Kontrasty polské inscenace Její pastorkyňa

2. prosinec 2018, 17:00
Kontrasty polské inscenace Její pastorkyňa

Hlavním dramaturgickým záměrem letošního Mezinárodního festivalu Janáček Brno 2018 je uvedení kompletního hudebně-dramatického autorova díla. Po divácky úspěšné Káti Kabanové a precizním provedení Věci Makropulos včera přišel na řadu polský soubor Teatr Wielki z Poznani s uvedením Její pastorkyně tedy díla, které dvanáct let po své Brněnské premiéře v roce 1904 otevřelo Leoši Janáčkovi dveře na mezinárodní hudební scénu.

Realistické drama z prostředí moravské vesnice Gabriely Preissové Její pastorkyňa (ve světě uváděné pod titulem Jenůfa) je prvním neveršovaným textem, který v české opeře došel  zhudebnění. V tragickém příběhu, který je ostrou a nesmlouvavou kritikou společenských poměrů a konvencí, zachází Leoš Janáček přes škrty v libretu s city postav obezřetně a zanechává je celistvé a vlastní interpretací nedotčené. A právě obdobně citlivé bylo i uchopení Její pastorkyně režisérem a autorem scény Alvisem Hermanisem. V působivém ornamentálním prostoru secesních kulis ztvárnily hlavní role Ilona Krzywicka jako Jenůfa, Eliška Weissová jako Kostelnička a Olga Maroszek, stařenka. V mužských rolích se představili tenoři Titusz Tóbisz jako Laca a Piotr Friebe v roli Števy. Orchestr řídil dirigent a umělecký šéf opery Velkého divadla Stanisława Moniuszka v Poznani Gabriel Chmura.

jeji_pastorkyna_02_foto_marek_olbrzymek

Již od prvních tónů předehry bylo publikum konfrontováno s jevištní řečí tak neobvyklou a plnou kontrastů, že mnoha divákům mohlo výtvarné řešení scény zůstat hádankou až do konce. Záplava ornamentů a vizuálních vjemů totiž neslibovala jednoduchou interpretaci. Jen co na jevišti neustále přítomná skupina tanečnic v bílých krojích svými pohyby začala vyprávět příběh, bylo jasné že se i choreografie uchýlila k ornamentálnosti a jisté neartikulovanosti, stejně jako výjimečně povedené a oku lahodící kostýmy. Bohatým zdobením byly navýsost folklórní a přesto místně nezařaditelné. Obrazy Alfonse Muchy či Joži Úprky promítané na scénu však nesdělovaly mnoho podstatného. Nevtíravě zaměstnávala pozornost očí, zatímco většinu vnímání na sebe už plně stáhly repliky postav.

Pěvecké role překvapily statičností, také rekvizity byly omezeny na naprosté minimum. Svá slova však interpreti doprovázeli výraznou, až schematickou gestikulací i afektem hlasu, který dokazoval stoprocentní porozumění textu a nenechal zapadnout jediné vnitřní hnutí.

jeji_pastorkyna_01_foto_marek_olbrzymek

Rozdělení prostoru 1. a 3. dějství na tři úrovně pro sólisty, tanec a sbor bylo bezezbytku funkční ve všech dramatických situacích a organicky podtrhovalo jejich proměny. Dějství druhé se jako svébytné, komorní a dějově kontrastní samo nabízí pro zcela rozdílné řešení. Klíčové dění dramatu bylo v této inscenaci přeneseno do konkrétních realistických kulis dvacátého století. Škrobení krojů pomíjí a přišlo razantní zcivilnění. Nechyběly ani odvážné rekvizity jako barevná světélka na svatém obraze nebo funkční domácí spotřebiče. I pěvecký projev interpretů se pod vlivem vypjatých situací přiblížil prosté řeči a místy na kultivovaný tón zcela rezignoval, především v působivém závěru jednání v podání Elišky Weiss jako Kostelnička.

