JazzFest ve znamení saxofonů završili Harry Sokal a Chris Potter

JazzFest ve znamení saxofonů završili Harry Sokal a Chris Potter

Defilé evropských i světových saxofonistů, které nabídl letošní ročník festivalu Jazzfest Brno, stylově uzavřeli virtuózní technici a invenční autoři propojující různá odvětví jazzu – uznávaný rakouský sideman i sólista Harald Harry Sokal se svým triem Groove a newyorská legenda Chris Potter, který v čele svého Quartetu na pódium Sono Centra uvedl svůj nejnovější projekt – album The Dreamer Is a Dream.

Dominantním nástrojem šestnáctého ročníku JazzFestu se jaksi mimochodem stal saxofon – v prvním měsíci festivalu se na pódiu totiž vystřídalo hned šest jazzových formací s bandleaderem saxofonistou a dalších několik skvělých saxofonistů na pozicích sidemanů. Symbolický „výkop“ obstaral hned na úvod série koncertů Joe Lovano, americká swingová a bebopová legenda, se svým Classic Quartetem a repertoárem postaveným na poctě dlouholetému spoluhráči, pianistovi Hanku Jonesovi. Zazněly balady i Lovanovy autorské skladby z posledního alba Classic! Live at Newport. Do Brna se vracel evidentně rád, vzpomněl na svůj dřívější koncert s Johnem Scofieldem. Další trojici saxofonistů (oproti Lovanovi o dvě až tři muzikantské generace mladší) je společný jistý společenský i žánrový kosmopolitismus: český rodák Luboš Soukup i původem norský saxofonista Marius Neset se usadili v dánské metropoli Kodani, na severu Evropy se etabloval i Michal Wróblewski.  Svou hráčskou i autorskou originalitou se relativně brzy prosadili mezi špičkové evropské sólové hráče a zaujali svými hudebními projekty postavenými na výborných mezinárodních sestavách mladých jazzmanů. Luboše Soukupa si jazzová veřejnost dodnes spojuje s česko-polským projektem Inner Spaces i s působením v Concept Art Orchestra. Svůj současný Luboš Soukup Quartet si postavil v roce 2010 brzy po nástupu na studia na kodaňské hudební akademii a k sehranému bandu si pro brněnské vystoupení plánované jako živou nahrávku pro Animal Music přizval v Brně dobře známého beninského kytaristu a zpěváka Lionela Louekeho. Soukupův vrstevník Neset, saxofonový virtuóz právem považovaný za nejvýraznější talent své generace a důstojného nástupce Jana Garbareka, zaujal už svým debutem Golden Xplosion v roce 2011. S nynějším Marius Neset Quartetem vydali předloni respektované album Pinball, na němž z větší části postavili svůj koncert v Sono Centru. Nejpočetnější mezinárodní projekt představil v Huse na provázku kladenský rodák, absolvent brněnské JAMU Michal Wróblewski. Na JazzFestu debutoval před nedávnem se svou další sestavou E Converso. Dnešní osmičlenný MW Ensemble, v němž převažují mladí norští jazzmani, odráží narůstající interpretační i autorský potenciál Michala Wróblewského oscilující od americké jazzové avantgardy přes soudobou artificiální hudbu ke crossoverům inspirovaným nejrůznějšími hudebními žánry.  K výčtu frontmanů a dominantních autorských osobností, které se představily na letošních jazzfestových pódiích, je zapotřebí připočíst jedinečného sólistu i sidemana Poogie Bell Bandu Mikea Stephensona, saxofonového multiinstrumentalistu Marcela Bártu (Vertigo, CAO) i další tři hráče tvořící saxofonovou sekci Concept Art Orchestra (kromě Luboše Soukupa a Marcela Bárty jsou to David Fárek, Petr Kalfus a Robert Mitrega).

