Hudební retro pro děti i jejich rodiče

Hudební retro pro děti i jejich rodiče

Nejen na hudební návrat do počátku sladkých šedesátek sází nová rodinná komedie Jak jsem se ztratil aneb Malá vánoční povídka. Od víkendové premiéry ji uvádí činohra Národního divadla v Brně. Živá sedmičlenná kapela přímo na jevišti tvoří zvukovou i dějovou kulisu až sentimentální cesty v čase zpět. Staří budou na sladká „sixties“ nejen přes muziku dojatě vzpomínat, malí si tuto dekádu budou objevovat. A právě na to novinka režiséra Martina Františáka sází.

A je to nosný nápad nejen pro samotný tvar inscenace, která je především hravě rozezvučenou, nekomplikovanou divadelní revue pro několik generací. Podobný rodinný titul na velkém jevišti Mahenově činohře totiž chyběl. Jeho dramaturgické i marketingové sepnutí s vánočním časem je nabíledni. Ostatně pro pořádek nelze smlčet, že tuto prozaickou předlohu Ludvíka Aškenazyho převedl do jevištní podoby režisér Jan Borna už v roce 2000 v pražském Divadle v Dlouhé. A zde ji hrají už šestnáctým rokem, má za sebou přes čtyři sta čtyřicet repríz a pokaždé bývá vyprodaná. To už je žádané a trvanlivé zboží, po němž divadelní ředitelé touží.

jak_jsem se_ztratil_Foto_J-JiraSnad to tak dopadne i v Brně. Slabost Čechů pro retro kulturní návraty lze pozorovat celé poslední čtvrtstoletí. Ostatně na ně vsadila vzápětí po revoluci úspěšná muzikálová komedie Šakalí léta, v níž se zpívalo, tančilo a hrálo o svobodě, nezávislosti, rudé hvězdě a rokenrolu. A tento filmový hit i hudební žánr si vzala Františákova inscenace do svého vývěsního štítu. Vzpomeňme, jak poklidný maloměstský a maloměšťácký život rozčeřil mladý chuligán Bejby, který svým výstředním oblečením, kytarou a vášní pro divokou muziku pobláznil všechny okolo. A právě černé číro s licousy, blyštivé sáčko a vůbec rokenrolový look má všech sedm členů kapely Vkus, která dělá živý hudební doprovod devadesátiminutového večera a nastupuje na jeviště přímo ze sálu.

jak_jsem_se_Foto_J-Jira_02Na rozdíl od pražského Pavlíka se jednoho Štědrého dne v Brně nyní tatínkovi ztratí pětiletý Jakub. Divadelním výsledkem je potom hudební férie, v níž malý kluk ve vánočním Brně (v němž ale není citované Maltézské náměstí) potká pána s kaprem, netýkavou holčičku, posledního lampáře, kočího a pošťáka Klementa s jeho koníkem Karličkou. Františák inscenuje příběh v kontrapunktu křehkých jakoby snových výjevů a divoké rockové muziky. Nejde tady o nijakou komplikovanou zábavu. Odrostlejší by měla zlákat zejména všudypřítomná muzika. Zazní kupříkladu Neckářův hit Půlnoční, při policejním výslechu Jakuba zase vtipně použitý šlágr Roň slzy nebo slavná Marnivá sestřenice od Jiřího Suchého, kterou předepsal už Aškenazy. K tomu přidejte písničky Ivana Hlase ze vzpomínaného filmového snímku, koledu Půjdem spolu do Betléma, erbovní vánoční duchovní píseň Tichá noc a čtyři autorské vály. I přes žánrovou různorodost hudebního materiálu vše drží pospolu příběh malého ztraceného chlapce. Kapela Vkus je náhodné, ale sehrané seskupení, jemuž nechybí drajv rockových šoumenů. Lze si představit ještě výraznější sound, který by publikum více rozparádil. Pěvecké provedení písniček nyní naštěstí nedrhne, jako tomu bývávalo v souboru dříve.

jak_jsem se_ztratil_Foto_J-Jira_03Malé diváky od předškolního věku zřejmě více než muzika zaujme divadelnost celé inscenace, pohrávající si s třeba postupy loutkového divadla. Františák vše inscenuje jako divadlo na divadle. Neodolal pokušení vystavit na jevišti i tři zcela malé caparty, na druhou stranu odolal svodům toto retro divadlo vylepšovat moderními technologiemi, k nimž jsou děti dnes už dost možná dobře otupělé. Loutky v životní velikosti, lampář na vysokých chůdách, koník jakoby z masopustního průvodu či snová Andersenova Holčička se sirkami udělají více užitku než efektní videodotáčky či jiné technické kejkle.

Hlavní roli malého chlapce ztvárnil dospělý herec a trojnásobný otec Miroslav Černý. Na jeviště spolu s ním vstupuje skutečně pětiletý kluk, nejde tady o hraní si na dítě zavánějící přetvářkou a hereckou falší, na níž bývají právě děti nejcitlivější. Výsledný Františkákův písničkál by možná snesl propracovaněji aranžované hromadné scény, z nichž se občas line dojem neorganizovaného mumraje. Inscenace těží z poctivého rokenrolového zvuku a sentimentálních návratů, jak je představuje i scéna Marka Cpina s černobílým pohledem na město a reklamou na Malcao. Titul je fungující a povedenou ukázkou hravého hudebního divadla, jehož inteligentní spontaneita se od začátku na ty nejmenší přenáší a komunikuje s nimi.

Jen zřídka je hlavním tématem pro rozhovor jedna jediná skladba. V případě violoncellisty Josefa Klíče, koncertního mistra Národního divadla v Brně, se to však nabízelo. Nestává se každý den, že by se český skladatel se svou písní dostal do finále celosvětové soutěže. Důvodů pro povídání však bylo víc – vzpomínky na zesnulého Jaroslava Erika Friče, Josefovo zaměstnání v Janáčkově divadle i připravované nové album.  více

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více