Jerusalem Quartet s něžnou expresivitou

10. červen 2019, 16:00
Jerusalem Quartet s něžnou expresivitou

Izraelské těleso Jerusalem Quartet patří po dlouhá léta k předním světovým interpretům kvartetní tvorby a v současné době se jedná o jeden z nejcitovanějších ansámblů komorní hudby. Na festivalu Concentus Moraviae vystoupili houslisté Alexander Pavlovsky, Sergei Bresler, violista Ori Kam a violoncellista Kyril Zlotnikov včera ve velkém zámeckém sále mikulovského zámku s programem časově se rozprostírajícím od Josepha Haydna až po Bélu Bartóka. Záštitu koncertu udělil velvyslanec Izraele v České republice J. E. Daniel Meron.

Večer zahájil Smyčcový kvartet G dur op. 76, č. 1 Josepha Haydna. Již od prvních tónů bylo zřejmé, že cílem tělesa – alespoň v případě Haydnova kvartetu – je nabídnout kultivovaný zvuk vídeňského klasicismu s jeho čistými liniemi, sentimentální sladkostí a průzračnou lehkostí. Obzvláště působivé byly charakteristické klasicistní vzdechy houslí v provedení Alexandera Pavlovského. Silnou stránkou interpretace byla především práce s tempem a dynamikou – veškerá rubata a jemná pozastavení, která hudebníci ve skladbě vytvořili, také podobným způsobem jednomyslně rozvedli. I na hudebním humoru – další důležité stránce Haydnova kompozičního mistrovství – si dali interpreti záležet. Elegantní klasicistní finesy střídaly náhlé extatické výboje rozverné hudby, která tvořila se zbytkem komický kontrast. Pochvalu zaslouží, že hudebníci zůstávali po celou dobu věrni stylově vybroušenému přednesu. O to větší očekávaní vzbuzoval nadcházející Smyčcový kvartet č. 2 Es dur, op. 26 Ericha Wolfganga Korngolda, známého dodnes především jako průkopníka filmové hudby v první polovině dvacátého století.

Již úvodní část druhého smyčcového kvartetu ozřejmila, proč právě Korngoldova hudba doprovázela na cestě ke slávě hvězdy stříbrného plátna. Autorův charakteristický instrumentační a melodický styl – jehož reminiscence se objevují i u dalších hollywoodských skladatelů v první polovině dvacátého století – umně balancuje na hraně hřejivých vyznání a náhlých kontrastních ploch využívajících rozšířené harmonie.  Rozhodně se však Korngoldův smyčcový kvartet nedá označit za expresivní dílo a hudebníci tak překročili dlouhý brod dělící dobu Josepha Haydna a Ericha Wolfganga Korngolda takříkajíc suchou nohou. Ostatně již ve druhé větě Intermezzo vysvítá na povrch lehkost, elegance a snad i jistá taneční hravost nejen Korngoldovy hudby, ale obzvláště hudebního nastudování v podání Jerusalem Quartet. Právě vhodně zvolenou mírou expresivity, která nedosahovala nejvyhrocenějších poloh se podařilo spojit časově i stylově vzdálená díla.

Totéž platí i pro nejmodernější kompozici večera Smyčcový kvartet č. 4 maďarského hudebního skladatele Bély Bartóka. Ačkoliv skladatelovo dílo hovoří k posluchačům do značné míry odlišným kompozičním jazykem, díky citlivé interpretaci Jerusalem Quartet zůstávalo hudební sdělení stále v těsném spojení se skladbami Josepha Haydna i Ericha Wolfganga Korngolda. Nepochybně také z důvodu jednoty zvolili interpreti čtvrtý smyčcový kvartet, který staví svůj hudební účinek jak na prvcích moderní harmonie a maďarské lidové tvorby, tak i na klasicko-romantickém hudebním ideálu. Právě v posledním díle večera se nejvíce projevila rytmická souhra tělesa v rubatových částech a společných glissandech v první části Allegro. Rytmicky pulsující úseky ve druhé, čtvrté a páté větě plnily svůj dramatický účel, ale nikdy se zcela nepřehouply do násilné expresivity. Naopak dlouhým melancholickým úsekům dali hudebníci vyniknout právě ve třetí větě, kde vlivem promyšlené práce s dynamikou zůstal sál i po skončení části napnutý očekáváním. Po závěrečné páté větě s výraznými přiznávkami a charakteristickým tanečním rytmem přišel ještě přídavek z Pěti kusů pro smyčcové kvarteto Ervína Schulhoffa a sladce bolestná druhá věta z Dvořákova „amerického“ Smyčcového kvartetu č. 12.