Výkony všech hlavních představitelů se pohybovaly na vyvážené, stejně špičkové úrovni. Ilona Krzywicka v roli Jenůfy se vyhnula glissandům v náročných intervalových skocích a skvěle obstála i v nasazování ve zvláště vysokých polohách. Ve své roli zdomácnělá Eliška Weissová jí byla rovnocenným partnerem s příhodně příbuznou barvou hlasu. Piotr Friebe v roli marnotratného Števy výtečně projevil záměrnou a na libretu postavenou neurvalost výrazu, hereckého i pěveckého. Jeho protějšek, autoritativní Titusz Tóbisz, jako by uvažoval v intencích celého nastudování a veškerou průraznost a sílu hlasu vyhradil na několik dějově nejzásadnějších zvolání. Sbory potěšily hutným zvukem, ačkoli ženský sbor třetího dějství, ač vizuálně statický, projevil více energie a vyzněl snad o něco lépe.

Úhrnem byla poznaňská Její pastorkyňa inscenací vyzařující úctu k dílu a záměrům tvůrců. Režie se obdivuhodným způsobem vzdala vlastního výkladu ve prospěch sdělení obsaženého v libretu i hudbě. Díky nadprůměrné úrovni všech složek incenace mohlo brněnské publikum spatřit klíčové dílo české hudby v podobě zároveň nové, odvážně plné i pokorně průzračné.

Dirigent: Gabriel Chmura
Režie: Alvis Hermanis
Scéna: Alvis Hermanis
Kostýmy: Anna Watkins
Choreografie: Alla Sigalova
Světelný design: Gleb Filshtinsky
Projekce: Ineta Sipunova
Sbormistr: Mariusz Otto 

Obsazení:

Jenůfa: Ilona Krzywicka – soprán
Laca Klemeň: Titusz Tóbisz – tenor
Števa Buryja: Piotr Friebe – tenor
Kostelnička Buryjovka: Eliška Weissová – soprán
Stařenka Buryjovka: Olga Maroszek – mezzosoprán
Stárek: Rafał Korpik – bas

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Eva Jurčáková pochází z malé vesnice Nozdrovice z Trenčínského kraje na Slovensku. Do Brna poprvé přijela na výletě s gymnáziem a okamžitě si toto město zamilovala. „Cítila jsem tehdy tu atmosféru kavárenského povalečství,“ vzpomíná s úsměvem. Když se o pár let později hlásila na vysokou školu, bylo pro ni Brno jasnou volbou. Po úspěšném studiu psychologie Eva na Moravě zůstala a v současné době vydává své první album s kapelou Evolet, kterou vedle ní tvoří brněnští hudebníci známí z mnoha jiných projektů – Antonín Koutný (kytara), Martin Kyšperský (baskytara) a Jakub Kočička (bicí). Křest alba se koná ve středu 26. června v klubu Mersey.  více

Jedním z největších příslibů 24. ročníku mezinárodního festivalu Concentus Moraviae byl včerejší koncert legendárního ansámblu Borodin Quartet, kterému jedinečný zvuk vtiskla nejen tvrdá píle, ale také spolupráce se skladatelem Dmitrijem Šostakovičem. Tuto osobní a interpretační stopu si těleso dodnes hýčká a postupuje ji každému novému členovi. Program se odehrál v knihovně zámku v Náměšti nad Oslavou, kde v 18. a 19. století sídlil hudbymilovný rod Haugwitzů. Hudba Sergeje Prokofjeva, Josepha Haydna a Dmitrije Šostakoviče tak promlouvala k posluchačům na místě více než důstojném.  více

Nádvoří hradu Špilberk v letních měsících často rozeznívá hudba. Až do září je možné spojit prohlídku hradu také s kulturním zážitkem. Pořadatelé se snažili připravit program napříč žánry, aby si přišel na své opravdu každý. Večer patřil lidovým tónům. Pódium i přes nepříznivé počasí ovládl Vojenský umělecký soubor Ondráš.  více

Dan Vertígo je živel, neřízená střela. Když má zahrát tři soutěžní písně na Portě, nepostřehnete, zda ještě probíhá zvuková zkouška, nebo jestli je svérázná komunikace se zvukařem a diváky součástí sofistikované performance pro porotu. Ošlehán zkušenostmi z pouličního hraní z Brna, Prahy i odjinud, vydal nyní Dan své druhé album. Čistě autorské, pestré, postavené na vlastních hudebních, cestovatelských a pozorovatelských zážitcích. Ale především – v dobrém slova smyslu – ukázněnější, než by člověk, který měl s tímto brněnským písničkářem spíše letmé kontakty, čekal.  více

