Josef Suk Piano Quartet okouzlil brněnské publikum

6. říjen 2020, 1:00
Josef Suk Piano Quartet okouzlil brněnské publikum

Nedělní odpoledne se neslo ve znamení dalšího z koncertů festivalu Janáček Brno 2020. Prostor v Mozartově sále Reduty dostala hudba komorní v podání souboru Josef Suk Piano Quartet. Tento (rokem založení i věkovým složením) mladý ansámbl si pro návštěvu Brna přichystal skutečně krásný a rozmanitý program. S odpovídajícím nasazením jej také divákům představil.

Kvarteto se do nynější podoby ustálilo v roce 2012, chybějící několikagenerační historie typická pro jiná komorní tělesa však zdaleka neubírá kvalitě interpretace, ani dosaženým úspěchům. Ať už jde o zahraniční cesty, nahrávání nebo možnost stát se residenčním souborem Českého spolku pro komorní hudbu. Samotný název pak může leckoho zmást, neboť kvarteto nenese jméno po slavném skladateli, nýbrž jeho vnukovi, houslistu Josefu Sukovi působícím ve 20. století.

josef_suk_quartet_foto_marek_olbrzymek_02

Gustav Mahler vedle svých rozsáhlých symfonií a vokálních děl zkomponoval jediné dílo komorní. Z tohoto Klavírního kvartetu a moll se však dochovala pouze první věta, a právě tato recenzovaný koncert zahajovala. Ponurý a hloubavý úvod klavíru v triolovém rytmu se postupně rozvinul v rozvětvenou kompozici a hned první tóny smyčců zaujaly svou jasně patrnou teskností a prosebností. O slovo se střídavě dělily všechny nástroje a v sólových i společných částech se zvukově i barevně vhodně doplňovaly.

Poněkud překvapivě, bez jakéhokoliv oddělení, navázala druhá skladba programu, opět jednovětý Klavírní kvartet Alfreda Schnittkeho. Ten jako Mahlerův velký obdivovatel zpracoval čtyřiadvacetitaktové torzo scherza, které mělo navazovat na první větu Mahlerova kvartetu. Přestože kompozice vycházela ze stejného hudebního materiálu jako skladba předchozí, bylo okamžitě jasné, že jde o dílo zcela odlišné. Od prvních taktů zaznívala hudba harmonicky odvážná, jednotlivé polyfonní linky se bily v disonantních souzvucích. Ani zde však členové kvarteta nedali prostor pochybnostem a s plným nasazením dovedli skladbu přes glissanda i clustery ke klidnému, v partu klavíru líbivému závěru.

josef_suk_quartet_foto_olbrzymek_04

Vedle náboje hudebního si všichni čtyři účinkující během celého koncertu udržovali také náboj pozitivity. Jejich vděčnost a radost z koncertování byla znát v každém úsměvu věnovanému publiku při potlesku ale i k sobě navzájem. Právě tato komunikace mezi jednotlivými hráči byla klíčem k úspěchu, tedy dokonale sehranému přednesu. Interpretace všech skladeb na excelentní úrovni byla způsobena nejen vloženou energií; interpretům nebyl lhostejný obsah každé fráze či myšlenka, kterou se snad skladatel snažil tóny vyjádřit. Mohlo se zdát až neuvěřitelné, jak přesvědčivě lze pocity v hudbě vyjádřit pouze instrumentálně.

Souhra tělesa byla patrná, ačkoliv se koncertu nezúčastnili všichni kmenoví členové ansámblu. Radim Kresta, zakladatel kvarteta, ze své vedoucí pozice houslisty umně koordinoval souhru i výraz jednotlivých skladeb. Ze stálých členů pak vystoupila také violistka Eva Krestová, která své party rozehrávala s odhodlaností a razantním vyzněním. Dvojici pak doplnil violoncellista Lukáš Polák, který svými jistými tahy smyčce poskytl pevnou oporu celému tělesu a klavír, přestože byl prostorově poněkud upozaděn, vynikl svojí odlišnou barvou i průbojností v podání Pavla Zemena.josef_suk_quartet_foto_marek_olbrzymek_03

Poslední skladbou před pauzou pak bylo Klavírní trio, JW X/22 Leoše Janáčka. Dílo se, stejně jako v případě Mahlerova kvartetu, nedochovalo. Janáček ho nejspíš sám zničil, avšak na jeho základě pak složil smyčcový kvartet. V čistě mužském podání tak zazněl koncept napsaný skladatelem a muzikologem Milošem Štědroněm, který se na základě partitury kvarteta pokusil o instrumentaci pro původní triové obsazení. Vyhrávky příznačné pro téma první věty tak zůstaly zachovány v partech violoncella a houslí. Klavír, který v první větě neměl příliš prostoru vyniknout, se v druhé větě realizoval v rozvinuté motivické práci, která charakterizuje celé čtyřvěté dílo. V průběhu dalších vět pak trio dalo naplno vyznít působivým kontrastům temp i nálad, čistému lyrismu i vypjatému dramatismu.