Jerusalem Quartet svým sladkým, kultivovaným a elegantním zvukem – který se hudebníkům navíc bez obtíží podařilo propašovat i do kompozičně zcela odlišných hudebních děl – nabídl pohled do mezinárodní ligy světa komorní hudby. Ani zdaleka se však nejedná o jediné světové těleso, které v rámci festivalu Concentus Moraviae vystoupí. Pro možná srovnání tak nebude třeba chodit daleko.

Jerusalem Quartet

Program:

Joseph Haydn: Smyčcový kvartet č. 1 G dur, op. 76

Erich Wolfgang Korngold: Smyčcový kvartet č. 2 Es dur, op. 26

Béla Bartók: Smyčcový kvartet č. 4

Neděle 9. června 2019, Velký zámecký sál, Mikulov

Foto Jiří Sláma

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dan Vertígo je živel, neřízená střela. Když má zahrát tři soutěžní písně na Portě, nepostřehnete, zda ještě probíhá zvuková zkouška, nebo jestli je svérázná komunikace se zvukařem a diváky součástí sofistikované performance pro porotu. Ošlehán zkušenostmi z pouličního hraní z Brna, Prahy i odjinud, vydal nyní Dan své druhé album. Čistě autorské, pestré, postavené na vlastních hudebních, cestovatelských a pozorovatelských zážitcích. Ale především – v dobrém slova smyslu – ukázněnější, než by člověk, který měl s tímto brněnským písničkářem spíše letmé kontakty, čekal.  více

Poslední premiéra sezóny brněnské opery nezvykle spojila dvě díla. V Janáčkově divadle byla uvedena surrealistická opera Tři fragmenty z Juliette Bohuslava Martinů vedle operního dílka Lidský hlas Francise Poulenca. Komponovaný večer včera v režii a scénografickém řešení Davida Radoka propojil dva až absurdní světy. A spojení to bylo vskutku pozoruhodné dramaturgicky, vizuálně ale též interpretačně.  více

Polský ansámbl Szymanowski Quartet na festivalu Concentus Moraviae včera přesdtavil v řeznovickém kostele sv. Petra a Pavla díla svých krajanů Karola Szymanowského, Stanisława Moniuszka a Gražyny Bacewiczové. Koncert byl součástí celosvětových oslav dvou stého výročí narození Stanisława Moniuszka, který je mnohými pokládán za zakladatele polské národní hudby. Večeru udělila záštitu velvyslankyně Polské republiky v ČR J. E. Barbara Ćwioro.  více

S kvartetní tvorbou mistrů evropské hudby se návštěvníci koncertů setkávají poměrně často. Haydnovy smyčcové kvartety tvoří stálici v repertoáru nejednoho tělesa a vzrůstající pozornost je věnována také dílům soudobých evropských skladatelů. Pouze výjimečně však mají posluchači možnost nahlédnout do hudební kuchyně asijských nebo jihoamerických národů. Právě s tímto mankem se rozhodl bojovat ansámbl Cuarteto Q-Arte věnující se tvorbě latinskoamerických autorů. Program, který včera představili na zámku ve Slavkově u Brna, sestával z děl Silvestra Revueltase, Alberta Ginastery a Astora Piazzolly. Všichni tři skladatelé spojují ve svém díle prvky domácí kultury s evropským školením a vlivy či impulzy různých žánrů.  více

