Low End Band: Leichte Musik

Low End Band: Leichte Musik

Zaznamenal jsem v poslední době několik nových písní nebo celých alb o Brně. Roman Horký z Kamelotu vzpomíná na dětství (Nad Černými Poli), skupina Pozdní sběr má své Věže Petrova, Folk Team přišel s písní V brněnským Bronxu, akordeonistka Klára Veselá o svém městě zpívá v písni Tango. Aleš Pilgr ze skupiny Květy tvrdí, že nové album Komik do půl osmé je „plné centra Brna“ a konceptuální album o Brně připravuje skupina Nevermore & Kosmonaut. Brněnských reálií je plné také nové – a vlastně první oficiální – album projektu Low End Band, za kterým stojí hudebník a novinář Vít Kouřil, šéfredaktor ekologického časopisu Sedmá generace. Vít sice pochází z vesnice na Hodonínsku, ale od studií na Masarykově univerzitě působí v Brně a toto město utvářelo jeho nejen hudební vkus. Ostatně ve svých textech zmiňuje jako referenční body (prodejnu) Indies, „Moravák“ nebo Starou Pekárnu.

Album s německým názvem Leichte Musik, který lze vnímat jako paralelu k loňskému titulu Brünn Kouřilovy druhé skupiny Revolwhere?, obsahuje položky, které vznikaly v delším časovém rozmezí. V komentáři k písni Zastavárna autor například vzpomíná, jak ji psal „ve studentském bytě s kamarádem Markem Laichmanem“. A v Malé osudové, která už před lety vznikla jako osobní ohlédnutí („pohádky už nejsou, co bývaly“), prý musel v textu nejprve nahradit „stagnující dvanáctníky“ třicátníky, aby se do konečné verze nakonec dostali „stagnující pamětníci“ bez určení věku.

Ačkoli je album autorsky téměř stoprocentně dílem jednoho muže, k jeho realizaci si Kouřil přizval Tomáše Vtípila, důležitou postavu nejen brněnské scény (tak důležitou, že se dostal do textu jedné písně na novém albu Květů). O šest let mladší, ale výrazně zkušenější hudebník album Leichte Musik spoluprodukoval, nahrál (měl na starosti náběr zvuku, mix i mastering) a především dotvářel aranže a přispěl spoustou nástrojů – od nevšedních houslových partů přes baskytaru až po různé syntezátory nebo „nehudební“ zvuky typu hry na větev jabloně. Na samotného Kouřila zbyla kytara a v některých skladbách také basa (v písni Krvavý skvrny velmi zásadní). V jednotlivých skladbách pak jako hosté účinkují kytarista Radovan Plášek a bubeník Petr Fučík.

Základem písní jsou Kouřilovy texty, po formální stránce velmi různorodé – od úsporného a přitom funkčního stylu v písni JáSám přes náznaky rýmů v Řece až po rozmáchlejší epický styl s častými asonancemi a opakováním slov a celých vět jako v písni 13. Podobně jako u kapely Revolwhere? střídá autor češtinu s dalšími jazyky („La dévolution mélancolique in Brünn / Please, stay away“ – LDM) a celé album dokonce uzavírá slovenským textem Všetko. Ostatně v písni Stará Pekárna popisuje zážitek z koncertu skupiny Živé kvety, která se Bratislavou inspiruje podobně jako on Brnem. Se jménem zpěvačky Živých kvetů (Lucia Piussi) je spojena také jedna z nejlepších slovních hříček na albu: „poslouchám Piussi“ / „poslouchám, piju si“. Album Leichte Musik však není prvoplánově hravé, třebaže jeho autor s jazykem umí pracovat a v řadě písní příjemně překvapuje (ovšem jinde zatahá za uši špatně položeným přízvukem). Jeho písně jsou nejen plné vzpomínek na studentská léta, ale především postřehů z každodenního života, literárních a obecně kulturních reminiscencí a zajímavých přesahů od konkrétního k obecnému („Dál hledám si tu Čáru“). V jednotlivých písních se vynořují postavy zcela anonymní („Kolem lidi jdou z práce do práce“), konkrétnější („…říká třináctka třináctce“) i zcela konkrétní (někdejší hardcorový zpěvák zvaný Džíza). To vše zpívá nebo spíše deklamuje čtyřicátník s hlasem někde mezi Oldřichem Janotou z doby alb Žlutě a Sešité a Martinem Kozlovským z Hrozně (napadá mě jeho píseň Magor).

Hudební jednotvárnost, která by hrozila v případě zcela sólové nahrávky, odbourává právě Tomáš Vtípil svými aranžemi. Jednou podtrhne minimalistický zpěvákův projev podobně monotónní syntezátorovou plochou, z níž se vynoří Pláškova elektrická kytara (Čára), podruhé pod Kouřilovou kytarou pouze zlehka pobublávají elektrické varhany (Tepání) a potřetí pozvolna rozvíjí hudební doprovod až k jakési hlukové stěně (Stará Pekárna). Právě vývoj v rámci skladeb je pro album příznačný. I písně s velmi úsporným textem trvají přes čtyři minuty, což může ovšem někdy být i na škodu věci. Například stručný a přitom mnohovrstevnatý text Krvavých skvrn by možné lépe vynikl při kratší stopáži.

Leichte Music je sice už třetí dlouhohrající projekt Low End Bandu, ale první dvě demonahrávky vznikaly v domáckém prostředí. Díky spolupráci s Tomášem Vtípilem se Vítu Kouřilovi podařilo natočit nejen sbírku zajímavých a inspirativních písní, ale album zajímavé i po zvukové stránce. Album, které by minimálně v brněnském kontextu nemělo zapadnout.

Low End Band: Leitchte Music, vydavatel: Ador-no-punk re:cordes, 2016. 13 písní, celková stopáž: 62:30

Leichte Musik/ fotky k písním

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Sobotní večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který zde vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Nejčtenější

Kritika

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více