jazzfest_skopal_potter_martin-zeman_01Samostatnou přehlídku špičkových jazzových saxofonistů „Spojených států severoamerických i jiných zemí“ (tady si dovoluji parafrázovat chodící jazzovou encyklopedii Jana Daleckého) v rámci JazzFestu tento týden uzavřel dvojkoncert muzikantů starší střední, respektive střední generace: rakouského sopránsaxofonisty, ceněného sidemana i invenčního sólisty a improvizátora Haralda Harry Sokala a chicagského rodáka, asi nejrespektovanějšího saxofonového mága newyorské scény Chrise Pottera.  Osvědčený rakouský spoluhráč mj. Arta Farmera, Davea Hollanda, Carly Bley či Joea Zawinula založil svůj první vlastní projekt Timeless už v roce 1977. V témže roce se stal jedním ze zakládajících členů Vienna Art Orchestra a po boku kapelníka Mathiase Rüegga vytrval až do jeho rozpuštění v roce 2010. Harry Sokal Groove je jeho současným projektem - trio spojující saxofonového inovátora s ambiciózním hráčem na Hammond B3 varhany Raphaelem Wressnigem (v pokoncertním prodeji nabízel hned sedm svých sólových alb) a talentovaným bubeníkem Alexem Deutschem, dynamickým, výborně sehraným i disponovaným rytmickým tandemem. Wressnig si v průběhu koncertu založeném na Sokalových autorských skladbách ze starších alb i z nedávné první společné nahrávky Harry Sokal Groove Where Sparks Start To Fly vydobyl několik invenčních sól, zatímco bubeník setrvával v pozici empatického sidemana. O frontmanovi tříčlenné sestavy na pódiu však nebylo pochyb. S přáním Bon Voyage se protagonista ponořil do svého světa saxofonových ostinát postupně rozvíjených četnými motivy. Jednotlivými čísly z jiskrného alba ( Rocket, Less We Can, Soul Eyes, Saxman, Zephyr) se koncert rozprostřel do příjemné hodinové exhibice. Asi nejzajímavějším číslem koncertu byla vtipná jazzová improvizace na známou alpskou lidovou jódlovačku Erzherzog Johann Jodler.

S napětím očekávaný vrchol festivalové saxofonové přehlídky, koncert Chrise Pottera a jeho kvartetu, měl prolog už v úterý po Velikonocích v Sono Centru v podobě muzikantského workshopu kompletní kapely. Asi 25 účastníků, většinou studentů jazzové katedry JAMU, si odneslo skvělý zážitek, který ještě vygradoval během koncertu a nečekaným epilogem po jeho skončení. Potter vrchovatě naplnil pověst všestranného invenčního saxofonisty, který není limitován technikou hry ani hudebními styly, a je schopný fúzovat poprock se všemi nuancemi historického i soudobého jazzu včetně etnických kořenů bez jakýchkoliv zvyklostí a omezení. Kdo si jej pamatoval jako sidemana v Unity Bandu Pata Methenyho na JazzFestu v roce 2012 nebo z nahrávek s Redem Rodneyem, Stevem Swallowem, Davem Douglasem, Davem Hollandem nebo Paulem Motianem, vychutnal si přerod zralé autorské osobnosti s vlastním názorem, intuicí a stále osobitějším a dobře rozpoznatelným herním stylem do frontmana užívajícího si podporu skvěle disponovaných spoluhráčů. Mám na mysli kanadsko-kubánského pianistu Davida Virellese oscilujícího od role souladného sidemana k pozici uvolněného sólisty s kaskádou nápadů (např. Ilimba) a výborně provázaného tandemu Joe Martin-Nasheet Waits za kontrabasem a bicími. Většina skladeb koncertního setu stavěla na osvědčeném schématu „základní saxofonový ostinátní motiv-unisono přehrávka s pianem, eventuálně s basou-improvizace“. S výjimkou přídavku (Eagle) nabídl Chris Potter Quartet koncertní provedení zcela čerstvého novinkového alba The Dreamer Is the Dream – jak Potter potěšeně konstatoval z pódia, byli brněnští posluchači první na světě, kteří měli možnost si album nejen poslechnout, ale též po koncertě prohlédnout a zakoupit. Sami hudebníci jej viděli ten den poprvé. Oproti aktuální koncertní sestavě na albu hraje na bicí Marcus Gilmore, Waits na pódiu byl ovšem zcela rovnocennou náhradou. Jednotlivé skladby alba (Heart In Hand, Ilimba, titulní The Dreamer Is the Dream se sólem na basklarinet, Yasodhara, Sonic Anomaly) místy propojovaly nasamplované hudební plochy s perkusemi, které postupně naživo dotvářely piano a kontrabas. Během produkce i po ní sklidili Chris Potter i jeho spoluhráči zasloužené ovace auditoria. Svoji návštěvu Brna celý kvartet završil po skončení oficiálního koncertu i aktivní účastí na jam sessionu v MusicLab na Hudební fakultě JAMU. Jak si pochvalovali organizátoři i návštěvníci JazzFestu: víc takových večerů.