Proč být jednou z mnoha průměrných kapel, když můžeme být kapelou jedinečnou? Do tohoto hesla by se dala zhustit desetiletá historie brněnské skupiny Kupodivu. V roce 2009 se saxofonista Jaroslav Pilný a hráč na klávesy a Petr Šašinka poprvé bavili o založení kapely. V roce 2019 Kupodivu vydávají své první dlouhohrající album. Přesně v polovině tohoto desetiletého období, v roce 2014, proběhla důležitá změna, kdy se původní folková kapela přetransformovala do zajímavého tvaru s klávesami, saxofonem a baskytarou, zato bez kytary. Sestava, která skladbou barev připomíná spíše jazzové kapely, v posledních letech zabodovala na mnoha folkových festivalech. Kupodivu získali autorskou Portu, cenu Rady Notování, vyhráli Moravského vrabce, byli druzí na Mohelnickém dostavníku. Tam všude předvedli hudbu, která se více než k táborovým ohňům hodí do městských klubů, a to zdaleka nejen folkových. Album Živočišné pudy dosavadní tvorbu kapely shrnuje důstojným způsobem, podtrženým kvalitním zvukem ze zlínského studia V.  více

Izraelské těleso Jerusalem Quartet patří po dlouhá léta k předním světovým interpretům kvartetní tvorby a v současné době se jedná o jeden z nejcitovanějších ansámblů komorní hudby. Na festivalu Concentus Moraviae vystoupili houslisté Alexander Pavlovsky, Sergei Bresler, violista Ori Kam a violoncellista Kyril Zlotnikov včera ve velkém zámeckém sále mikulovského zámku s programem časově se rozprostírajícím od Josepha Haydna až po Bélu Bartóka. Záštitu koncertu udělil velvyslanec Izraele v České republice J. E. Daniel Meron.  více

Nejen vážnou hudbou živ je člověk, jak o tom už dvacet let přesvědčuje hudební těleso Epoque Quartet sestávající z houslistů Davida Pokorného, Vladimíra Klánského, violisty Vladimíra Kroupy a violoncellisty Víta Petráška. Pro sobotní koncert v rámci festivalu Concentus Moraviae, který se odehrál ve foyer třebíčského divadla Pasáž, si hudebníci přizvali ještě basklarinetistu Petra Valáška, klavíristu Karla Košárka a perkusistu Olega Sokolova. Dramaturgie večera sestávala výhradně z děl současných autorů koketujících ve svých skladbách nejen s hudebními minimalismem, ale také jazzem a dalšími populárními žánry.  více

Koncert hudebního tělesa Miloslav Ištvan Quartett, který zazněl v jídelně zámku ve Velkém Meziříčí v rámci mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae, sliboval v krátké videopozvánce zveřejněné na stránkách kvarteta dramaturgii připomínající let balistické střely. Odpal večera iniciovalo Adagio a fuga c moll Wolfganga Amadea Mozarta následované Smyčcovým kvartetem č. 1 z podnětu Tolstého Kreutzerovy sonáty Leoše Janáčka. Zbylé kinetické energie využil ansámbl k interpretaci dnes již ikonického 1. smyčcového kvartetu Miloslava Ištvana. Ladné přistání v podobě Meditace na svatováclavský chorál Josefa Suka uzavřelo nejen večer, ale také jedenáctiletou a úspěchy nabitou kariéru samotného smyčcového kvarteta. Milovníci komorní tvorby tak měli poslední příležitost vyslechnout si průřez hudební historií ve společném podání houslistů Milana Paľy, Jana Bělohlávka, violisty Stanislava Vacka a violoncellisty Štěpána Filípka.  více

