Kabaretní show, při níž Brno Contemporary Orchestra přišlo o věneček

12. říjen 2023, 19:00
Kabaretní show, při níž Brno Contemporary Orchestra přišlo o věneček

Prostory bývalého kina Bio Moderna byly v roce 2019 proměněny na okázalý interiér s názvem Cabaret dés Péchés. Jak taková kabaretní show nazývající se Vavřínový věneček a podtitulem Vyprávění o hudbě, která neumí umřít vypadala, měli diváci možnost vidět ve středu 11. října v režii komorního obsazení Brno Contemporary Orchestra v čele s dirigentem Pavlem Šnajdrem. Přizváni byli sólisté Magdalena Hebousse (soprán), Marek Žihla (tenor) a skupina praporečníků FlagArt Mondaria. Názvem se organizátoři odvolávají ke stejnojmenné povídce Ladislava Fukse (1923–1994) popisující s cynickou nadsázkou ponižování a odsuzování od sebezvaných vůdců a vítězů. Tematika večera proto byla v mnoha ohledech ponurá. Kromě milostných duetů a árií se hlavní dramaturgická myšlenka zaobírala extravagancí, židovskými autory a jejich odkazem nemálo spojeným s válkou.

Výběr z cyklu Deset pochodů ke ztracenému vítězství argentinského skladatele Mauricia Kagela (1931–2008) v případě koncertu představoval pojítko tragikomického charakteru, které obohatily scénky praporečníků. I když se to zprvu nemuselo zdát, pochody byly technicky náročné na rytmickou přesnost a sjednocené nástupy, což se ne vždy orchestru podařilo. Také tomu nepomohlo ani nazvučení, které zpočátku nebylo vyvážené. I přesto ale tato čísla spojená i s jevištní akcí výborně navozovala atmosféru kabaretu se špetkou militantního nádechu. O ten se postarala skupina FlagArt Mondaria, jejíž vstupy postupně gradovaly. V úvodu se jednalo pouze o karikaturu vojenské chůze a hajlování, ale závěr patřil prvotřídní show s prapory, za kterou praporečníci sklidili velký potlesk.

BCO_vavrinovy_venecek_foto_jan_mikolasek_04

Písně, jež během večera zazněly, Brno Contemporary Orchestra (BCO) provedlo v nových aranžích od Petra Kofroně, Marka Piačka nebo Trevora Grahla. Ani ty se neobešly bez notné dávky herectví, grotesky a scéničnosti. Tenorista Marek Žihla se divákům představil v písni Já viděl Helenu v bazénu brněnského rodáka Fritze Grünbauma (1880–1941). Libretistu, skladatele, operetního zpěváka, ale především kabaretního umělce židovského původu však koncem roku 1940 zastihl stejný osud jako i jiné – byl deportován do koncentračního tábora v Dachau, kde 14. ledna 1941 z neznámých příčin zemřel. Na píseň s doprovodem klavíru attacca navázala úprava Petra Kofroně, v níž hlavní roli převzal orchestr. Kofroň rezignoval na text a vše zopakoval pouze instrumentálně. Plynulý přechod od stylově vkusného a dynamického zpěvu Marka Žihla do orchestrální úpravy vyzněl spíše jako závěrečná dohra než nová verze písně. A proto je milým zjištěním, že jak stylově, tak hudebně Petr Kofroň velice decentně navázal na Grünbaumovu poetiku.

BCO_vavrinovy_venecek_foto_jan_mikolasek_03

Očekávanou skladbou a bezpochyby jedním z vrcholů večera byla Sonata erotica Erwina Schulhoffa (1894–1942) , která vznikla roku 1919 ve Stuttgartu. Zhudebněný orgasmus (v partituře pro Solo Muttertrompete) i dnes na publikum působí velice dráždivě. Sólový part nastudovala mladá sopranistka Magdaléna Hebousse, která se se svým jemným, laškovným a mladistvým zjevem výtečně hodila pro provedení tohoto díla, jež místy neopouštělo komickou/groteskní rovinu (např. závěrečné vykonání potřeby do lavoru, který byl hlavní rekvizitou mužské postavy v předešlé písni). Oba zpěváci se taktéž představili v áriích a duetech z dobových operet Jeana Gilberta (vlastním jménem Max Winterfeld), Roberta Stolze a Jaromíra Weinbergera zaranžovaných Markem Piačkem a Trevorem Grahlem, v nichž poukázali na flexibilitu a rozmanitost svých pěveckých výkonů. Výrazné spíše temnější zabarvení hlasu Magdalény Hebousse se skvěle doplňovalo se zvučným a nosným tenorem Marka Žihla. To samé můžeme tvrdit i v případě písně Pavla a Huga Hasse Život je pes.