JazzFest Brno/ foto Martin Zeman

Komentáře

Reagovat
  • Max

    26. duben 2017, 17:58
    No paráda, pěkná retrospektiva. Rád jsem si to všechno při čtení zopakoval. Dvě největší pecky letošního JazzFestu - Poogie Bell a Chris Potter. Zatím.

Městské divadlo Brno nabídlo na velké scéně další skutečně horkou muzikálovou novinku. V sobotní premiéře tady uvedli hudební komedii Děsnej pátek. Skladatel Tom Kitt a autor písňových textů Brian Yorkey, ve spolupráci s autorkou Bridget Carpenterovou pro divadlo upravili knižní a filmově opakovaně zpracovaný příběh. Zápletka muzikálu totiž pochází z románu Mary Rodgersové z roku 1972. Na jeho základech vzniklo postupně několik filmů, v jednom z nich si v 70. letech zahrála mladá Jodie Fosterová, v dalším se v roce 2003 potkaly Lindsay Lohanová a Jamie Lee Curtisová.  více

Premiérou nového nastudování opery Nápoj lásky od Gaetana Donizettiho se včera uvedl brněnský operní soubor v Mahenově divadle. V roli krásné Adiny se představila Kateřina Kněžíková, zamilovaného Nemorina ztvárnil španělský tenorista José Manuel, postavy seržanta Belcora se ujal Roman Hoza, doktor Dulcamara prodával svůj elixír v provedení Jiřího Sulženka a roztomile všetečná Giannetta vděčí za svůj půvab Tereze Merklové Kyzlinkové. Operní sbor a orchestr Národního divadla Brno vedl dirigent Ondrej Olos.  více

Fin Greenall alias Fink se svou kapelou intenzivně experimentují na mezinárodní hudební scéně zhruba deset let. Minulý měsíc vyšlo poslední studiové album Resurgram, které začerstva přijeli představit Brnu v tradiční sestavě navíc posílené o druhé bicí. Folk s přesahem snad do všech žánrů se na Flédě rozezněl již podruhé.  více

Ve středu 25. října vystoupí v Kabinetu múz americká zpěvačka a skladatelka s indickými kořeny Shilpa Ray. Vrací se na místo činu, protože v Brně už předloni představovala své album Last Year’s Savage. Před rokem vystoupila v Tasově u Veselí nad Moravou na festivalu Beseda u bigbítu a nyní se vrací do Brna, aby představila svou novinku Door Girl.  více

Soubor Black Uganda Choir, netradiční sdružení vícehlasého zpěvu, slaví čtvrtstoletí své existence. Vedoucím souboru je sice Tomáš Drtílek, avšak na naše otázky odpovídal mluvčí třináctičlenného ansámblu Ivan Holas a spolu s ním Richard Lank, autorsky nejplodnější člen skupiny.  více

Brno se v neděli rozloučilo s Martou Kubišovou. Započalo tak jako první tuzemské město českou část turné nazvaného Marta Naposledy, které vyvrcholí v den jejích 75. narozenin v Českých Budějovicích. Zaplněné Sono centrum si užilo průřez její hudební kariérou ale i poctu americké pop music, které vzdala hold na svém posledním albu Soul. A jako posledních devatenáct let ji také na její závěrečné pouti doprovodil Petr Malásek (klávesy) a kapela ve složení: Martin Lehký (basa), Budy Zbořil (bicí), Josef Štěpánek (kytara) a František Kop (saxofony).  více

Třicet pět let od svého prvního koncertu si v těchto dnech připomíná brněnská skupina Hrozně. Zajímavé je, že v ní stále působí všichni tři zakládající členové – Martin Kozlovský (metalofon, zpěv), Jaromír Řehoř (baskytara) a Pavel Straka (akordeon). Martin a Jarek pozvali naše pozvání k rozhovoru.  více

S kanadskou zpěvačkou a pianistkou Dianou Krall se pořadatelé JazzFestu Brno pokusili o něco, co si zatím netroufli u Chicka Corey, Herbieho Hancocka, Gregoryho Portera ani Bobbyho McFerrinna – zaplnit brněnskou DRFG Arénu (neboli postaru Rondo). Netuším, nakolik si Vilém Spilka a spol. věřili, ale jméno umělkyně ve spojení s dobře cílenou propagací přineslo plody v podobě téměř plně zaplněné hokejové haly. Divák nenavyklý navštěvovat sportovní akce a koncerty popových hvězd sice mohl žehrat na lehce nepohodlná sedadla, ale jinak se povedlo událost i po technické stránce zvládnout na výbornou. Zvuk byl špičkový, i daleko od pódia si fanoušci pochvalovali jeho čistotu a zřetelnost. Podobně dokonalý byl i obraz na dvou velkých obrazovkách, díky nimž si mohli vizuální zážitek vychutnat opět i lidé ve vzdálenějších koutech haly.  více