Poslední premiéra sezóny brněnské opery nezvykle spojila dvě díla. V Janáčkově divadle byla uvedena surrealistická opera Tři fragmenty z Juliette Bohuslava Martinů vedle operního dílka Lidský hlas Francise Poulenca. Komponovaný večer včera v režii a scénografickém řešení Davida Radoka propojil dva až absurdní světy. A spojení to bylo vskutku pozoruhodné dramaturgicky, vizuálně ale též interpretačně.  více

Polský ansámbl Szymanowski Quartet na festivalu Concentus Moraviae včera přesdtavil v řeznovickém kostele sv. Petra a Pavla díla svých krajanů Karola Szymanowského, Stanisława Moniuszka a Gražyny Bacewiczové. Koncert byl součástí celosvětových oslav dvou stého výročí narození Stanisława Moniuszka, který je mnohými pokládán za zakladatele polské národní hudby. Večeru udělila záštitu velvyslankyně Polské republiky v ČR J. E. Barbara Ćwioro.  více

S kvartetní tvorbou mistrů evropské hudby se návštěvníci koncertů setkávají poměrně často. Haydnovy smyčcové kvartety tvoří stálici v repertoáru nejednoho tělesa a vzrůstající pozornost je věnována také dílům soudobých evropských skladatelů. Pouze výjimečně však mají posluchači možnost nahlédnout do hudební kuchyně asijských nebo jihoamerických národů. Právě s tímto mankem se rozhodl bojovat ansámbl Cuarteto Q-Arte věnující se tvorbě latinskoamerických autorů. Program, který včera představili na zámku ve Slavkově u Brna, sestával z děl Silvestra Revueltase, Alberta Ginastery a Astora Piazzolly. Všichni tři skladatelé spojují ve svém díle prvky domácí kultury s evropským školením a vlivy či impulzy různých žánrů.  více

Proč být jednou z mnoha průměrných kapel, když můžeme být kapelou jedinečnou? Do tohoto hesla by se dala zhustit desetiletá historie brněnské skupiny Kupodivu. V roce 2009 se saxofonista Jaroslav Pilný a hráč na klávesy a Petr Šašinka poprvé bavili o založení kapely. V roce 2019 Kupodivu vydávají své první dlouhohrající album. Přesně v polovině tohoto desetiletého období, v roce 2014, proběhla důležitá změna, kdy se původní folková kapela přetransformovala do zajímavého tvaru s klávesami, saxofonem a baskytarou, zato bez kytary. Sestava, která skladbou barev připomíná spíše jazzové kapely, v posledních letech zabodovala na mnoha folkových festivalech. Kupodivu získali autorskou Portu, cenu Rady Notování, vyhráli Moravského vrabce, byli druzí na Mohelnickém dostavníku. Tam všude předvedli hudbu, která se více než k táborovým ohňům hodí do městských klubů, a to zdaleka nejen folkových. Album Živočišné pudy dosavadní tvorbu kapely shrnuje důstojným způsobem, podtrženým kvalitním zvukem ze zlínského studia V.  více

Izraelské těleso Jerusalem Quartet patří po dlouhá léta k předním světovým interpretům kvartetní tvorby a v současné době se jedná o jeden z nejcitovanějších ansámblů komorní hudby. Na festivalu Concentus Moraviae vystoupili houslisté Alexander Pavlovsky, Sergei Bresler, violista Ori Kam a violoncellista Kyril Zlotnikov včera ve velkém zámeckém sále mikulovského zámku s programem časově se rozprostírajícím od Josepha Haydna až po Bélu Bartóka. Záštitu koncertu udělil velvyslanec Izraele v České republice J. E. Daniel Meron.  více

Nejen vážnou hudbou živ je člověk, jak o tom už dvacet let přesvědčuje hudební těleso Epoque Quartet sestávající z houslistů Davida Pokorného, Vladimíra Klánského, violisty Vladimíra Kroupy a violoncellisty Víta Petráška. Pro sobotní koncert v rámci festivalu Concentus Moraviae, který se odehrál ve foyer třebíčského divadla Pasáž, si hudebníci přizvali ještě basklarinetistu Petra Valáška, klavíristu Karla Košárka a perkusistu Olega Sokolova. Dramaturgie večera sestávala výhradně z děl současných autorů koketujících ve svých skladbách nejen s hudebními minimalismem, ale také jazzem a dalšími populárními žánry.  více