Druhou polovinu koncertu pak rozezněl Kvartet a moll Josefa Suka. Ačkoliv dílo nese opusové číslo 1, nejedná se o zcela první autorovu kompozici. Jde sice o skladbu z raného kompozičního období, kdy sedmnáctiletý Suk začal studovat u Antonína Dvořáka, přesto však dosahuje kvalit zralého skladatele. Provedení první věty s rázným úvodem v celém svém průběhu poněkud postrádalo lyrickou romantickou zpěvnost, kterou nahradila spíše až přílišná dravost, ústící do velkolepého závěru. Ve druhé větě se již zklidněné hlasy s mírností proplétaly lyrickou sazbou, z níž každý nástroj v pravé chvíli dokázal vynést svoji sólovou melodickou linku nad ostatní. Nová zde nebyla ani důsledná práce s detaily, ať už to bylo vypracované vibrato, decentní rozklad v klavírním partu nebo procítěné pizzicato (to vyniklo zejména v souhře violy a violoncella). Třetí větu pak zahájil ostrý a taneční úvod, od kterého pak hudba s gradujícím zápalem dospěla až ke slavnostnímu závěru.

Po velice zdařeném výkonu všech účinkujících následoval dlouhý a zasloužený potlesk, který hráči proložili dvěma přídavky – úryvky z Klavírního kvartetu č. 2 Antonína Dvořáka.

Příjemná atmosféra pozdvihla nedělní odpoledne na neopakovatelný hudební zážitek, který janáčkovský festival zase o poznání posunul vpřed.

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno

GUSTAV MAHLER

Klavírní kvartet a moll

ALFRED SCHNITTKE

Klavírní kvartet

LEOŠ JANÁČEK

Klavírní trio, JW X/22

JOSEF SUK

Kvartet a moll, op. 1 pro klavír, housle, violu a violoncello

Josef Suk Piano Quartet

Mozartův sál divadla Reduta

Neděle 4. 10. 2020

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dlouho odkládaná premiéra skladby The Basement Sketches (Sklepní skici) skladatele Michala Nejtka, jejíž provedení bylo plánováno už na loňský červen 2020 a která vznikla přímo na objednávku Filharmonie Brno, konečně zazněla ve čtvrtek 25. listopadu v sále Besedního domu. Spolu se Sklepními skicami zazněly i Variace na Haydnovo téma B dur op. 56a Johannese Brahmse a Violoncellový koncert op. 22 Samuela Barbera. Kromě hráčů brněnské filharmonie vystoupili také violoncellista Matt Haimovitz a klavíristka Nikol Bóková. Dramaturgický pestrý večer složený ze tří výrazně odlišných hudebních děl i dobových kontextů řídil šéfdirigent tělesa Dennis Russell Daviesvíce

V pořadí druhý koncert slavnostní desáté sezóny hudebního tělesa Brno Contemporary Orchestra nazvaný Kamenné mantry představil v pondělí 22. listopadu v brněnském pavilonu Anthropos skladby Fausta Romitelliho, Michala Rataje, Miloslava Ištvana a nedávno zesnulého (brněnským posluchačům dobře známého) litevského skladatele Bronia Kutavičiuse. Vedle samotného orchestru vystoupili také sopranistka Irena Troupová, hráč na marimbu Martin Opršál a recitátor Pavel Zajíc, který nahradil v programu původně uvedeného Otakara Blahu. Koncert pořádaný ve spolupráci s Moravským zemským muzeem řídil umělecký vedoucí tělesa Pavel Šnajdrvíce

Součástí Českého rozhlasu Brno je už téměř sedmdesát let také folklorní redakce. V rozhovoru s jejím současným dramaturgem, ale také cimbalistou a pedagogem Jaroslavem Kneislem se dozvíte, co se v nově zrekonstruované budově brněnského rozhlasu právě chystá. A dále vám kupříkladu prozradíme, proč by měl každý milovník lidové hudby ladit tuto stanici právě v listopadu.  více

Sváteční večer 28. října oslavila část brněnských folklorních nadšenců v honosném prostoru Mahenova divadla. Hned dvakrát po sobě zde stejným programem oslavil své půlkulaté čtyřicáté páté výročí Dětský národopisný soubor brněnský Valášek.  více

