Hudební inventura let 1939 a 1969

Hudební inventura let 1939 a 1969

Večery z cyklu Hudební inventura brněnského orchestru Ensemble Opera Diversa pravidelně vynášejí na světlo pozapomenutá díla českých skladatelů. Úterní koncert v sále Konventu Milosrdných bratří se stal pietní připomínkou výročí let 1939/1969. Po boku orchestru vystoupil houslista Milan Paľa a klavíristky Kristýna Znamenáčková a Lucie Pokorná. Představení řídila stálá dirigentka orchestru Gabriela Tardonová.

Večer zahájila skladba Elegie Evžena Zámečníka připomínající památku Jana Palacha, zesnulého v lednu 1969. Ústředním nástrojem skladby jsou sólové housle, které skladatel postavil do opozice vůči smyčcovém orchestru. Ve snaze o prostorové oddělení obou elementů stanul sólista Milan Paľa na balkónu za zády posluchačů v sále. Přestože musela být pro dirigentku i houslistu tato vzdálenost zřejmou interpretační nevýhodou, výsledný akustický efekt dal zapomenout i na drobné rytmické nesoulady v závěrech některých frází. Paľova výrazová rafinovanost navíc dokázala vyvážit řezavou uniformitu orchestru. Oba prvky se tak i přes vzdálenost a výrazný nepoměr sil spojily v jednotné hudební sdělení a živý, neustále probíhající dialog. Přerod tklivé melodie sólových houslí v burácející dramatické sdělení tak zůstával stále v neoddělitelném kontextu orchestru, který sólistu (v dobrém slova smyslu!) utiskoval, a přesto jej neporazil.

eod_hudebni_inventura_2019_foto_vit_kobza_01

Po Zámečníkově Elegii navázal orchestr skladbou Concentus biiugis pro klavír čtyřručně a smyčce od Jana Nováka. Na postu sólisty vystřídaly houslistu klavíristky Kristýna Znamenáčková a Lucie Pokorná, tentokrát zcela tradičně přímo před instrumentalisty. Po úvodní spíše meditativní skladbě působil Novákův koncert jako zjevení. Hustá sazba korunová dravým a rozvášněným přednesem tvořila vítaný protipól Zámečníkově dílu. Tardonová dbala, aby zůstal zachován typický Novákův humor a vtip, který navzdory jisté subtilnosti prosakoval jinak vážnou a slavnostní fakturou. Trochu nešťastně se však hudebníci ne vždy setkali na pizzicatech v tišší dynamice, která stála v kontrastu k jinak výtečně zvládnutým homofonním částem. Nelze opomenout výtečnou souhru obou klavíristek, které kromě precizní techniky předvedly také maximální cítění pro různé polohy Novákovy skladby.

Zatímco Novákův koncert vznikal na vrcholu umělcových tvůrčích sil, skladba Tamango pro smyčce a tympány Františka Gregora Emmerta je vůbec první orchestrální skladbou dnes již uznávaného brněnského rodáka. Samotné dílo vzniklo ještě během Emmertových studií na Janáčkově akademii múzických umění u Jana Kapra. Přestože se jedná o kompozici mladého skladatele, nelze v ní nenajít prvky, které Emmerta provázely po zbytek uměleckého života. Tympanista Lukáš Krejčí tvořil organickou část orchestru a dramatické plochy s duněním tympán vytvořily díky dirigentce Tardonové kompaktní a celistvý zvuk.

eod_hudebni_inventura_2019_foto_vit_kobza_02

Závěrečnou skladbou večera bylo dílo Concerto funebre pro housle sólo a smyčce nejstaršího z uváděných autorů Karla Amadea Hartmanna. Kompozice vznikla jako tichý protest proti okupaci Československa na podzim roku 1939. Úvodní Introdukce cituje husitský chorál Kdož sú boží bojovníci, přes který skladatel pokračuje k dravějším a vyhrocenějším hudebním výrazům. Extrémně náročný part houslí zvládl Paľa bez sebemenších problémů a dokázal i v těch nejvyhrocenějších chvílích dosáhnout intonační čistoty a rytmické přesnosti. Z hlediska dramaturgie by se však dalo pro dílo najít lepší místo. Po výtečně sestaveném programu působila místy excesivně násilná a občas i nečekaně plytká skladba jako krok nesprávným směrem, svůj podíl viny na tom mohla mít i její délka.

Zatím poslední koncert ze série Hudebních inventur orchestru Ensemble Opera Diversa nabídl intenzivní průřez tvorbou významných českých autorů, kteří se na pódiích hudebních sálů objevují naneštěstí velmi sporadicky. Je to však břímě, které ansámbl nese s hlavou vztyčenou a prospívá tak nejen odkazu samotných skladatelů, ale zejména sobě a svému jménu.

Evžen Zámečník: Elegia per Jan Palach pro housle a smyčce

Jan Novák: Concentus biiugis pro klavír čtyřručně a smyčce

František Gregor Emmert: Tamango pro smyčce a tympány

Karl Amadeus Hartmann: Concerto funebre pro housle sólo a smyčce

Milan Paľa, housle

Lucie Pokorná, klavír

Kristýna Znamenáčková, klavír

Gabriela Tardonová

  1. března 2019 v sále Konventu Milosrdných bratří

Foto Vít Kobza

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Brněnská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese společně s Českým filharmonickým sborem Brno uvedla ve čtvrtek 11. prosince v Janáčkově divadle kantáty Leoše Janáčka a Antonína Rejchy. Jako sólisté se publiku představili zpěváci Simona Šaturová (soprán), Daniel Matoušek (tenor) a Jiří Brückler (bas). Koncert se uskutečnil za podpory Nadace Leoše Janáčka a byl zaznamenán Českou televizí.  více