Koncert hudebního tělesa Miloslav Ištvan Quartett, který zazněl v jídelně zámku ve Velkém Meziříčí v rámci mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae, sliboval v krátké videopozvánce zveřejněné na stránkách kvarteta dramaturgii připomínající let balistické střely. Odpal večera iniciovalo Adagio a fuga c moll Wolfganga Amadea Mozarta následované Smyčcovým kvartetem č. 1 z podnětu Tolstého Kreutzerovy sonáty Leoše Janáčka. Zbylé kinetické energie využil ansámbl k interpretaci dnes již ikonického 1. smyčcového kvartetu Miloslava Ištvana. Ladné přistání v podobě Meditace na svatováclavský chorál Josefa Suka uzavřelo nejen večer, ale také jedenáctiletou a úspěchy nabitou kariéru samotného smyčcového kvarteta. Milovníci komorní tvorby tak měli poslední příležitost vyslechnout si průřez hudební historií ve společném podání houslistů Milana Paľy, Jana Bělohlávka, violisty Stanislava Vacka a violoncellisty Štěpána Filípka.  více

Název alba klame. I když skupina Šarivary používá český fonetický přepis francouzských výrazů charivari a mélange, netvoří ji ani jeden Čech. V čele kvarteta, které se dalo dohromady v Brně, stojí francouzská zpěvačka, flétnistka a akordeonistka Aude Martin a americký kytarista a zpěvák Chris Coleman. Spolu s nimi kapelu tvoří švédský trumpetista Christopher Strandh a slovenský baskytarista Tomáš Ulahel. Podobně jako je pestré národnostní složení skupiny, je barevná i její hudba.  více

Poslední květnový den ožilo Dominikánské náměstí v Brně hudbou, zpěvem i tancem. O půl třetí odpoledne začal program celostátního happeningu základních uměleckých škol ZUŠ Open pod patronátem Nadačního fondu Magdaleny Kožené vyhlášením výsledků soutěže TO JE talent. Účastnici si nepřišli pouze vyzvednout ceny. Dokázalo to hned několik z oceněných zpěváků a hudebníků. Rozšiřující se dav posluchačů přitáhla například Lucie Sedláčková s písní Ewy Farné Měls mě vůbec rád nebo zpěvačka a klavíristka Veronika Vávrová s baladou Million reasons od Lady Gaga.  více

Program letošního ročníku festivalu Concentus Moraviae představuje nevídaný průřez více než dvaceti českými a zahraničními smyčcovými kvartety. Vyjímečného houslistu, skladatele, profesora The Royal Northern College of Music v anglickém Manchesteru a dlouholetého primária Škampova kvarteta Pavla Fischera oslovil publicista Lukáš Pavlica.   více

Ve čtvrtek 30. května v 11 hodin se v bazilice na Starém Brně konalo rozloučení s velkou postavou moravské kultury. Ne ovšem té kultury, která proudí každodenně kolem nás v časopisech a médiích, ale kultury nazývané nezávislá, alternativní, undergroundová, a v osobě zesnulého navíc protnuté duchovní radikalitou a křesťanskou tradicí. Jaroslav Erik Frič zemřel 24. května 2019 po těžké nemoci v 69 letech, duševně ovšem aktivní do posledních dnů.  více

Nejčtenější

Kritika

Jedním z největších příslibů 24. ročníku mezinárodního festivalu Concentus Moraviae byl včerejší koncert legendárního ansámblu Borodin Quartet, kterému jedinečný zvuk vtiskla nejen tvrdá píle, ale také spolupráce se skladatelem Dmitrijem Šostakovičem. Tuto osobní a interpretační stopu si těleso dodnes hýčká a postupuje ji každému novému členovi. Program se odehrál v knihovně zámku v Náměšti nad Oslavou, kde v 18. a 19. století sídlil hudbymilovný rod Haugwitzů. Hudba Sergeje Prokofjeva, Josepha Haydna a Dmitrije Šostakoviče tak promlouvala k posluchačům na místě více než důstojném.  více