Křivky a tóny Donnyho McCaslina

19. březen 2018, 1:00

Křivky a tóny Donnyho McCaslina

Už v roce 2012 lákali pořadatelé JazzFestu Brno na saxofonistu Donnyho McCaslina a jeho tehdejší skupinu Perpetual Motion jako na zahraniční hvězdu, která měla do Brna přinést energickou hudbu na pomezí jazzu a funku. Letos bylo vše jinak. McCaslina čeští fanoušci už dobře znají nejen z loňského vystoupení na Colours of Ostrava a dalších tuzemských koncertů, ale především jako toho, kdo spolupracoval s Davidem Bowiem na jeho posledním, vysoce ceněném albu Blackstar. McCaslina sice stín Bowieho tak trochu pronásleduje, ale on se mu úplně nevyhýbá. Na své album Beyond Now (2016) zařadil vlastní verzi zpěvákovy temné skladby Warszawa z roku 1976 i o dvě desetiletí mladší píseň A Small Plot Of Land (s hostujícím zpěvákem Jeffem Taylorem). A Bowie zazněl i při brněnském koncertě, i když naprosto logicky jako přídavek.

Donny McCaslin je totiž v první řadě hvězda se svým vlastním repertoárem na pomezí jazzu, rocku a elektronického popu. Na Grammy byl poprvé nominován už v roce 2004 za instrumentální sólo ve skladbě Bulería, Soleá y Rumba na albu orchestru Marie Schneider, další dvě nominace (v téže kategorii) následovaly v letech 2013 a 2015. Jak však saxofonista předvedl v Brně, jeho doménou zdaleka nejsou pouze sóla, ale především umění fúze různých žánrů, smysl pro spolupráci v rámci kapely a v neposlední řadě zdravé bavičství. Donny McCaslin není prvoplánový šoumen, hudba je u něj vždy na prvním místě. Ale už to, jaké nečekané křivky, ladící s architekturou Sono Centra, tvoří jeho dlouhá štíhlá postava ve spojení s nástrojem, povyšuje jeho koncert i na vizuální zážitek. I když však dlouhán se saxofonem pódiu dominoval, jeho spoluhráči v žádném případně nezaostávali. Zpívající bubeník Nate Wood na sebe právem strhával pozornost rychlými sekvencemi úderů a nápaditým střídáním důrazu na temnější bubny a průrazné činely. Klávesista Jason Lindner pak zaplňoval prostor kosmickými zvuky i tóny elektrického i akustického piana a posouval výsledný dojem daleko za hranice všedního jazzu.

JFB_donny_McCaslin_foto_jan_prenosil_01

Právě hra s rytmem a kombinace místy „jakoby elektronických“ bicích s klávesami a skvěle zvládnutá práce s dynamikou vytvářely kontrast k lidskému (a v krátkých promluvách mezi skladbami sympaticky vřelému) projevu frontmana a třeba také k jeho dobře zvládnuté práci s pauzami. Nebylo třeba znát názvy skladeb (i když u novinky Beast, inspirované loňskými prezidentskými volbami v USA, to bylo užitečné) k tomu, abychom si McCaslinovy hudební příběhy vychutnali naplno. Z celku bylo zřejmé, že McCaslin sice staví na jazzovém základě, na zkušenostech, které nasbíral jako lídr malých kapel i jako člen jednoho z nejlepších světových bigbandů, ale že spolupráce s velkou rockovou hvězdou pro něj byla obrovskou inspirací. „Jinak nazírám na hudbu, jinak přemýšlím o skládání,“ prohlásil prý ostatně po spolupráci s Bowiem.

JFB_Wlosok_foto_jan_prenosil 

Při vší úctě ke skvělým pánům Cohenovi, McBrideovi, Rosenwinkelovi nebo Barronovi, jejichž koncerty máme teprve před sebou, si troufnu předvídat, že největší hvězdou letošního JazzFestu bude právě charismatický McCaslin. O to horší pozici měl v roli „předskokana“ zkušený pianista, skladatel a pedagog českého původu Pavel Wlosok (už řadu let usazený ve Spojených státech). Jeho současný projekt s americkým saxofonistou Rickem Margitzou (a jako hostem Lukášem Oravcem na křídlovku) přinesl kvalitně zahraný mainstreamový jazz. Byla to příjemná první polovina večera, ale dojmy z poloviny druhé ji nutně přebily. Mimochodem v roce 2013 Donny McCaslin nahrál saxofon do pěti skladeb na Wlosokově albu Alternate Reality. Jejich spojení na jednom pódiu bylo tedy logické a je tak trochu škoda, že si spolu v Brně také nezahráli.

Pavel Wlosok Trio & Rick Margitza, Donny McCaslin Group. Brno, Sono Centrum, 15. března 2018.

Foto Jan Přenosil

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Jen zřídka je hlavním tématem pro rozhovor jedna jediná skladba. V případě violoncellisty Josefa Klíče, koncertního mistra Národního divadla v Brně, se to však nabízelo. Nestává se každý den, že by se český skladatel se svou písní dostal do finále celosvětové soutěže. Důvodů pro povídání však bylo víc – vzpomínky na zesnulého Jaroslava Erika Friče, Josefovo zaměstnání v Janáčkově divadle i připravované nové album.  více

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více