Od 16. září do 19. prosince bude v klubu Stará Pekárna v Brně probíhat jubilejní dvacátý ročník přehlídky Jazz Brno. Nabídne nejen moderní jazz, ale také fusion, funk nebo pořádnou porci blues. Festival zahájí v sobotu 16. září koncert amerického bluesmana Linwooda Taylora, který v Brně vystoupí v rámci svého většího českého turné. Telefonicky jsme mu položili několik otázek.  více

Multižánrový festival letos přivítal desítky umělců z domova i zahraničí a více než 16 000 diváků. Druhý srpnový víkend se Brno rozeznělo hudbou doslova na každém rohu. Na několika pódiích se vystřídali umělci různých žánrů od jazzu, folkloru, klasiky, rocku po balkan, pouliční divadlo a mimořádný bezuliční busking. Brno navštívil i nový cirkus. Francouzsko-belgický soubor Collectif Malunés vystoupil hned třikrát a roztleskal celé šapitó.  více

Jazzový kontrabasista Vincenc Kummer loni oslavil 75. narozeniny. Při té příležitosti připravil knihu, v níž shrnuje svůj umělecký i osobní život.  více

Desítky účinkujících největšího letního festivalu moravské metropole Maraton hudby Brno jsou připraveny ke startu. Druhý srpnový víkend Brno zaplaví hudba doslova všech žánrů, od balkánské dechovky přes komorní a orchestrální klasiku, jazz, folklor, etno, rock, kapely pro děti až po netradiční tzv. bezuliční busking. Hudební program ozdobí exkluzivní trojice představení nového cirkusu, chybět neubude pouliční divadlo, kouzelník či unikátní akrobatický heliový balón. To vše a ještě více od 11. do 13. srpna. v Brně. Nezapomeňte na již tradiční hudebně-maratonské heslo: Není důležitá rychlost; především si dobře rozvrhněte síly, abyste si toho užili co nejvíce!  více

Folkové prázdniny v Náměšti nejsou „jen“ navýsost hudebním festivalem. Jsou také světem, v němž se uskutečňují vize. Vize dramaturgické i umělecké. Jsou světem, kde se člověk může ledasčemu naučit, ledasco se dozvědět, s ledaským se setkat. Kromě hudby, jež je těžištěm festivalu, jsou Folkovky bohatou přehlídkou dílen (výtvarných, řemeslných, hudebních, tanečních a dalších), filmů (o muzikantech a jejich osudech) a přednášek (Kolokvium).  více

Existují hudební festivaly fádní, vcelku zajímavé, velmi zajímavé, skvělé… a Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou. Festival výjimečný nejen svou žánrovou šíří (folk v názvu klame, jak pravidelní návštěvníci věcí), tak zejména promyšlenou koncepcí s mnoha přesahy nejen hudebními. Každý ročník festivalu má své téma. Každý den má své téma. Na hlavním pódiu se střídají české legendy s kapelami ze světa, které v Česku hrají úplně poprvé. A pódium v náměšťském zámeckém parku (případně v blízké jízdárně, prší-li) zažívá každý rok několik premiér, mimořádných projektů, neopakovatelných hudebních setkání. A kromě toho patří k „Folkovkám“ desítky, ba stovky nejrůznějších výtvarných, hudebních a lecjakých jiných dílen, dvoudenní odborné kolokvium, méně vážné rozpravy o hudbě nebo open scéně, v jejímž rámci se na řadu dostane i český folk.  více

Zatímco s kapelou The Fireballs hraje rokenrol a v B-Side Bandu přijde do styku s tradičním i moderním mainstreamovým jazzem i s úpravami popových hitů, v několika svých vlastních projektech se klarinetista a saxofonista Pavel Zlámal věnuje improvizované hudbě. Vystupuje sám, v duu, v komorních uskupeních, ale tak s většími ansámbly. Právě vydal nové CD v roli dirigenta improvizačního tělesa Divergent Connections Orchestra. A tato živá nahrávka byla hlavním tématem našeho rozhovoru.  více