Tvorba britského skladatele Benjamina Brittena tvoří zásadní část současné operní produkce. V celosvětovém měřítku dokonce jde o nejčastěji inscenovaného autora narozeného ve 20. století. Operou, která určila směr také dalším Brittenovým hudebně-dramatickým dílům, se stal Peter Grimes na libreto Montagu Slatera a na motivy básně George Crabbea. A právě titulem Peter Grimes zahájilo Národní divadlo Brno svoji operní část sezóny 2021/2022. Příběh hrubiána a drsného rybáře, kterému zahynou brzy po sobě hned dva malí učedníci a on v důsledku toho odplouvá na moře, kde potápí svoji loď a s ní i sebe, měl československou premiéru právě v Brně v červnu roku 1947. Po takřka 75 letech nyní opět ožívá v režii Davida Radoka a v hudebním nastudováním Marka Ivanoviće v Janáčkově divadle příběh o rybářské vesnici, zášti, krutosti a pomluvách. V titulní roli se představil tenorista Joachim Bäckström a ovdovělou učitelku Ellen Orfordovou, která nalezla v Grimesovi zalíbení, ztvárnila sopranistka Jana Šrejma Kačírková. Není to poprvé, co se tito dva setkávají na společném pódiu – právě s Markem Ivanovićem a Davidem Radokem totiž spojili již dříve své síly při inscenaci Juliette / Lidský hlas. Dále vystoupili Jana Hrochová (Tetička), Andrea Široká (Neteř), Tereza Kyzlinková (Neteř), Svatopluk Sem (Balstrode), Jitka Sapara-Fischerová (Paní Nabob Sedleyová), Jan Šťáva (Swallow), Vít Nosek (Bob Boles), Petr Levíček (Horace Adams), David Nykl (Hobson), Jiří Hájek (Ned Keene), Ivo Šiler (Dr. Crabbe) a další.  více

Slavný román Jane Eyrová od spisovatelky Charlotte Brontëové inspiroval řadu umělců. Mimořádná próza patří k vrcholům romantické literatury. O jejím významu svědčí také přes třicet filmových, televizních a muzikálových adaptací. A právě v české premiéře uvedlo o víkendu Městské divadlo Brno (MdB) její muzikálové zpracování. Inscenace režiséra Petra Gazdíka představuje silné a působivé hudební divadlo, které zaujme hudebním nastudováním, pěveckými i hereckými výkony, ale také kostýmním, scénografickým i pohybovým zpracováním.  více

Pod „šifrou“ 29/2 (čti „Dvacátý devátý únor“) se skrývá kapela, která vznikla tak trochu z legrace. Použila kompoziční postupy, které by při psaní písní vůbec neměly fungovat. Sjednotila muzikanty, kteří si už z podstaty snad ani nemohou navzájem rozumět. A přitom vzniklo album velmi silných písní, které při vší experimentálnosti mají hlavu a patu a funguji i jako celek.  více

Hudební festival Moravský podzim včera došel do finále – v průběhu sedmnácti dní zazněla hudba skladatele Jana Nováka, díla světových minimalistů i tvorba arménských umělců. A právě arménská dramaturgická linka 51. ročník festivalu v sále Janáčkova divadla uzavřela. Nejednalo se však o arménskou hudbu v nastudování Filharmonie Brno, která festival pořádá, ale o skutečnou Arménskou filharmonii v čele s dirigentem Eduardem Topčjanem. Jako sólista vystoupil violista Luca Ranieri a zazněla díla Tigrana Mansurjana, Aveta Terterjana a Arama Chačaturjana. Koncert se konal při příležitosti 30. výročí arménské nezávislosti a byl zaštítěn J. E. Ashotem Hovakimianem, velvyslancem Arménské republiky v tuzemsku.  více

Letošní ročník hudebního festivalu Moravský podzim se svým tematickým ukotvením ani okrajově nedotýká skladatelského odkazu Antonína Rejchy. Jeho Umění variace aneb 57 variací pro klavír (L’Art de varier ou 57 Variations pour le piano-forte), op. 57, věnované knížeti Louisi-Ferdinandovi Pruskému, se však objevilo na program úterního koncertu 12. října v Besedním domě. Není se čemu divit: Filharmonie Brno, která festival pořádá, se propagaci díla tohoto českého rodáka poměrně intenzivně věnuje ve svých abonentních koncertech či nedávno vydanou nahrávkou skladatelovy Lenory. Tento rok si navíc připomínáme výročí 185 let od Rejchova úmrtí. S celovečerním cyklem variací vystoupil srbsko-americký klavírista Ivan Ilić, který momentálně pracuje na pětidílné řadě kompaktních disků s názvem Reicha Rediscovered, z níž třetí a momentálně nejnovější přírůstek vyšel v lednu tohoto roku.  více

Brněnskému kytaristovi Milanu Kašubovi, se kterým v poslední době koncertuje, připravila knihu k osmdesátinám. Současně dala dohromady další knížku s vlastními texty a ilustracemi. Vyšlo jí živé album a průběžně připravuje videoklipy, ve které jsou její texty tlumočeny do českého znakového jazyka. Zpěvačka, textařka a výtvarnice Dáša Ubrová prožívá pestré tvůrčí období.  více