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

V sobotu 29. listopadu proběhl v bretaňském Rennes mimořádný koncert a masterclass brněnského Dua Ardašev, které do Francie zavítalo na pozvání partnerského města Rennes a za organizační podpory kanceláře Brno – město hudby UNESCO. Akce se uskutečnila v rámci projektu Face à la guerre – dialogues européens, iniciovaného Francouzským institutem a koordinovaného kulturní institucí Les Champs Libres.  více

Znovuobjevení a digitalizace brněnských polyfonních rukopisů BAM 1 a BAM 2 otevřely novou kapitolu zkoumání a interpretace renesanční hudby. Na průsečíku historického výzkumu, moderních technologií a umělecké interpretace stojí Past Forward, přeshraniční projekt propojující instituce z Nizozemska, Belgie a České republiky. V jeho uměleckém jádru stojí dva hudebníci, jejichž přístupy se vzájemně doplňují: Tim Braithwaite, umělecký ředitel Cappella Pratensis, a Kateřina Maňáková, loutnistka, která vyučuje hru na rané drnkací nástroje na Janáčkově akademii múzických umění a je garantkou celé iniciativy. V tomto rozhovoru hovoří o práci s dosud opomíjenými prameny, o výzvách historicky poučené interpretace, o příslibech mezinárodní spolupráce a o své vizi budoucnosti interpretace rané hudby.  více

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce

Brněnský rodák, klavírista a generální ředitel České filharmonie David Mareček vystupuje společně s violoncellistou Václavem Petrem na koncertním turné v Jižní Koreji. Duo během prvního listopadového týdne představuje český repertoár na prestižních pódiích, mimo jiné v Seogwipo Arts Center, Yongin Poeun Art Hall a Daegu Concert House.  více

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.  více

Městské divadlo Brno uvedlo světovou premiéru muzikálu Winton, který se pokusil převést do jevištní podoby příběh muže, který bez okázalosti a bez očekávání slávy zachránil 669 dětí před holokaustem. Nový titul hudebního divadla vznikl ze spolupráce skladatele a brněnského klavíristy Daniela Kyzlinka a libretisty Luďka Kašparovského. Režie novinky se ujal Petr Gazdík. Při prvním uvedení v hledišti dokonce usedli potomci zachráněných, „Nickyho rodina“, i syn sira Nicholase Wintona.  více

Na Světový den měst (31. října 2025) jmenovala generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulay 58 měst, která se stávají novými členy Sítě kreativních měst UNESCO (UCCN). Tato města nyní spojuje závazek prosazovat kreativitu v různých kulturních oblastech jako hnací sílu udržitelného rozvoje. Brno je městem hudby UNESCO od roku 2017.  více

Na podzim příštího roku se odehraje jubilejní desátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Janáček Brno, který tentokrát ponese podtitul Kořeny. Jako malá ochutnávka se v pátek 31. října
v Mahenově divadle odehrál slavnostní koncert k představení programu MFJB 2026. Během večera, pojmenovaného příhodně Janáček na start! zazněla díla Jeana Sibelia, Leoše Janáčka, Bély Bartóka a Antonína Dvořáka, kterých se ujali houslista Josef Špaček a klavírista Miroslav Sekeravíce

Festival Moravský podzim, pořádaný Filharmonií Brno, dlouhodobě patří k nejvýznamnějším hudebním událostem podzimní sezóny. Jeho součástí se už potřetí stal i studentský projekt Nový svět Moravského podzimu – živoucí důkaz toho, že spojení akademického prostředí a profesionální praxe může přinášet podnětné i hluboce umělecké výsledky. Tento projekt, který vznikl na půdě JAMU jako experiment v rámci výuky předmětu praktická dramaturgie, se za několik let proměnil v plnohodnotnou a respektovanou součást festivalového programu.  více

Na 22. září letošního roku připadlo 150. výročí narození Mikalojuse Konstantinase Čiurlionise (1875–1911) – litevského umělce, skladatele, malíře a sbormistra, zakladatele litevské národní hudby a představitele symbolismu a art nouveau. Koncert pojmenovaný Mikalojus Konstantinas Čiurlionis – MKČ 150, který na toto jubileum jasně odkazoval, se odehrál ve čtvrtek 23. října v Besedním domě. Dramaturgie koncertu spojila Čiurlionisovy skladby s díly Františka Chaloupky, který se na projektu spolupodílel právě jako dramaturg. Program koncertu pak byl opatřen souhrnným pojmenováním Mikalojus Konstantinas Čiurlionis / František Chaloupka: Moje cesta, který odkazuje na jeden z Čiurlionisových obrazových triptychů. Chaloupkovo dílo ovšem nevychází z Čiurlionise přímočaře. Jde si vlastní cestou, ale spojuje se s ním skrze inspiraci v mytologii, ve které spatřuje silný odraz současnosti.  více

Koncertní večer v podání ansámblu PhilHarmonia Octet Prague s hostujícím barytonistou Romanem Hozou přinesl program koncipovaný s dramaturgickou citlivostí – s důrazem na kontinuitu klasické tradice a její pozdější metamorfózy.  více

Program s názvem Britten & Šostakovič nabídl nejen setkání s dvěma pilíři hudby 20. století, ale také dvě světové premiéry současných českých skladatelů – Štěpána Filípka a Sáry Medkové. Program tak přirozeně propojil minulost a současnost, tradici a experiment, přičemž na pódiu se potkali dva interpreti, kteří jsou zároveň skladateli a dlouhodobými komorními partnery.  více

Nejčtenější

Kritika

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více