Pěvecká čísla plná romantiky a naivity propletená Kagelovými pochody uzavřela Straussiana pro BCO a soprán bez textu od Ericha Wolfganga Korngolda (1897–1957) v úpravě kanadského skladatele žijícího v Holandsku Trevora Grahla. Dílo představuje poctu králi vídeňského valčíku a zároveň bizarní vzpomínku na válečné časy. Nadsázka a absurdita vyvěrající z podstaty skladby se opírají o bohatou instrumentaci, kompoziční roztříštěnost celku a paradoxně časté opakování hlavního tématu, jež doplnila i zvuková produkce (zvuk ohňostroje) zachycující oslavný a pochodový charakter díla. Vše vyvrcholilo velkolepým závěrem – směsicí reminiscencí na dobové populární kousky za doprovodu párty frkaček, píšťalek a konfet.

Program:

Ervin Schulhoff – Sonata erotica

Mauricio Kagel – Deset pochodů ke ztracenému vítězství (10 Marsche um den Sieg zu verfehlen /10 Marches to miss the Victory)

Fritz Grünbaum / Petr Kofroň – Já viděl Helenu v bazénu

Robert Stolz/ Trevor Grahl – Der Favorit – Du sollst der Keiser meiner Seele sein

Jean Gilbert (Max Winterfeld) / Marek Piaček– Cudná Zuzana - Ist es wahr, was alle sagen? – duet

Erich Wolfgang Korngold / Trevor Grahl - Straussiana

Jaromír Weinberger /Marek Piaček – Lidé z Pokerflatu

Hugo Haas / Pavel Haas/ – Život je pes – duet

Magdaléna Hebouss – soprán

Marek Žihla – tenor

FlagArt Mondaria

Martin Svobodník – světla, režie

Brno Contemporary Orchestra - dirigent Pavel Šnajdr

Foto Jan Mikolášek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Exkurz do hudby tří, částečně ovšem čtyř století připravila divákům Filharmonie Brno při pátém koncertu abonentní řady Filharmonie doma. Ve čtvrtek 25. dubna v Besedním domě provedla pod vedením dirigenta Takeshiho Moriuchiho skladby Maurice Ravela, Roberta Schumanna, Johna Adamse a Wolfganga Amadea Mozarta. Při interpretaci Schumannova písňového cyklu Láska a život ženy, který dal celému koncertu název, orchestr doplnila mezzosopranistka Markéta Cukrovávíce

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Velké finále 31. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby se již pomalu a jistě blíží – pomyslný odpočet trojice posledních koncertů zahájil čtvrteční večer 4. dubna v kostele sv. Janů s podtitulem Kantiléna: Zemek Novák, Graham, Emmert. Jak je již z názvu zjevné, dramaturgii koncertu tvořila díla Pavla Zemka Nováka, Petera Grahama a Františka Gregora Emmerta. Stejně patrné však již není, že skladby Zemka Nováka a Grahama se po více než třiceti letech – a právě na 31. ročníku festivalu – dočkaly své světové premiéry. Není bez zajímavosti, že původně měly skladby zaznít společně v rámci vigilie o Bílé sobotě. Samotné interpretace duchovních kompozic brněnských skladatelů se ujaly sopranistky Aneta Podracká Bendová a Jana Vondrů, s nimiž vystoupili varhaník Petr Kolář, dětský sbor Kantiléna pod vedením sbormistra Michala Jančíka a soubor Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdravíce

Podobně jako každý rok, byl i v rámci letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby jeden z večerů věnován sólovému varhannímu recitálu. V úterý 2. dubna za varhany ve starobrněnské bazilice Nanebevzetí Panny Marie usedl původem slovenský varhaník Marek Paľa a provedl výběr z varhanních skladeb českých autorů vrcholného a pozdního romantismu, čímž doplnil stávající Rok české hudby. Několik děl úterního programu navíc zaznělo v přinejmenším brněnské premiéře.  více

Neodmyslitelnou součástí Velikonočního festivalu duchovní hudby jsou tři večery tzv. tenebrae obsahem navracející se ke křesťanským obřadům ve Svatém týdnu. Tento rok temné hodinky připadly na středu 27. března – pátek 29. března, a jak už je tradicí, konají se v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Letos jsou tyto tři večery výjimečné především z hlediska dramaturgie, jelikož si pořadatelé festivalu objednali nové zhudebnění liturgických textů. Recenze se ohlíží za prvním ze tří večerů, při kterém ve světové premiéře zazněla díla od skladatelů Zdeňka Klaudy a Lukáše Hurníka. Provedení se ujali zpěváci Kristýna Fílová (soprán), Zuzana Čurmová (soprán), Alžběta Symerská (alt), Ondřej Holub (tenor) a Jiří Miroslav Procházka (bas) za doprovodu varhanního pozitivu a sbormistrovského dohledu Zdeňka Klaudy a recitace P. Jana Pacneravíce

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Nejčtenější

Kritika

Exkurz do hudby tří, částečně ovšem čtyř století připravila divákům Filharmonie Brno při pátém koncertu abonentní řady Filharmonie doma. Ve čtvrtek 25. dubna v Besedním domě provedla pod vedením dirigenta Takeshiho Moriuchiho skladby Maurice Ravela, Roberta Schumanna, Johna Adamse a Wolfganga Amadea Mozarta. Při interpretaci Schumannova písňového cyklu Láska a život ženy, který dal celému koncertu název, orchestr doplnila mezzosopranistka Markéta Cukrovávíce