvořila sestava pěti kompozic: adventní chvalozpěv Magnificat, poté Historia der Geburt Jesu Christi (Narození Páně), Die sieben Worte Jesu Christi am Kreuz (Sedm posledních slov na kříži), radostné Alleluja symbolizující vzkříšení a oslavné žalmové moteto Warum toben die Heiden (Proč se pronárody bouří, proč národy kují marné plány).

Roman Válek - se sólisty a s orchestrem a sborem Czech Ensemble Baroque – dal publiku po hudební stránce jasně najevo, že protestant Schütz je skutečně plnohodnotným hudebním protějškem katolíka Claudia Monteverdiho a že je v německém prostředí opravdu a v našem vidění oprávněně hlavním předchůdcem Johanna Sebastiana Bacha. Německou evangelickou hudbu 17. století odlišuje v žánrech vycházejících z italských chrámových vzorů především jazyk – užití srozumitelné němčiny místo univerzální latiny. Obecně severoněmeckou hudební kulturu, ještě víc pak v 18. století v chrámových kantátách u Bacha, odlišují i často citované melodie protestantských chorálů; ty se však ve skladbách, které v tomto projektu zaznívají, neozývají. Tím víc při poslechu vyniká, že se Heinrich Schütz učil v Benátkách a přenesl do Drážďan, kde převážně působil, italský dobový styl a vícesborové techniky - přičemž ovšem udržel, tak jak to jeho konfese zdůrazňovala, zvýšenou pozornost slovu, textu. Roman Válek podtrhl upřímnou, přímočarou a radostnou exaltovanost Schützovy hudby, to v případě prvních dvou kompozic a pak i u závěrečného dramatičtěji vyznívajícího moteta. Pašijová skladba měla naopak dostatečnou kontemplativnost. A pravým klenotem bylo nedlouhé melodické Alleluja, které čistým sólem otevřel chlapecký hlas Vojtěcha Korgera sedícího v publiku a pomalu pak za zpěvu přicházejícího středovou uličkou k pódiu.

pribeh_o_kristu_HFZ_foto_petr_vokurek_02

Sboristé byli současně výbornými sólisty – obě rozměrnější oratorní skladby obsahují totiž řadu rolí: Evangelistu, Ježíše, anděly, Heroda… Provedení s cinky, trombony, theorbou, varhanním pozitivem, flétnami a smyčci bylo plné hudebních krás, evidentního muzikantského zaujetí a pochopitelně i stylové poučenosti. Roman Válek si je v těchto hudebních vodách se samozřejmostí jistý - a i kdyby bývalo šlo jen o audio, o koncert, tak přinesl velké posluchačské uspokojení.

Šlo však o scénický projekt, za nímž stojí režisérka Linda Keprtová, light designér Tomáš Morávek a několik dalších inscenátorů. Vyhnuli se zcela popisnosti a podařilo se jim civilně a citlivě v náznacích, bez zdůraznění jakýchkoli konkrétních křesťanských symbolů, podpořit obecně duchovní vyznění překvapivě komorního večera – podtrhli závažnost tématu, vyjádřili radost i bolest, evokovali soustředěnost. Předem rozdali svíčky a při jejich zapalování během finální hudby tak vtáhli publikum emocionálně do atmosféry ještě víc. Dění na jevišti nad orchestrem, v pozadí s prostorem nasvíceného presbytáře, je samonosné, vesměs sošné, působivé. Příběh o Kristu se vizuálně nevypráví, ten je obsažen v textu. Letošní Hudební festival Znojmo si v tomto počinu schoval pro závěrečné dny to nejlepší.

Příběh o Kristu/ foto Petr Vokurek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

K víkendovým oslavám a vzpomínkovým akcím se ve svátečním Brně připojila také Filharmonie Brno, a to s okázalostí hodnou této klíčové kulturní instituce. U příležitosti oslav 30 let demokratického státu bylo vybráno oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka, které je už svým obsazením jakoby předurčeno k provedení při významných příležitostech. Jeho zkrácenou verzi včera v chrámu sv. Petra a Pavla nabídla Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, sbory Vox Iuvenalis, Smíšený sbor Kantiléna a Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Jana Ocetka. V pěti sólových rolích se představili Pavla Vykopalová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Michal Lehotský (tenor), Martin Šrejma (tenor) a velikán české pěvecké školy Richard Novák (bas).   více

V brněnském Besedním domě bylo včera nebývale rušno. Zcela vyprodaný sál (a to včetně míst ke stání) dal tušit, že první abonentní koncert Filharmonie Brno z řady Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“ patří k jedněm z nejdůležitějších večerů celé sezóny. Dramaturgie proti sobě postavila dva zcela opačné póly – českými i zahraničními posluchači milovaného Antonína Dvořáka, představitele vybroušené formy a melodické svěžesti, která učarovala i Johannesu Brahmsovi, a současnou americkou skladatelku, improvizátorku, zpěvačku, spisovatelku a režisérku Laurie Anderson, která pátrá po nových zvukových možnostech a proslula svými multimediálními projekty. Velkým lákadlem byla i účast samotné skladatelky. Laurie Anderson se však premiéry svého nově přepracovaného díla Amelia zúčastnila jako houslistka, zpěvačka a vypravěčka, když stanula na pódiu společně s orchestrem Filharmonie Brno, violoncellistou Rubinem Kodhelim a dirigentem Dennisem Russellem Daviesem. Ačkoliv by se dramaturgie večera – jak ostatně přiznává i programový text – dala trochu vratce podepřít „americkou“ berličkou, tím skutečně zásadním hudebním prvkem byl kontrast.  více

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více

Ve věku 41 let opustila tento svět po těžké nemoci zpěvačka a houslistka Jitka Šuranská. Rodačka z Kudlovic u Uherského Hradiště nezapřela v ničem, v čem vynikala, svoje slovácké kořeny. Byla jednou z těch obdařených bytostí, jež dokážou přenášet poselství lidových písní k posluchačům, kteří se jinak s folklorem v životě míjejí.  více

Dvěma vyprodanými sobotními koncerty se zaplnil sál břeclavského kina Koruna, kde oslavil Národopisný soubor Břeclavan svoje pětašedesáté výročí existence a připojil se tak k řadě letos jubilujících folklorních těles. Odpolední koncert musel být nakonec přidán pro obrovský divácký zájem, což jen utvrzuje v tom, že na jižní Moravě je folklor stále v širokém povědomí a neutuchající oblibě.  více

Pět děl vzniklých ve 20. století a doplněných novou premiérovanou skladbou zaznělo v rámci podzimního koncertu Ensemble Opera Diversa, konaného v sále Konventu Milosrdných bratří. Na provedení dramaturgicky vyváženého a pestrého programu se kromě čistě smyčcového orchestru podílela také flétnistka Michaela Koudelková a harfenistka Dominika Kvardová, vše se odehrálo pod vedením Gabriely Tardonové.  více

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Nejčtenější

Kritika

K víkendovým oslavám a vzpomínkovým akcím se ve svátečním Brně připojila také Filharmonie Brno, a to s okázalostí hodnou této klíčové kulturní instituce. U příležitosti oslav 30 let demokratického státu bylo vybráno oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka, které je už svým obsazením jakoby předurčeno k provedení při významných příležitostech. Jeho zkrácenou verzi včera v chrámu sv. Petra a Pavla nabídla Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, sbory Vox Iuvenalis, Smíšený sbor Kantiléna a Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Jana Ocetka. V pěti sólových rolích se představili Pavla Vykopalová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Michal Lehotský (tenor), Martin Šrejma (tenor) a velikán české pěvecké školy Richard Novák (bas).   více