Název alba klame. I když skupina Šarivary používá český fonetický přepis francouzských výrazů charivari a mélange, netvoří ji ani jeden Čech. V čele kvarteta, které se dalo dohromady v Brně, stojí francouzská zpěvačka, flétnistka a akordeonistka Aude Martin a americký kytarista a zpěvák Chris Coleman. Spolu s nimi kapelu tvoří švédský trumpetista Christopher Strandh a slovenský baskytarista Tomáš Ulahel. Podobně jako je pestré národnostní složení skupiny, je barevná i její hudba.  více

Poslední květnový den ožilo Dominikánské náměstí v Brně hudbou, zpěvem i tancem. O půl třetí odpoledne začal program celostátního happeningu základních uměleckých škol ZUŠ Open pod patronátem Nadačního fondu Magdaleny Kožené vyhlášením výsledků soutěže TO JE talent. Účastnici si nepřišli pouze vyzvednout ceny. Dokázalo to hned několik z oceněných zpěváků a hudebníků. Rozšiřující se dav posluchačů přitáhla například Lucie Sedláčková s písní Ewy Farné Měls mě vůbec rád nebo zpěvačka a klavíristka Veronika Vávrová s baladou Million reasons od Lady Gaga.  více

Program letošního ročníku festivalu Concentus Moraviae představuje nevídaný průřez více než dvaceti českými a zahraničními smyčcovými kvartety. Vyjímečného houslistu, skladatele, profesora The Royal Northern College of Music v anglickém Manchesteru a dlouholetého primária Škampova kvarteta Pavla Fischera oslovil publicista Lukáš Pavlica.   více

Ve čtvrtek 30. května v 11 hodin se v bazilice na Starém Brně konalo rozloučení s velkou postavou moravské kultury. Ne ovšem té kultury, která proudí každodenně kolem nás v časopisech a médiích, ale kultury nazývané nezávislá, alternativní, undergroundová, a v osobě zesnulého navíc protnuté duchovní radikalitou a křesťanskou tradicí. Jaroslav Erik Frič zemřel 24. května 2019 po těžké nemoci v 69 letech, duševně ovšem aktivní do posledních dnů.  více

Brněnské skupině Hrozně pomalu táhne na čtyřicítku – koncertovat začala v roce 1982. Po několika kazetách a neoficiálních nahrávkách vydala až v roce 2013 svůj debut na CD, album Už není čas. Novinka Ticho, na které kapela pracovala v posledních dvou letech ve studiu Indies, překvapí čistším zvukem a jasně slyšitelným napětím ve stavbě písní.  více

Filmový festival ke 100. výročí založení Masarykovy univerzity přinesl ve dnech 17.- 19. Května neobyčejně zajímavé projekce, připomínající významné osobnosti z univerzitní historie. Hned první z nich měla kromě vztahu k přírodním vědám i zásluhy o studium lidové písně. Profesora Vladimíra Úlehlu (1888 – 1947) připomněla v pátek 17. května působivým vystoupením jeho pravnučka Julia Ulehla.  více

Letošní fanzin Jazzman hudebního festivalu JazzFest byl plný obsažných medailonů i statí a objevila se v něm i pozoruhodná glosa dramaturga Českého rozhlasu Jazz Petra Vidomuse s provokativním titulkem Jazz nemusí být pánským klubem. Zamýšlí se nad genderovými stereotypy, kterých se světová (potažmo ani česká) jazzová scéna ještě úplně nezbavila. Skvělých sólistek ovládajících nástroje dříve zcela vyhrazené mužům přibývá. Přestože genderové kódování, které Vidomus pregnantně ironicky popsal, ještě není zcela překonáno, JazzFest letos výrazně přispěl k jeho postupnému odbourávání.  více

Nejčtenější

Kritika

Poslední premiéra sezóny brněnské opery nezvykle spojila dvě díla. V Janáčkově divadle byla uvedena surrealistická opera Tři fragmenty z Juliette Bohuslava Martinů vedle operního dílka Lidský hlas Francise Poulenca. Komponovaný večer včera v režii a scénografickém řešení Davida Radoka propojil dva až absurdní světy. A spojení to bylo vskutku pozoruhodné dramaturgicky, vizuálně ale též interpretačně.  více