Novinkou Městského divadla Brno je hudební inscenace První rande. Co vše se může stát na prvním dostaveníčku naslepo, se dozvíte v této svižné muzikálové komedii, která měla premiéru před sedmi lety na Broadwayi. Její brněnská podoba v evropské premiéře a v režii Stanislava Moši představuje vtipné, herecky svižné, plnokrevné a hudebně přitažlivé divadlo.  více

Jedním z koncertů hudebního festivalu Moravský podzim, které jsou věnovány památce skladatelského – a v tomto případě i básnického – odkazu Jana Nováka, se stal páteční večer s názvem Ludicra. V sále Besedního domu zaznělo v provedení violoncellisty Štěpána Filípka a ansámblu Brno Contemporary Orchestra pod vedením Pavla Šnajdra pět světových premiér na latinskou poezii Jana Nováka z částečně autobiograficky laděné sbírky Ludicra. Novákovu poezii zhudebnili Jakub Rataj, Lenka Nota, Barry Wan, David Carpenter a Jana Vöröšová.  více

Barvitá dramaturgie letošního ročníku festivalu Moravský podzim vsadila také na tradiční francouzské písně v podání souboru Le Poème Harmonique, který řídí loutnista, kytarista a dirigent Vincent Dumestre. Renomovaný soubor představil program Na palácových schodech (Aux marches du palais), kterým si již dávno získal světový věhlas u posluchačů i kritiků. Brněnské publikum jej vyslechlo včera v Besedním domě.  více

Hudební festival Moravský podzim v Janáčkově divadle vykročil do druhé padesátky. Program jeho včera zahájeného 51. ročníku připomíná především skladatelský odkaz Jana Nováka, jehož stoleté narozeninové jubileum připadá na tento rok. Kromě Novákových děl v provedení nejrůznějších ansámblů a sólistů zazní také díla amerických, českých a ruských minimalistů. Dramaturgickou trojici letošního ročníku uzavírá hudba z Arménie, která vyvrcholí závěrečným festivalovým koncertem Arménské filharmonie. Včerejší zahájení festivalu ale obstarala pořadatelská Filharmonie Brno v čele s Dennisem Russellem Daviesem. Dále vystoupili zpěvačka Angélique Kidjo a varhaník Christian Schmittvíce

Kontrabasista František Uhlíř je nejen vynikajícím kontrabasovým interpretem, ale také neuvěřitelně plodným autorem - k loňským sedmdesátinám si nadělil hned trojici alb: s triem MUH (Magris-Uhlíř-Helešic) s italským pianistou Robertem Magrisem album A Step Into Light, s dalším triem KUH (Kohldorfer-Uhlíř-Helešic) desku Old Souls a do třetice reprezentativní CD Story Of My Life, velkolepou sedmidílnou suitu pro jazzový septet. Koncertní provedení této hudební autobiografie bylo na programu přehlídky JazzFestBrno už pro loňský ročník, ale covidové restrikce vše odsunulo na letošní září. Šťastný dramaturgický záměr tady vše spojil se symbolickou oslavou červencových osmdesátin Vincence Kummera, rovněž absolventa oboru kontrabas na brněnské konzervatoři (což starší z jubilantů v pozvánce na koncert vtipně glosoval slovy „brněnská basová škola slaví“). Zbytečná skromnost: oba jubilanti předvedli na pódiu skvělé výkony popírající jakékoliv věkové limity a potvrdili, že patří (spolu s nedávno zesnulým Jiřím/Georgem Mrázem a Miroslavem Vitoušem) ke světově uznávané české kontrabasové škole. Dvojkoncert obou jubilantů tak nabídl každému z nich jeden „poločas“, při kterém dostali možnost představit vlastní tvorbu (Uhlíř autorskou, Kummer převážně aranžérskou), spoluhráče a hosty.  více

Nejčtenější

Kritika

Dlouho odkládaná premiéra skladby The Basement Sketches (Sklepní skici) skladatele Michala Nejtka, jejíž provedení bylo plánováno už na loňský červen 2020 a která vznikla přímo na objednávku Filharmonie Brno, konečně zazněla ve čtvrtek 25. listopadu v sále Besedního domu. Spolu se Sklepními skicami zazněly i Variace na Haydnovo téma B dur op. 56a Johannese Brahmse a Violoncellový koncert op. 22 Samuela Barbera. Kromě hráčů brněnské filharmonie vystoupili také violoncellista Matt Haimovitz a klavíristka Nikol Bóková. Dramaturgický pestrý večer složený ze tří výrazně odlišných hudebních děl i dobových kontextů řídil šéfdirigent tělesa Dennis Russell Daviesvíce